18.05.2010 [09:45], AnneCullen, Poezie, komentováno 2×, zobrazeno 3296×

Bella je mrtvá. Jacob nepřišel v čas, Rosalie nevolala Edwardovi a Edward neodjel do Itálie. Bella se utopila. Poslední přání je vidět Edwarda, splní se?

Skočila do hlubin,

které ji nikdy nepustí.

Sama a v smutku,

snad jí to otec odpustí.

.

Nenapadlo ji,

že smrt je tak blízko.

Že skála nad mořem,

nebyla nízko.

.

Poslední přání,

v jejím duchu prostém.

Vidět anděla svého,

než - li se stane v nebi hostem.

.

Poslední krok,

slzy kapou více.

Rychlý skok,

za oknem zhasla svíce.

.

Je již duchem,

není, kdo jí pomůže..

Naposledy rozloučit se,

víc si přát již nemůže.

.

Jenom jako závan větru,

políbí chlapce svého.

Toho, jež miluje,

pro ní dávno ztraceného.

.

Nikdy už neuslyší,

jeho medový hlas.

Stalo se to minulostí,

zbyly jen slzy na koncích řas.

.

Smrt je jako závan větru,

o němž nikdo neví.

Nenajdeš ani živého,

který ti o tom poví.

.

Nemá tvář už nemá tělo,

plakat nikdy nesmí víc.

Nemá ani lásku svou,

nezbylo jí vůbec nic.

.

A tak končí příběh lásky,

není už nic k dívání.

Ona je mrtvá, on jde za ní,

tak špatně končí Stmívání.

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

1