Sekce

Galerie

/gallery/klavir.jpg

10. Dopadení Whitmoora

Čím víc jsme se blížili k salonku, ve kterém už jsem s Alice seděla mockrát, tím nervóznější jsem byla. Ve vzduchu jsem cítila přehnanou květinovou vůni. Přikrčila jsem nos.

„Upířina,“ špitla Leah, když si mě všimla. Jen jsem zavrtěla hlavou, dřív jsem si té vůně nevšimla.

Alice už nás čekala a jak si nás všimla, šla nám vstříc. Roztáhla ruce a chtěla mě obejmout. Vyděsila jsem se a udělala krok vzad.

„Takhle jsi byla navoněná vždycky?“ zeptala jsem se jí místo pozdravu. Rozpustile přikývla.

„Ahoj, Bello. Jak se cítíš?“ dělala, jako by se nic nestalo.

„Nic moc, tohle je Leah Clearwaterová a Jimmyho už znáš,“ představila jsem je.

„Ahoj,“ pozdravila je.

„Tak povídej, co víš,“ chtěla jsem to mít rychle za sebou.

 

Alice nám řekla všechny podrobnosti. Věděli jsme vše důležité a byl čas odejít. Její přeslazená vůně, už mě štípala v nose.

 

„Díky, Alice. Ahoj,“ rozloučila jsem se rychle.

„Bello, počkej!“ chytila mě za ruku a mnou projel elektrický proud. Je tak šíleně ledová! Nikdy mi to nepřišlo. Jak se mohlo ve vteřině všechno tak změnit.

„Ještě jsi něco zapomněla?“ stáhla jsem svou ruku z její a pro jistotu jsem ji strčila do kapsy.

„Dej mu šanci! Najdete si způsob, jak být spolu,“ prosila mě i očima.

„Ne, Alice. Nechci ho zabít, je to pro mě nové a neumím si představit, že bych mu ublížila,“ trvala jsem si na svém.

„To je blbost, Bello,“ snažila se mě přemluvit.

„Alice, prosím, taky mě to ničí. Vadí mi být v tvé přítomnosti, natož potom v jeho!“ zvýšila jsem hlas.

„Zabiješ ho tím, že mu zlomíš srdce!“ řekla mi a odešla do studia.

 

„B.B., jdeme!“ probral mě z transu Jimmy.

„To bude v pohodě, musíme za těma poldama a přemluvit je. Nezapomeň, proč ses vrátila,“ připomněla mi Leah.

„Jo! Musím to dotáhnout do konce,“ přikývla jsem a spěchali jsme k autu. Moc času nám na přemlouvání kapitána na policejním okrsku nezbylo, ale snad pomůže.

 

„Děláte si ze mě srandu, slečno Blacková?“ vysmál se mi kapitán.

„Myslím to smrtelně vážně, žertovala jsem snad někdy?“ byla jsem neústupná.

„Je vám jasné, že by mě to mohlo stát místo!“ nevěřil mi.

„Nebo povýšení. Mám to od spolehlivého zdroje. Určitě víte, jak dlouho na tom pracuji. Dám vám pevný důkaz! Určitě to vyjde,“ prosila jsem ho.

„Dobrá, takže v jednu ráno, to tam obklíčíme! Jestli mě zklamete, slečno Blacková,“ zapochyboval ještě.

„To jsem přece nikdy neudělala!“ vyběhla jsem z jeho kanceláře. Jimmy s Leah na mě čekali venku.

 

„Klaplo to! Budou tam,“ řekla jsem jim, celá rozjařená.

 

Plán jsem měla jednoduchej, proměním se v jestřába, Jimmy mi přimontuje kameru, počkám na Whitmoora v továrně a celý to natočím, mezitím dám signál Leah a Jimmymu a oni dají signál poldům! Musí to klapnout!

Po půl hodině čekání a myšlenkové konverzace s Leah, konečně Whitmoor dorazil. Přiletěla jsem blíž, ale ne moc, abych nebyla nápadná a pak, mohl by si všimnout kamery.

Jimmy všechno nahrával na disk. Předání peněz, kontrola drog atd…

Oba dealeři už se chystali k odchodu, vše jde podle plánu. Takže signál pro Leah a rychle zmizet. Venku už čeká policejní kapitán se svými lidmi a Whitmoore jim vejde přímo do náruče!

Přiletěla jsem k autu, kde už na mě čekala Leah s oblečením. Konečně jsem pochopila, proč povětšinou Leah nosí šaty, jsou nejrychlejší na oblíkání. Nejdřív mi Jimmy sundal kameru a pak jsem se konečně vrátila do lidské podoby.

„Je to použitelný?“ zeptala jsem se hned po proměně.

„Je to skvělý, z tohohle, už se nevykroutí!“ přikývl Jimmy.

„Super, musíme to předat kapitánovi!“ nasedla jsem už upravená do auta.

 

„Kapitáne, tady jsou ty důkazy, co jsem slibovala,“ podala jsem mu nahrávku.

„Vy malá mrcho, měla jste být mimo město!“ syčel Whitmoore, ale jeden z policistů ho zavřel do auta.

„Děkuji, slečno Blacková, teď už to nechte na nás,“ poplácal mě uznale po rameni a nasedl do auta.

Ulevilo se mi. Tohle bychom tedy měli!

„Jedeme slavit!“ navrhla jsem a jeli jsme do Vlčího doupěte.

„Jak příznačný název,“ pozastavila se nad tím Leah.

„Pracoval tady Jake. Než se proměnil, bude tu bez něj nuda,“ prohodila jsem.

„To by tady mohli mít volnýho fleka, co? Pracovat potřebuju!“ napadlo Leah.

„Přimluvím se za tebe!“ objala jsem ji kolem ramen.

 

„Bello, dlouho jsi tu nebyla! Co dělá Jake, chybí nám tu!“ vítal mě majitel baru Matt, nejspíš vzal Jakovu směnu.

„Ahoj, byla jsem mimo město, ale teď jsem zpět. Vedu ti náhradu za Jaka, tohle je Leah!“ představila jsem ji.

„Takže Leah, sháníš práci?“ chytil se toho Matt.

„Jo, tak trochu, jsem ve městě nová,“ přitakala.

„Krásná barmanka se hodí,“ začal s ní hned flirtovat.

„Díky, tak kdy začnu?“ neváhala ani chvilku Leah.

„Klidně hned!“ přivítal posilu Matt.

„Matte, můžeme na chvilku dozadu, musím napsat článek,“ poprosila jsem ho. Harry už určitě netrpělivě čeká.

„Jasně, zase jdete rovnou z akce?“ věděl, oč jde.

„Jo, ale z jaký, to si přečti v zítřejších novinách! Zatím to tu Leah ukaž, díky,“ zalezli jsme s Jimmym do jeho kanceláře. Jimmy upravoval fotky ze zatčení a já psala. Za hodinku, jsme měli hotovo a článek jsem odeslala Harrymu, bude to jen tak tak.

„Vždycky je to takhle hektický?“ podivovala se Leah nad naší prací, když jsme se vrátili.

„Jen když chceš mít článek v ranním vydání!“ potvrdila jsem jí to.

„Tak to chápu, co si dáte?“ ujala se s nadhledem své nové práce.

 

Pak jsme začali slavit, jukebox hrál na plný pecky a my slavili. Po půl hodině už věděl celej bar, že je Whitmoore za mřížemi!

Pak někdo vešel do baru a ke mně se dostala ta nádherná vůně. Otočila jsem se a stál tam on. Nezdálo se mi to, byl to on a pomalu se přibližoval k nám.

Srdce mi bilo, neměla jsem strach. Polilo mě horko a toužila jsem zkrátit tu vzdálenost mezi námi. Leah s Jimmym na mě mluvili, ale nevnímala jsem je. Existoval pro mě jen on.

„Musel jsem se ujistit, že jsi v pořádku,“ řekl, když přišel, až ke mně. Voněl, ale ne tak, jako Alice. Jeho vůně mě k sobě přitahovala. Co se to se mnou děje, nebyla jsem schopná odpovědi. Jen jsem se topila v těch jeho očích.

Měla jsem pocit, že on to cítí stejně. Pak někdo rozbil skleničku a já se vrátila do reality.

„Nechoď ke mně,“ odstrčila jsem ho a pro jistotu jsem si stoupla k Leah za bar.

„Bello, prosím, dej mi šanci,“ prosil mě.

„Já ti nechci ublížit,“ teď jsem si sama nebyla jistá, jestli bych to vůbec dokázala, ale ten živý sen!

„Nemůžeš mi ublížit jinak, než, že mě budeš od sebe odhánět!“ řekl a byl si tím jistý.

„Já mám strach,“ málem jsem se zoufalstvím sesula k zemi. On se na mě nezlobil, pořád mě miloval a i teď mě to k němu táhlo. Možná snad dokonce víc, než kdy předtím. Co se to se mnou stalo?

„Promluvíme si,“ řekl klidně.

„Jo, výbornej nápad. Jděte si promluvit!“ postrčila mě k němu Leah.

„Má pravdu!“ postrkoval mě i Jimmy.

Edward mě vzal opatrně za ruku a vedl mě ven. Neprojel mnou elektrický šok, jako to bylo u Alice, všechno to bylo tak hrozně v pořádku, že mě to děsilo! Možná mu vážně neublížím.

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

Kristiana

8)  Kristiana (01.07.2011 22:30)

Elektrický šok? Nebo snad otisk?
Nesmí mu ublížit.

SarkaS

7)  SarkaS (30.06.2011 21:03)

Tak co bude otisk?

jeanine

6)  jeanine (05.02.2011 17:17)

Liz: děkuju

5)  Liz (05.02.2011 16:31)

Krásné
já se tak moc těším na nový díl

jeanine

4)  jeanine (05.02.2011 14:00)

kamčí:

3)  kamčí (05.02.2011 13:56)

:) :) :)

jeanine

2)  jeanine (05.02.2011 13:17)

CatherineCullen: denně jedna kapitolka, ale už to tu je až do 13. kapitoly.

CatherineCullen

1)  CatherineCullen (05.02.2011 11:36)

Úžo dobrodrůžo! Rychle další kapitolu!!!

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

eclipse soundtrack