Sekce

Galerie

http://ikonky.kvalitne.cz/fantasy/2013.gif

Souboj s Victorií nedopadl pro všechny dobře, ale život nekončí. Jaký bude další osud těch, co zůstali? Protože přežít není vždy výhra.

 

 

Muž sklánějící se nad spící dívkou sebou trhl, když ho z jeho zaujetí vyrušil zvuk potichu otevíraných dveří a za  zády se mu ozval hlas jeho bratra.

 

„Vidím, že se ti opravdu líbí. Ale tebe zaujala už když tu byla tenkrát před rokem, jak jsem si všiml. Již mnoho let jsi neprojevil o nic takový zájem, jako o tuto dívku. Proč? Vím, proč zajímá mě,“ lehce se usmál, „ale tys mou vášeň pro zvláštnosti nikdy nesdílel.“

Znovu se podíval na dívčinu bledou tvář, která ostře kontrastovala s tmavěmodrým saténovým povlečením na posteli.

„Ano, je krásná, dokonce i pro naše oči zvyklé na  upíří krásu, ale neříkej mi, že tě zaujala svojí krásnou tvářičkou.“

 

Muž, kterého se tato analýza týkala, jen pokrčil rameny.

 

„ Co pro nás činí ženu přitažlivou? Viděl jsem tolik krásných žen a nic to ve mě neprobudilo. Roky jsem žil ve své temnotě, pak najednou přišla ona a bylo světlo. Celý svět jakoby se rozsvítil a já vyšel z temného pokoje. Chtěl bych ji ochraňovat, rozmazlovat, splnit jí každé přání v jejích zlatohnědých očích. Ale osud je krutý. Proč mi ji dal poznat, když vím, že se nenarodila pro mě?“

 

„Ale osud si opět pohrál. On je mrtvý a ty můžeš zkusit své štěstí, bratře!“

 

„Ona na něj nikdy nezapomene. Vím, že ji tu budeš chtít zadržet kvůli jejímu daru, ale ona bez něj nebude chtít žít a pokud bude chtít smrt, nezabráníš tomu.“

 

„Neboj se, bratře, bude chtít žít. Bude muset,“ usmál se překvapenému bratrovu výrazu. „Dobře poslouchej! Co slyšíš? Jedno pomalé srdce, ale je tam ještě něco dalšího. Slyšíš? Jako když motýl třepotá křídly, ale je to tam! Kvůli tomu bude muset najít sílu žít dál a k tomu bude potřebovat pomoc. To je tvoje šance, bratře. Vždyť věčnost je tak dlouhá,“ s těmito slovy opustil místnost.

 

 

xxx

 

Dívka se pomalu probouzela. Ještě nevěděla nic o světě kolem ní, jen se jí zrychlil dech a řasy na víčkách se lehce zatřepetaly. Jako první zaregistrovala pod rukama hebkost povlečení a měkkost postele, ve které ležela. Ale kde to byla? Otevřela oči a prudce se posadila, když ji naplno zasáhla bolest, která byla její průvodkyní již několik dní.

Mrtvý. Mrtví. Tolik mrtvých a ona jediná přežila. Jaký to nespravedlivý osud. Oni měli před sebou celou věčnost a nakonec přežila jedna ubohá lidská dívka.

Začala se lehce pohupovat dopředu a dozadu, jakoby ji ten pohyb mohl utišit, ale nic nepomáhalo. Očima začala těkat po místnosti, podívala se na sebe a teprve jí docházelo, že už není špinavá a zakrvácená, jak si s ní ta mrcha hrála, ale že ji někdo umyl a převlékl do krásné noční košile. Pokoj byl luxusně a vkusně zařízen, tedy rozhodně ne žádná cela, jak jí  vyhrožovala. To poslední, co si pamatovala, bylo, jak jí nenávistně sděluje její další osud.

 

„To je ještě lepší, než co bych pro tebe vymyslela já. Nezabijí tě, to by bylo pro tebe příliš jednoduché. Ale jeden z vládců miluje různé zvláštnosti a ty se mu určitě budeš líbit. Jsi zrůda! Ani upír ani člověk, jakýsi bastard, něco mezi tím, co ani nemá právo na existenci! Ale jako pokusné zvířátko budeš skvělá. Budeš hnít v cele pod hradem se svou bolestí a já doufám, že tvá upírská část tě udrží na živu celou věčnost!“

S těmito slovy ji ten zrzavý ďábel pohodil jako polámanou panenku na hraní v tmavé uličce, kde byl tajný vchod do hradu vládců.

Jak se dostala do tohoto pokoje si nepamatovala, ale bylo jí jasné, že ji někdo našel a musel zanést dovnitř. Všude kolem ní byl cítit upíří pach, takže nepochybovala, že je uvnitř volterrského hradu.

Přes židli bylo přehozeno jakési oblečení, tak po chvíli váhání vstala a rychle se převlékla. Jednalo se o překrásné letní šaty, ale vzhledem k tomu, jaká tu byla zima, tak se marně ohlížela, zda tu není ještě někde nějaký svetr. Až v jedné skříni  našla lehkou bundičku, kterou si rychle přehodila přes sebe.

Od dveří se ozvalo zaťukání a dovnitř vešel vysoký ramenatý upír. Jeho tvář si pamatovala, ale jméno už zapomněla. Chvíli na něj jen zírala, neschopná pohybu. Ticho přerušil až on.

 

„Jmenuji se Felix, vládci mě pro tebe poslali. Očekávají tě v trůnním sále.“  S těmito slovy odstoupil od dveří a vyzval ji, aby šla před ním.

 

Co měla dělat. Vydala se teda za ním. Její osud už jí byl lhostejný, hlavně aby už šla za ním, za svou láskou. Smrt by pro ni byla vysvobozením, ale netušila, co může od vládců upírů čekat. Za chvíli došli k bohatě zdobeným dveřím, před kterými stála v pozoru stráž. Felix jen mávl rukou a dveře jim byly otevřeny. Pomalu nakráčela až do středu sálu tak jako před rokem. Ale tentokrát tu byla sama. Nebyla s ní její přítelkyně, aby ji mohla podpořit a taky tu nebyl on, pro kterého by byla ochotna obětovat cokoliv. Dnes tu byla sama. Sama stála před strach nahánějícími třemi bratry, vládci upírů. V sále bylo i několik upírů z gardy, ale nejvíc si pamatovala tu malou blonďatou holčičku s jejím strašným darem. Ta na ni upírala svůj karmínový pohled.

Chvíli ještě těkala zrakem kolem sebe, až jí nakonec nic nezbylo, než se podívat přímo na vládce. Pamatovala si, že Aro je z bratrů nejdůležitější, ostatní se spíš drží zpátky. Když uviděla lačný pohled jeho rudých očí, otřásla se.

 

„Vítám tě ve Volteře, Bello! Jaké bylo naše překvapení, když nám Jane přinesla tvé tělo s tím, že tě našla ležet v uličce kousek od vchodu do podzemí.  Nemohl jsem udržet svou zvědavost do doby, než se probereš a tak jsem poslal Demetriho po stopě upíra, který byl na místě cítit.  Viktorie byla opravdu úžasný zdroj informací.“ Na slovo „byla“ dal důraz.  „Je nám líto ztráty našeho přítele  Carlise a celé jeho rodiny.“ Zde Aro nasadil rádoby smutný výraz, kterému za žádnou cenu nevěřila a pokračoval.  „Jak jsem pochopil, přeměna neproběhla úplně do konce a tys uvízla někde na půl cesty. Jsi napůl upír a napůl člověk.  To je fascinující! A tvůj štít je ještě silnější, protože jedině on mohl zabránit postupu jedu ve tvém těle.  Budeš skvělým přínosem do gardy.“

 

To Bellu probralo z netečnosti, se kterou poslouchala jeho výlevy.

 

„ V žádném případě tu nechci zůstat, natož v gardě. Žádám smrt!“ Sálem to zašumělo, ale na Arův rázný pokyn rukou všichni ztichli.

 

„Smrt? Ale to bys přece neudělala! Musíš teď myslet především na to maličké, co nosíš pod srdcem,“ reagoval Aro tak tiše, že ho sotva slyšela. Slova vnímala, ale smysl jí stále unikal. Co to říkal? Maličké, maličké,  o čem to mluví? Nechápala.

 

Když viděl její nechápavý výraz, došlo Arovi, že musí přitvrdit.

 

„Jsi těhotná, Bello. Jasně slyšíme zvuk druhého srdce a ty jsi tu jediná s tlukoucím srdcem. Nevěřím, že bys chtěla zabít své dítě. Nemáš kam jít. Volterra se stane tvým domovem, zajistíme tobě a tvému dítěti ochranu ve světě upírů a za to nám budeš sloužit se svým štítem..." blebleblebleble Arův hlas se Belle ztrácel jakoby v mlhách. Co to s ní je? To slovo! Těhotná! Ale to přece není možné! Edward byl upír a ti přece nemůžou mít děti. Pak ta přeměna, to by nemohl plod přežít. Bella se lehce zapotácela a pak už se jen poroučela k zemi. Události, ztráty a utrpení posledních dní plus tato informace jí vzaly poslední síly, díky kterým se dosud držela na nohou. Ještě než stačila dopadnout na zem, zachytily ji studené ruce. Jejich majitele už ale nevnímala.

 

Marcus zachytil její bezvládné tělo dřív, než stačilo dopadnout na kamennou podlahu.

 

S temným zavrčením se otočil kolem dokola a pod jeho pohledem se zachvěli všichni přítomní.

 

„Nikdo se jí ani nedotkne, od teď je pod mou ochranou. Vyřiďte to všem na hradě.“ A odešel s Bellou ze sálu.

 

Když se za ním zavřely dveře, ozval se Caius.

 

„Marcus se  nám probudil. Tomu říkám úspěšný den, Aro. A k tomu ta dívka se svým štítem a bůhvíjak talentovaným dítětem,  divím se, že si nemneš ruce potěšením.“

 

Aro se zarazil v polovině pohybu, opravdu měl v úmyslu zamnout si ruce. Caius ho přesně odhadl. Šlehl po bratrovi pohledem, ale Caius se jako obvykle jen znuděně usmíval.

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

KatariEsmeCullen

10)  KatariEsmeCullen (03.01.2012 17:49)

Co takhle další pokráčko???

Twilly

9)  Twilly (03.01.2012 10:24)

Nedokončené... prosím připsat další písmenka

henna

8)  henna (02.01.2012 18:05)

Další hlas za pokračování!

7)  hela (02.01.2012 13:45)

co takhle pokračování??? ale nadruhou stranu ještě že to existuje i jinak

HMR

6)  HMR (02.01.2012 06:20)

No to to trvalo

5)  Brigita (01.01.2012 23:48)

Přidávám se k lidem žebronícím o pokračování.

Fanny

4)  Fanny (01.01.2012 22:15)

Zní to pěkně, ale vzala bych za vděk pokračováním...

julie

3)  julie (01.01.2012 22:00)

To je jenom jednorázovka? Proč???

Kristiana

2)  Kristiana (01.01.2012 21:37)

Pokračování by rozhodně nebylo na škodu ;).

Kamikadze

1)  Kamikadze (01.01.2012 20:46)

No, stálo by to za pokračování, co myslíš?

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek