26.08.2010 [20:00], Amisha, Povídky jednorázové, komentováno 45×, zobrazeno 993×

Bella a Edward...
Víc v článku. Je to spoluautorská povídka moje a Hanetky. Přejeme příjemné čtení.
V domečku na kraji lesa žili dva podivní tvorové. Muž a žena. Manželé. On měl vlasy barvy mědi, i když lesk už postrádaly, vysokou postavu, která nyní byla shrbená. Ona, kdysi křehká dívenka, už dávno neměla dlouhé vlasy. Seděli spolu na terase a on jí předčítal. Dneska měli výročí. Bella, jak se jmenovala, se podívala na oblohu a říká: „Dneska by to šlo...“
Edward, tak se jmenuje on, se na ni nechápavě podíval.
„Slibovals mi věčnost a mládí,“ při čemž máchla demonstrativně přes svůj obličej.
„Kdo mohl tušit, že se ten Nostradámus splete,“ pronesl on.
„No, dneska už opravdu není na nic spoleh, ani na apoklalypsu,“pronesla Bella.
„Říká se apokalypsu,“ opravil ji něžně Edward.
Zlobně po něm šlehla pohledem.
„Jasně, pan chytrý, stejně to byly nosožerci, ti velcí hroši s tím rohem. Určitě bych tě přesvědčila, že se pleteš v tom, jak jsi jim říkal, kdyby nevyhynuli.“
Edward se tiše zasmál, posledních dva tisíce let to jde s její pamětí z kopce.
„Miláčku, ale oni se opravdu jmenovali nosorožci,“ zkusil ji ještě jednou přesvědčit.
„Láry fáry,“ ohradila se Bella.
„Co takhle večeři, upekla jsem krocana?“ svůdně na něj zamrkala.
Edward se zatvářil vážně. Už vážně neví, jak jí to vysvětlit. Klekl si před ni.
„Bello, ale my nemůžeme jíst lidské jídlo.“
„Proč ne?“
Povzdechl si.
„Miláčku, jsme upíři a ti se živí krví.“
Bella na něj koukala a přemýšlela po chvilce vytřeštila oči.
„Upíři. Krev?“ ujišťovala se.
Dostalo se jí přikývnutí.
„Lovíme lidi?“ zeptala se plačtivě.
Edward měl chuť praštit hlavou do zdi, ale jemu by to nepomohlo. Jenom by měli o okno navíc.
„Ne, miláčku, lovíme zvířata.“
„A nebolí je to?“ Edward si pomyslel něco hodně ošklivého.
„Nebolí. Jen je kousnem a je to.“
Belle zasvitlo v očích. „Věděla jsem, že si vymýšlíš!“ vykřikla triumfálně. „Jasně, kousneme je! A čím asi? Zuby máš na kredenci v hrnku!“
Edward se zarazil a jazykem si přejel holé dásně. No jo, sákryš, ráno si je zapomněl vzít! Že by už taky ztrácel paměť? Chtěl se rychle zvednout, ale zradila ho kolena. Narovnávala se velmi neochotně a hrkalo v nich jako ve starých pendlovkách. On neměl problémy s pamětí, ale s kloubama. Tentam je nejrychlejší upír. Když se konečně trochu rozhýbal, došel si pro zuby a zkontroloval ve vedlejším hrnečku, jestli si Bella vzala ty svoje. Pak se vrátil za ní.
„Pojď se najíst, už máš úplně černé oči,“ zkusil to takticky. Bella se vyšvihla do stoje a vyděšeně na něj hleděla.
„Jak je to možné? Vždyť já mám oči hnědé. Nikdy jsem je neměla černé.“
Povzdechl si. Tak aby jí to vysvětloval nanovo.
„Jsi upír, lásko. Hnědé oči jsi měla jako člověk. Teď je máš mít zlaté, ale protože jsme už dlouho nebyli na lovu, zčernaly.“
Bella zkrabatila čelo usilovným přemýšlením. Když jí ta „novinka“ konečně proběhla mozkovými závity, vybrala si z toho to nejdůležitější.
„A sluší mi to?“ zeptala se koketně a lascívně zvedla jedno obočí. Edwardovi zaskočilo. Že by…? U ž tak dlouho nic nebylo…
„To víš, že ano, miláčku. Vždycky jsi byla ta nejkrásnější,“ honem souhlasil, než Bella zase zapomene, o čem mluvili. Sehnul se k ní, aby ji políbil, ale luplo mu v zádech.
„Co to bylo?“ zajímala se Bella. „Něco tu prasklo. Slyšel jsi tu ránu?“ Zvědavě se rozhlížela a Edward se marně snažil narovnat.
Když se mu to konečně povedlo, romantika byla pryč. Kruci, zase promarněná šance, zalitoval v duchu. Přemýšlel, jak jinak by Bellu ještě vylákal do lesa. Měl pro ni překvapení, které jí chtěl dát na jejich louce.
„Miláčku, pojď, projdeme se,“ zkusil to naposled.
„Poneseš mě? Víš, že já tak rychle neběhám,“ udělala na něj psí oči.
„Myslím, že tě neunesu...“ povzdechl si.
Bella začala natahovat: „Připadám ti tlustá, že jo?“
Edward to vzdal. Tak jí to překvapení dá tady, no. Vytáhl z kapsy krabičku. Bella se zarazila a překvapeně pozorovala tu semišovou záležitost.
„Co to je?“ zeptala se podezíravě. Chňapla po krabičce a než se Edward stačil vzpamatovat, odklopila víčko a zhnuseně se zašklebila.
„To jsem si mohla myslet. Zase to zkoušíš. Už jsem tio nejmíň stokrát říkala, že si tě nevezmu. Jsem moc mladá, co by tomu řekli lidi?“
Edward skoro zaúpěl.
„Ale ty už sis mě přece vzala!“
Bella nedůvěřivě vrtěla hlavou. „To bych si snad pamatovala, ne?“
„Vzala, lásko,“ povzdechl si rezignovaně Edward. „Dneka máme výročí a tak jsem ti chtěl dát něco zvláštního, našel jsem stejný prsten jako ten, co jsem ti dal k zásnubám. Dneska je to přesně 25 000 let od našeho prvního setkání a já tě miluju pořád stejně.“ Zadíval se na Bellu s nadějí a doufal, že by se jejich romantická chvilka mohla vrátit. Chvíli se zdálo, že ano. Bella na něj koukala zamilovaně a zjihle. Ale pak jeho naděje padly do prachu. Když otevřela ústa, ozvalo se:
„A vy jste kdo?“
43) Eleanor (17.06.2011 07:37)
Tak jo 25 000 let je fakt dlouhá doba
Ale doufejme, že ti dva takhle opravdu nedopadnou
42) SarkaS (16.06.2011 21:47)
Tuhle povídku můžu číst pořád dokola a neomrzí se mi. Naprosto dokonalá
40) Kamikadze (16.06.2011 21:23)
A vy jste kdo?
holky, vy dvě dohromady, to se rovná smrtící zbrani!!!
38) Kristiana (16.06.2011 18:45)
Kdybych měla vypisovat hlášky, co mě dostaly, překopírovala bych celý článek. Bravo!
37) Zombichlerka (16.06.2011 18:19)
Tohle bylo pro mou bránici kruté!!!!!!!!!
Zuby!!!!
nosožerci
„A vy jste kdo?“
Budu se řezat ještě několik minut...
35) Alrobell (06.09.2010 19:57)
Celou dobu jsem se pohihňávala, ale poslední věta...
a vy jste kdo?
jsem se málem počůrala...
no prostě romantika jako prase
a vy jste kdo?
pane bože
já nemůžu
33) eli771 (27.08.2010 19:27)
Skvělý nápad, ale tenhle pocit ve mě přetrvává nejvíce -
.
A Bella, že si ho nevezme.![]()
![]()
32) Lioness (27.08.2010 16:56)
Bože! Myšlenka toho, že upíři nejsou nesmrtelní, jen stárnou velice velice pomalu, je skvělá a inovativní. Toť ten seriozní názor.
Jinak: tohle byl teda nářez!
29) Silvaren (27.08.2010 11:13)
To se vám povedlo! Naprostá bomba. Představa, jak Edwardovi lupne v zádech, mě naprosto dostala.
28) BellaMcCullen (27.08.2010 10:33)
To je luxus tohleto!
ale příště mě varujte, páč mě z toho smíchu zase bolí břicho!Ale ta paměť je nejlepší! Takový Upír?Krev?
Nebo a nebolí je to?
To se vám povedlo!! pro příště si kupuju nádradní součástky!
45) kajka (18.03.2012 07:01)
Bomba!!!!
Holky vy jste dvojka!
To se dělá takhle po ránu?