07.12.2010 [21:15], Texie, ze série Spoutaní, komentováno 27×, zobrazeno 9260×

Jen co se vrátila pánská banda z obchodu, nastal poprask. Belle samozřejmě neuniklo, jak se Emmett s Davidem cuckují na dálku pohledem a všechno prasklo. Davidovi ale špatná nálada dlouho nevydrží a už plánuje co podniknou večer. Při přípravě bude mít i konečně možnost pokecat se svým "taťuldou", který to bude jen s velkými obtížemi rozdýchávat...

Všichni tři na něj zůstali chvíli zírat, hlavně Edward, který se k tomu zatím bál vůbec vyjadřovat.

„Tak ty se mi kluku líbíš,” plácl ho Emmett po zádech až sletěl ze zábradlí. To ho pobavilo ještě víc... Tedy jen do chvíle, než začal David bezmocně sípat.

„Ty kreténe,” zařval Edward na Emmetta a přeskočil zábradlí k Davidovi. Naštěstí mu stačil jediný pohled, aby se dovtípil co mu je. Zezadu ho popadl okolo pasu a prudce přitiskl. David znova zasípal a nohama zakmital ve vzduchu. Edward ho znovu prudce sevřel. Na chodník dopadla špejle od nanuku.

„To máš z toho, že furt žereš,” zabrblal Emmett.

Edward byl rád, že Davida ještě drží, protože ten po Emmettovi okamžitě vystartoval. Byl ale moc daleko, tak po něm alespoň mrskal nohou ve snaze ho kopnout.

„Jdeme,” zavelel raději Edward a společně s Jasperem nacpali ty dva do auta, každého na jeden konec a mezi ně ještě nastrkali nákup jako ochranný val.

24. Otec a syn

Když kluci dorazili a začali vylézat z auta, stačil Belle jediný pohled, aby jí došlo, že nakup neprobíhal moc v klidu. David Emmetta téměř vraždil pohledem.

„Co jsi mu provedl,” obvinila ho okamžitě Rose a starostlivě zkoumala Davida pohledem.

„Nic,” zavrčel jí. „Jen junior se trochu dusil a všichni se teď po mě vozí!”

„Co je to za blbost,” kroutila hlavou Bella. „Vydržíme klidně i pár hodin nedýchat.” Věděla to moc dobře, protože ji tím David jako kluk rád vytáčel.

„Ale ne, když mi ten vůl něco vrazí do krku!” zařval na něj David.

„Nemáš být pořád jak saranče!”

„Tak dost!” došla Belle trpělivost. „Co se tam sakra stalo?!” Když šlo o Davida nebrala si servítky.

„Emmett přátelsky praštil Davida po zádech a jemu zaskočila špejle od nanuku,” ozval se Edward a vrazi Emmettovi jednu z tašek, ať je taky užitečný.

„A Edward mu ji vytáhl,” dodal ještě Jasper pro úplnost.

Bella je ještě chvíli všechny propalovala pohledem, jestli to tak opravdu bylo a pak bezmocně rozhodila rukama.

„Jestli já po tom týdnu neskončím v blázinci, tak to bude zázrak.” S tím se otočila a raději šla pomoct vybalovat tašky do kuchyně. David se za ní s jednou o chvilku později přišoural. Stoupl si vedle ní a začal vyskládávat konzervy do skříňky nad linkou ignorujíc, že tam byly talíře.

„Vážně o nic nešlo,” drcl do ní ramenem.

„Prostě o tebe mám strach,” zavrtěla Bella hlavou, ale spíše nad sebou. „Je to pro mě nezvyk, dělit se o tebe a důvěřovat jim.”

„Já vím, ale s klukama to byla sranda. Moc přátel jsem tedy neměl, ale s nima... Chovají se jako obyčejní kluci. Tedy kromě Edwarda, když jsem se začal dusit.”

Bella se na něj podívala.

„Byl skvělej, být člověk, tak by mi zachránil život.”

Pročísla mu prsty bronzové vlasy, co mu padaly do očí a láskyplně se na něj usmála.

„A víš co?” zahalekal David, aby změnil téma. „Máme buřty, můžeme dneska opíkat.”

Bella se se smíchem opřela zády o linku.

„A můžeme si vyprávět strašidelný historky. Ti dědulové jich určitě znají plno!” radoval se.

„Tak to bude muset nejprve někdo nasekat dřevo,” krotila ho se smíchem.

„Zařídím!” vyrazil ze dveří, ale hned nakoukl zase zpátky. „Neboj vemu někoho sebou, ať mi pak pomůže najít všechny prsty,” mrkl na ni.

Esme s poslední taškou měla co dělat, aby mu uskočila z cesty.

Jasper vyvalil oči.

„Tak tomu se říká pomsta za studena,” hlesl a dál sledoval Davida, jak si to míří přímo k nim se sekerou v ruce.

„Kam tak spěchal?” hleděl zmateně David za Emmettem, který právě mizel vedle domu. Jasper se začal řehtat a Edward měl co dělat, aby se omezil jen na cukání koutků.

„No,” obrátil se zpátky k Edwardovi, „chtěl jsem se tě zeptat, jestli mi pomůžeš nasekat dřevo na táborák.”

„Ty chceš sekat dřevo?” zeptal se pro jistotu a nějak mu vyschlo v krku.

„Jo, proč?”

„Ale nic,” zavrtěl hlavou Edward a vyrazil za ním. Jen co byl u něj a David koukal jinam, vyrval mu sekeru z ruky.

„Pud sebezáchovy,” zamumlal na Davidův překvapený pohled.

„Hele, nedělej ze mě lempla!” ohradil se. Kousek za domem byly nějaké špalky z pokáceného stromu. David na ně mohl ale jenom naštvaně zírat.

„Nedělám, ale pokud by se ti něco stalo, tak by mě Bella rozsekala na kousíčky holýma rukama. Což bych byl teď docela nerad.”

„Jo to jsem si všiml,” utrousil David a kecl si na na jeden za špalků. „Jen doufám, že až se zabouchnu já, tak na ni taky nebudu koukat s tam připitomělým výrazem jako ty na Bellu.”

„Až se zabouchneš?” Zeptal se Edward a začal štípat první pařez. „Podle toho cos dneska tvrdil u toho obchodu, tak jsem měl dojem, že už jsi v tomhle dávno před Emmettem.”

„Mám to od Belly zakázaný,” zabručel.

„Co?!” hekl Edward a promáchl na prázdno, že těsně minul svoji nohu.

„Tvrdí, že koukat můžu, ale tím to hasne.”

Edward se zamračil. Nebylo mu jasné odkdy se z Belly stala taková puritánka. Dříve měla docela moderní názory, čehož je vlastně David i důkazem.

„To ti to vážně jen tak zakázala?” nechtělo se mu tomu věřit.

„Jo, prý pokud jsem potentní po tobě, tak by jsme byli v háji.”

Okolím se rozlehl řev.

Když utichla i ozvěna, zůstal David bezmocně stát a hledět na Edwarda.

„No bezva a máme po sekerce,” zamudroval. „Jdu sehnat druhou.”

Edward za ním hleděl a držel se za ruku, kde se mu táhl několikacentimetrový šrám.

„Klid, Edward se sekl,” zahalekal David jen co přišel k domu, kde už všichni byli vyděšeně nasáčkovaní a Bella se řítila jeho směrem.

„Prej to se sekerkou umí líp, blbec,” zakroutil hlavou. Ostatním to k uklidnění stačilo.

David se naštěstí vracel zpátky už během pár minut.

„Ruce pryč, ta je poslední,” odtáhl ji z Edwardova dosahu, když se po ní natáhl. Sám si sedl na bobek a začal sekat jedno z polínek na tenké třísky.

Edward pořád zaraženě mlčel, až to David nevydržel.

„Hekle klid, prostě počkám až na tu, se kterou mi bude stát za to to risknout.”

„Já už takovou našel,” zamumlal Edward.

„No to doufám,” hodil po něm pohledem. „Víš, vlastně jsem uvažoval, že bych ti trochu helfl.”

„Proč bys to dělal? K tobě jsem se nezachoval o nic líp než k ní.”

„To sice ne, ale nechci, aby byla sama.”

„Máš teda nějaký nápad?”

„Zatím ne,” zazubil se, „ale na něco přijdu.”

Edward se na něj pochybovačně podíval, ale už to, že je David na jeho straně byla vlastně obrovská výhoda.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

«   1 2

6)  semiska (07.12.2010 22:04)

Texie, skvělá kapitolka. Vraždící komando David a prchající Emmett Jsem ráda, že David s Edwardem našli společnou řeč. Skvělý, fakt moc!

«   1 2