Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/30dn%C3%AD1.jpg

EPILOG

30 dni. Málo nebo hodně? Za třicet dní se stalo moře věcí. Anna je upír. Možná se tomu dalo zabránit, jenže nikdo na to nepřišel. A síla vzpomínky? No... To poznáme časem...

Děkuji za váš čas a nádherné komentáře. A zase někdy příště - pa, bludičky!

Seděl u její postele a snažil se zaměřit na nějaký zvuk. Na cokoliv, co by ho odvedlo od přemýšlení nad tím, že holka jeho života tu leží, srdce jí nebije a nikdo neví, jestli se probere. Pořád měl v hlavě ty zvuky praskajících kostí, když se bránila, její hlas, když prosila o smrt, nebo ho volala.

Posunul se na okraj židle a lokty se opřel o kolena, aby do dlaní mohl schovat zoufalý obličej. Byl neuvěřitelně unavený. Nespal skoro dva dny. Byl nesoustředěný, otupělý, hladový a… sám.

 

***

Šli mlčky už druhou hodinu, ale Bella stále neměla odvahu, aby cokoliv řekla. Několikrát se nadechla, jenže slova jí uvízla v krku. Jak jen mu to říct?

„Chceš to ukončit?“ zeptal se najednou tiše Edward. Vzhlédla a setkala se s jeho zamračeným pohledem.

„Já…“ Ne, neví, co mu říct. Má pravdu? Chce to ukončit? „… Potřebuju čas, abych se s tím… vypořádala. Asi,“ hlesla a zahanbeně sklopila oči k zemi.

„Myslel jsem si to…“ vzdychl a Bella vzhlédla. Snažil se usmát, jenže jeho oči… I v té tmě byly prázdné a smutné. „No, ale víš co? Já umím čekat.“

„Nevím, jestli… Nejsem si jistá, že… Ach, pane bože, Edwarde. Prostě nečekej. Raději nečekej,“ dodala a po tváři jí stekla slza, když se mu dlaní zapřela o hruď ve snaze jej zadržet. Jak moc ho chtěla obejmout, jenže to by ji úplně odrovnalo. Vzalo by jí to sílu odejít, a ona musela odejít, jinak… Ta Alicina vize ji vyděsila. Vážně to chtěla ustát, ale pak viděla Annu. Tohle by nejspíš nedokázala. A ona na výběr rozhodně má. Na co je láska, když…

„Bello, počkej…“ prosil ji.

„Ne, já… Jsem se už rozhodla, Edwarde.“

„Můžeme si o tom promluvit. Řekni mi, čeho se bojíš, a já ti pomůžu…“

„Tebe se bojím. Tebe!“ lhala se zaťatými zuby. „Vrať se k nim. Vrať se ke svým, Edwarde,“ vybídla ho, když si uvědomila, že stojí kus od kraje lesa. Odtud už to domů zvládne sama. Nikdo tam nebude, bude si moct sbalit věci a možná napsat dopis Anně. Vrátí se za mámou do Phoenixu. Na čas, než zapomene, co se tu stalo – blbost, nezapomene.

„Vážně to chceš?“ zeptal se slabě.

„Nehodíme se k sobě. Copak to nevidíš? Jsme jako voda a oheň, absolutní opaky. Jdi a předstírej jako já, že se nikdy nic nestalo.“

„Bello,“ zasténal, když se k němu otočila zády. Musela pryč. Rychle. Doufala, že jí nechá jít, že to už nezkusí, protože pak by veškeré její sebeovládání selhalo.

Vyhověl jí, nešel za ní.

 

***

V nose ji šimraly zvláštní vůně. Pomeranče? Dřevo a lak? Nádech šeříku, medu, pečeného chleba? Fuj, pečený… Anna si vzpomněla na ten pocit, že je v troubě a zhnuseně se otřásla.

Poprvé otevřela oči a užasle pozorovala okolí. Ve vzduchu se vznášely smítla prachu, sluneční paprsky dosahující k okraji postele byly snad jasnější, než tekuté zlato a v křesle u okna…

„Richarde?“ zašeptala a zarazila se nad vlastním hlasem. Postava v křesle vzhlédla skrz dlaně. Zelenomodré oči byly milionkrát krásnější. Měla pocit, že ho nikdy doopravdy neviděla. Jeho duhové vlasy spadající do čela, lehce bronzová kůže, jemně se třpytící v paprscích…

„Konečně,“ vzdychl a pomalu vstal. Sesunul se na podlahu vedle postele, bradu opřel o matraci a vztáhl k Anně ruku. „Tak moc jsem se o tebe bál.“

„Co to máš na ruce?!“ zděsila se. Viděla krvavé šrámy, které se sice hojily, ale stále vypadaly děsivě.

„Památku,“ usmál se lehce.

„To já? Proboha, omlouvám se, já…“ Anna se nadechla a bolestně polkla. „Mám žízeň,“ vyhrkla překvapeně.

„Zvykneš si, bludičko…“

„Mně už ale není zle. Nejsem bledá!“ bránila se.

„Jsi a už zůstaneš, ale jsi nádherně bledá.“

„Potřebuju se napít, Romeo,“ kuňkla.

„Zavolám Emmetta, půjde s tebou na lov, ano?“ nabídl jí a vstal.

„Ne, počkej. Proč ne ty?“

„Neudržel bych tě. Jsi mnohem silnější než já, lásko.“

„Fakt? To tě můžu za veškerá příkoří zbít?“ zasmála se. Pořád si zvykala na vlastní hlas, ale líbilo se jí mluvit.

„Cokoliv budeš chtít…“ zasmál se a poslal jí vzdušný polibek.

„Kde je Bella?“ zajímala se. „Chci jí to ukázat. Jak vypadám a mluvím a…“

„Odjela, lásko. Nechala ti tady lístek, až se probudíš,“ vzdychl. Anna se zamračila. Její nejlepší kamarádka odjela, aniž by se rozloučila. Richard se k ní vrátil, políbil jí na čelo a sáhl do kapsy. Podal jí malý kus papíru. „Najdu Emmetta. Edward možná půjde taky,“ dodal a nechal ji o samotě s dopisem.

Otevřela jej a z papíru na ní dýchla Bellina vůně. Její hrdlo sežehl nehorázný požár až Anna zaryla prsty do matrace. Zatnula zuby, zaostřila na písmo a zadržela dech.

***

KONEC

pdf formát 30 dní - období dešťů

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1 2 3   »

MisaBells

45)  MisaBells (29.03.2013 16:14)

Nééééééééé

Bosorka

44)  Bosorka (29.03.2013 08:41)

Hraješ na city, brouku?

MisaBells

43)  MisaBells (29.03.2013 08:03)

A jinak se fáááákt snažím psát, ale neustále mě od toho odvádí... něco... někdo... no, spíš to něco...

MisaBells

42)  MisaBells (29.03.2013 07:43)

Kačko, já jsem od nich zvyklá... měla jsem od nich i HORŠÍ přezdívky! :'-(

SestraTwilly

41)  SestraTwilly (28.03.2013 21:05)

Linfe, ďakujem za pekné privítanie.Môžem potvrdiť,že som naozaj sestra Twilly(Veroniky),ale sme tak odlišné(ako by nás jedna mater nemala),takže Bosorka o svoje gény sa nemusím báť.
Misa, a ty sa nenechaj od tých dvoch volať oliva a provokovať a prosím,prosím píš.

MisaBells

40)  MisaBells (28.03.2013 14:21)

Já jsem kytičkááááá

Bosorka

39)  Bosorka (28.03.2013 14:20)

Tak si teda vyber - buď žabka nebo datel

Twilly

37)  Twilly (28.03.2013 14:06)

Nekvákej a DATLUJ!

MisaBells

36)  MisaBells (28.03.2013 14:03)

A nic nebude! Nekvákám a nedatluju!

Bosorka

35)  Bosorka (28.03.2013 14:02)

Vedle!

Twilly

34)  Twilly (28.03.2013 14:02)

Už budeš vypeckovaná

MisaBells

33)  MisaBells (28.03.2013 13:57)

Oliva????? Abych vás netrefila peckou!

Twilly

32)  Twilly (28.03.2013 13:12)

Pravda, Macíčku

Bosorka

31)  Bosorka (28.03.2013 13:11)

Ona je ta genetika mrcha nakažlivá!

Twilly

30)  Twilly (28.03.2013 12:43)

Týnko, je to opravdu moje ségra ... znáš mě, takže ti musí být jasný, že genetika nepustí a na ff přichází minimálně stejný střeštěnec :D

Linfe

29)  Linfe (28.03.2013 11:11)

Jako vážně? Přezdívka SestraTwilly? No tak to je mazec :-) Rozhodně vítej, ne že bych tedy vítala každého nového člena, ale tohle mě dokonale odbouralo

Bosorka

28)  Bosorka (28.03.2013 09:47)

Šikovná Twiluše "smajlíkhladícípošošolce"

Twilly

27)  Twilly (28.03.2013 09:37)

Milášku, to moje práce...ten avatárek

Bosorka

26)  Bosorka (28.03.2013 09:18)

Budeme ji opět drtit jako olivy (olivu)?
Budu si muset postěžovat ségře, jak to, že si zvolila svůj vlastní nick a nikoliv takový hezký "sesterský" :D
SegrušeTwiluše - odpusť familierní oslovení, ale jsme de facto rodina ;) - máš moc pěkný obrázek

1 2 3   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek