08.08.2011 [09:00], Cathlin, ze série Svítání (Rozbřesk jinak), komentováno 10×, zobrazeno 2714×

3. Svatba

aneb jak by to mohlo vypadat v Las Vegas

UPOZORNĚNÍ: Části psané touto barvou jsou originální části knihy.

3. Svatba

Potom to už šlo rychle. Letiště, letadlo a let, ze kterého si sotva něco pamatuju. Jen vím, že jsem byla neskonale vděčná za uvolněnou atmosféru, která po tom všem mezi námi panovala. Edward se očividně těšil. A já, navzdory svému očekávání, tak nějak taky. Jako bychom dovedli dočasně zapomenout na všechny starosti a jen jsme si vychutnávali to okouzlení. Já jsem na chvíli nemyslela na to, že budu vdaná a co za peklo nás čeká doma a Edward nejspíš nemyslel na všechny své obvyklé obavy. Bylo tak příjemné sledovat jeho tvář šťastnou a… samozřejmě svůdnou. Aby taky ne – úsměvy, které jsem na něm tak milovala, opravdu nešetřil.

Přistání ve Vegas, to už byl zase den.

Dlouho netrvalo a našli jsme obřadní síň i domluvili potřebné svědky, u kterých se nám zdálo, že se na nás koukají s o trochu větší zvědavostí než je obvyklé.

Vyřídili jsme veškeré formality a měli jsme trochu času. Oddávající šel připravit náš obřad a my jsme osaměli v čemsi jako šatna. Byly tam zrcadla, toaletní stolek a podobné zařízení.

„Bello… Slib mi, že se nebudeš zlobit.“ Vytrhl mě Edward z mých úvah nad tím, že bych si asi měla obléknout šaty, které jsem si s sebou přivezla.

Zvedla jsem oči a tušila, že se mi to překvapení nebude líbit. Nic jsem ale neříkala.

Otevřel černý kufr, který s sebou přitáhl, a zevnitř na mě zasvítily bělostné šaty s perličkami a krajkou. Otočil se na mě, jen jsem pevně skousla rty. Opatrně a s něhou je vyndal, přehodil si je přes ruce a přišel ke mně.

„Prosím… mohla by sis je obléknout?“ řekl. „Vybírala je Alice, dala si opravdu záležet...“

Vzdychla jsem. „Stejně nás Alice zabije až se vrátíme. O všem už samozřejmě ví… Myslím, že zbourá příletovou halu. Tak aspoň tohle… pro ni.“

„Pro Alici, možná… ale prosím, především… pro mě,“ řekl on.

Zadíval se mi do očí tak něžně a láskyplně, že jsem na chvíli zapomněla dýchat. Přemluvil by mě k čemukoli. „Dobře. Zkusím si to obléknout. Uf. Ale když už jsme u tradic, ty počkej v předsíni.“ Usmál se, vyrovnal ještě z kufru na stolek několik dalších „rekvizit“ a rychlostí větru zmizel za dveře.

Nějak jsem ty šaty na sebe nasoukala a dokonce bez pomoci. Kdyby se mi mohly tyhle věci líbit, určitě by se mi ty šaty líbily. Jako bych to v nich ani nebyla já. Nebyly okázalé, všechno na nich působilo ladně a přiměřeně. Na látce bylo jemné vyšívání perličkami, které se propojovalo ladnými křivkami. Připnula jsem si i tenký náhrdelník, v rámci možností rozčesala vlasy a nějakým záhadným způsobem si do vlasů upevnila závoj jemný jako mlha. Snad se tam udrží.

Všechna tahle krása… myslela jsem si, a připadala si nepatřičně a nejistě. To bude paráda, až při nejbližší příležitosti zakopnu a svalím se jak pytel hrušek. Vůbec jsem nepochybovala, že něčemu podobnému bych se vůbec mohla vyhnout. Spíš jsem doufala, že nezpůsobím ještě něco horšího.

Na dveře někdo zaťukal. Povzdechla jsem si a s co největší opatrností jsem se vším tím, čím jsem byla opletená, otevřela dveře. Za dveřmi oproti běžným zvyklostem stál Edward (svatba v Las Vegas je svatba v Las Vegas – tady není čas na nějaké dlouhé protahování a rituály – díkybohu. Už tak toho bylo celkem dost.)

Chvíli zůstal zírat jako přimražený. „Ach, Bello…! Nikdy jsi nebyla krásnější.“ Na pohled, který měl přitom v očích, se těžko dá zapomenout.

Nevěděla jsem, co na to říct. Myslela jsem zrovna na to samé, když jsem si prohlížela jeho v lehkém světlém obleku. Jako by se celé nebe spojilo do jedné bytosti.

Potom sotva postřehnutelně okouzleně zakroutil hlavou a nabídl mi ruku.

Oddávající už na nás čekal, vše bylo připravené. Rozešli jsme se a naši svědci nás tiše následovali.

Obřad jsem sotva vnímala. Vše proběhlo tak rychle. Vedle mě se potom ozvalo Edwardovo sametové „Ano“ a správně jsem poté vytušila chvíli, kdy říci to své. Edward mi navlékl prstýnek a dotyk jeho chladné kůže mě vrátil do reality. Pohlédla jsem mu do očí a věděla jsem, že se mi to nezdá. Najednou se všechno kolem mě zpřítomnilo. Zcela jasně a klidně jsem i já jemu navlékla prstýnek a když mě Edward políbil, neměla jsem už žádné pochybnosti o tom, že se mi nezdá vůbec nic. Byl opravdu tady, se mnou, a já tu opravdu byla s ním. Tady, na naší svatbě.

Jak rychle to celé začalo, tak rychle to skončilo. Svědci nám přáli hodně štěstí a najednou jsme byli zase pod palmami na ulici pestrého velkoměsta a všechno bylo zase tak normální a obyčejné – šaty a všechno ostatní složené v kufru. Jen prstýnky vše dokazovaly.

Stáli jsme spolu na ulici, kolem svištěla auta, blikaly semafory, lidi chodili zamyšlení nad svými životy. Edward si mě chvilku prohlížel, potom mu v očích zazářila prudká radost, pevně mě stisknul, zvedl do vzduchu, zatočil se se mnou a ptal se: „Jak se cítíte, paní Isabello Cullenová?“ Načež se smál a smál, od hlavy až po paty šťastný. Takhle jsem ho ještě nikdy neviděla. Šťastný byl neuvěřitelně nádherný.

Musela jsem se konečně taky začít usmívat, tomu se nedalo odolat. Postavil mě na zem a zpříma se na mě zadíval, jako by mě viděl poprvé v životě. Málem jsem se utopila v jeho pohledu, ale přinutila jsem se vymyslet odpověď: „Musím přiznat, že to není tak zlé jak jsem myslela.“ Znovu se usmál. „Ale, Edwarde… teď bude řada na tobě,“ doplnila jsem a lehce se mu zakousla do spodního rtu.

Kupodivu se tím malým rýpnutím nenechal odradit a usmíval se dál. „Já vím…“ řekl zvláštním nečitelným tónem a na oplátku zase lehce kousl do rtu on mě.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

10)  Cathlin (31.10.2011 13:15)

Twi: Je to asi záležitost vkusu a zkrátka každý radši něco jiného. Osobně vlastně ani nevím, co preferuju. Ta velká svatba v sáze se mi nelíbila, asi proto, že neholduju moc rodinným slavnostem a takovýmhle oficiálním záležitostem... Ale nejspíš bych to na jejich místě udělala taky. Tady jsem jen chtěla předvést druhý extrém, čistě pro zajímavost. Jen oni dva, impulzivně, vášnivě, bezhlavě... bez přemýšlení a dlouhého hloubání.
Ale rozhodně tohle nebyl ten důvod, kvůli kterému jsem Rozbřesk přepisovala.

9)  Twilly (28.10.2011 21:50)

Přiznávám, že jsem tak trochu sklamaná... teď ale ne z tebe, Kačenko, prostě z toho, že Bella to vlastně opravdu odflákla. Ti, kteří mě znají (viď Bos ) vědí, jakými atakami z přílišné pozornosti trpím a tudíž nejsem zástance obřích slavností, ale ta svadba bez rodičů a všech, na kterých mi záleží... neee.. já bych to nikdy neudělala.. obzlváště, kdybych věděla, že je to moje "první" svadba... protože ty další, už budou JEN ty další ... ale ty, jako autorka, ses takhle rozhodla a já věřím, že to takhle pro děj musí být. Jinak by totak nebylo, no ne? Hele, zírej na mé filozofické pochody

7)  Cathlin (08.08.2011 16:17)

AMO: Ehe!!!
Tak teď nevím... a hryžu si ret pro změnu já!!! Takže ti pije krev Bellino ponižování, především? Nebo snad řekněme nízké sebevědomí a malá průraznost? A co myslíš tím "co budeme v noci dělat"?
Tak to nevím, nakolik ti Svítání udělá radost - já odstraňovala a doplňovala a občas i ponechávala, ale jejich charaktery jsem měnit nechtěla, jelikož to měli být stále oni. Mělo to být Twilight, jeho atmosféra a všechno, jen s jiným dějem... I když možná... možná... No, uvidíš!
A nevím, proč by po tobě někdo měl házet kameny! Já bych tady mohla psát romány o tom, co mě na Rozbřesku naštvalo... Ale to jaksi nemůžu, abyste nevěděli, co přesně čekat. Navíc ona trocha kritiky skvělému dílu neuškodí!!!

6)  AMO (08.08.2011 15:28)

Kočičko a fakt...???
Dobře řekla jsi si o to sama... jo a jsem zvědavá kolikrát dostanu vyhubováno!!!
Už ten konec třetího dílu... nechci tohle oznámení a nazdar. A nějaká Alice mi může... Dobrá, sežvýkala jsem to...
Ale to její věčný ponižování se - drahý auto,velký prsten, nejsem dost dobrá pro něj, nemůžu se vidět ve svatebním, co budeme v noci dělat??? uáááááááá
Promiň, ale já bych vždy šla někamm křičet, třeba do lesa jim plašit oběd!!! Za trest!
Proto mám radost, že to někdo změní. Aspoň na chvíli.
Jinak originální knihy nadevše zbožňuji a Edwarda akceptuje i manžel na zdi i na mob.telefonu.
Řekl mi, že je to jen fikce a má mne rád, i když prý jsem blázen!!!
Tak kolik padne kamenů... a dnes je mi to stejně jedno, ty léky... spousty léků stala jsem se malým feťákem, ale pššš.

5)  Cathlin (08.08.2011 11:36)

AMO: Hehe, plnění slibu... Mě by vážně zajímalo, co tě na Rozbřesku tak štvalo, že jsi měla chuť je fackovat!!! Neccheš se podělit? Když už jsme u té kritiky...
Jsem ráda, že svatba tě potěšila a další změny přijdou, i když také některé věci zůstanou skoro stejné...

4)  AMO (08.08.2011 11:22)

Tisíckrát lepší svatba. Bez nervů a bez návštěv. Ostatní zůstalo...šaty, prsteny a hlavně ANO! A měla šaty od švagrové a takhle to chtěli oni. A doufám že plnění jeho slibu bude taky trochu jiné... Hlavně Bella bude klidnější a Edward se ráno neurazi. Věřím ti, kočičko, fakt bych jim kolikrát dala facku...ale zase se u té knihy krásně vzdychalo.

2)  Cathlin (08.08.2011 09:48)

Janebko... Jako by v Twilight mohlo něco být tak jednoduché... prý svatební noc se vším všudy!!!
A Alice to jistojistě viděla...

1)  Janeba (08.08.2011 09:24)

Alice se opupínkuje, jak bude řádit!!! Cathlinko , bezvadná kapitolka , proti takovéhle svatbě bych taky nic nenamítala! Nádherné svatební šaty byly, dokonce od Alice, to by si ji mohlo udobřit, ikdyž na druhou stranu se svým darem musela vidět, co se stane!!! Počkat, takže teď už nás bude čekat svatební noc se vším všudy??!
Děkuji!!!

1