Sekce

Galerie

/gallery/Otisk dokáže naštvat, co Jacobe!.jpg

Je tu další dílek. Dokáže Edward udělat vše proto, aby byla Ally šťastná?

Pro upřesnění, Ally měla prozatím malé břicho jen lehce znatelné, proto mohla ještě do školy, ale už nebude chodit.


 

24. kapitola – Mám nabídku

Byl tu další víkend, ležela jsem na posteli, triko u břicha vyhrnuté a musela se usmívat. Mezi nohama mi ležel Edward a hlavu měl opatrně položenou na bříšku a poslouchal. Pootočil tvář a políbil břicho a pak se opřel o lokty a zadíval se na mě.

Díval se na můj vkus už dlouho a tak jsem se netrpělivě zavrtěla. A trochu se nadzvedla do sedu, že jsem se zády opírala o pelest.

„Děje se něco?“ Pořád se na mě usmíval, ale nic neřekl. „Edwarde?“ zasténala jsem zmučeně. Vážně jsem to neměla ráda, když se jen díval a nic neřekl, netušila jsem, nad čím přemýšlí a bála se, co vymyslel, jeho myšlenky mě občas udivovaly.

„Mám pro tebe nabídku, ale bojím se zeptat.“ Překvapil mě, on se bál? Nechápala jsem to, proč se mě bál na něco zeptat? Posunula jsem se k němu a pohladila ho po tváři.

„Ty se mě nemusíš bát zeptat na nic, ano?“ Těkal očima po mém obličeji.

„Vezmeš si mě?“ Opravdu to z něj vypadlo rychle. Klečela jsem, ale v tuhle chvíli jsem ztěžka dopadla na zadek, trochu nevěřícně jsem si ho prohlížela. „Ally, jsme svázání otiskem, tak proč to prostě jen nezlegalizovat?“ vysvětlil mi své důvody. Jo, to dávalo rozum.

„To jo, jen teď s tímhle?“ poukázala jsem na ten balon, co jsem tahala s sebou. Edward se jen začal smát. Naštvaně jsem si založila ruce na prsou. „Hele, to není k smíchu. Vypadám jako nafukovací balon a ty se mi tu směješ. Žádná nevěsta nechce vypadat tlustě.“

„Promiň, jen já se zeptám a tvoje první starost je, abys nevypadala tlustě? Mám to brát jako ano?“

„Možná, jde o to…“ naschvál jsem nedokončila větu.

„Jaká je tvá podmínka?“

„Podmínka? Jen jsem chtěla říct, že nechci svatbu dřív jak po porodu. Ale když jsi začal s těmi podmínkami, že bych na něco přišla?“ dělala jsem, že přemýšlím a prsty si promnula bradu.

„Lásko, ještě jsi mi neodpověděla,“ zakňučel a přitáhl si mě k sobě.

„Ano, vezmu si tě,“ zasmála jsem se a políbila ho.

 

Edward:

Stál jsem na hranicích a čekal, až se nějaký z vlků objeví, bylo mi jasné, že to nepotrvá moc dlouho. Dávali si vždy velký pozor, i když jsme byli jen poblíž. Ally, před pár hodinami souhlasila se svatbou a já chtěl, aby byla šťastná se vším všudy a tak jsem se rozhodl jednat. Jak jsem říkal, netrvalo to dlouho a já uslyšel myšlenky smečky. Musel jsem se usmát nad mým plánem a jak mi to zatím celé vycházelo.

Z lesa se vyřítili tři vlci, ale ani jeden nebyl ten, koho jsem čekal, zapomněla jsem, že on je ve výslužbě.

„Zdravím, potřebuju mluvit s Jacobem, klidně ať je v lidské podobě,“ promluvil jsem v klidu. Ani jeden vlk se nepohnul, nemuseli, protože přes jejich myšlenkové propojení to slyšeli vlci, co byli s osobou, kterou jsem potřeboval. Uslyšel jsem vrčení a všiml si, že přispěchal další vlk – Scotty, tím jsem si byl jistý.

Neměl mě rád hlavně proto, že jsem s Ally. Věřil, že jednou budou spolu oni dva. Měl ale smůlu, ona byla moje, jen moje.

Konečně jsem se dočkal a z křoví vyšel Jacob ve své lidské podobě. Mračil se a došel až ke hranici, kde byli vlci.

„Dobrý den, pane.“ Byl jsem zdvořilý, přeci jen je to otec ženy, kterou miluju.

„Co chceš, pijavice?“ zavrčel na mě. Koukám, on si nebral servítky.

„Chci si s vámi promluvit o vaší dceři,“ naznačil jsem mu situaci, aby věděl, o čem bude řeč.

„Co s ní je? Rozhodla se, nepatří do kmenu. Nebo jí máš už dost a vrátíš ji?“ prskal.

„Nikdy bych ji neopustil. Ona neměla na vybranou, ani jeden z nás. Otiskla se do mě, ani jeden jsme si to nevybrali, ale láska nás zasáhla a já jsem za to upřímně vděčný. Je mi jedno, že je vlk, nedělám žádné rozdíly. Prostě je to žena, kterou miluju,“ díval jsem se mu do očí a on mi v tichu naslouchal. „Mrzí ji to, co se stalo. Nechtěla to tak a já nechci, aby se trápila. Byl bych ochoten ji nechat jít zpět k vám, kdybych si byl jistý, že ji to nebude bolet. Vím, že se vám to nelíbí, protože jsem upír, ale nikdy bych vaší dceři neublížil, znamená pro mě až moc.“

„Jestli mě tu chceš dojmout, tak ztrácíš čas,“ prohodil a nervózně přehodil váhu z jedné nohy na druhou.“

„Ne, o to se nesnažím. Ale, Jacobe, je to tvoje dcera a měl bys ji milovat takovou, jaká je, a ne se jí zříct. Máš na tom svou vinu.“

„Jakou?“ prskal naštvaně.

„Díky tvým genům je vlk a otiskla se do mě. Miluju ji a ty bys ji měl brát takovou, jaká je. Pořád je to Ally, jen je dospělá a miluje mě a čeká moje dítě.“

„Myslíš, že chci přihlížet, jak ji ten bastard zabije?“ vřískl vztekle.

„To bych nikdy nedovolil,“ oponoval jsem a raději přehlížel to, jak nazval moje dítě.

„Jasně, kdybys chtěl, aby byla v bezpečí, nikdy bys to nedovolil!“

„Nevěděl jsem, že je to možné,“ teď jsem vrčel už i já. „Nejsem tu, abych se s tebou hádal, ale abych ti to vysvětlil. Mám doma ženu, kterou miluju, je těhotná a zmítají s ní hormony a ke všemu se jí její rodina zřekla a ona je z toho nešťastná. Proto tě prosím, dovol své ženě vidět Ally, kdekoliv budete chtít, jen je podmínka, že se Ally ani dítěti nesmí nic stát.“

„Nevystavím svou ženu nebezpečí!“

„Nemusí to být u nás, ale někde na neutrální půdě. Třeba u Charlieho, bydlí ve Forks, nebudu tam, když nebudete chtít, ale v tom případě tam nebude ani nikdo z vlků.“

„Popřemýšlím o tom,“ řekl nakonec a odcházel.

„Možná že jsem kus ledu, ale nenechám Ally se trápit,“ křikl jsem po něm a vydal se na cestu domů.

 

Ally:

Seděla jsem na sedačce, Alice plánovala svatbu, i když jsem ji upozorňovala, že bude, až se narodí prcek. Najednou Edwardovi začal zvonit mobil, omluvil se a odešel. To bylo divné, nikdy mu nikdo nevolá než rodina nebo já. Zmateně jsem se koukla po pokoji ani jeho rodina nevypadala, že by něco věděla. Koukala jsem se po pokoji a chyběla tu Tanya, to se mi nelíbilo.

Dělala jsem jako by nic a dál si všímala Alice, když se vrátil a usmíval se. Po zbytek dne jsem si ho nevšímala. Nelíbilo se mi to a on nic neřekl.

„Lásko, oblíkat, jede se na výlet,“ usmíval se na mě hned po ránu a házel na postel moje oblečení.

„Nikam nejedu,“ zabručela jsem a víc se zavrtěla pod peřinu.

„Lásko, bude se ti to líbit,“ usmíval se na mě.

„Ne, chci spát, nikam, stejně mi neřekneš kam!“ bručela jsem. Strhl ze mě peřinu.

„Pojedeš, ať se ti to líbí, nebo ne.“ Stál nad postelí a nekompromisně se na mě koukal.

„Tohle se může brát jako týrání těhotné,“ zavrčela jsem mu do tváře, když jsem se zvedla. Byla jsem nabroušená a pořádně nevěděla proč.

Oblekla jsem se do toho, co mi připravil, a nasnídala se, i když už bylo celkem pozdě. Poslední dobou jsem o víkendu hodně vyspávala a v týdnu chodila pozdě spát, stále jsem chodila do školy, i když Edward už nechtěl, abych chodila. Měla jsem domluvený ještě jeden týden a pak budu doma. Nedobrovolně jsem nasedla do auta a nechala se odvést pryč.

Nabroušeně jsem se koukala z okna ven a čekala, kam mě veze. Nepřekapovalo mě, že jsme ve Forks, ale později směr, kudy jedeme. Místo do středu anebo pryč z města jel na opačnou stranu. Zmateně jsem se podívala na svého řidiče, ale on se usmíval. Když zastavil před tm bílým malým domkem, který jsem dobře znala.

„Co to děláš? Sem nesmím,“ vydechla jsem překvapeně. Jen oběhl auto a pomohl mi vystoupit.

„Řekněme, že jsem to zařídil,“ mrkl na mě a já se dívala pochybovačně. Hlavně když před domem stálo tátovo auto. „Je to neutrální půda.“

Překvapeně jsem se dívala na dům a pak na Edwarda. Až jsem vypískla štěstím a skočila mu kolem krku.

„Chtěla jsi se rozloučit a navíc ještě se loučit s mámou nebudeš muset, domluvil jsem to s tvým otcem, všechno bude v pořádku.“ Objal mě a já se vrhla po jeho ústech.

„Miluju tě,“ stále jsem ho objímala.

„Já tebe taky, ale už bychom měli jít dovnitř.“

„Ty jdeš taky?“

„Máme dohodu, Jacob mi nevěří a tak tam budeme oba a ty s mámou a Charliem.“ Kývla jsem a pustila ho, popadla za ruku a táhla do domu. Neklepala jsem, táta o nás musel vědět a navíc, pořád jsem byla Charlieho vnučka. Skopla jsem boty a s Edwardovou pomocí sundala bundu. Byla jsem natěšena jako na Vánoce, které byly už za námi.

Edward mě ale krotil, pořád věděl, že se něco může stát. Držel mě za ruku a pomalu se mnou vešel do obýváku.

„Ally,“ vykřikla máma a vrhla se ke mně. Pevně mě objala a já ji. „Chyběla jsi mi, holčičko,“ šeptala ke mně.

„Ty mně taky, mami.“ A zase to tu bylo, už na hlase jsem to slyšela, ty moje hormony. Začala jsem brečet. Zmateně se ode mě odtáhla a koukala. Slyšela jsem vedle sebe tichý smích.

„Nesměj se mi furt, můžeš za to taky,“ bouchla jsem ho do paže. Máma se na nás nechápavě koukala a pak si mě prohlédla.

„Alysso, kdes k tomu přišla?“ křikla po mně překvapeně a podívala jsem se po tátovi. Tvářil se, jako že o ničem neví.

„Takže vykopneš mě z území, ale neřekneš máme proč?!“ křikla jsem po něm.

„A co jsem jí měl říct?“ pokrčil rameny.

„Tys to věděl, Jacobe Blacku? A tos mi to neřekl? Je to moje dcera!“ otočila se na něj teď máma a křičela. „A co má být s kým to čeká, je to dítě. A pokud vím, otiskla se díky tvému genu!“ Dobře, moje máma mě překvapila, až jsem vytřeštila oči.

„Jak víš, že je to otisk?“ vydechl překvapivě táta, když se vzpamatoval.

„Moje dcera mi věří a vše mi řekla, tedy skoro. Jen ne do koho se otiskla.“ Zdálo se mi to, nebo se mu vysmívala? Otočila jsem se k Charliemu, který se na nás koukal zmateně.

„Ahoj, dědo,“ objala jsem ho. Byl trochu překvapený tím vším. „Tohle je můj přítel Edward,“ představila jsem mu ho. Podali si ruce a pozdravili se. Jenže Charlie si něco uvědomil a vytřeštil na Edwarda oči. Jo, poznal ho, slyšel povídačky o studených a dal si dvě a dvě dohromady. Není on náhodou policista?

„Neřeš to,“ prosila jsem ho i pohledem. Bylo lepší, když to nevěděl určitě, ještě nebyl do našeho světa tak moc zapleten. Máma se k nám opět zapojila a seznámila se s Edwardem. Bylo jí úplně jedno stejně jako v obchodě, že je upír. Povídali jsem si, máma to brala, jako by byl člověk, i to moje těhotenství. Těšila se, i když mi nezapomněla říct, jak jsem pitomá a mladá, ale brala to v pohodě.

Bylo vidět, že si uvědomovala podstatnou věc, a to sice - Edward je upír a žije navždy a i já mám tu možnost. Došlo jí, že ho nikdy neopustím a ona ztratí dceru. Ale nehodlala se se mnou hned loučit. Měla naplánované naše procházky s kočárkem a pravidelné schůzky tady. I když byl vidět tátův nesouhlas, jen pohledem ho vždy utnula. Měla ho pod palcem, aby ne po sedmnácti letech manželství a třech dětech.

Skoro až večer jsme se vrátili domů a já byla unavená a šťastná. Edward se taky spokojeně usmíval.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

11)  Tery (17.03.2011 00:50)

Páni to byl kráááááááásný díl, tak romantický :) Zlatej Edward, že to s ním domluvil, no jo aby Jake nehudroval, ikdyž me tedy nastval s tím jak ji vykopl z území!!!
Ale zachovali se oba skvěle, jsem šťastná že si ho vezme, ale bojím se toho porodu, víme co udělala Ness s Belou, já vím, že byla Bella člověk ale stejně jsem zvědavá.
No jo Alice aby náhodou nepřipravovala svatbu :D:D:D:D:D
No a návštěva u Charlieho :D:D:D musela jsem se Jacobovy posmivat jak ho vždycky utla jeho žena :D:D:D:D: jsem moc ráda jak to pro tento díl dopadlo a už se nemohu dočkat dalšího dílu. . . . . .

Abera

10)  Abera (17.03.2011 00:10)

krásný

9)  Lifa (16.03.2011 21:56)

ahoj moc hezká kapitola ale nemůžu tu najít 23.kapitolu :( :( doufám že se tu co nejdřív objeví:'-(

8)  veve (16.03.2011 21:43)

super kapitolka:) :) :)

Linfe

7)  Linfe (16.03.2011 21:28)

Edward se zachoval naprosto úžasně

KalamityJane

6)  KalamityJane (16.03.2011 21:00)

Jak třech dětech? Něco mi uniklo? Postřehla jsem jen Ally a Timmyho...?
Jinak super kapitolka jako obvykle:)

lied

5)  lied (16.03.2011 20:47)

Fanny

4)  Fanny (16.03.2011 20:42)

Já mám prostě Bellu ráda, i když tady se "Belle" moc nepodobá. A jak pěkně si dokázala ujednat pořádek. No, prostě úžasná kapitolka.:) :) :) :) :) :)

3)  nathalia (16.03.2011 20:39)

super

2)  Scherry (16.03.2011 20:28)

Jsem ráda, že aspon Bell se jí zastala

MaiQa

1)  MaiQa (16.03.2011 20:12)

Jo.
Bella válí. Ale má úplnou pravdu.

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek