18.05.2011 [18:30], Zombichlerka, Povídky jednorázové, komentováno 7×, zobrazeno 2033×

Edward a odešel a... nevrátil se. Až po velmi, velmi dlouhé době...

Zakuckala jsem se.

Hlasitě jsem hřměla a nemohla jsem dýchat. Ozývalo se ze mě zvláštní vytí a cítila jsem, jak mi slzí oči.

Byla jsem sama. Nikdo u mě nebyl, každý už mě opustil…

Zkoušela jsem nabrat vzduch do plic, ale jen jsem znovu spustila záchvat.

Najednou se mi kolem mé seschlé ruky obmotala něčí studená, hladká, tvrdá dlaň.

Ztěžka jsem otevřela oči, které měly stále stejnou barvu, i když už to bylo dlouho…

Byl tu. Se mnou, v mých posledních chvílích… při mé smrti. Po sedmdesáti letech…

„Odpusť,“ vydechl, přitiskl mi rty na křehké čelo a pak… jsem odešla…

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

7)  jeanine (24.07.2011 18:30)

Panebože!

6)  MisaBells (20.07.2011 16:51)

Heh, tak teď jsem kousla do citronu, sakra... nebo do pepře, protože mi zaslzely očka... Začínám se bát o své zdraví, jestli budu pokračovat...

5)  Fanny (18.05.2011 20:05)

Krásné

4)  Bosorka (18.05.2011 19:04)

Dojemné...

3)  Alison (18.05.2011 19:01)

Nič než len

2)  SarkaS (18.05.2011 18:44)

Moc hezké a dojemné.. Taky jsem se lekla dalšího srdceryvného odchodu Edwarda, tohle bylo milé překvapení

1)  Kristiana (18.05.2011 18:34)

Říkala jsi si další povídka o jeho odchodu? A on se z toho vyklubal odchod Belly... Dojemné, krásné.

1