Sekce

Galerie

/gallery/I was born to destroy you II.jpg

Nechala som sa inšpirovať textom pesničky od mojej milovanej skupiny Muse, posúďte sami, ako mi to vyšlo...

I was born to destroy you (1. časť)



Bella skončila v kúpeľni, bolo jej ozaj zle.  Panika v mojich očiach, neschopnosť pomôcť jej, to všetko ma robilo tak zúrivým, že sa čudujem, že tento dom ešte stojí. A to sa jedná iba o skazený žalúdok. Snáď.

Keď sa objavila medzi dverami, slabá ako mucha, neváhal som. Vykročil som k nej a vzal ju do náručia. Bola úplne zelená a kruhy pod očami dostávali tmavofialový nádych narkomanky. Líca zrumenené od námahy nad toaletou a pery domodra.

Už chýba len žltá a máme tu celé dúhové spektrum! Napadlo mi.

Behom pár sekúnd som nás dostal z prízemia na poschodie, kde bola naša izba. Oči mala tuho zavreté a evidentne bojovala s ďalšou nevoľnosťou. V duchu som si vynadal za ten rýchly výstup, určite to narobilo čary s jej žalúdkom.

„Láska, chcelo by to konzultáciu s Carlislom, ak ťa to neprejde...“

Nestihol som ani len rozviesť svoju myšlienku. Bella v okamihu vytreštila svoje čokoládové kukadlá  a s rukou, pevne pritisnutou na ústa, nabrala na človeka tryskovú rýchlosť smer kúpeľňa.

Zaťal som päste i sánku, bezmocne som načúval zvuku dávenia. Prekliate ľudské jedlo!!!

Po chvíľke to prešlo.

Už musí byť načisto prázdna... napadlo mi ako jediné možné vysvetlenie. Voda zurčala a ja som počul jej špliechanie o jemnú pokožku tváre, ktorú tak veľmi zbožňujem. Nechal som jej teda ešte zopár chvíľ na úpravu zovňajška.

Myšlienky na Bellu zamestnávali moju upíriu myseľ tak dokonale, že až po hodnej chvíli som si uvedomil, že to čo počujem, je TICHO. Morbídne scenáre mi spôsobili ľahký šok a len zázrakom ostali dvere v pántoch, potom ako som do nich nešetrne vrazil.

Našiel som ju sedieť na zemi. Civela do prázdna, oči doširoka otvorené a ústa odriekali čosi tak nečujne, že to ani moje uši nedokázali zachytiť. Všimol som si, že kŕčovito zviera akúsi škatuľku.

Keď zaznamenala, že som v miestnosti, pomaly obrátila hlavu ku mne. Jej prázdny, vyjavený pohľad ma vydesil.

Podala mi ju. Bol to balíček tampónov. Nevedel som čo mám povedať. Nechápal som kam mieri.

„Nedostala som to!“

Jej hlas bol neobvykle pokojný.

„Čo?“ Jej slová som vnímal cez akúsi clonu. Nie a nie pochopiť ich  význam.

„No... TO!“

V tej chvíli mi asi docvaklo. Nemôže byť predsa... alebo, žeby áno? Absolútne nepôvabne som sa sklátil na posteľ.  Ruka mi zaletela do vlasov a ostala v nich zaseknutá.

„Ale ja predsa nemôžem mať deti, Bella!“ presvedčoval som nás oboch a sledoval jej výraz ako sa mení z vyjaveného na nahnevaný.

„Tak asi môžeš!“ zasyčala cez zuby.

„Ale... ako?“ Neviem čo čakala, či inú reakciu, ale inej som práve v tejto chvíli nebol schopný.

„To sa pýtaš vážne?“ hnevala sa.

Nie, ona priam zúrila. Už som si bol viac než istý, že som nereagoval podľa jej očakávania.

„Nikdy som nepočítala  s tým, že budem matka, ale  ja sa na to dieťatko teším! Je to tvoje dieťa, NAŠE dieťa, Edward.“ Jej snaha presvedčiť ma, pôsobila na mňa ako studená sprcha.

Ona rozmýšľa, že si TO chce nechať? Veď ju  TO môže zabiť!!! Je to monštrum, rovnako ako ja, je to moja... krv. Môj potomok. Moje prekliatie.

„Láska, musíme zavolať Carlislovi. Potrebujem to konzultovať s ním.“

Roztrasenou rukou som sa konečne dopátral  k mobilu a rýchlou voľbou navolil Carlislovo číslo.

Medzitým som sledoval Bellin rozhnevaný pohľad a snáď prvý krát v živote som bol vďačný za to, že neviem čítať jej myšlienky. Podľa jej výrazu, odhodlanej levice, ktorá je schopná za každých okolností brániť svoje mladé, by ma najradšej prišpendlila na stenu za to, že práve nepadám do bezvedomia od šťastia, že moja žena... môj život pravdepodobne za chvíľu zahynie skrz môj najsebeckejší čin aký som na nej mohol spáchať.

Som blbec, blbec, BLBEC!!! Nadával som si v duchu.

Carlisle to vzal po druhom zvonení, v rýchlosti som mu vysvetlil, čo sa práve stalo. Potreboval som jeho uistenie, že je to absolútna hlúposť, že sa Bella len prepočítala. Chcel som počuť uistenie, že upír NEMÔŽE splodiť potomka. Ale on? Bral to ako ďalšiu možnosť svojho štúdia. Mal jedno šťastie, že bol tak ďaleko. Asi by som ho prvý raz v živote udrel!

„Chcem hovoriť s Bellou, prosím!“ Prebral ma až naliehavý tón Carlislovho hlasu.

„Samozrejme, vydrž, odovzdám!“ odpovedal som automaticky.

Otočil som sa na Bellu, nedôverčivo na mňa hľadela, až mi zovrelo vnútro.  Podal som jej mobil s tichým: „To je Carlisle, chce s tebou hovoriť...“

Bez váhania ho vzala, priložila k uchu a odpovedala Carlislovi na jeho dotieravé otázky. Celý čas zo mňa nespustila pichľavý pohľad. Áno, patrilo mi to!

Viac ale bolelo vedomie, že za všetko som zodpovedný len a len ja.

Nikdy som ju nemal stretnúť, nikdy som ju nemal poznať!!! Nikdy som ju nemal osloviť, prezradiť jej čo som zač. Že som len príšerná beštia, predátor v ľudskej podobe!!!

Ublížil som jej už tak veľa ráz a pritom tvrdím, že ju milujem...

Takmer som jej ublížil, keď som po prvý raz zacítil jej lákavý parfum krvi.

Ublížil som jej, keď som ju opustil. Nechal stáť v lese samotnú so svojim najhorším snom.

Ublížil som jej, keď som dovolil, aby sme sa milovali.

Ublížil som jej, keď som dovolil, aby sa časť môjho zverstva dostala k jej útrobám a... ja ju teraz za to stratím. NIEEE!!! Bože, neber mi ju, urobím všetko čo budeš chcieť.

Viac ako inokedy som zo seba samého znechutený. Odporná špina,  surovec a vrah!!!

Spôsobil som ti toľko bolesti, moja zbožňovaná a ty ma stále miluješ. Nezaslúžim si ťa, si klenot môjho života. Prečo je osud tak krutý???

Prečo som bol zrodený, aby som ťa zničil???

2. časť

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1 2   »

Twilly

21)  Twilly (26.04.2012 15:31)

ááááááá kajuško, tak krásný koment. To je normálně rozbor, čéče kuju

kajka

20)  kajka (26.04.2012 08:41)

Twillýsku, ani nevíš, jak jsi mě potěšila. Je několik věcí, který mě pokaždý spolehlivě dostanou. Edwardův pohled, jeho myšlenky a pocity, to miluju. Děkuji. A pak mě vždycky přivádí k zuřivosti jeho zaslepenost přesně v tenhle moment, je to snad horší něž jeho odchod v NM. Neomlouvá ho ani obrovský strach o ni a převeliká láska. Je tak soustředěnej na svou bolest a sebeobviňování, že ji skoro nevnímá. I když u tebe se mu pozorovací schopnosti úplně nevytratily, všiml si, že je z ní ochranitelka. Skvěle jsi to napsala. Myslím, že přesně popisujěš situaci, kterou muž a žena vnímají diametrálně odlišně. Jednoznačně to připisuju přírodě, mocné čarodějce a pěkné potvoře. Z valné většiny žen se okamžitě stávájí "matky", ruce bloudí po plochém bříšku a v očích mají zasněný výraz. Muži jsou v šoku! Vždycky! Ať už z jakýchkoliv příčin. Dokonce i upír s multifunkčním mozkem. JIstě, je pro něj příliš důležitá, je stravován pocitem viny a dal by za ni život, ale......zlobím se na něj! A tebe obdivuju, jak skvěle jsi to vystihla. A ještě něco, tvá povídka pro mě začíná neuvěřitelně něžně, protože ta nechtěná fyzická intimita (z jeho supersluchu bych se zbláznila) při její nevolnosti a jeho myšlenky jsou nádherný! Čiší z nich láska na sto honů a na to slyším jak netopýr.;) Pak tvůj text ztemní, začne být plný strachu a bolesti, ale to moře lásky zůstává a já jsem paf. Děkuju.
Těším se na pokračování.

miamam

19)  miamam (04.01.2012 11:59)

Jdu na druhou, jdu na druhou!

Twilly

18)  Twilly (05.05.2011 21:10)

Kristiano, ty sis dala spanilou jízdu a řekla sis, že mi uděláš pekelnou radost? Daří se ti

Kristiana

17)  Kristiana (05.05.2011 20:57)

Při posledním slově akorát dozněl poslední tón...ale to je vedlejší.
Písmenka spolu s hudebním doprovodem vytvořila něco naprosto dokonalého. Od začátku až do konce jsem četla celá napnutá a mráz mi běhal po zádech rychleji než jsem stíhala rozdýchávat.
Zdá se mi to nebo v rohu na konci slibuje odkaz druhou část? Jdu na ni!

Twilly

16)  Twilly (11.02.2011 14:19)

kytičko moje, jsem ráda, že se ti to líbilo... byl to takový výstřel, který musel jít ven... trochu jsem se obávala, jak to čtenáři vemou, proto možná ta snaha o rehabilitaci v druhé části :D :D :D děkuju

kytka

15)  kytka (11.02.2011 14:06)

Krásná povídka. Z Edwardova pohledu zajímavé, docela mi to v knize chybělo. Mám ho ráda, ale to jeho sebeobviňování..Vážně ho omlouvá ta jeho bezmezná láska k Belle. Napsalas to naprosto skvěle.

Twilly

14)  Twilly (04.02.2011 22:49)

Bye, já už na tvé komenty čekám jak "kura na sopeľ"... to tvé pitvání mých věcí je neskutečný... jakmile vidím koment od tebe, jsem jako na jehlách a musím číst... děkuju

Bye

13)  Bye (04.02.2011 22:24)

Jo! Jo! Jo! Tak právě tyto chvíle Edwardova života jsem chtěla mít převyprávěný z jeho pohledu! musím říct, že se Ti to povedlo!
Vybírám dvě perly:
"Chcel som počuť uistenie, že upír NEMÔŽE splodiť potomka. Ale on? Bral to ako ďalšiu možnosť svojho štúdia. Mal jedno šťastie, že bol tak ďaleko. Asi by som ho prvý raz v živote udrel!"
"Ublížil som jej, keď som dovolil, aby sa časť môjho zverstva dostala k jej útrobám..."

Twilly

12)  Twilly (04.02.2011 21:25)

Uááááááá děvenky, já tady ty vaše komentíky našla až teď , strašně moc děkuju oběma, i ScRiB i Julii ... moc jste mě potěšili...

ScRiBbLe

11)  ScRiBbLe (04.02.2011 19:04)

Twilly, zrovna dneska jsem si říkala, že jsem od Tebe dlouho nic nečetla a shodou okolností narazila na druhý díl tohoto skvostu. Nečekala jsem a okamžitě si najela na první díl!

Začátek... Její stavy nevolnosti - v tom okamžiku mi bylo jasné, o čem to bude a hned se netrpělivě dala dál.

Edwardovo nechápání, co myslí tím, že to nedostala, bylo namístě. Byl o ni strachy bez sebe a v tu chvíli rozhodně nemohl tušit, co ty slova mají znamenat - nemohl vědět, že on je plodný!

Její vztek... uf, občas jsem zašilhala někam jinam, protože mě ten její pohled úplně propaloval.

A pak přišly na řadu výčitky svědomí.

Twilly, opravdu se mi u těch vět svíralo srdce. On se nenáviděl, obviňoval, protože ji tak vroucně miloval a nemohl vidět, jak kvůli němu opět trpí.

A poslední věta, tak ta mi zůstane v hlavě už navždycky!!!

Děkuji, klaním se a tleskám, protože si to bez pochyb zasloužíš!!!

julie

10)  julie (04.02.2011 09:48)

Ach jo,Ed je fakt přeborník na sebeobviňování, Ale všímavost mu nechybí!!!
Podľa jej výrazu, odhodlanej levice, ktorá je schopná za každých okolností brániť svoje mladé, by ma najradšej prišpendlila na stenu za to, že práve nepadám do bezvedomia od šťastia, že moja žena... môj život pravdepodobne za chvíľu zahynie skrz môj najsebeckejší čin aký som na nej mohol spáchať.
Tak to pochopil přesně.

Twilly

9)  Twilly (31.01.2011 17:13)

Jsem taky totalitní dítě a taky z Bratislavy, což je blízko u hranic. Navíc, máma s tátou jsou beznadějní čechofilové a já to po nich nějak zdědila... a v neposlední řadě, máma a ségra studovali v Brně... co víc dodat?

Jenom, děkuju za projevenou přízeň!!!

Janeba

8)  Janeba (31.01.2011 16:57)

Twilly, věř, že jak Tě pozoruji, nemohu říct, že by se Ti to nedařilo!!! Četla jsem Tvoji první úžasnou povídku Ako chutí čokoláda a stále na ni vzpomínám! Zraješ jako víno!
;) Kde ses naučila tak dobře česky?;)

Twilly

7)  Twilly (31.01.2011 16:25)

Janebo, tos mě fakt vážně moc potěšila, ani nevíš jak moc. Je krásné pozorovat, když čtenář objeví vše co mu chci zdělit všemi těmi titěrnými slovíčky... opravdu děkuju moc

Janeba

6)  Janeba (31.01.2011 16:18)

Twilly, naprosto věrohodně se Ti podařilo ukázat rozdíly, myslím tím duševní, mezi mužem a ženou!;) Stále si však snažím namluvit, že Edwarda omlouvá jeho obrovský strach o Bellu (vždyť komu z nás se nestalo, že by si v obavě o milovanou bytost neřekl, kéž bych to mohl vzít zpátky) a naprostý nedostatek informací! Krásné!
Děkuji!!

Twilly

5)  Twilly (31.01.2011 08:03)

eMuska: Ďakujem, za komentík, vieš, že si mi ním trochu nahlodala moje pôvodné rozhodnutie o jednorázovke??? Tak nejak som už začala premýšľať, že by... mno, každopádne, nezavrhujem tu koniec

ada1987: ďakujem

Astrid: čo dodať, zlatik, šak ja som dojatá jak hovado, cica .. kujeeeeeem

Hnědulko, tak tebe jsem já rozhodně nechtěla rozesmutnit. Ale... moc děkuju za podporu. To tvý "Jsi stále lepší a lepší!" půjdu asi rovnou vytisknout a zarámovat... hrozně moc dobře se na to kouká, viš?

Karolka

4)  Karolka (30.01.2011 21:55)

Uf uf uf! Drahý Redbulle! K něčemu se ti přiznám. Tahle část Ságy, takhle konkrétní část je pro mě asi tak třikrát horší než celý New Moon. Je to jediná část celého příběhu, kdy Edwarda z hloubi duše... ehm... nemám ráda.
On se tak zahleděl do svého pocitu viny, že na Bellu prostě nedohlédne. Ty jsi to popsala naprosto geniálně a přesně.
A i když to mou láskou k Edwardovi nedokázalo otřást, stejně mám i po x-tém přečtení žaludek v podobném stavu jeho Bella.
Tleskám a klaním se. Jsi stále lepší a lepší!

Astrid

3)  Astrid (30.01.2011 16:02)

Twilly, krásna poviedka, plna dynamily a emocii, Ed a jeho vnútorný hlas - hlavne odstavec, kde komentuje svoj stav - že neodpadol od radosti:D :D :D a až ku koncu, kde si vyčíta, je to voľný pád pocitov a k tomu ešte aj krásna mommentka ako poviedka. Milujem okamihy Twilight a takéto najviac.

2)  ada1987 (30.01.2011 13:12)

1 2   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Jacob - EC promo