Sekce

Galerie

/gallery/pizap.jpg

Do Forks se blíží nečekaná návštěva. Jak to ovlivní dění kolem Jacoba a Ness??

 

3.kapitola

 

Jacob

 

Jeli jsme do La Push a já celou cestu přemýšlel, co se dneska s Ness děje. Je nějaká zamlklá. Nevím ale proč.

Ráno bylo všechno v pořádku. Ale třeba to nic není, řekl jsem si. Prostě je jen zamyšlená, to je všechno. Taky mívám takové dny. Skončily moje úvahy a já se dál věnoval řízení.

Dojeli jsme k mému domu a vydali se na pláž. Ness si zula boty a já udělal totéž. Šli jsme mlčky a pozorovali jsme vlny, jak do sebe narážejí.

Byl jsem zamyšlený. Přemýšlel jsem o nás dvou, jak to všechno bude a hlavně, jestli ke mně vůbec bude chovat stejné city jako já k ní. A ta potvůrka toho využila.

„Jakeu? Jsi lechtivý, že?“ zeptala se. Vyskočila mi na záda, jednou rukou se mě držela kolem krku a druhou mě lechtala pod paží. Začal jsem se smát a rozběhl jsem se podél pláže a její smích mi zněl v uších. Doběhl jsem k velkému kameni, kde jsme se posadili. Tohle jí nedaruju. Zrovna si upravovala vlasy, když jsem po ní vrhl a začal ji lechtat. Přepadli jsme na zem a smích byl rázem pryč. Dívali jsme se navzájem do očí. Jen kousek a mohl jsem ji políbit, ale neudělal jsem to. Slíbil jsem to Belle. „Až ona sama bude chtít,“ znělo mi v hlavě.

Rychle jsem se odkulil a postavil na nohy. Natáhl jsem k ní ruku, aby se mohla taky postavit.

„Ehm, Ness, vím, že máš narozeniny až za pár dní, ale chtěl bych ti dát dárek o něco dřív.“

„Ale Jaku, nemusel...“ Nenechal jsem ji domluvit a položil jí prst na rty, aby přestala mluvit.

„Ne, Ness. Chci ti ho dát, ani nevíš, jak moc pro mě znamenáš. Tohle...,“ vytáhl jsem řetízek z kapsy a vložil jí ho do dlaně „je jen maličkost.“ Rozevřela svou dlaň a prohlížela si řetízek.

„Jakeu, je moc krásný. Dá se i otevřít... A je tam něco vyryté.“

Díval jsem se, jak si prohlíží dárek s upřímnou radostí. Četla nápis v srdci: „Vždy tu budu pro tebe. S láskou Jacob... Oh, Jacobe, je to krásné, děkuju. Jsem ráda, že tě mám. Jsi pro mě moc důležitý.“ Skočila mi kolem krku a já se usmíval jako blázen.

Pomohl jsem jí připnout řetízek na krk, a pak jsme se vydali na delší procházku. Celou dobu jsme si povídali a smáli se jako malé děti. Když se začalo stmívat, byl čas se vydat na cestu do Port Angeles, abychom stihli kino. Šli jsme tedy pomalu k autu.

 

Bella

 

 

Byli jsme s Edwardem na lovu, když mu zazvonil mobil.

„Alice?... Co se děje?“ zeptal se Edward s úsměvem na rtech, že mu volá. Najednou mu ztvrdly rysy v obličeji a úsměv byl pryč. Pochopila jsem, že něco není v pořádku.

„Edwarde, co je?“ Ale žádné odpovědi se mi nedostalo.

„Edwarde!“ Zase nic. Vzala jsem mu telefon z ruky a myslela, že ještě uslyším Alici, ale nikdo se neozval.

Stála jsem tam a nevěděla, o co jde. Najednou Edward promluvil a kdyby mé srdce bilo, tak po těchto slovech by se určitě zastavilo.

„Volturiovi jdou sem, Bello. Alice měla vidění, padlo rozhodnutí.“

„Kdy?“ zeptala jsem se.

„Tři dny.“ Podíval se na mě se smutkem v očích.

Jen tři dny, to není možné?! Sami se jim nedokážeme postavit. Budeme potřebovat pomoc vlků. Uvolnila jsem štít, aby Edward mohl přečíst mé myšlenky. Přikývl na souhlas. Rozběhli jsme se k chatě, kde jsme se ubytovali a začali balit věci. Musíme rychle domů. Požádat smečku o pomoc a hlavně ochránit Renesmeé.

 

Renesmeé

 

„Bylo to bezva. Jak že se ten film jmenoval?“

„Bezva?! Ness, celej film jsi prozívala a vrtěla se. Mělas říct rovnou, že na to nechceš jít. Vzal bych tě na něco jinýho a ne na tuhle blbinu,“ mračil se.

„Mně se to ale vážně líbilo. Hlavně ten konec, když chtěla skočit z mostu a ten její bývalej ji zachránil,“ řekla jsem mu a culila se na něj, aby se už nezlobil. Ten film byl vážně blbina, ale nevadilo mi to. Byl tam se mnou Jake, a to mi stačilo.

„Tak mi řekni, jak se to jmenovalo. A už se nezlob. Příště vyberu já, dobře?“ Nenechala jsem ho na pokoji.

„Víš, jak se jmenoval? Ukecaná poloupírka a nabručenej vlk. Neprovokuj, Ness,“ řekl a zadržoval smích.

„Já ti dám, ukecaná poloupírka! Ty asi neznáš film Jak nakopat Jacoba do zadku, co?“ Ptala jsem se ho se smíchem.

„Ne, neznám, ale ten Jak zakroutit upírovi krkem je moc dobrej. Příště tě na něj vezmu.“

Zrovna jsme procházeli odlehlou tmavou ulicí ke kavárně a smáli se jeden druhému. Je docela fajn, že tady v Port Angeles je rušno přes den, ale v noci se tady moc lidí netoulá. Nemuseli jsme si naše poťouchlé komentáře šeptat, aby je náhodou někdo neslyšel.

„Počkej, Ness,“ řekl a přiložil mi prst ke rtům, abych byla tiše. Chvíli jsem nechápala, co se děje a pak mi došlo, že to asi nebude nic dobrého.

 

„Jakeu? Co se děje?“ Neodpověděl.

„Jakeu!“ zasyčela jsem.

„Cítím upíry, Ness, a je to někdo cizí, tenhle pach neznám, měla bys okamžitě zmizet,“ řekl se zaťatými pěstmi.

„Zbláznil ses! Nemůžu tě tady nechat samotného. Vždyť tě zabijí!“ cítila jsem, jak se začíná třást.

„Musíš pryč, Ness, nikdo o tobě nesmí vědět, jakmile by se to Arovi doneslo, přišel by pro tebe. A to vážně nechce nikdo z nás. Jasný?! Uteč co nejdál, aby tě nemohli vycítit. A pak zavolej Sethovi, ať mi přijde na pomoc. A teď - běž!“ Sklonil se a políbil mě na čelo. Dívala jsem mu do očí a měla strach z toho, že ho vidím naposledy. Ale musela jsem to udělat, musela jsem utéct a přivolat jeho nejlepšího přítele na pomoc. Aro o mně nesmí vědět, zabil by celou moji rodinu. Upíří i tu vlčí. A to nedopustím. Rozběhla jsem se upíří rychlostí co nejdál od Jacoba. Když jsem si byla dostatečně jistá, že Jacoba necítím, věděla jsem, že mě neucítí ani jiný upír. Vytáhla jsem z kapsy telefon a vytočila Sethovo číslo. Po třetím zazvonění to konečně zvedl.

„Ahoj Ness, děje se něco?“ozvalo se z telefonu.

„Sethe, jde o Jacoba, potřebuje tvou pomoc, zachytil pach upírů a sám to nezvládne,“ vychrlila jsem ze sebe.

„Kde je?“ ozvalo se jen.

Řekla jsem mu, kde je, a tiše dodala, ať si pospíší.

 

Jacob

 

Viděl jsem, jak Ness zmizela z mého dohledu. Zašel jsem dál do tmavé uličky a čekal, odkud se upíři vynoří. Asi bude lepší, když se přeměním. Ale nebylo by zrovna ideální, kdyby to někdo viděl. Bude nejlepší, když si na ně počkám mezi stromy. Rozběhl jsem se a když jsem zmizel mezi prvními stromy, proměnil jsem se.

Už tu nestál Jake, ale velký rudohnědý vlk.

Čekal jsem, až se ty pijavice objeví. Netrvalo to dlouho. Přímo naproti mně se objevil vysoký černovlasý upír s rudýma očima a vedle něj stejně vysoká blondýna se stejnou barvou očí. Najednou jsem zaslechl myšlenky:

Jakeu, už běžíme, vydrž. Kolik je tam upírů?“ slyšel jsem Setha.

Jsou jen dva, ale sám je nezvládnu. Pohněte!“

„Ale, ale, no není to krásnej hafan, Bonnie? Co kdybychom si s ním trochu pohráli, co ty na to?“ Řekla ta červenooká pijavice.

„Jistě, Sebastiane, ani nevíš, jak dlouho jsem si chtěla pohrát s pejskem. Je tu tak sám a bezbranný, určitě nemá pánečka.“ Její pronikavý smích mi doslova trhal uši.

Jsem takovej idiot! Měl jsem počkat na Setha a potom se jim společně s ním postavit. Ale já, idiot, udělám pravej opak! Jestli se po mně teď vrhnou, nemám šanci je zvládnout.

Jakeu, jsme skoro u tebe. Hlavně nedělej blbosti, jasný!“ ozval se Seth.

Hele, brácho, pohněte zadkem, chtěj mi ještě ke všemu házet aport nebo co a pak mě rozcupovat.“

Nedělej se, Jakeu, víme všichni, jak rád aportuješ,“ nenechala si ujít kousavou poznámku Leah. Vážně ji jednou zaškrtím. Zavrčel jsem. A to byla chyba.

„Tak my na tebe hezky a ty na nás vrčíš, pse? Myslím, že potřebuješ potrestat!“ řekla ta bloncka a podívala se na svýho kámoše.

,,Připrav se, Jakeu, je to tady,” řekl jsem si.

Vtom se ke mně ta černovlasá pijavice rozběhla. Narazil jsem do něj hlavou a hezoun letěl asi dvacet metrů daleko.

Slyšel jsem, jak blondýna zasyčela vzteky a v mžiku byla u mě. Byla rychlá, rychlejší než jakýkoliv upír, kterého jsem viděl. Nestihl jsem vůbec nic. Ani se po ní jakkoliv ohnat.

Chytla mě zezadu a vší silou mi stiskla hrudník. Slyšel jsem, jak mi láme žebra. Ta bolest bodala do celého těla, ale nesmím padnout - dostali by mě. Kde je sakra ten Seth?! Vtom se přede mnou objevil ten hezoun a chystal se mi zakousnout přímo do krku. Tak a je to v pytli. Je po mně, moje poslední myšlenky patřily Ness. Byl jsem připravený umřít. Umřu pro ni a tak to má být, jsem její ochránce. Najednou sevření povolilo a já se mohl nadechnout, sice trhaně, ale mohl. Svalil jsem se k zemi a viděl, jak Seth ukousl fešákovi hlavu. Tu blonďatou potvoru si vzala na starost Leah.

Ležel jsem na zemi pořád jako vlk, nemohl jsem se přeměnit zpátky. Když je vlk zraněný, trvá to déle.

Leah, proměň se a pomoz Jakeovi, musíme ho odtud dostat. Nemůže se hojit ve vlčí podobě,“ slyšel jsem jako z dálky.

„Jakeu! Bože, budeš v pořádku, jen vydrž. Musíš se přeměnit, jinak tě nedostaneme domů,“ slyšel jsem Leah, která už byla v lidské podobě.

Dobře, musím se soustředit. Mysli, Jakeu! Soustřeď se na něco hezkého - na Ness. Trvalo to déle, ale nakonec jsem se přeměnil.

„Kde je Ness? Je v pořádku?“ zeptal jsem se přerývaně Leah. Zahlédl jsem Setha už v lidské podobě, jak se stará o to, aby těm upírům pěkně zatopil.

„Jo, Jakeu, je v pořádku, jakmile to tady Seth dodělá, zavolá jí, aby sem přijela autem. Musíme tě dostat domů. Neboj, byla dostatečně daleko.“

Fajn, byla v bezpečí. To byla poslední myšlenka, pak jsem se propadl do tmy.

 

Renesmeé

 

Přešlapovala jsem z místa na místo. Co když se mu něco stalo? Nedokázala bych tu bez něj žít. Ani jsem mu neřekla, co k němu cítím. Jestli je v pořádku, neztratím už ani minutu. I kdyby on to tak necítil. Nesmím být srab. Vtom zazvonil telefon.

Podívala jsem se na display a viděla Sethovo jméno. Rychle jsem to zvedla.

„Sethe, jste v pořádku?“ Byla jsem nervózní.

„Ness, potřebujeme, abys přijela autem, musíme Jacoba odvézt domů, je zraněný.“ Ani jsem neodpověděla, ukončila jsem hovor a rozběhla se nelidskou rychlostí k autu.

 

Když jsem dojela k místu, kde jsem předtím Jacoba nechala, nikdo tam nebyl. Vystoupila jsem z auta a rozhlížela se, kde jsou, ale nic jsem neviděla. Vtom jsem ucítila jeho vůni a rozběhla se za ní. Vběhla jsem mezi stromy a moje srdce se na pár vteřin zastavilo.

Jeho tělo leželo bezvládně na zemi. Nehýbal se. Chtěla jsem se k němu rozběhnout, ale moje tělo mě neposlouchalo. Šla jsem pomalu jako v mrákotách a před očima se mi míhaly ústřižky obrázků. Jako když se člověku s amnézií začne vracet paměť.

Viděla jsem sebe a Jacoba. Každý pohled a úsměv, který mi kdy věnoval. Mihly se mi před očima všechny naše společné chvíle, od teď až po mé dětství. A pak jsem viděla poslední vzpomínku – den, kdy jsem se narodila a okamžik, kdy mě Jake chtěl zabít a já se mu podívala do očí. Nemohla jsem popadnout dech. On je do mě do mě otisknutý!

Došla jsem k němu a pomalu padla na kolena. Až se uzdraví, tak si s ním promluvím.

„Neboj, Jakeu, všechno bude OK. Zavolám Carlisleovi, pomůže ti,“ políbila jsem ho na rty. Seth s Leah se na sebe podívali.

„No konečně! Už bylo na čase, aby ti to došlo, děvče. A teď jdi stranou, vezmu ho do auta,“ řekl Seth. Vzal Jacoba do náruče a nesl ho do vozu. Položil ho na zadní sedadla, já jsem nasedla dozadu k Jakeovi a položila si jeho hlavu na klín. Ještěže si Jacob vzal Billyho náklaďák, do jeho Rabitta bychom se nevešli. Vzadu v autě ležela deka, kterou jsem přes něj přehodila, aby nebyl nahý. Seth nasedl na místo řidiče. Leah se proměnila ve vlka a rozběhla se do tmy.

Po cestě jsem volala Carlisleovi, ať přijede do rezervace. Slíbil, že tam bude co nejdřív. Potom jsem zavolala ještě Charliemu. Omluvila jsem se, že dnes nepřijdu a ať se nezlobí. Stále se vyptával, co se stalo. Musela jsem říct, že je Jake zraněný. Už se na nic neptal. Řekl jen, že mám přijít k němu domů, až si budu jistá, že je v pořádku.

 

Když jsme přijeli do rezervace, Carlisle už tam čekal. Vedle něho seděl Billy na svém vozíku. Byl tam i Sam a ostatní.

„Vezměte ho dovnitř, ale opatrně. Ness, ty bys měla zůstat tady, bude to tak lepší, až bude po všem, můžeš za ním.“ Carlisle vešel do domu, za ním šel Seth a Sam.

Posadila jsem se na schod před domem a podívala jsem se na Billyho.

„Moc mě to mrzí, Billy. Všechno je to kvůli mně. Omlouvám se.“

„Neblázni, Ness. Je normální, že tě Jake chránil. Udělal by to každý tady. A bude v pořádku, neboj se.“ Pohladil mě po vlasech.

Najednou se z domu ozval výkřik a za ním další a další. Stoupla jsem si, že půjdu dovnitř, ale Billy mě zastavil.

„Nechoď tam, musí mu nejspíš znovu zlomit kosti, protože začaly špatně srůstat. Neboj, už se mu to jednou stalo, dostane se z toho.“ Jen jsem přikývla a se slzami v očích jsem se zase posadila. Musí trpět. A to všechno kvůli mně. Přísahám, že mu to vynahradím. Čekali jsme asi půl hodiny, než vyšel Carlisle ven a řekl, že můžu za Jakem.

„Tak běž. A Ness, neboj, bude v pořádku.“ Pohladil mě po rameni, když jsem kolem něj procházela do domu. S úlevou jsem na něj pohlédla a vešla jsem dovnitř.

Vešla jsem do Jacobova pokoje. U postele stál Seth a Sam, povídali si s Jakem. Když mě uslyšeli, rozloučili se a odešli.

 

„Ahoj Ness,“ zašeptal. Rozběhla jsem se k jeho posteli a klekla jsem si tak, abych mu viděla do očí. Chtěl něco říct, ale zastavila jsem ho.

„Ahoj, moc mě to mrzí,“ špitla jsem.

„Ness, není to tvoje chyba, prostě jsme byli ve špatnou chvíli na špatném místě,“ řekl.

„Ness, já..., chtěl bych ti něco říct,“ pokračoval. Položila jsem mu ruku na rty, abych ho zastavila.

„Nejdřív budu mluvit já, ano?“ Jen kývl na souhlas. Tak, Ness, dělej, nebuď srab. Řekla jsem si v duchu a zhluboka se nadechla.

„Takže mě poslouchej, Jacobe Blacku, miluju tě,“ řekla jsem a dívala se mu do očí. Chtěl mi něco říct, ale zastavila jsem ho.

„Ne, řekla jsem, že budu mluvit já. Miluju tě, už asi dlouho. Ale neuvědomovala jsem si to, až dnes. Nevím proč, ale je to tak.

A když jsem tě dnes viděla v té uličce, jak tam bezvládně ležíš, spustil se mi v hlavě krátký film. Vím, že jsi do mě otisknutý, Jakeu. Že jsi do mě zamilovaný. A chci ti říct, že i když nechápu důvod, proč jsi mi to tajil, nezlobím se na tebe a chci být s tebou. Vím, co otisk znamená, povídal mi o tom Seth. Jsme spřízněné duše, Jakeu, a já tě miluju. A vždycky budu.“ Ani jsem si neuvědomila, že mi tečou slzy, dokud nezvedl ruku, kterou neměl obvázanou a nesetřel mi je. Dívala jsem se mu do očí a čekala, co mi na to odpoví.

„Ani nevíš, jak dlouho jsem na to čekal, ale abych řekl pravdu, představoval jsem si to naše vyznání jinak,“ zašeptal chraplavě. „Miluju tě, Ness.“

Nahnula jsem se k němu a políbila ho. Chtěla jsem malý polibek, ale Jake mi přidržel hlavu a polibek prohloubil. Zamotala se mi hlava. Ale bylo to, jako bych se s ním líbala tisíckrát. Naše rty do sebe krásně zapadly. Když jsme přestali, musela jsem popadnout dech. Podívala jsem se na něj a viděla, že se usmívá.

„Vždycky jsem si představoval, jaký to bude, až tě políbím. A musím říct, že moje představivost stojí za prd,“ usmál se na mě.

„Měl bys odpočívat, já se půjdu zeptat Billyho, jestli tu dnes můžu zůstat. Odpočiň si, já budu hned vedle.“ Políbila jsem ho lehce na rty a šla ke dveřím. Když jsem se na něj ohlédla, podíval se na mě s lehkým úsměvem a pak zavřel oči. Pomalu jsem vyšla z pokoje a tiše zavřela dveře.

Šla jsem za Billym, seděl u stolu a pil čaj. Když mě zahlédl, usmál se.

„Dáš si čaj? Jestli ano, je v konvici,“ pokynul hlavou směrem, kde stála. Nalila jsem si do sklenky a sedla si ke stolu.

„Billy, chtěla jsem se tě zeptat, jestli bych tu dnes nemohla přespat. Dohlédnu na Jacoba, kdyby něco potřeboval.“

„Ale jistě. Nemusíš se mě ptát, jsi jako moje dcera a jak znám Jacoba, nebude trvat dlouho a budeš jí doopravdy,“ řekl s úsměvem. No jistě, každý věděl o tom, že je do mě otisknutý, jen já ne.

„Proč mi neřekl, že se do mě otiskl? Vlastně - proč mi to neřekl nikdo z vás?“

„Víš, Ness, myslím, že tohle by ti měl říct Jake. On ti vysvětlí lépe důvod, proč to neřekl.“

„Asi máš pravdu. Jacob mi má co vysvětlovat,“ řekla jsem a šla jsem po sobě opláchnout sklenku. Zeptala jsem se Billyho, jestli něco nepotřebuje, ale ten mi s poděkováním odpověděl, že ne. Že už je pozdě a půjde spát. Podívala jsem se na hodiny a nevěřila jsem, že už je tolik hodin. Bylo pár minut po jedenácté. Billy se zastavil před dveřmi svého pokoje.

„Ness, budeš spát s Jacobem v pokoji? Nebo chceš spát u mě v ložnici? Vím, že jsi přespávala vždycky u Jacoba v pokoji, ale možná, že teď... Na pohovce tě spát nenechám, byla bys celá rozlámaná. A já si tady klidně lehnu,“ řekl.

„Ne, Billy, klidně jdi spát, nic se neděje. Je to přece pořád ten stejný Jacob,“ usmála jsem se na něj.

„Dobře, tak dobrou noc,“ řekl.

„Dobrou,“ odpověděla jsem a Billy zmizel za dveřmi svého pokoje. Uvažovala jsem nad tím, co jsem mu řekla. Jistě, když jsem byla mladší, přespávala jsem u Jacoba aspoň jeden den o víkendu. Dokonce i když už jsem byla v tomhle věku. Tátovi se to moc nelíbilo, ale máma mě vždy nechala. Ale teď je to jiné, on je ten stejný Jake a já ta stejná Ness, ale moje city k němu jsou jiné. Už to není můj nejlepší kamarád. Teď je to Jake, kterého miluju. Ten, kterého když vidím, tak moje srdce bije jako o závod. Z přemýšlení mě vyrušilo zvonění mobilu. Vytáhla jsem ho z kapsy a podívala se, kdo volá. Byla to máma. Rychle jsem hovor zvedla.

„Ahoj mami, co se děje?“

„Ness, vím, že jsi u Jacoba, prosím, vyřiď mu, že s ním musím mluvit, za půl hodiny jsem tam. A Ness?“

„Ano, mami?“

„Máš s sebou nějaké věci, nebo máš vše u Charlieho?“

Co se sakra děje?!

„Ne, nemám tu žádné věci a k Charliemu jsem si toho moc nevzala. Mami, co se děje?“

Byla jsem z toho nervozní.

„Dobře, všechno ti vysvětlím, až přijdu. Do půl hodiny jsem tam.“ A položila mi telefon.

No bezva! Co se to děje?! Šla jsem k Jakeovi do pokoje. Pořád spal. Došla jsem pomalu k jeho posteli a sklonila jsem se, abych ho mohla zlehka políbit na rty. Jen tiše zavrněl a otevřel oči.

„Jakeu, za chvíli přijede máma, chce s tebou mluvit. Vůbec nevím, co se děje, nic mi neřekla. Jsem z toho nervozní,“ řekla jsem, když jsem se odtáhla od jeho rtů a sedla si k němu na postel.

„Však se to brzy dozvíme, neboj.“ Natáhl ke mně ruku a já propletla své prsty s jeho.

„Potřebuju, abys mi řekl, kde máte nějaké deky, ať si můžu ustlat na zemi,“ řekla jsem mu.

„Proč bys proboha měla spát na zemi?! Nikdy dřív jsi tam spát nemusela, tak proč teď?“ Díval se na mě, jako bych se zblánila.

„Jakeu, jsi zraněný, to zaprvé. A za druhé, teď je to jiné. A ještě ke všemu sem za chvíli přijde máma. Takže i kdybych na zemi nespala, musí to tak alespoň vypadat, protože může přijít i táta, a to bys asi nerozchodil.“

„Fajn, kvůli tomu, že sem přijde Bella s Edwardem si tam usteleš, ale to tvoje za prvé a za druhé na mě nezkoušej, jasný? Jen tak mimochodem, Edward neví, že když jsi tady přespávala, tak jsi spala se mnou na jedné posteli? Vždyť čte myšlenky,“ nechápal.

„No jo, roky tréninku. Ve svých myšlenkách jsem mu ukázala, že spíš u postele jako poslušnej pejsánek.“ Musela jsem se smát, když sem viděla, jak se tváří – byl dotčený.

„Bezvadný! Nejdřív mi chtěj dvě pijavice házet aport, nebo co, a ty mi celý roky - každej víkend, co si tady přespávala, chystáš pelech u postele, jak nějakýmu ratlíkovi? To musel mít Edward radost, co?“

„Ani nevíš, jak moc se bavil,“ smála jsem se.

„Dobře, to už by stačilo. Na můj účet jsme se zasmáli dost. Teď pojď ke mně a dej mi pusu.“ Naklonila jsem se k němu, ale místo abych ho políbila na rty, dala jsem mu polibek na čelo a rychle se odtáhla. Chtěl mě chytit za ruku, přitáhout mě, aby dostal tu správnou pusu, ale já byla rychlejší a odtáhla se. Upíří výhoda. V duchu jsem se usmála a když jsem se podívala na Jakea, začala jsem se smát nahlas. Ležel na posteli, zamračený, a špulil na mě rty jak malé umíněné děcko. Kdyby nebyl zraněný, tohle by mi asi neprošlo.

„Co to mělo být, Renesmeé?!“ Byl vážně naštvaný? Tak mi říkal, když jsem byla malá a zlobila ho. Ale to už na mě neplatí.

„Jacobe Blacku, nebudeš tady na mě vztekle prskat! Ty jsi vlk, co se nemůže hýbat a já jsem upír, sice jen napůl, ale jsem. Být tebou, tak se bojím.“

„A čeho, prosím tě? Vždyť nejsi jedovatá - co byste mi tak udělala, slečno Cullenová?“ Teď se smál on.

„Sice nejsem jedovatá, ale oknem tě prohodit můžu, na to mám síly dost. A nebo tě zavřu do boudy, štěně!“ Teď už se smál, jak mu to zranění dovolilo.

„Jakeu, řekneš mi, kde jsou ty deky?“ zeptala jsem se ho, když jsem stála u dveří.

„Ness, přespávala jsi tady tolikrát a nevíš to?“ řekl a povytáhl jedno obočí.

„Dřív jsem je nepotřebovala a přestaň se mi smát, nebo za sebe neručím. Najdu si je sama,“ odfrkla jsem si a šla je hledat. Chová se, jako kdyby mu nic nebylo; potom, co se stalo, by měl být rád, že vůbec žije! A on si ze mě bude dělat srandu! Je pravda, že tuhle jeho část na něm mám nejraději, tohle je ten Jacob, kterého jsem měla vždycky ráda. Ten co mě uměl naštvat a vzápětí mě donutil plakat smíchy.

„Jsou ve skříni,“ zavolal na mě, když jsem odešla z místnosti. Šla jsem do obývacího pokoje a vytáhla ze skříně nejteplejší deky, co tam byly. Našla jsem tři. Bezva - dvě dám na zem a jednu si nechám na přikrytí. Chystala jsem se vrátit do pokoje, ale zastavilo mě klepání na dveře. Byla to máma.

„Ahoj, zlato,“ objala mě. Vešla dovnitř a šla rovnou do Jacobova pokoje. Všimla jsem si velké cestovní tašky, co měla v ruce - mojí tašky.

Stála u jeho postele, když jsem zavírala dveře.

„Ježiš, Jakeu, co jsi zase blbnul?!“ Jake se jen usmál.

Odpověděla jsem za něj:

„Neblbnul, mami, narazil na dva upíry a než přišli ostatní, tak ho jeden z nich obejmul trochu silněji.“ Výhrůžně jsem se na něj podívala. Jen se usmíval.

„Neboj, já tam nebyla a i kdyby, teď už by o mně stejně nikomu neřekli,“ dodala jsem. „Ale nechápu, co se děje? Proč jste se vrátili tak brzy z lovu?“ chtěla jsem vědět.

„Mám špatnou zprávu. Aro se svou gardou se sem chystá. Chce vědět, jaký je můj talent po proměně. Že si ale dával načas. Takže, Jakeu, potřebujeme, aby tady Ness zůstala, než bude po všem. Kdyby na něco přišli. Myslím tím, kdyby selhal můj štít, na vaše území nepůjdou. Teď bude potřebovat tvou ochranu víc než jindy, Jacobe. Nevědí o přátelství mezi vlky a upíry, to je naše výhoda.“ Jen jsem stála a poslouchala.

„Ale proč by mi chtěl Aro ublížit, vždyť jsem poloupír?“ nedalo mi, abych se nezeptala. Máma se na mě při té otázce otočila a v mžiku stála u mě.

„Ness, máš dar, který by chtěl Aro rozvíjet. A jsi napůl člověk, to by se mu nemuselo líbit,“ pohladila mě po tváři „A nikdo z nás nechce riskovat tvůj život. Nemluvě o tvém poutu s Jacobem, to by byla další věc, která by ho velice zajímala.

„Co myslíš, že by jí Aro mohl provést?“ ozval se najednou Jake. Až teď jsem si uvědomila, že celou dobu byl zticha. A to je co říct. Máma se otočila zpět k němu.

„Mohl by jí udělat cokoliv, Jakeu, nechci ani pomyslet co.“ Jake jen kývnul.

„A kdyby věděl, že Ness může mít děti, že není v téhle věci zamrzlá jako upíři... Určitě by ho to nenechalo chladným, obvzlášť dítě poloupíra a vlka.“ řekla.

„Mimochodem, Jakeu, něco je mezi vámi jinak, že?” slyšela jsem mámu, jak se ptá tiše Jacoba, ale nevěnovala jsem tomu příliš velkou pozornost. Bylo mi jasné, že i ona musí vědět o otisku. Zahlédla jsem, jak jí na otázku přikývl. Ale já myslela na něco jiného.

Dítě? Teprve jsem zjistila, že miluju Jacoba a ona už myslí na dítě?

„Dobře, Bells,“ pokračovali v hovoru, „ty víš, že tady Ness může zůstat, jak dlouho bude potřeba a jak dlouho ona sama bude chtít. A pokud dojde k boji, víš, že smečka vám pomůže a bude čekat na to, kdy bude moci zaútočit. Ale já s nimi nebudu. Budu tady s Ness, abych ji chránil a naši budoucnost taky.“ Díval se mámě zpříma do očí, byl pevně rozhodnutý být u mě a chránit mě. Máma se jen šťastně usmála.

„No, Jacobe, konečně jsi dospěl, dřív bys tohle nikdy neudělal. Byl bys mezi prvními, kdo by šel pijavicím ukousnout hlavu,“ odpověděla. Jake se na ni podíval se zkřiveným úsměvem.

„Dřív jsem neměl důvod, kvůli kterému zůstávat mimo boj. Teď už ho mám,“ řekl a podíval se na mě. Sevřelo se mi srdce, ten pohled vyzařoval tolik lásky.

„Dobře tedy, jsme domluveni, Ness tady zůstane, dokud nebude po všem. Buďte jen v La Push. Ness, tady máš nějaké věci. Nevím jaké, ale balila to Alice, takže si to dokážu představit.“

„Teta Alice je tady?“ zeptala jsem se překvapeně.

„Ano, jsou tu všichni, i Rose a Emmett. Moc se na tebe těší, ale teď je nemůžeš vidět.“ Usmála se na mě, položila tašku na zem a a objala mě.

„Musím už jít, buďte opatrní. Budu ti volat. Mám vás ráda.“ Stála u dveří, když jsem ji zastavila.

„Mami, řekni tátovi, že ho mám ráda a ať se na mě nezlobí. Všechny mám moc ráda a těším se, až je uvidím. A tebe mám nejraději.“ Objala jsem ji. A ona hned zmizela. Měla jsem slzy v očích. Co když se jim něco stane? Začala jsem plakat a utíkala k Jakeovi.

„Ness, přestaň, všechno bude v pořádku. Není to poprvé, co budou bojovat. A vlci jim pomůžou,“ přerušil moje vzlyky Jake.

„Dobře, máš pravdu,“ otřela jsem si slzy, „tak já si jdu teda ustlat ty de...“

„Nikde si stlát nebudeš! Tahle postel je dost velká, abychom se na ní vyspali oba dva, ale to víš. Spala jsi tu snad stokrát. A nikdy jsem si nic nedovolil a určitě toho nezneužiju ani teď. Hm..., teda pokud bys nechtěla.“ Nejdřív se vzteká a teď se směje, určitě se praštil do hlavy.

„No právě, co když budu chtít?“ Cítila jsem, jak rudnu. Jake se začal smát. Pak ale zvážněl.

„Ness, pokud ty budeš chtít, nebudu se nějak bránit. Pokud ale ne, nebudu tě do ničeho nutit, chápeš? To, co je mezi námi, je víc než jen touha, je to spojení dvou duší, které od sebe byly odděleny a znovu se sešly. Jsme si souzeni, Ness, a i kdyby to mělo trvat nevím jak dlouho, než mezi námi k něčemu dojde, pro mě to nic neznamená. Mně stačí, když tě mám vedle sebe a vím, že se ti nemůže nic stát. A nezapomeň, že mám zlomená žebra a nemůžu se hýbat. Takže dnes ti vážně nic nehrozí,“ usmál se.

Celou dobu, co mluvil, se mi díval do očí. Věřila jsem mu. Vzala jsem jeho obličej do dlaní a sklonila jsem se k němu, abych ho políbila. Líbali jsme se pomalu a něžně. Dávala jsem mu v tom polibku najevo, jak moc ho miluju, a on mi to oplácel. Když už jsem nemohla popadnout dech, odtáhla jsem se. Usmál se na mě.

„Tak a teď už si pojď lehnout, musíš být unavená, byl to dlouhý den.“

„Dobře, jen se dojdu osprchovat. Mohla bych si půjčit tvoje tričko? Jak znám Alici, tak mi nachystala určitě něco extra,“ řekla jsem mu a usmála se.

„Jasně, víš, kde mám věci, tak si něco vyber,“ řekl.

Šla jsem do jeho skříně s věcmi a vytáhla jsem si dlouhé bílé tričko, z tašky jsem si vytáhla čisté prádlo a napochodovala jsem do koupelny, kterou má hned vedle pokoje. Zavřela jsem za sebou dveře, svlékla si věci a vlezla do sprchy. Byla jsem tam pár minut. Když jsem vyšla z koupelny, Jacob už spal, musel být unavený, už bylo určitě něco po jedné hodině v noci. Šla jsem k posteli a pomalu jsem si lehla, abych ho nevzbudila. Zavřela jsem oči a nechala se unášet do říše snů.

 

 

Jacob

 

Když jsem se probudil, Ness spala na kraji postele, stočená do klubíčka. Měl jsem radost z toho, že tady bude moci zůstat déle než jeden den. Ale ne z toho, co se na nás chystá. Musím zajít za Samem a říct mu o tom. Pomalu jsem si sedl. Je fajn, že se hojím tak rychle, už mě nic nebolelo.Vstal jsem z postele, vytáhl si čisté věci a šel do koupelny. Sundal jsem si obvazy. Nebolelo mě vůbec nic, jako by se včera v noci nic nestalo. Vlezl jsem do sprchy a pustil na sebe proud vody.

Přál bych si, aby tady se mnou Ness zůstala napořád, nejen na pár dní. Přemýšlel jsem nad tím, co Bella říkala. Mít děti s Ness. Byla to krásná představa, ale co by vlastně bylo naše dítě? Otiskneme se do své spřízněné duše a do toho, s kým se nejlépe spojí naše geny, aby se narodil další Quielet, který bude hlídat naše území před upíry. Ale Ness je napůl upír, co by se stalo, kdyby byla těhotná? Narodí se upír nebo vlk. Promluvím si o tom s Carlislem, až se všechno uklidní.

Teď musím přemýšlet nad tím, jak se těch pijavic zbavit jednou provždy. Zastavil jsem vodu a vyšel ze sprchy. Utřel jsem se a omotal si ručník kolem pasu.

Stál jsem nahý a chystal se obléknout, když někdo zaklepal na dveře.

„Jakeu? Můžu dovnitř?“ Ness? Tohle asi nebude nejlepší nápad. Jsem nahatej a ona neodolatelná.

„Ne! Děje se něco?“ Ježiš! Sakra, kde mám ty boxerky?!

„Jak to, že neležíš, když jsi zraněný?!“ ozvalo se za dveřmi.

„Ness, všechno se zahojilo, nechoď sem, všechno je v pohodě.“

„Nevěřím ti,“ řekla.

„Dobře, vydrž, jen se obléknu, vyjdu ven a přesvědčíš se, jo?“

„Dobře, ale pospěš si, nebo tam pro tebe dojdu.“

Uf! Rychle, Jakeu, dělej, než sem vleze a všechno pokazíš. Rychle jsem si natáhl boxerky, černé rifle a bílé triko. Tak, hotovo. Čekal jsem, že bude stát za dveřmi, ale nebyla tam. Nebyla ani v pokoji.

Podíval jsem se na postel a ta byla ustlaná. No jistě, pokaždé, když tady přespala, tak nám aspoň trochu pomohla s úklidem. Přece jenom bylo vidět, že tady bydlíme sami. Moje sestra Rachel si vzala Paula. Paul se do ní otiskl. Pár měsíců tu s námi bydleli, ale já to nezvládal. Paul do mě věčně rýpal. A párkrát už se málem stalo, že jsme po sobě skočili. Tak si z peněz, které měli ušetřené, koupili v rezervaci malý domek. Teď mají dvě děti a na Paulovi je vidět, že se trochu uklidnil a je šťastný.

Přestal jsem přemýšlet a vydal se do kuchyně. Zastavil jsem se ve dveřích.

Ness seděla s tátou u stolu a něčemu se smáli. Jen co mě zahlédla, začala se smát ještě víc a táta taky. Mám snad něco na obličeji? Když viděla, jak si sahám na tvář, začala se tak smát, že málem spadla ze židle. A táta se smál, až mu z očí tekly slzy.

„Tak myslím, že už jste se pobavili dost na můj účet.“ Smích přestal. Šel jsem ke stolu, políbil Ness na čelo a sedl jsem si. Ness vstala a donesla mi snídani a kafe. Udělala smažená vejce a slaninu, donesla mi toho pěknou kupu, ale já nemívám problém sníst toho ohodně víc. Ona i táta byli už po snídani, tak měli na stole jen kávu. Pustil jsem se do jídla. Po včerejšku mi docela dost vyhládlo.

„Jakeu, opravdu se ti už zranění zahojila?“ podívala se na mě starostlivě.

„Hmm,“ přikývl jsem s plnou pusou. Usmála se.

„Tak a teď se zeptám já. Čemu jste se vy dva tak smáli, jestli můžu vědět?“ zeptal jsem se, když jsem polknul sousto. Sáhla si do kapsy a vytáhla fotku, kterou mi podala.Vzal jsem fotku do ruky a podíval se na ní. Ale ne! Tohle je fotka z doby, kdy se do Forks přestěhovala Bella a já nosil dlouhé vlasy jako správný indiánský kluk. Vím, že tam vypadám jako blb, ale kvůli tomu se přece nemohli tak smát?

„A můžu se zeptat, co je na té fotce tak k smíchu?“ Podíval jsem se na tátu, který zadržoval smích.

„No víš...,“ začala Ness, „já se ptala tvého táty, jak vypadal velký zlý vlk, než se zněj stal velký zlý vlk. A on mi řekl, že mám vytáhnout z psacího stolu jednu fotku, kterou tam přede mnou schováváš. No a když jsem tě viděla na té fotce, tak jsem řekla, že jsi vypadal jako štěně, co neumí štěkat. Vůbec mi v tu chvíli nedošlo, že jsi o vlcích ještě nevěděl, ale že si v něj rostl. A abych řekla pravdu, v tu dobu ti opravdu stačilo jen začernit čumák a přidělat ocásek a mohl jsi být výstavní kousek.“ Ještě než to dořekla, zajíkala se smíchem. Táta už se smál na celé kolo.

„No počkej, ty malá pijavice!“ řekl jsem se smíchem a vyskočil od stolu, chtěl jsem ji chytit, ale byla rychlejší. Vyběhla ven z domu. Rozběhl jsem se za ní. Když jsem běžel kolem pohovky, všiml jsem si, že tam jsou pohozené moje kraťasy, tak jsem je popadl, kdybych se náhodou proměnil - abych si pak měl co obléct. Ness totiž strašně ráda podvádí a běhá tou svou upíří rychlostí. Ještě mě zastavilo tátovo: „Jacobe, opatrně!“. Jen jsem se na něj otočil a vyběhl jsem se ven. Ness stála opřená u auta a poklepávala nohou.

Hodil jsem po ní kraťasy. „Chytej,“ podívala se na mě nechápavě.

„To jen, kdybych se musel proměnit. Vím, jak ráda podvádíš.“ Mrknul jsem na ni, ale ona už běžela rychle jako upír. Musel jsem se proměnit, abych ji dohonil. A něco mi říkalo, že dnes to mezi námi nemusí dopadnout nevinně.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

maryblack

8)  maryblack (24.06.2014 16:22)

toss: díky

7)  toss (23.06.2014 19:15)

super

SestraTwilly

6)  SestraTwilly (27.08.2013 20:24)

Jake sa našťastie rýchlo uzdravuje. Som zvedavá,ako sa to medzí nimi vyvinie. ;)

maryblack

5)  maryblack (08.05.2012 15:48)

To jsem ráda

Niky

4)  Niky (08.05.2012 15:44)

Tak už si to řekli, oni jsou fakt rozkošní Ták a uvidíme co Volturiovi, to nebude určo jen tak
Baví mě to :) mno, už se mě nezbavíš :D

Twilly

3)  Twilly (16.02.2012 14:44)

Tak tedy nemusí? Tak koukneme ....

maryblack

2)  maryblack (06.02.2012 13:22)

Děkuju ;)

Empress

1)  Empress (06.02.2012 09:11)

Super
Ďaľšie „dieťatko" na svete Gratulujem moja*fworks* *fworks* *fworks*

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek