16.05.2010 [21:45], Amisha, Povídky jednorázové, komentováno 28×, zobrazeno 4942×

Omlouvám se předem za prznění Karolčina díla...

Sklenička je pro ni a pro Nebrasku za opravu, díky holky.

V temném pokoji spokojeně oddychovala autorka nádherných povídek. V jedné ruce třímala sklenici od vína a v druhé pantofli, čistě pro jistotu, kdyby se ten dotěrný neřád chtěl vrátit. Zdálo se jí o krásném světě, plném věrných Múzáků...

V okně se něco mihlo a tiše dopadlo na nohy pod parapet. Edward. Ve vlasech se mu třpytila večerní rosa, očima přejížděl místnost a hledal svoji nejoblíbenější autorku. Prošel kolem vypnutého počítače, nechápavě zakroutil hlavou, přece vždycky v tuhle hodinu píše. Kde jenom je?

Vtom se k němu donesl zvuk motorové pily. Poplašeně se ohlédl a uviděl ji, jak leží v křesle se sklenicí a... pantoflí?! Vzal ze skříňky deku a přikryl ji, aby mu nenastydla. Něžně ji pohladil po vlasech a ona se pod jeho dotekem prudce ohnala svou zbraní. Tak tak uhnul. Přitom mu padl pohled na terč, kde byla jeho a Jacobova fotka, prošpikovaná jako špíz před vložením na gril.

Nasucho polknul. Hlavně když zaznamenal, které partie jsou zasažené, rychle zkontroloval, jestli nemá ještě nějaké šipky, kdyby se omylem probudila. Vtom se pokojem rozlehla rána a zafunění.

„Tiše, vzbudíš ji!" zasyčel na Jacoba, který měl do jemnosti opravdu daleko.

„Co je?" zajímal se "potichu" Jacob.

„Šššš."

Jacob se tedy snažil potichu doplížit k Edwardovi, u čehož sejmul stůl. Na něm stojící lampička sundala prázdnou láhev Vavřince. Ještě si stihl všimnout, že je to kvalitní víno, což mu potvrdilo, že Karolka má vkus. Pak se ušklíbl, když si vzpomněl na existenci Edwarda. Jak v čem, no.

„To jako dneska nebude žvanec, jo?" zeptal se zoufale Jake.

Edward zvedl ze země misku s poslední křupkou a podal jí vykulenému Jakovi. To bylo poslední co stihli, neboť ona spisovatelka se probudila.

„Hééj!" křikla. Po jednom hodila pantofel a po druhém sklenici. Tak tak stihli vyskočit oknem, i když v rámu se potkali a málem ho vzali s sebou.

Kdesi jinde:

Jiná dívka si právě napouštěla vanu a zapomněla si naštelovat teplotu. Odešla něco naťukat do počítače a když se vrátila, zjistila, že v koupelně si přes páru nevidí ani na špičku nosu. Se vzteklým mrmláním otevřela okno a odešla si pro prádlo do ložnice. Když se vrátila, okno bylo zavřené a voda vypnutá. Nechápavě zakroutila hlavou a vlezla si do horké lázně. Zavřela oči a přemýšlela, co by tak ještě napsala, ale nic ji nenapadalo. Když se jí náhle před očima začaly míhat obrazy a postavy, zalitovala, že nemá alespoň tužku a papír, aby si to mohla zapisovat. Otevřela oči a střetla se ze zlatým pohledem. Vyděšeně vyjekla a zajela pod hladinu, kde si lokla vody i s pěnou.

Uvědomila si, že už jí asi opravdu hrabe. Pomalu se vynořovala nad hladinu as obličejem plným pěny pomalinku otevřela nejdřív jedno a potom i druhé oko. Byl tam pořád, jenom teď se na ni díval starostlivým až káravým pohledem.

Opatrně zajela níž aby se schovala celá pod vodu a koukala jí jenom hlava.

“Jaspere?" zeptala se a připadala si jako blázen.

„Ano? Potřebuješ umýt záda?" zeptal se nevinně. Její tvář nabrala odstín zralých jahod. Netroufla si ale odmítnout, tak stydlivě kývla. Na nic nečekal a rovnou jí poskytl i masáž krčníhch obratlů...

Z koupelny odcházela celá blažená. S vědomím, že už jí opravdu šplouchá na maják šla zpět k počítači naťukat těch pár vnuknutých nápadů. Jak tak psala, zvedla oči od monitoru, aby si protáhla prsty. Její pohled zavadil o okno, kde na lešení elegantně seděl třicetiletý blonďák a vesele komíhal nohama ve vzduchu. Tak jo, je blázen! Na nic nečekala a vyběhla před dům, kde našla zbytek osazenstva včetně jednoho indiána.

„Co to sakra...“ Máchla vztekle rukou do vzduchu, nebyla schopná souvislé věty. Všichni na ni hleděli se s obavou v očích. Slova se ujal Edward a vyprávěl jak je Karolka vyhodila, div jim křidýlka neustříhala. Všem bylo jasné, že přehání.

Dívka se na ně bezradně dívala a pak si uvědomila, že by mohli mít hlad, tak je pozvala domů. Všichni se jí nadšeně nahrnuli do bytu. V tom se strhla hotová mela. Jacob se vrhnul do kuchyně a ostatní se taky rozeběhli po bytě. Z obýváku slyšela jásavé zvuky nad počítačovou sestavou a následné klení, když se Emmett s Jasperem nedostali přes heslo v linuxu. Carlisle si povzdychl nad skromností knihovny a Esmé běhala s blokem po bytě a představovala si, kde jakou barvu či nábytek vyměnit. Jacob vystrčil hlavu z lednice a s plnou pusou zahuhlal:

„Ty tfu nemfámš žámfmý maso?“ Dívka němě zavrtěla hlavou, Jake na ní zděšeně vykulil oči. Bože ona je snad vegetariánka! Alice vyhazovala vzduchem oblečení ze skříní, a když v ruce držela oblíbené kalhoty od Afars a chtěla je vyhodit, děvče už toho mělo plné zuby. Múzáci nemúzáci, pomažou odkud přišli. Nebo klidně jinam.

„A ven, a všichni, na tohle nemám nervy!“ vřískla na ně.

„Kam jako máme jít? Odevšad nás vyhazují,“ posteskl si Emmett, nasadil štěněcí výraz a s hrůzou zjistil, že to nefunguje.

Vytlačila je ven a ukázala jim směr k Nebrasce ať si taky trošku užije té legrace...

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

«   1 2

8)  sakraprace (17.05.2010 07:57)

Múzáci na štafetu. Paráááááda.
Luxusní, už se těším.

7)  Hanetka (16.05.2010 22:14)

Jééééé. No to je něco. To se tak někdo má. Já se tu marně dovolávám alespoň jedné Múzy a tamhle jich vyhazují celou švadronu. No tedy, holky, máte rozum?
Ambro, vykašli se na trágu a napiš happyend. Stejně ti to holky udělaly naschvál!

6)  Bosorka (16.05.2010 22:09)

To je fakt, nevím nevím, zda-li byl dobrý nápad nastavovat Jasperovi svoji křehkou šíji

Ambro mysli na něco smutného - opuštěná štěňátka Jacobátka, zašlápnuté berušky Bellušky, můzaci bez domova a v dešti....

5)  ambra (16.05.2010 22:05)

Strašně se mi to líbilo, ale holky, jak já mám potit ty svoje tragické story, když se tu už hodinu chechtám jak dement. No ale tak jo, při představě, jak mi Jasper meje záda, mi ty panty poněkud ztuhly...

4)  Bosorka (16.05.2010 22:01)

Jo jen kluci můzáčtí bacha na Nebrasčinu zákeřnou skříň - ta co schvátí, to už nenavrátí - peklo hadr!

2)  Karolka (16.05.2010 21:52)

Jůůůůůůůůůůůůůůůůůů! He he... *zmůžu já se na něco jiného než na telecí zvuky?* Ami, děkuju, já jsem úplně blažená. Tys ty moje kluky popsala tak, že bych je hnedle vzala zpátky. "Klucíííííííííí, mně už se stejská! Poleťte domů! Bude flákotaaaaaaa!" Děkuju, Ami. Udělala´s mi obrovskou radost!

1)  Bosorka (16.05.2010 21:49)

Nebrasko jsi na řadě......

«   1 2