Sekce

Galerie

/gallery/Forever with you perex.jpg

Porada a posila

Seděla jsem v otevřeném okně a vesele komíhala nohama. Demetri byl na mojí posteli a probíral se zásobou filmů. Marcusovi za chvilku končil trénink a Emma si dělala popcorn. Chystali jsme náš první filmový večer. Doteď na to tak nějak nebyl čas. A to už jsme tady prosím rok.

„Jaký to bylo ve Volteřře potom, co jsme utekli?“ zeptala jsem se zničehonic Demetriho. Ten ztuhl uprostřed pohybu a pak odložil disky vedle sebe.

„Aro běsnil, když jsme se s Felixem vrátili s prázdnýma rukama. Snažil se nás všechny přesvědčit, že Marcus nešel dobrovolně, že jsi ho unesla. Ale já viděl, jak tě objímal, jak se na tebe díval.

Jane, ta se z toho zhroutila. Přišla o nejlepší kamarádku. Mimochodem, rozflákala ti pokoj. Ale i tak se ti povedlo něco neslýchaného. Podlomila jsi její oddanost k Arovi. Ostatně jako u celé naší party. Marcus má pravdu, jestli Aro příjde, trhnou se od něj,“ pousmál se na mě.

„Mělas vidět, jak se tvářil, když přišel na to, že tvůj štít už ho nechraní,“ zašklebil se, pak se ale zase zachmuřil.

„Celá naše parta se rozpadla. Jane se vrátila ke své upjatosti, Felix se přestal smát a Alec bloumal bezcílně hradem. A mě Aro nechal v kobkách. Přečetl si v mé hlavě, že jsem tě chtěl nechat odejít. Proto jsem vás dva v tom davu nenašel. Já nechtěl,“ dodal nakonec a pohroužil se zpátky do DVD.

Seskočila jsem z okna a vlezla si k němu.

„Děkuju,“ šeptla jsem mu do ucha a objala ho. Tiše se zasmál.

„Pro tebe všechno,“ zašeptal mi nazpátek a odskočil ode mě. Ve dveřích stál Marcus. V ten moment jsem mu visela kolem krku a sdělovala mu, co pro nás Demetri udělal. Neslyšně pro ostatní, samozřejmě. Marcus naznačil rty „děkuji“. Demetri jen kývl hlavou.

„Tak co jsi vybral?“ vpadla do dveří Emma s krabicí páchnoucí kukuřice v rukou. Demetri se na ni zamilovaně usmál a ukázal na Síly temna. Pak začichal a nakrčil nos.

„Lásko, vyčistíš si pak zuby, že jo,“ zeptal se jí. Emma drobátko znejistěla, když si k němu sedala.

„A proč?“ použila typickou dětskou otázku a hrábla do krabice s popcornem.

„Protože jestli to chutná stejně jako smrdí, zapomeň na nějaké líbání,“ odpověděl jí s úsměvem. Emma hraně natáhla k pláči a Demetri ji okamžitě začal utěšovat. S úsměvem jsem se podívala na Marcuse. Úsměv mi oplatil a natáhl se k polibku. Oproti Emmě nebyl cítit po žádném páchnoucím jídlem, ne, voněl svou osobní vůní. Tou vůní, kterou jsem tak milovala.

Náš polibek se trochu protáhl a oddálili jsme se od sebe, až když Demetri decentně zakašlal. Díkybohu za to, že jsem nemohla zrudnout.

Emma sáhla po ovladači a spustila film. Hned zezačátku jsem se k ní naklonila.

„Ten Aaron je fešák,“ šeptla jsem jí do ucha a vysloužila si tak Marcusovo pevnější objetí.

„Jo jo, souhlasím. A hraje i v Krevních poutech, upíra,“ stihla ještě přitakat, než si ji Demetri se zavrčením přitáhl blíž k sobě.

„Já ti dám, obdivovat nějakého cizího filmového upíra,“ poznamenal a líbnul ji do vlasů.

„Tak Aaron, jo,“ ozvalo se mi u ucha. Marcus mi dýchl za krk, až jsem se zachvěla.

„No a ne? Koukni, jak je ti podobný,“ zamumlala jsem a přitulila se k němu ještě blíž.

„No jasně, jako vejce vejci,“ zabručel a zpevnil své objetí. Můj žárlivka.

Zbytek filmu jsme dokoukali bez žárlivých scén. U temné vidiny jsme s Emmou svorně vyjekly a přitiskly se k našim polovičkám. Ti nás se smíchem schovali ve svém náručí.

Ozvalo se zaklepání a do pokoje vešel Jasper.

„Cam svolala velkou poradu. Za deset minut máme být ve společenské,“ oznámil nám. Při pohledu na Emmu v Demetriho objetí se neubránil zavrčení.

Camilla měla tehdy pravdu, chtěl Demetrimu utrhnout hlavu. Když na to přišel, neslo se hradem jeho vrčení a Emmin křik. Ten pozvolna přešel v jekot a nakonec hlasitou ránu, jak svého otce složila k zemi.Cam je upozornila, že na babičku se necítí, prý si chce nejdřív užít pozici matky.

A do toho všeho začala Ness rodit. Rozrostli jsme se o upírku, měnící se v přerostlou vlčici. Malá Issie, nápaditě pojmenována po babičce, rostla stejně rychle, jako její mamka a apetitem konkurovala svému otci. Taky spráskala na co přišla. Jaký otec, taková dcera.

„Jo, za chvilku jsme tam,“ utnul Marcus Jasperovo vrčení a vypnul přehráváč. Já odtáhla Emmu kousek od kluků a začala sondovat víc o tom herci.

„Jmenuje se Kyle Schmid, víc o něm nevím,“ pokrčila rameny a probudila můj notebook z hibernace.

„Tyhle Krevní pouta? To čtu jako knížky. No, hezkej Henry Fitzroy,“ poznamenala jsem tiše a zkoumala jeho fotku. Měla jsem pravdu, minimálně délkou vlasů byl Marcusovi podobný.

„Marcusi, tomu nebudeš věřit. Ony nás normálně chcou vyměnit za nějakýho královskýho levobočka,“ ozvalo se za našimi zády. V ten moment mě kolem pasu chytil Marcus a odtáhl od noťasu.

„Nee ja cíí Henryhóóó,“ zavřeštěla jsem a natáhla ruce zpátky ke stolu.

„Žádny Henry nebude, máme poradu,“ zavrčel na mě a postavil mě na zem. Nestihla jsem udělat ani krok k notebooku a Marcus si mě přehodil přes rameno a odnášel směr velká hala.

Zákeřně jsem se na dvojici za námi usmála a zakousla se do Marcusových zad. Nevydal ani hlásku a dál mě nesl jak pytel písku.

„Já umím chodit,“ zakňourala jsem a začala sebou mrskat. Nepomohlo mi ani to, na zem mě postavil až před dveřmi haly.

Všichni seděli kolem velkého stolu, který jsme pořídili pro tyhle účely celkem nedávno. Připadala jsem si jak na Kamelotu. Nikdo nebyl v čele protože stůl byl kruhový.

„Fajn, jsme tady všichni, takže můžeme začít,“ zahájila Camilla naši poradu. Sedla jsem si na své místo a odtáhla se od Marcuse, ten se zaksichtil a přitáhl si mě k sobě. Na odpor jsem zapomněla, když mi dýchl za ucho.

„Vidíš, takhle se to dělá,“ řekla Emma Demetrimu a vysloužila si zavrčení svého otce. Prostě jedna velká šťastná rodinka.

„Volal mi Mathyas. Aro ho kontaktoval s prosbou o pomoc. Rozhodl se, že rodinu Cullenových zničí,“ oznámila nám Cam a čekala na naši reakci.

„Mě volal Eleazar. Ptal se, kde zrovna sídlíme, aby nám vyrazili na pomoc, Aro totiž kontaktoval i jeho, jen aby zjistil, kde zrovna jsme,“ pronesl tiše Carlisle a objal svou ženu.

„Nikdo krom Mathyase zatím neví, že je vás tolik a hlavně o koho se vaše rodina rozrostla, takže opravdu nevím co ho k tomu vedlo. Nejspíš si pořídil novou zbraň a chce ji vyzkoušet. Díky Demetrimu víme o poloupírce. Podle všeho je to jedna z Johamových dcer, což je špatné, díky ní Alice nic nevidí. Přišli jsme o výhodu,“ zadumal se Tobias a kouknul po Camille. Cadal seděla na Jasonově klíně a tulila se k němu. Zatím tady zůstávala i s Tobiasem.

„Co Mathyas, jakou odpověď Arovi poslal?“ zeptal se Jasper své manželky. Jo, to by mě taky zajímalo.

„Co mu odpověděl nevím, ale balí zbraně, svoje nejlepší lidi a zítra ráno je máme vyzvednout na letišti,“ odpověděla mu s úsměvem.

„A sakra,“ zaklela Cadal a rychle si od Jasona odsedla.

„Já mu o nás ještě neřekla,“ zajíkla se a hodila pohledem po Jasonovi. Cam se rozesmála.

„No, tak to asi budeš muset rychle udělat, za chvilku jedou na letiště. A dokud tady bude budeš holt spát ve svém pokoji,“ pokrčila rameny Camilla a podívala se na Jasona. Jen kývl na souhlas. Cadal zmizela z haly, nejspíš šla volat svému otci. Tady bude ještě veselo.

„Co Eleazar?“ obrátil se na Camillu Edward. To jméno jsem neznala. Vegetarián nebo ne?

„Znáte ho dobře?“ vrátila mu Cam otázku.

„Já ano. Delší dobu žil ve Volteřře, jeho darem je, že dokáže vycítit dar jiného upíra, proto si ho tam Aro držel. Jenže pak potkal Carmen a Arovi už nepomohla ani Chelsea. Je vegetarián, stejně jako my a když u nás byli Volturiovi naposled, stál po našem boku spolu se svou rodinou. Možná je znáš jako klan z Denali,“ odpověděl místo něj Carlisle. No, aspoň že tak.

„Tak fajn, brkni mu ať přijedou. Všichni, ráda poznám další vegetariány,“ usmála se na něj Cam.

„A co kdybychom dali vědět i Amazonkám?“ zeptala se Bella. Další vegetariáni?

„To nepůjde, nemáme je jak kontaktovat,“ poznamenal Emmett. Bella se zachmuřila.

„Třeba nás Aro ani nenajde, vždyť nemá ani tucha kde jsme,“ ozval se Jake, zatímco se snažil uklidnit svou rozdováděnou dcerku. Svou roli otce zatím plnil ukázkově.

„Jaku, seskoč zpátky na zem. Taky by se mohlo stát, že ti tu hlavu v oblacích převálcuje Velkej vůz,“ řekla mu Nessie mile a přebrala již klidné dítě, aby mu dala napít z lahve. Plné krve, jak taky jinak, že.

„Máš pravdu v tom, že neví kde jsme, Jaku,“ připustil Carlisle, „ale znám Ara dobře. Nevzdá se, bude nás hledat. Teď už jen záleží na tom, jak dlouho,“ dodal ještě.

„Fajn, takže odteď budeme hlíkovat kolem našeho města. Hlídky si rozdělíme, Jaku, Nessie, vy dva nemusíte, zatím máte dost starostí s Issie, později uvidíme. Evelyn, dokázala bys zaštítit každého upíra tady kvůli pachu? Pokud tě to však bude hodně vysilovat, řekni, vymyslíme něco jiného,“ vzala si Cam zase slovo a otočila se na mě.

„V pohodě, vysilovat mě to nebude. Ani nebudu lízt nikomu do soukromí. Každý z těch štítů bude pracovat nezávisle na mě a na sobě,“ ujistila jsem ji. Marcus na mě pohlédl vyčítavým pohledem. No dobře, trochu vysilovat mě to bude, ale nijak zvlášť. A do soukromí opravdu nikomu nepolezu.

„Jen, nebudeme se cítit ani mezi sebou,“ poznamenala jsem ještě, ale ujistili mě, že to nevadí. Cam nás pak všechny rozpustila. A snížila nám počet tréninků z každodenního na dvakrát týdně. Prý už jsme na vysoké úrovni, teď už budeme jenom procvičovat. A mohli jsme jít.

„Jestli se po tobě bude Tanya zase sápat, tak ji utrhnu hlavu,“ zavrčela Bells směrem k Edwardovi, když jsme odcházeli. Ten si ji se smíchem přitáhl do náruče. Bella nejspíš nadzvedla svůj štít, protože Edwardovi začali černat oči. Zamumlal na nás omluvu a zbyla po nich žíznivá čára. Já zkontrolovala pohledem Marcuse. Bavil se o něčem s Camillou, tak jsem co nejtiššeji opustila místnost a rozběhla se k sobě do pokoje. Noťas mi nikdo nezaklapl, tak jsem si rychle stáhla fotku načtenou na stránce. A pak další, které jsem si načíst nechala

„Ty si nedáš pokoj,“ zavrčel za mnou Marcus a odtáhl mě od stolu i s židlí. A donutil mě na nějakého Henryho zapomenout. Několikrát.

„Žárlivko,“ zavrněla jsem mu do ucha a slastně se prohnula v zádech, když mě po nich pohladil. Umlčel mě až polibkem.

„Jo, žárlím na něj,“ zamumlal a přitáhl si mě blíž.

„To jako žárlíš na každého chlapa, jehož fotku mám v noťasu?“ zeptala jsem se ho se smíchem. Vykulil na mě oči.

„Ty jich tam máš víc?“ zeptal se s údivem a posadil se.

„No jasně, tuny, ale těch tvých nejvíc,“ mrkla jsem na něj a došla pro notebook.

Jak jsem řekla, fotek Marcuse, ať už samotného, nebo se mnou, jsem měla nejvíc. Ta nejhezčí byla nastavená jako tapeta.

„Tak co, ještě pořád žárlíš?“ drcla jsem Marcusovi do ramene a usmála se na něj.

„Evelyn, já si nemůžu dovolit nežárlit, ne když jsi po mém boku ty,“ odpověděl mi a líbnul mě na špičku nosu. Stulila jsem se mu na hrudi a on mě k sobě přitiskl. A to se mě můj bývalý šéf ptal, co na něm vidím. Přesně tohle.

„Jak to vlastně jde v práci?“ zeptal se mě, jakoby věděl, na co myslím. Musela jsem s pravdou ven, jemu nemělo cenu zapírat. Vždycky ze mě vytáhl všechno, co chtěl.

„Nijak, skončila jsem tam,“ řekla jsem mu bezvýznamným hlasem. Ztuhl v ramenou a pak mi zvedl hlavu.

„Nepohodla jsem se s ředitelem,“ odpověděla jsem mu na nevyřčenou otázku. A modlila jsem se, aby už dál nepátral. Taky by se mohl naštvat a zajet si za mým bývalým šéfem osobně. Ne proto, co řekl o něm ale proto, že se mě snažil dostat do postele.

„Radši ani nechci vědět důvod,“ zavrtěl rychle hlavou a natáhl se po svých kalhotech. Jako vždy toho z našeho oblečení moc nezbylo. Takový už je život.

„Nezajdem si na lov?“ zeptala jsem se ho, jakmile jsem našla nějaké ucházející tričko. Marcus jen kývl na souhlas otevřel okno. Co na tom, že jsme byli několik metrů nad zemí.

„Že mě nechytíš,“ usmála jsem se na něj a rozběhla se. Z okna pokoje se nesl melodický smích a Marcus skočil dolů za mnou.

„To víš, že tě chytím,“ ozvalo se mi vedle ucha. S vyjeknutím jsem skončila v Marcusově náručí.

„Tak jo, ale už mě postavit na zem,“ poddala jsem se a líbla ho na bradu. Stejně je zvláštní, že i po tom roce a něco si pořád připadám jako zamilovaná puberťačka. A Marcus na tom, podle všeho, není o moc líp.

„A co když nepustím?“ zeptal se Marcus a zastavil na nějaké louce.

„Tak tě kousnu,“ zahrozila jsem mu a začala jsem se v jeho náručí vrtět.

„Ale no tak, přece si nebudeme pěstovat domácí násilí,“ pronesl konejšivě a konečně mě postavil na zem.

„Teď už ne,“ zazubila jsem se na něj a nasála do nosu okolní pachy. Medvěda jsem milostivě přenechala jemu. Šelmy mu chutnaly nejvíc, mě stačil ten los, co se potuloval poblíž.

„Poběž zpátky, za chvilku jedem na letiště!“ zavolal na mě Marcus, když jsem běžela směrem k hranicím. Milovala jsem běh. Rychlost. Vítr ve vlasech. Tohle všechno mi upíří běh dopřával.

„No jo,“ broukla jsem si pro sebe a změnila směr. Během chvilky jsme oba skákali do našeho okna.

„Kde jste? Za chvilku jedem,“ ozval se z rohu pokoje Demetri. Nejspíš nás hledal.

„Na lovu,“ odpověděla jsem mu a vytlačila ho pryč z pokoje, abychom se mohli převlíknout. Vybrala jsem si bílý top bez rukávů a s rolákovým límcem. Ultra krátké černé kraťásky mi Marcus okamžitě zatrhnul. Tak to teda ne. Vytáhla jsem černé legíny, bílý top vyměnila za červený, s délkou těsně pod zadeček a kozačky na vysoké jehle. Marcus jen nahlas polknul a zlaté oči získaly barvu noci.

„Budu to brát jako kompliment,“ zazubila jsem se na něj, přes ramena přehodila koženou bundu a za doprovodu zvuků podpatků jsem vyšla na chodbu.

„Jsi překrásná,“ ovanul mi Marcusův dech ucho. Zachvěla jsem se a nedržet mě v ten moment Marcus kolem pasu, asi bych seděla na zemi.

Demetri při našem příchodu hvízdnul a sjel pohledem moje nohy.

„Hele, nebyl tys náhodou před chvilkou na lovu?“ zeptal se Marcuse s cukajícími koutky.

„Nahodou je dobrej, mít Camilla na sobě tohle, moc daleko bychom nedojeli,“ uznal Jasper a ukázal mi zdvižený palec.

„Řídíš?“ obrátila jsem se na Marcuse a zahoupala mu před nosem klíčky. Hladově po nich chňapnul a hnal se k autu. Pak se zahvízdání ozvalo znovu. Dorazily ostatní holky.

„Evelyn, ty hledáš novýho chlapa?“ zeptala se mě Emma potom, co si prohlídla moje oblečení. Sama měla podobně krátký kraťásky, co mi Marcus zabavil.

„A ty?“ oplatila jsem ji stejnou mincí a nastoupila do auta.

Vypadali jsme jako nějaký průvod. Devět černých aut hned za sebou. Já jen sledovala pohledy lidí venku. Připadala jsem si jako nějaký politik. Ale Matyhas psal, že máme přijet ve více autech, ať můžem některé z nich naložit, do letadla se prý nevešlo tolik aut, kolik měli v plánu.

Když jsme přileji na letiště letadlo ještě nikde nebylo. Napodobila jsem Cam a sedla si na kapotu. Marcus přistoupil těsně ke mně a chytil mě za zadeček. Já ho objala nohama a lehce líbla na rty.

„Děcka, nechte si to na doma, už jsou nad letištěm,“ houkla na nás Cam, sama s Jasperem ve skoro totožné poloze a ukázala na letadlo nad námi.

„Camillo!“ křikl Mathyas, sotva se objevil ve dveřích letadla. Rozběhly se k němu obě. Mathyas vypadal chvilku zaraženě a vzápětí seskočil dolů, chytil je obě a zatočil se s nimi dokola. Pak se od něj Cadal trhla a došla k Jasonovi. Mathyas objal Cam kolem pasu a zamířil k nim.

„Tati, tohle je Jason,“ kuňkla tiše Cadal a sklopila oči k zemi. Jason k němu natáhl ruku na pozdrav. Mathyas ji přijal s úsměvem.

„Neboj, vraždit tě nebudu, to bych to od Cam schytal. Ale opovaž se jí ublížit, pak nebudu brát ohledy ani na Camillu,“ upozornil ho a obrátil se ke mně.

„Rád tě vidím, Evelyn,“ usmál se na mě a podal mi ruku na přivítanou. Pak zmerčil Demetriho.

„Ježíš Cam, tys mi neřekla, že si sem stěhuješ Arovu gardu,“ vydechl nevěřícně. Na to si Demetri sundal z krku rolák a ukázal mu svou jizvu.

„Chápu,“ kývnul na něj Mathyas a se zájmem pozoroval, jak ho Emma konejšivě objala.

„Tak co kdybychom vyjeli,“ poznamenala Camilla směrem k nám všem a ukázala na auta.

„Jsem pro,“ přidala jsem se k ní a podívala se na auta vyjíždějící z letadla. Tak teď už se budou lidi ve městě natuty ptát, kdože to přijel. O nenápadnosti se opravdu nedalo mluvit. Samý Hummer, Porchse Cayenne, BMW, pak jedna velká černá dodávka, nejspíš další zbraně, a dokonce moje nejmileší značka. Lamborghini.

„Tys mi přivezl moje auto!“ vyjekla Cadal nadšeně a hrnula se ke krvavě rudému Porchse Carrera. Ne že bych se v autech vyznala, ale bylo to napsaný na zadku.

„Můžeš mi říct, kolik vás přijelo, že se nevlezete do aut?“ poznamenala Cam věcně a otočila se na Mathyase. Ten se na ni jen zakřenil.

„Hodně,“ odpověděl ji s úsměvem a ustoupil dvojíci ženoucí se k nám. Poznala jsem v nich Raye a Bena.

„Kluci moji,“ zamumlala Cam a vrhla se jim do náruče.

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

Jalle

11)  Jalle (10.11.2012 19:49)

stále lepšie a lepšie kapitoly

10)  Fanny (29.10.2010 21:24)

Už je to zase docela dlouho... a začínám se bát, že to bude trvat ještě déle!:'-(

Kamikadze

9)  Kamikadze (28.10.2010 10:59)

ambři, je dobře, že jsi obrněná, počkej až zjistiš, co pro ně chystám

ambra

8)  ambra (27.10.2010 12:28)

Kami, jednoznačně nejlepší kapitola (zatím:D ), tentokrát jsi mě naprosto vtáhla do svého úžasného světa. Přemýšlela jsem, čím si mě Tvoje pasní tak moc získalo - Ty dokážeš naprosto dokonale vystihnout ty přednosti upířího života (tedy zdaleka nejen upířího v Tvém případě). Oni jsou tak... volní... Je to úžasné. A jsem obrněná a připravená na průšvih!

Kamikadze

7)  Kamikadze (26.10.2010 06:59)

neboj Linfe, Aro se nedá

Linfe

6)  Linfe (25.10.2010 22:57)

Ty joooo tohle bylo paradne dlouhatansky. Kami zase perfektni. Hele budou se mit vubec s kym prat? Mam pocit ze uz jich je tam mraky a voltersti tam budou jen jak banda kamaradu :-D

5)  LuciseQk (24.10.2010 14:46)

Super... Bombaa .... JA CI DALŠÍÍÍÍ DÍÍÍLLL

sfinga

4)  sfinga (23.10.2010 20:01)

kami, tvá povídka si to zaslouží

Kamikadze

3)  Kamikadze (23.10.2010 19:47)

sfin, mocinky děkuju za zastání

sfinga

2)  sfinga (23.10.2010 18:48)

Kami, jako vždy úžasné odlehčené vtipem zamilované a nádherné
Dámy, kruci, kde jsou další komentáře, co? Koukám, skoro sto stažení a jen dva komenty?
To si autorka nezaslouží, polepšete se, nebo...
A tu ránu dostanete ode mne

1)  Fanny (22.10.2010 21:33)

Jako vždy naprosto skvělý... neustále se opakuji ale co se dá dělat?

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Eclipse poster - Riley & Newborns