06.03.2011 [11:00], Nikol18, ze série Mé oči se nepletou I. + II., komentováno 7×, zobrazeno 3008×

Předešlá kapitola byla příliš dlouhá do jednoho článku, tak jsem ji rozdělila na dvě a tu nejdůležitější část, kterou všichni s napětím očekáváte, naleznete níže.

Pěkné čtení a děkuji za komentáře.

25. kapitola - Doznání

„Protože to tak má být. Protože máte být spolu. Protože se mezi vás nesmí nikdo plést. V tom to je.“ Tak dlouho jsem nemluvila svou mateřštinou, že z mého hrdla vycházela slova tak tlumeně a skřípavě, že jsem na kratičký moment pochybovala o tom, že bych někdy mluvila česky.

„Vážně to tak chceš?“

„Ano, chci,“ přisvědčila jsem tentokrát v angličtině.

„Dobře, nebudu tě přemlouvat.“ Okamžitě mě pustil a zmizel do patra. Zaslechla jsem odtamtud nějaký halas, jak spolu Edward s Bellou mluvili. Bylo mi to jedno o čem. Odešla jsem z domu a vydala se na menší procházku. Potřebovala jsem mluvit s Luckou. Ale hlavně jsem potřebovala přemýšlet o samotě.

***

Šla jsem směrem k městu. Bylo docela obstojně a pořádnýma botama se mi šlo o něco lépe. Hodila jsem na sebe jenom nějaké kratší sako, abych se neklepala zimou, ale nakonec jsem si ho musela rozepnout.

Bylo mi dobře u srdce. Možná to byl ten důvod, proč jsem se tu objevila. Proč jsem se do Forks dostala. Ten neznámý únosce třeba myslel, že mám Edwarda s Bellou rozvrátit. To jsem však v žádném případě nechtěla. A nehodlala jsem to udělat.

Nikdy bych nemohla být s Edwardem. Na to jsou moje sny příliš nesplnitelné. Patřím to úplně jiného světa, než ona a nic to nezmění.

„Proč mě stále odstrkuješ?“ Začínala jsem z toho bláznit. Dokonce jsem slyšela jeho hlas v hlavě. Nastal čas, abych tomu učinila přítrž, nebo se ze mě stane opravdu blázen.

„Proč to děláš?“ Ano, moc bych si přála, kdyby tady byl. Aby o mě bojoval, ale všechno si moc maluju na růžovo.

„Dělám to, co mi připadá správné,“ odpověděla jsem přeludu ve své hlavě.

„Lžeš,“ obvinil mě jeho hlas.

„Možná,“ připustila jsem. „Jenže to nikdo neví. Nikomu tím neubližuju. Snažím se napravit škody, které jsem napáchala.“

„Že ty nikomu neubližuješ? A sobě? Sobě ubližuješ. Mně ubližuješ, protože mě od sebe odháníš a za jakým účelem? Abys napravila to, co nedokáže napravit nikdo?“

„Pleteš se. Dopadne to dobře,“ osopila jsem se na jeho hlas.

„Tohle není pohádka, Eve. Tady to nebude, jak bys to chtěla ty, aby to bylo. Nemůže to být podle knihy. Nikdy to nebude podle knihy. Příliš na tom lpíš. Mockrát jsem ti to říkal, že to podle knihy není a nikdy nebude.“ Snažila jsem se ho vytlačit ze své hlavy, ale nešlo mi to. Bylo to skoro jako moje svědomí.

„Jdi pryč. Vím, co dělám a dělám správnou věc.“

„Ubližuješ sama sobě a mně.“

„Pleteš se, ubližuju Belle, která by měla být na mém místě.“ Rozhovor byl tak živý, že jsem dokonce cítila jeho chladný dotek na své levé paži.

„Eve…“ zasténal bolestně.

„Je mi to líto, hlase Edwarda, ale…“

„Žádné ale, mám tě rád, Eve. Víc než rád.“

„Ale Bellu miluješ.“ Letmo jsme se usmála. „Věděla jsem, že to takhle skončí.“

„Pleteš se, Eve. Bellu mám rád. To je pravda. Jsem rád, že jsme si to mohli vyříkat a teď je to moje kamarádka. Jenže tebe miluju a nechci se tě vzdát. Otoč se prosím a řekni mi do očí, že mě nemiluješ, abych si nedělal plané naděje.“

Až když jsem se otočila, tak mi došlo, že nemluvím ke hlasu v své hlavě, ale opravdové osobě, stojící za mými zády a držící mou levou paži.

„Edwarde?“ vyjekla jsem překvapeně.

„Čekala jsi snad někoho jiného?“ Usmál se a já se při tom pohledu roztřásla, ale tloukla si do hlavy, že patří Belle.

„Možná,“ připustila jsem.

„Odpověz mi na malou otázku. Miluješ mě?“

„Edwarde…“ Vzal mou tvář do dlaní.

„Chci slyšet od tebe pravdu. Nikdy jsem o dívku takhle nebojoval, ani o Bellu ne. Nelži sama sobě, neubližuješ tím jenom sobě, ale i lidem ve tvém okolí. Přestaň předstírat, že se tě tady nic netýká.“

„Já…“

„Budeš toho nadosmrti litovat. Alespoň pro jednou si nelži.“ Jeho hluboký pohled mi rozechvíval kolena.

„Miluješ mě, Eve?“

„Miluju tě, Edwarde.“

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

7)  DjKasicka (02.06.2011 10:05)

Jsem celá zmatená a jsem zvědavá jak to celé dopadne

6)  Michangela (06.03.2011 19:31)

Asi by si mohli padnout do náruče, ale jelikož tu není napsáno end, bude tu nějaké ale. Doufám, žeto dobře dopadne pro všechny.

4)  bb119 (06.03.2011 18:30)

jsem zastánce klasiky E+B, ale v téhle povídce mi ti dva prostě nesedí a moc si přeju, aby byla s Edwardem Eve

3)  Fanny (06.03.2011 13:37)

Po delší době se moje hlava zase hádá. Strašně chci aby byl Edward s Bellou a Eve si našla svého pana dokonalého (její varianta s tím únoscem se mi moc líbí). Edward se k Bells prostě hodí, ale... Tenhle příběh směřuje jinam a já doufám, že buď to bude tak přesvědčivé, abych naprosto uvěřila, že to tak bylo a je a nebo že Edward bude opravdu s Bellou. Sakra já píšu tak strašně zmateně. Já už raději mlčím stejně nic nevyřeším.

2)  lied (06.03.2011 13:05)

jo konečně si to přiznala jen aby zase nepřišla na řadu ta její druhá stránka s tím jejím ALE

1)  Nosska (06.03.2011 11:27)

Wow, není nad to přiznat si city

1