Sekce

Galerie

http://www.stmivani.eu/gallery/hodfy.jpg

Také vás nudí fyzika? Vzorečky, bláboly a jiné nesmysly? Myslíte, že by to bylo lepší a zábavnější, kdyby se do učení pustil Edward s Emmettem a Jacobem? Zkuste si s nimi povídat o vesmíru...

Kdybych mohla spát, spala bych. Jenže to by si mě profesorka všimla. Nechápu, jak někdo může milovat fyziku.

Ble!

Edward si cosi čmáral do notesu a Jacob hrál s Emmettem piškvorky. Ti se mají. Už to znají. Ale co já?

„Vesmír existuje už přes…“ odříkávala blonďatá profesorka a já potlačila zívnutí.

Co mi je do toho? Jako by se to dalo změnit. Ještě pár let a Carlisle ten vesmír dohoní.

Edward se po mně s pobaveným úsměvem otočil.

„Myslíš?“ zeptal se.

„Proč by ne?“ odporovala jsem.

„Carlisle jej nemůže dohonit. Stárnou stejně,“ vysvětloval. Opět jeho logika. Pche!

„Kdo koho honí?“ zapojil se do tiché debaty zvědavý Emmett.

„Ty honíš,“ zasmál se Jacob tak hlasitě, až nás profesorka musela tišit.

„Největší hvězdou je Slunce…“ vykládala dál.

„Největší hvězdou jsem já,“ odporoval jí Jacob.

„To těžko, Slunce by ti dalo na frak, kamaráde,“ smál se Emmett.

„Pochybuju,“ bránil se Jake.

„Je tu už čtyři a půl miliardy let a prý ještě tak minimálně dalších sedm tu bude. Jak dlouho tu chceš strašit ty?“ zapojil se Edward.

„Dokud můj středobod vesmíru neumře,“ odfrkl si Jake a sladce se na mě usmál.

„Takže Nessie je podle tebe Slunce?“

„Ne, to jsem neřekl. Není to přece koule, která plive plyny a obnovuje svou sílu.“

„No, to sice není, ale když řekneš, že je středem vesmíru, v podstatě mluvíš o Slunci. To je taky střed naší soustavy.“ Jacob i já jsme na Edwarda nechápavě civěli.

„Fajn, když já jsem Slunce, co je Jacob, Bella, Emmett, ty a ostatní?“ vyzvídala jsem.

„My jsme planety. Přitahuješ nás k sobě svou gravitační silou. Kroužíme kolem tebe a nemůžeme se odtrhnout. Třeba Jacob je tvůj Merkur. Je ti nejblíže a ze Země je vidět jen, když je Slunce nejslabší, protože je u něj neuvěřitelně blízko.“

„Páni,“ vydechla jsem.

„Takže Jake je nejmenší planeta?“ smál se Emm.

„Nejmenší, ale snese nejvíc žáru, proto je tak blízko. Sám se skládá z lávových kráterů a teploty jsou od -180°C do +430°C. Podle toho, která část je blíž k Nessie. Tedy ke Slunci, už mě blbnete.“

„Tolik nemám. Jsem rád, že držím čtyřicítky,“ smál se Jacob.

„Co by byla třeba maminka?“ zajímala jsem se.

„Venuše,“ vzdychl Edward.

„Klid jo, je tu dítě. Nech si své úchylky na doma,“ rýpl Jacob.

„Venuše je planeta, ty blbe,“ smál se Emmett.

„Taky?“ divil se Jake.

„Je druhá v soustavě a oproti všem má několik plusů. Je jediná pojmenovaná po ženě. Jako jediná má kruhovitý orbit, ostatní mají elipsy. Jako jediná je hodně podobná Zemi,“ rozplýval se Edward. Bylo mi jasné, proč.

„Je v podstatě první hvězdou, kterou vidíš večer a poslední, kterou vidíš ráno.“

„Jak to?“ vyhrkla jsem. „Myslela jsem, že to je Jitřenka a Večernice,“ smutnila jsem.

„No právě. Venuše je od Slunce díky svému orbitu vzdálená neustále stejně. Proto je vidět první a potom poslední.“

„To by se líbilo Rose,“ zasténal Emmett.

„Rose by mohla být spíš Mars,“ vyhrkl Edward.

„Mars? To je ta tyčinka ne?“ smál se Jake.

„Mars je druhá nejmenší planeta. Jmenuje se podle jednoho boha války. Má dva měsíce. Phobos a Deimos. Je vidět jen v noci. Rose je tedy spíš slyšet v noci,“ mrkl na Emmetta, který se jen uličnicky zasmál.

„Kdyby tě slyšela, to by byl výbuch ohně,“ smál se.

„Spíš by byla jen rudá, jak ten Mars,“ oponoval mu Edward.

„Takže Emmett je měsíček kolem Marsu?“ vyzvídala jsem s úsměvem.

„To není. On je spíš jednou z vnějších planet.“

„Já jsem vždycky zásadně vnitřní,“ bouřil se.

„Vnitřní a vnější? Podle čeho?“ nechápala jsem.

„Merkur, Venuše, Země a Mars jsou od ostatních planet odděleny pásem asteroidů,“ vysvětloval Edward.

„Hemeroidy? Ty měl Billy, nic moc,“ šklebil se Jacob.

„Blbče,“ řehtal se Emmett.

„Ten pás, co to je?“ přerušila jsem jejich diskuzi, bažící po novinkách.

„Je to kolem tří set tisíc objektů, které jsou miniaturní v porovnání s planetami. Jupiter je u Marsu tak blízko, že se mezi ně nic víc nevejde.“

„Já jsem Jupiter!“ vykřikl Emmett nadšeně.

„Pane Cullene, to je sice pěkné, ale my jsme již u Pluta. Dávejte pozor,“ okřikla ho profesorka. Musela jsem se zakousnout do rukávu, abych se nerozesmála.

„Já jsem Jupiter,“ zopakoval šeptem. „Jaký jsem?“ dodal zvědavě.

„Jsi nesnesitelný,“ rýpl do něj Jacob.

„Jsi největší ze všech planet. Někdy se o tobě mluví, jako o druhém Slunci. Planety, které jdou po tobě, se označují za jupiterský typ. Nebo se vám říká i plynní obři,“ culil se Edward.

„To se ví, já jsem Slunce. Plynní?“ znejistěl.

„Prdíš,“ smál se Jake.

„Díky tomu září,“ dodal Edward.

„Díky prdům?“ vyhrkla jsem.

„Ne, díky těm plynům, Nessie. Je tím pádem třetí nejjasnější planetou. Pokud Slunce počítáme také. Někdy ho předběhne Mars. Jen občas.“

„Celá Rose,“ sykl Emmett.

„Jupiter se skládá převážně z vodíku, helia a směsí několika dalších prvků.“

„Helium je trefné,“ culila jsem se a Emmett se rozesmál.

„Když má Mars, jako malá planetka dva měsíce, Jupiter jich má šedesát tři,“ objasnil Edward.

„Kolik?“ vyhrkli jsme unisono.

„Hodně co? Proto mají jen čtyři největší jméno. Io, Europa, Ganymed a Callisto.“

„Io je jak – jo, Evropa, Ganymed jak – žádný med a Callisto je ta ježibaba z bájí ne?“ zubil se Emmett.

„Všechno zvrtáš,“ rýpl Jacob. „Callisto je popová zpěvačka,“ dodal.

„Ty jsi popová zpěvačka, Callisto je měsíc,“ přidala jsem se a oběma tím vzala vítr z plachet.

„Ta ti to nandala, co?“ poškleboval se Emmett.

„Zajímá vás to vůbec?“ vyzvídal Edward. Náruživě jsem kývala a tišila ty dva.

„Co je tam dál?“ vybídla jsem ho.

„Saturn.“

„Heh, kdo?“ vyhrkl Jacob.

„Druhá největší planeta po Jupiteru. Patří do skupiny plynných obrů. Nemá pevný povrch, jen hustou atmosféru.“

„Hele, to jsi ty!“ vyhrkl Emmett a zadržoval smích.

„No jo, on je samá hustá atmosféra,“ řehtal se Jake.

„Saturn má kolem sebe nespočet plynných prstenců a kolem šedesáti měsíců. Největší z nich je Titan.“

„Kde má Isoldu?“ špitl Emmett.

„To je Tristan, ty…“ nedořekl Edward s úsměvem.

„Titanová pánev. Tu má Esme v kuchyni…“ zamyslel se Jacob a zakručelo mu v břiše. „Kdy bude oběd?“ dodal hladově.

„Saturn je srovnatelný s nejjasnějšími hvězdami, abys věděl,“ bránila jsem Edwarda.

„No vidíš, že něco víš.“ Zrudla jsem po Edwardově pochvale, jak malina.

„Uran je další, že jo?“ navrhla jsem.

„Přesně tak,“ přikývl Edward. „Nejen, že je ze skupiny plynných obrů, ale řadí se i do skupiny ledových obrů. Je to jediná hvězda…“

„Hvězda? Snad planeta, ne?“ divil se Jake.

„Ne, Uran nebyl oficiálně označen za planetu, protože je pomalý a málo září.“

„Esme,“ vyhrkl Emmett. „Jistě, že jen kvůli rychlosti,“ dodal, když viděl, jak se Edward nadechuje k výtce.

„Složení má podobné, jako Jupiter se Saturnem.“

„Však je to naše krev,“ vyhrkl Emm a hrdě přiložil ruku na srdce.

„Oproti nim má však hodně vrstev. Není tak moc plynná. Debatuje se o tom, že se skládá z ledu a kamenů.“

„To nebude Esme,“ vrtěl hlavou Emm.

„Jo, bude. Však led a kámen… vaše kůže, ne?“ tišil ho Jacob.

„No jo!“ vyhrkl nadšeně.

„Kdo zbývá? Alice, Jazz, Carlisle…“ vyjmenovával Jake.

„Neptun,“ začal Edward. „Má typicky modrou barvu kvůli methanu. Patří taky k ledovým obrům. Má hodně společného s Uranem.“

„To je tedy jasný, to je Carlisle,“ plácl se do čela Emmett.

„Jako jedna z mála se skládá z vody. Nebo obsahuje množství vody, čpavku a již zmíněného methanu. Je poslední planetou v soustavě,“ zavřel své vyprávění Edward. Svraštila jsem obočí.

„Poslední? Nemá jich být devět?“

„No, Pluto bylo kdysi planetou, stejně, jako Uran, ale podle nové definice se rozhodlo, že není planetou a proto se prohlásilo za transneptunické těleso, víš? Nyní je už známo jen jako planetka a má své číslo. Je prostě jednou z milionů.“

To se mi nelíbilo. Chudák Pluto, takhle jej vyškrtnout.

„Hej, Země volá vesmír,“ mával mi před nosem Jacob.

„Co?“ vyhrkla jsem zmateně.

„Zvonilo, balíme. Jdeme domů.“

Zůstala jsem ještě chvíli sedět a přemýšlela. Ten vesmír nebude zase tak nudný. Je tam toho tolik…

„Edwarde! Z čeho jsou komety a proč jsem schopná chodit po zemi?“ křičela jsem za mizící postavou svého otce. Já to zjistím. Jednou…

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

Jalle

11)  Jalle (18.08.2013 22:56)

výborné, to by ma nenapadlo. Po tomto sa mi bude učiť geografia oveľa lepšie

maryblack

10)  maryblack (14.03.2012 14:35)

Hezký Emmett a Jacob jsou, ale dvojka

Empress

9)  Empress (14.03.2012 10:02)

To bola pecka božinku, rehotala som sa od začiatku až do konca

kajka

8)  kajka (14.03.2012 09:46)

Úžasný! Skvělě jsem se bavila.:) :) :) Vpodsatě taková "malá" mnemotechnická pomůcka. Já žasnu, kam na ty nápady chodíš? Díky!

Alicejazz

7)  Alicejazz (11.07.2010 11:25)

semiska

6)  semiska (08.07.2010 09:50)

Moc krásný. Řechtala jsem se od začátku až do konce. Fakticky Supr.

5)  Mattynka (07.07.2010 20:11)

už dlouho jsem se tak nenasmála je to nádherně napsané

Popoles

4)  Popoles (07.07.2010 19:08)

Parádní hodina!
Nesnášela jsem fyziku, ale tuhle bych si dala líbit.

Radussska

3)  Radussska (07.07.2010 16:58)

Ree

2)  Ree (06.07.2010 19:27)

Ááááá, teď jsem se vážně parádně nasmála Tohle bylo vážně úžasné

Ajjinka

1)  Ajjinka (06.07.2010 19:16)

Úžasné! Bravůrní Parádní pohoda, navíc vtipně podaná

Krásný!

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek