Sekce

Galerie

/gallery/Kus po kousku.jpg

Moje první básnička, která mě přepadla nečekaně. Byla jsem přesvědčena Nikol, abych to vydala, tak snad se vám to bude líbit a necháte nějaké komentáře.

Edwardovy pocity ohledně Bell na konci Rozbřesku před setkáním s Volturiovými.

Kus po kousku se přibližujeme, k tomu poslednímu boji.

Dálky, které jsme nechali za námi,

jsou to jen kusy vzpomínek na to, co jsme byli.

To co je v srdci a mysli navždy uschované.

Široká pláň a nedohlédnutelná dálka, to je naše budoucnost, to co na nás čeká.

Láska, která překonala ti nejtěžší boje, úsměv toho co vzniklo z nás.

Poslední kus naší skládanky, kterou po kouscích dáváme dohromady.

 

Kus po kousku, boj za bojem našeho života,

kus naší životní skládačky, co jsme postavili.

Kus po kousku jsme si skládali náš svět,

budu tu navždy, miláčku, stejně jako ty se mnou.

Kus po kousku se blížíme,

tak mi dej ruku k tomu poslednímu kusu naší skládačky.

 

Setkání, které nás změnilo, dalo sílu,

Boj, kdy jsme nebyli spolu,

naše minulost, to co posílilo naši lásku.

Kus po kusu jsme si skládali náš svět.

Naše láska. Naše rodina. Naše budoucnost.

 

Kus po kousku, boj za bojem našeho života.

Kus naší životní skládačky, co jsme postavili.

Kus po kousku jsme si skládali náš svět.

Budu tu navždy, miláčku, stejně jako ty se mnou.

Kus po kousku se blížíme,

tak mi dej ruku k tomu poslednímu kusu naší skládačky.

 

Nic nebude jako do teď,

změnila jsi pravidla,

dokázala nemožné.

Bojovala pro mě do posledního tlukotu srdce,

poslední boj k věčnému štěstí,

poslední střepy, které nám dají sílu,

poslední polibek,

ne, to nebude náš poslední.

Vezmu vás do náruče, můj životní poklad,

poslední kus naší skládačky čeká.

 

Naše láska, to je síla k poslednímu boji.

Pláně naší budoucnosti už čekají, tak položíme ten poslední kus naší skládačky.

Byla to dlouhá cesta,

stále tu jsme a budeme spolu, spolu.

Budu tu navždy, miláčku, stejně jako ty se mnou.

Tak mi dej ruku.

 

Kus po kousku, boj za bojem našeho života.

Kus naší životní skládačky, co jsme postavili.

Kus po kousku jsme si skládali náš svět.

Budu tu navždy, miláčku, stejně jako ty se mnou.

Kus po kousku se blížíme,

tak mi dej ruku k tomu poslednímu kusu naší skládačky.

 

Jen spolu máme tu sílu k poslednímu boji,

všichni za naši budoucnost,

tak jak bojovalo tvé srdce, abys tu byla teď se mnou.

Navždy spolu,

kus po kousku se blížíme.

 

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

Simon

2)  Simon (10.10.2011 19:16)

Nikol18

1)  Nikol18 (09.10.2011 15:53)

Moje milovaná, Romanko!
Vůbec jsem tě překecávat nemusela (já bych tě k tomu stejně donutila), protože tohle je naprosto úžasné dílko, na prvotinu je to úžasné.
Ne každému se povede, aby něco, co psal poprvé, se takhle vydařilo, ale u tebe se to pravidlo potvrzuje. Jde vidět, že když člověk nad tím vůbec nepřemýšlí, tak to stojí opravdu za to, prostě náhlý popud, za něž může naše fantazie.
Abych se moc nerozkecávala (na Fou, Fluffy a SmouluXX stejně nemám), ještě jednou ti řeknu, že to bylo úchvatné, nádherně popsané pocity, které hned po první sloce jasně řekly, o kom a o čem to je a hlavně v jaké části. Nemusela jsi přímo oslovovat a stejně člověk ví, o čem mluvíš.
D-O-K-O-N-A-L-O-S-T!!! a ještě jednou D-O-K-O-N-A-L-O-S-T!!!
Zasloužíš si to, snad tě takové chvilky přepadnou častěji.

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek