22.01.2011 [14:15], Anna43474, Povídky jednorázové, komentováno 9×, zobrazeno 476×

Tak ještě jednou a (snad) naposled. Trochu temnější.
Drabble.
Vytrhl dcerku z jejího zesláblého náručí. Viděl škubání prstů, toužících znovu sevřít děťátko, ale nedokázal ovládnout své ruce, které dítě přivinuly na vlastní hruď. Unikl mu zoufalý povzdech a vzápětí zařval jako raněné zvíře.
Všechno přišlo vniveč! Nedokázal to, opět. První s ním žít nechtěl, odmítal pokračovat v jeho pokusech. Ale co byli lidé v porovnáním s tím, co mohl dokázat?! Neznamenali vůbec nic! Byly to jen odporné krysy, poskvrna planety. Zasloužili si to.
Zahleděl se na holčičku, která na něj kulila blankytně modré oči. Její umírající matky si vůbec nevšímal.
„Otče,“ ozval se za jeho zády chladný hlas. Nahuelův.
7) MisaBells (28.01.2011 23:45)
Ha! Tak jsem si vážně pro své brajglování vybrala začátek... Mazec. Nahuel a konečně nějaká zmínka o jeho papíkovi. Super. Jdu lovit dál. Tohle mě ba
4) Karolka (22.01.2011 22:35)
Uuuuuuuuuuuuuuuuuuuuf! Trochu temnější, jo???
Mám husí kůži jak pralinky! Bravo!
9) kajka (25.04.2012 01:14)