25.10.2010 [18:45], Amisha, Povídky jednorázové, komentováno 42×, zobrazeno 1052×

Forks zasáhla bouře...

 

Velké díky Karolce za korekturu...

 

 

+15

Venku byla tma a krajinu bičovala bouře. Nebe občas pročísl blesk. Nebála jsem se. Otevřela jsem okno, abych se mohla dívat přímo. Zavřela jsem oči a na chvilku si nechala skrápět tvář deštěm. Ozvalo se tiché zašustění a moje rty uchvátil kradmý polibek. Na chvilku jsem se vyděsila.
Tlumené zachichotání mě utvrdilo v tom, kdo za tou lumpárnou stojí.
„Edwarde!“ Pohlédla jsem mu do tváře. Strašně mu to slušelo s těmi mokrými vlasy.
Uvědomila jsem si, že mu blokuju přístup do mého pokoje. Ale chtěla jsem si tu chvilku co nejdéle užít.
„Tak by mě zajímalo...“ položila jsem si hlavu na ruce, „čeho se vlastně držíš.“
Věděla jsem, že si nemůže ublížit i kdyby spadl.
„Oblohy.“ Zamrkal na mě.
Pak se otřásl, jako by mu byla zima.

„Pusť mě dovnitř, nebo ti tu nastydnu. Prší, víš?“
Zasmála jsem se. Jasně a mně narostou rohy. Přesto jsem mu uvolnila místo, aby se kolem mě mohl protáhnout.
„Dojdu ti pro ručník a horký čaj,“ nadhodila jsem. „A vypiješ ho celý!“
Otřásl se znovu, tentokrát doopravdy.
„Já nepotřebuji čaj. Ale něco teplého bych si dal...“
Usmála jsem se. Tuhle hru můžeme hrát oba. Přiblížila jsem se k němu a pohlédla na něj zpod přimhouřených víček. Natáhla jsem se k němu a objala ho. Bez zaváhání mi objetí oplatil. Lehce jsem mu nosem přejížděla přes krk a on velmi tlumeně vrčel. Znělo to, jako když přede kočka.
„Nula negativní?“ protáhla jsem do otázky a naklonila hlavu, abych mu nabídla krk. Zavrčel, ale s předením to už nemělo nic společného. Jeho stisk byl jako ocelový a on mi přitiskl rty na krk. Cítila jsem, jak otvírá ústa a... znejistěla, když jsem ucítila jeho zuby na své kůži.
„Tvoje srdce by předehnalo i vrtulník, lásko,“ zašeptal mi do ucha. Já se zastyděla, že jsem mu na prchavý okamžik nevěřila.
„Jsi velmi tvrdý soupeř,“ uznala jsem.
Zasmál se naprosto uvolněně. Uchvátilo mě to a já zůstala pohledem viset na jeho rtech. Vzduch kolem nás zhoustl. Přikrčil se jako kočka a pomalu kolem mě kroužil.
„Edwarde,“ kníkla jsem. Couvala jsem před ním. Až jsem narazila na pelest postele. Převrátila jsem se a skončila na zádech.
Bleskurychle byl nade mnou a držel moje zápěstí. Ten tam byl karamel v jeho očích. Jeho dech zhrubl a já ho zadržela, když mi jemně líbal čelist a krk až po výstřih. Tam se zastavil a vdechoval moji vůni. Přiváděl mě k šílenství, ale věděla jsem, že nad propastí visíme spolu.
Prohnula jsem se v zádech, ne proto abych ho zlobila, ale protože jsem si nemohla pomoct. Pokračoval ve svém průzkumu a přes tričko mě nosem hladil až k pupíku.
„Edwarde,“ zajíkla jsem se, když mi do něj ten nos zabořil. Zvedl ke mně onyxový pohled.
Doutnal a já... Musela jsem si ho přitáhnout abych svými rty pohltila ty jeho. Zasténal moje jméno.
Rukama mi přejížděl kdekoli, kam dosáhl. Ucítila jsem jemné zatahání. Nikdy víc už svoje modré triko neuvidím. Bylo mi to jedno. Zkoumal mé tělo. Důsledně. Nevynechal jediné místečko. Roztřesenými prsty jsem se pokusila rozepnout jeho košili. Usmál se mé marné snaze.
„Pomůžu ti, smím?“ Přikývla jsem. Trhl. Přitiskl se na mě a já vyjekla.
„Bože, Edwarde, ty jsi ledový!“
Zatvářil se uraženě, ale přitom se mi snažil sundat kalhoty.
„Ty zase úplně hoříš a tvůj tep... mám pocit, že ohluchnu,“ rýpnul si. Olíbával mi lýtko a já vůbec netušila, že to dokáže vyvolat takové pocity.
Oba jsme na sobě měli už jenom spodní prádlo. A on mi už nepřipadal ani trošku studený. Naopak přišlo mi, jako by jeho kůže žhnula. Nakláněl se nade mnou a zuby mi pomalu trhal podprsenku, když na parapetu něco zaškrábalo.
V okně se objevila střapatá tmavá hlava.
„Tak už jsi konečně chlap?“ ozvalo se se smíchem.
Emmett.
Vedle něj se objevila druhá střapatá hlava.
Jasper.
„Dlužíš mi.“ Mrkl na nás. „Moc pěkné prádlo Bello.“
Najednou jsem byla zabalená až po uši v dece a koukala, jak Edward vyskakuje jenom v trenýrkách oknem. Vrátil se během pár vteřin. Jenom to spodní prádlo na něm viselo na poslední niti.
„Tys tam někoho potkal?“ dobírala jsem si ho.
Ohlédl se a měla jsem dojem, že kdyby měl nějaké červené destičky, byly by v plné polní.

Tak mě napadlo...
„Ty, vždyť vy vlastně nemáte krev, že jo? Jak se ti může… ehm... no, víš co?“
„Pochybuješ?!“ zavrněl.
Já nepochybovala.Hlavně když jsem si vzpomněla, jak mi ještě před pár minutami tlačil do břicha, a vím jistě, že to nebylo klíčema. Začervenala jsem se.
Byl moc daleko.
„Miláčku, pojď blíž.“
Za chvilku už jsme pokračovali, kde jsme před tím nevhodným vyrušením skončili. Vůbec nevím jak se stalo, že... hmpf... vlastně nevím vůbec nic.
„Bello?“ zeptal se překvapeně, když jsem se ho snažila dostat na záda.
„Mlč a lehni!“

Nevím, jestli chtěl nebo... prostě si lehl. A já mohla mučit jeho. Jemně jsem mu vískala vlasy a rty jsem mu pomalu líbala hranici vlasů, až k uchu. Klečela jsem vedle něj. To se mi nezdálo dost praktické pro to, co jsem chtěla dělat. Vyhoupla jsem se na něj, abych měla lepší přístup. Ozvalo se… křach!
„Bello!“
Smutně jsem koukala na čelo své postele a třísky amuletu proti zlým snům, které se sypaly z Edwardovy ruky.
„Stejně jsem chtěla novou postel. Vybereš ji se mnou, že jo?“ šeptala jsem mu do ucha. „Rovnou dvě, jednu k tobě, co říkáš?“
Přidržoval si mě za boky a ani se už neobtěžoval tvářit jako člověk.
„Bello!“ Byla to prosba, návrh a zoufalé zasténání.
Nedalo se tomu zabránit. Nebála jsem se, i když jeho tvář vypadala jako dravčí. Během vteřiny jsem neměla spodní prádlo a my dokončili to, co jsme dnes začali.

Unavená jsem ležela na jeho rameni a pozorovala jeho úsměv.
„Co děláš zítra?“ zeptal se.
Zmatená jeho otázkou jsem zvedla hlavu. Vážně mi pohled opětoval.
„Vezmeš si mě?“

Přidat komentář

Autor:

Text:

Opište tento text:

Komentáře

1 2 3   »

42)  kajka (26.03.2012 20:28)

Amisho, erotické napětí a humor jsou vražedná kombinace! Jsi příčinou mého velice nedůstojného vzhledu - asi jako vánoční kapr po vytažení z kádě, jenže on u toho neslintá a nesměje se. Ještě že jsi do příběhu nechala vstoupit dvojici rozjívených bratrů, jinak bych to čtení taky nemusela přežít! Žádost o ruku byla skvostná! Děkuju za překrásnou a převtipnou jednorázovku!

40)  HMR (17.07.2011 12:02)

Koukám, že přetočili pořadí. Neměla být svatba jako první? To jsou ty zhoubné vlivy dvacátého století, ani upír neodolá...

39)  Eleanor (17.06.2011 14:51)

Teda ten šel na to na konci pěkně rychle

38)  Bosorka (17.06.2011 08:01)

Jsem se zase celou dobu křenila jako magůrek.
Jak vidno - otázka Edwarda (a potažmo všeobecně upíří) erekce stále nebyla jednoznačně objasněna. Budeme se muset smířit, že jsou prostě věci mezi zemí a nebem!

37)  Kristiana (17.06.2011 07:52)

Krásné. Ten konec je famózní.

36)  Zombichlerka (16.06.2011 18:45)

Ááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááách To bylo... Vždyť ty víš... Já si ještě zaáchám a pak možná... Áááááách Dobře... tak romantické... sladké... vtipné... a ten konec...

34)  Lenka326 (26.10.2010 20:20)

To bylo hezké . Naprosto skvělá medicína na tyhle podzimní depky!!! Skvěle jsem se bavila.

33)  churinka (26.10.2010 15:58)

krásné,krásné,krásné. Akorát Edwarda v trenkách si nějak neumím představit. Asi to chce víc fantazie...

31)  ambra (26.10.2010 09:51)

Ami, jsem naprosto rozpuštěná... Tohle bylo dokonalé čtení pro ty sychravé dny, kdy by měl každý člověk zalézt pod peřinu a... No nic . Já prostě nechápu, proč tý Steph nějací agenti neporadili, že Edward se sedmnáctiletými pudy je rozhodně lepší varianta, než František Palacký v sedmnáctiletém sexy těle . V téhle povídce jsem se dokonale vžila do hrdinky. A doufám, že se z ní ještě pár dnů neodžiju .
Skvělé!!!

30)  Bye (26.10.2010 09:49)

Ano prosím! Tru, tohle je otázka, která mi vrtá hlavinkou už PĚKNĚ DLOUHO!!! A obávám se, že se tady nechtěně dostalo Steph do dílka trochu nelogična
Ona mi ta kamenná verze upírů nějak neseděla už od samýho začátku

28)  Amisha (26.10.2010 08:41)

Holky je to záhada...
Bosorko, ráda tě vidím. Jak se ti daří? A ten ehm sex se jenom tak nezlepší...

27)  Bosorka (26.10.2010 08:35)

A otázka "tamtoho" mi teď taky vrtá hlavou - jsem zvědavá jaké teorie se tu vyrojí. Že by vzduch?

26)  Bosorka (26.10.2010 08:33)

Moc hezké - vtip a sex...... no obojího mám v současnousti nedostatek, tak si aspoň můžu počíst takovouhle nádheru. Díky....

25)  Bye (26.10.2010 08:32)

Áááách, v okamžiku, kdy Edward prohlásil, že se drží oblohy, byla jsem ztracena
...a to jsem zdaleka netušila, co mě ještě čeká!
Amisho, to teda byla BOUŘE!!!
Jo, a TAMTO... by mě taky zajímalo

24)  Amisha (26.10.2010 07:35)

Sarko Ty jsi miláček

23)  SarkaS (26.10.2010 07:08)

Amishko, to bylo úžasné!!! Ten začátek naoprosto nepřekonatelný, když jsi popisovala jak vypadal v dešti měla jsem několika minutový zásek s velmi zajímavou představou, ovšem když jsem se dostala dál vůbec se mi neulevilo. Až ti dva pitomci mě vrátili do reality. a to její "mlč a lehni"... Konec samozřejmě úžasný a ty poslední věty, no já se ti prostě musím klanět. Už při čtení se mi páteř rolovala do správného úhlu pro líbání země...

1 2 3   »