17.05.2011 [08:30], Zombichlerka, ze série Únos?! No to snad ne!, komentováno 4×, zobrazeno 2517×

Moje první povídka, když se jedná o kapitolové. Tak k povídce: New Moon. Aro Belle nabízí místo v gardě. Ona příjimá. Je přeměněna a žije ve Volterře. Jednoho dne do Volterry zavítají zvláštní návštěvníci... Ukáže se, že je najali Cullenovi a oni mají za úkol dovést Bellu k nim. Úspěšně ji dostanou z hradu, ale Bella zjišťuje, že v tomto novém životě nemůže nikomu věřit...

Prolog

„Nabízím ti, Isabello, místo v mé gardě.“

„Cože?“ Edward se vykašlal na všechnu slušnost a zmítal se ve Felixově sevření.

„Isabella má silný potenciál, Edwarde. A tím by se také vyřešil problém, když jste se nedovedli dohodnout, který život bude vyměněn za ten druhý…“

Edward zoufale zaskuhral a znovu se pokoušel vymanit z pevného držení.

„Tak, Isabello, jak se rozhodneš?“ Aro se obrátil ke mně. Kousek od sebe jsem uslyšela zasyčení. Jane.

Dívala jsem se do Edwardových zoufalých očí. Vrtěl hlavou a upíral na mne beznadějný pohled. Já mu ho oplácela. Jak se rozhodnout?

Nemohla jsem dopustit jeho smrt. Ale kdybych zemřela já, bylo by to stejné. Zabil by se.

Ještě chvíli jsem se rozhodovala, pak jsem se otočila k čekajícímu Arovi.

„Zůstanu,“ zamumlala jsem skoro neslyšně. Edward zoufale zasténal. Arovi zasvítily oči. Zatleskal a připlul blíže ke mně. Chvíli se mi díval do očí a pak se obrátil k Edwardovi. Ten se vzpouzel, ale Felix ho pevně svíral. Aro se usmál a pokynul Felixovi.

Edward byl volný. Aro něco říkal se širokým úsměvem, ale já nic neslyšela. Uši jsem měla jako ucpané. Dívala jsem se do jeho očí plných bolesti, smutku, lásky.

Něco se stalo. Felix Edwarda vzal za paži a táhnul ho pryč. Edward se nebránil. Celou cestu se mi nepřestal dívat do očí.

Když už pomalu mizel za dveřmi, pronesl něco, co jsem určitě měla slyšet.

„Přijdu si pro tebe, lásko, přijdu.“

1. kapitola

Seděla jsem na posteli a čekala na svoje vstoupení do světa nesmrtelných. Takhle jsem si to rozhodně nepřestavovala.

Někdo zaklepal, nečekal na odpověď a rovnou vešel. Jane. Vešla, otočila se k oknu a nedívala se na mne.

„Je čas,“ promluvila studeným hlasem. Dělala, že neexistuju, ale když ji o něco požádal výslovně Aro, neprotestovala.

Zvedla jsem se, z postele vzala šedý plášť, který už budu brzo nosit, a vyšla jsem na chodbu. Jane za mnou přibouchla dveře a předešla mě. Šla svižným krokem přede mnou, plášť jí vál ve vánku, který sem lehce foukal, ruce se jí pohupovaly, oči se nenávistně leskly.

Ve Volteře se se mnou nebavil nikdo jiný než Felix. Když nepočítám Giannu. Ale i Felix jen řekne nějakou nejapnou poznámku a hned zase odfrčí.

Ne že by mi to vadilo, jsem za to ráda. Ale…

Ani mi nedovolili se s ním rozloučit. Jediné slovo mu říct, obejmout ho… Nic.

Jane se zastavila u otevřených dveří. Ustoupila na bok, abych mohla projít. Podívala jsem se na ni, ale ona se dívala skrze mě. Usmála jsem se její lhostejnosti a prošla. K nosu mi zavála vůně vanilky. Pokoj, ve kterém jsem stála, byl opravdu hezký. Někdo si dal záležet, aby se mi tady líbilo. Jak zbytečné…

Jane ke mně přišla a ukázala na postel.

Poslušně jsem se posadila, „hábit“ položila na stoleček vedle a pak si lehla. Jane přišla k oknu, zatáhla závěsy a odešla.

Co teď? říkala jsem si.

Nebyla jsem sama dlouho. Za pár minut vešel Caius, který se na mne ani nepodíval, Marcus, který se lehce usmál, a nakonec Aro, který se usmál zeširoka a šel rovnou ke mně.

Posadil se na postel kousek ode mne. Div mě nevzal za ruku. Šťastně se na mne usmíval.

„Je tady tvůj velký den.“ To se snad vdávám? Říká se to u svateb, ne?

Zavřela jsem oči a před očima mi probíhaly nejšťastnější chvíle mého života. Zvláštní bylo, že skoro žádné nebyly s rodiči.

Ale s jinou rodinou, stejně milovanou, stejně úžasnou…

„Nebudeme to natahovat, Isabello.“ Cítila jsem Arovu vůni, byl těsně u mne. Nebála jsem se, že by se třeba nemohl odtrhnout. Částečně jsem v to doufala.

Poslední, co jsem cítila, byly Edwardovy rty na mém krku.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

4)  SarkaS (20.07.2011 14:37)

Jo, kéž by Edwardovy... Tohle nevypada na jednoduchý začátek...

3)  milica (18.05.2011 21:37)

Pěkný začátek, těším se na pokračování

2)  ambra (17.05.2011 22:31)

Zombi, málem jsi mě odradila tím trochu krkolomným perexem, ale NAŠTĚSTÍ jsem se nedala! Je to zase naprosto skvělé! Píšeš lehce a svižně, okamžitě jsem vtažená do děje a tenhle děj mě opravdu velmi zaujal! Jsem zvědavá, jak se s tím popasuješ, kapitolovka už je větší soustíčko, ale zdá se, že o Tebe se bát nemusím. Šikulka!

1