Učitel i lásky - 6. Kapitola - Už vím, co je zač, a proč se tedy nebojím?

Sekce

Galerie

Breaking Dawn, Part I.
Breaking Dawn, Part II.
Eclipse

Non-twilight tvorba

Nenechte si ujít!

Sponzoři

Naše ikonka

Přidejte se k nám!

Affiliates

Návštěvnost

24.06.2010 [12:00], anamor, ze série Učitel i lásky, komentováno 12×, zobrazeno 3802×

Je tu další dílek. Ano, Bella si dá vše dohromady a nakonec na něco příjde. Ale bude překvapená svou vlastní reakcí.

Ráno jsem se probudila, ještě než zazvonil budík. Rychle jsem se připravila do školy a pak upalovala pod sprchu. Vlasy jsem si vyfénovala a poté sčesala do obličeje jako vždy. Oblékla jsem se do černého roláku, přes to černou mikinu s kapucí a obyčejné rifle. Popadla jsem baťoch a šla dolů. Udělala jsem si vločky do mlíka a Charliemu kafe. Uklidila jsem nádobí a vydala se do školy.

Když jsem zaparkovala před školou, už ke mně mířila Angela, se kterou jsem měla celý den stejné hodiny. A tak jsem se i bavila po dlouhé době ve škole. Byla poslední hodina před obědem. Seděla jsem u okna a dívala se z něj ven do lesa, když jsem uviděla rychlý pohyb, který mě zaujal, a poté z toho místa v lese vyšel profesor Cullen. Zmateně jsem se na něj dívala, když mě vyvolal profesor Rodmen.

Podívala jsem se na něj, ale nevěděla jsem, o co jde, protože jsem celou hodinu neposlouchala a teď se mi to vážně nehodilo. Profesor mě pokáral a poté vyvolal někoho jiného. Rychle jsme se zase podívala k lesu, ale už tam nebyl. Co dělal teď v lese? A co byla ta šmouha? Vrtalo mi hlavou po zbytek hodiny.

Když zazvonilo, šla jsem na oběd a normálně si povídala s Jess. Dnes jsem si k nim přisedla. Podívala jsem se po jídelně, ale osoba, co jsem hledala, tu nebyla. Pořád mi nešlo z hlavy, co dělal v tom lese. A trápilo mě, jak s ním byla spojena ta šmouha, co mě tak děsila.

Snědla jsem salát a vydala se s Angelou na angličtinu, musela jsem sedět s Amandou a to se mi vůbec nelíbilo. Celou hodinu jsem pečlivě pozorovala profesora, ale nic jsem nevykoukala. Jedině to, jak byl zapálen do výkladu, a to se mi líbilo. Ale pořád mi něco nesedělo, byla to poslední hodina a tak jsem se vydala na parkoviště. Opět tam byl Jacob na motorce. Rychle jsme odvrátila pohled a pospíchala ke svému nakládačku.

Naštěstí se o nic nepokusil, stále stál u své motorky a jen mě pozoroval. Třeba mu to konečně došlo a nechá mě už na pokoji, to by se mi líbilo. Byla bych za to ráda.

Jela jsem dnes nakoupit, doma nic nebylo. V krámě na mě všichni zírali, normálka. Asi si budu muset na čelo napsat, co se stalo. Koupila jsem vše, co bylo potřeba, hlavě kafe pro Charlieho a vločky s mlíkem pro mě, toho jsem vzala nejvíc.

U pokladny trvalo dlouho, než se začalo markovat, pokladní moc dlouho trvalo, něž se vzpamatovala z pohledu na mě, a to jsem se jizvu pokoušela schovat, jak nejlépe to šlo. Věci jsem rychle naházela do tašek a pospíchala domů. Dnes jsem měla opět překvapení. Charlie byl zase doma, co se děje?

Ode dveří jsem ho zdravila a s nákupem zamířila do kuchyně, kde jsem ho uklízela.

,,Bell, tak mě napadá, co říkáš na to ho nového profesora Cullena?" zeptal se najednou. Překvapeně jsem se na něj podívala a nechápala, proč se ptá.

,,Co by, je to profesor, umí vysvětlit látku. Proč se ptáš?" pokrčila jsem rameny a podívala se na něj zkoumavě.

,,Ale štve mě, že o něm nic nevím. Ve městě se moc neobjevuje. A nikdo nic neví, jen to, že přijel z Aljašky, kde má zbytek rodiny. Je svobodný a jinak nic, to mě štve," postěžoval si mi. Na něm je vidět, že je policista. I když, taky bych o záhadném profesoru Cullenovi chtěla vědět víc.

,,Vypadá v pořádku, je vidět, že ho baví, co dělá," uklidnila jsem ho a dál uklízela. Ale tím mi připomněl mojí záhadu, kterou se celý den zabývám. Pustila jsem se hned do vaření, Dívala jsem se opět z okna a zase tam byla. Ta postava. Potlačila jsem výkřik a pozorně se na postavu zadívala. Myslela jsem si, že to byl Jacob, ale ne. Pozorně jsem se na tu postavu dívala. Schovávala se mezi lesy. Byla docela vysoká, ale ne jako Jacob, ani svaly neměla jako on. Rychle jsem se vrátila k vaření, protože se mi to začalo připalovat. Když jsem se o to postarala, podívala jsem se zase ven, ale už tam ta postava nebyla. A tohle bylo co? ptala jsem se zmateně sama sebe.

Nandala jsem sobě i Charliemu jídlo. Když jsme se najedli a já umyla talíře, šla jsem do pokoje. Byla už tma. Poté, co jsem se vykoupala, jsem zamířila do postele. Jen jsem ležela, přemýšlela o všech dnešních zvláštnostech. A to jsem ještě nevěděla, jaké mě čekají další den.

Ráno mě probudilo slunce. Ano, opravdu to bylo slunce. Svítilo a já za to byla ráda. Konečně něco hezkého po dlouhé době. Slunce ve městě, jako je Forks.

Vzácnost, ale dnes se to dělo.

Měla jsem hned lepší náladu a zapomněla i na to, že musím i tak mít dlouhý rukáv a límeček. Pořádně jsem si rozčesala vlasy a dala je na svoje místo do obličeje. Dnes jsem si na sebe vzala světlejší barvy, když už svítilo slunce. Vzala jsem si žlutou. Charlie taky vypadal veselejší. Ono, když nesvítí slunce, taky působí na lidskou psychiku a chování. Nasnídala jsem se, a poté spokojeně jela do školy. Bylo vážně teplo, ale já pořád měla dlouhé věci pod mikinou, nemůžu si dovolit, aby viděli další jizvy.

Všichni se vesele bavili a já se k nim i přidala. Z party se na mě už nekoukali jako na začátku. Na moji jizvu si zvykli, takže jim nevadilo, když jsem nastavila celou tvář slunci. Zapomněla jsem na všechny problémy a užívala si ten den naplno. Jako by se dnes něco dělo zvláštního, všichni i profesoři měli skvělou náladu a tak jsme se ani moc neučili. To se mi vážně líbilo. Mike chtěl dnešní den dovést ke skvělému konci, že by se jelo do La Push na pláž. Ale já se omluvila, že nemůžu. Nikdo nevěděl, že se mi to tam stalo, a hlavně co přesně.

Byla poslední hodina před obědem a měla to být angličtina. Ale místo profesora Cullena přišla profesorka na španělštinu. Rozdal nám papíry, kde bylo, co máme dělat, a tak jsme pracovali.

,,Prý jel kempovat, a bude to tak vždy, když je hezky," zaslechla jsem Jess.

,,To určitě, kempovat," odfrkla si Amanda a tak přilákala na sebe pozornost. Proč o tom pochybovala, a co proti němu měla? Ale ona dělala, jako že nic neřekla a pracovala. Do háje, proč netuším, co se tu děje? nadávala jsem si v duchu, to se mi nelíbilo. Co je Cullen zač? To byla otázka, která mě už od včerejška trápila. A asi ještě dlouho bude.

Na obědě jsem pro rozptýlení poslouchala, co plánují vyvádět v La Push ostatní. Nejvíc se těšila Amanda, ani se jí nedivím. Dřív bych se taky těšila, ale teď bych tam dobrovolně nejela ani za zlatý prase.

Chtěli si celý den užívat na pláži. Ráda bych se přidala, ale na jiné pláži. Jejich plány byly super a docela mě mrzelo, že nemůžu s nimi, ale mám menší strach tam jet. No, po mé poslední návštěvě jsem si odvezla tu krásnou trofej na tváři, kdo by se tam pak chtěl vracet? Po obědě jsem zamířila na tělocvik. Jelikož jsme měli zase supl, nic se nedělalo. Všichni jsme byli povinně venku. Akorát profesor na chemii je nějaký vadný. Je mu to jedno, že je hezky a tak jsme psali písemku. Fakt super.

Jela jsem domů a přemýšlela, co budu dělat. Hlavní věc byla, že mě trápilo, co je zač Cullen. A nebudu v pohodě, dokud to nezjistím. Něco mi tu uniká a já nevím co.

Doma jsem zaparkovala náklaďáček jako vždy. Nechala jsem v něm tašku a místo do domu jsem se vydala do lesa za domem. Toho lesa jsem se nebála, i když tam mohl být Jacob, ale ten je určitě v tuhle chvíli s Amandou na pláži a užívají si slunce. Nešla jsem moc hluboko, jen dokud jsem nenašla místo, kam si sednout. Sedla jsem si na spadlý kmen a dívala se okolo sebe. Zády jsem se opřela o strom a přemýšlela nad vším, co se stalo.

Zaprvé, slyšel moje srdce. Za druhé, je bledý a studený. Potom ta zvláštní barva očí. A co měla být ta šmouha v lese a pak z něj vyšel on? A dnes je slunce a on není ve škole.

Jak jsem si tohle opakovala, došlo mi to! Já jsme blbá! To bije do očí, proto se tak chová Amanda, a Jacob mu řekl pijavice. Bože, on je upír!

Cítila jsem jak se mi zrychlil srdeční rytmus. Možná strachy, i když jsem se ani tak nebála. Takže ta postava v lese nebyl Jacob, ale on. Co tu ale dělal, proč tu stál?

Vzpomínala jsem ještě na dobu, kdy jsem byla denně v La Push a na historky, co mi kluci vyprávěli o upírech. Hlavě se mi opakovalo jedno jméno - Cullenovi. Oni o nich mluvili. Jsou to upíři, co se neživí lidskou krví, nýbrž zvířecí. Proto mají ty zlaté oči. A proto je vlci nezabili. Vím, že mi o nich hodně říkali, protože čekali, kdy se zase vrátí.

Prý mají smlouvu. Collenovi nebudou zabíjet lidi a chodit do La Push a vlci je nechají být. Ale říkali, že jich je sedm, a on je tu jeden.

Bylo to zvláštní. Ani zjištění, že můj profesor je upír, mě nevyvedlo z míry, jako kdyby se tu přede mnou teď objevil Jacob. Možná to bylo díky tomu, že se mě Cullen zastal před Jacobem. Neuvědomovala jsem si, jak moc jsem zabraná do svých myšlenek, dokud jsem si nevšimla okolí, které tmavlo.

Zvedla jsem se a zamířila domů. Když mě tam Charlie nenajde, bude vyšilovat. Ještě jsem si skočila pro tašku do auta, a poté se pustila do vaření. Najednou jsem se cítila klidnější, když jsem věděla, co je zač. Zní to zvláštně, měla bych vyšilovat a utíkat, že je to upír, ale já jsem spíš klidnější.

Udělala jsem jídlo a akorát se vrátil Charlie, tak jsem mu nandala, a poté šla do postele. Po dlouhé době se mi usínalo klidně.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

12) Noelle (04.07.2012 20:53)

11) kikketka (18.06.2011 10:01)

áááá Konečně Bell zapaluje!!!!!! Sláva nazdar výletu!!! Krásná kapča, i když se tam neobjevil Edward...

10) semiska (24.06.2010 23:18)

Sice jí to pálí malinko pomaleji, ale to vůbec nevadí. Opravdu nádhera a já se těším na další kapitolu.

9) piskot94 (24.06.2010 19:40)

píšeš moc hezky a já doufám, že brzy přidáš další kapitolu

8) sakraprace (24.06.2010 18:40)

Šikulka a teď jsem nesmírně zvědavá, co s tím udělá?! Moc se těším na další díly

7) MaiQa (24.06.2010 17:35)

Nádhera. Jsem zvědavá na jeho reakci. Teda pokud se jí dožiju. Týden bez této povídky. Jak to přežiju? Já necu co Itálie. Ale jo chcu. Jen mě zajímá jak to přežiju. Jak se vrátím budu na prášky.