20.03.2011 [09:15], Ode, ze série Past na rodiče, komentováno 14×, zobrazeno 2611×

Po dlouhé době jsem napsala další kapitolu k povídce Past na rodiče. Omlouvám se, že to tak dlouho trvalo...

Tato kapitola je z pohledu Belly, která společně se svou sestrou Lily zjistily pravdu. Jak bude reagovat Bella? A Lily? A budou kamarádky?

Přeji příjemné počtení!

Vaše Ode

9. kapitola

Bella Swanová

Jen co tu větu vyslovila, mi bylo jasné, že má pravdu. Proč mi to nedošlo jako první?

Sama jsem se divila, jak rychle jsem vyskočila na nohy!

Dvojče. Sestra.

Já mám sestru a k tomu všemu je to dvojče! To je paráda!

Počkat! Tohle by mi měl někdo vysvětlit!

Zřejmě jsem mlčela moc dlouho a tak si Lily zřejmě myslela, že jsem nic nepochopila a tak na mě znovu promluvila.

„Chápeš to, Bello? My dvě jsme sestry!“ řekla mi znovu a i ona si stoupla a dívala se mi zblízka do obličeje. Bylo až nemožné a neuvěřitelné, jak moc jsme si podobné – tvar rtů, stejná barva očí, stejně světlou pokožku, dokonce i pihy na nose jsme měly stejné!

„Jo, chápu to, já to chápu! Jen to musel můj mozek zpracovat!“ uklidnila jsem ji a Lily se zářivě usmála. Díky tomu jsem si všimla, že ona se usmívá jinak, než já. Její úsměv byl širší a celkově větší než ten můj.

„Je to šok, co?“ mrkla na mě moje sestra.

„To teda jo,“ přikývla jsem a dál se díval na dívku a při tom jsem měla pocit, jako bych se dívala do zrcadla.

„Počkat!“ vložila se do toho ta velká černoška, myslím že se jmenovala Amanda, „vy jste o sobě fakt nevěděly?“

„Psycho, co?“ zazubila se moje sestra na svoji kamarádku.

„To jo, jak z nějakého blbého filmu,“ souhlasila Rose, další kamarádka mé staronové sestry.

Moje sestra s ní opět nadšeně souhlasila. Ona si zřejmě nepokládala otázku, proč jsme se my dvě za celých osmnáct let nikdy nepotkaly, proč nám rodiče lhali.

Táta mi říkal, že rozvod bylo to nejhorší, co ho potkalo, ale prý za to mohl on, že to nedopadlo dobře a že se naši nakonec rozvedli. Většinou jsem si pokládala otázky, co asi táta udělal, nebo neudělal, že to máma nesnesla a rozhodla se pro rozvod, ale nikdy mě nenapadlo si položit otázku, proč jsi mě mamka nevzala do péče ona, proč jsem zůstala u táty.

Teď jsem to pochopila – každý rodič si vzal jednu dceru!

Lily se mezitím živě a vesele bavila s holkami o tom, v jaké jsme se to my dvě vlastně ocitly v situaci. I když na to, že jsme dvojčata přišla ona, situaci dál neřešila. Vypadalo to, že je nadšená, že našla sestru a k tomu všemu na pihu stejnou.

„Lily,“ oslovila jsem ji a ona se na mě otočila a než bych se nadála, tak mě objímala.

„Je to skvělý, co? Mít ségru!“

„To jo,“ přikývla jsem a hned radši pokračovala, než by Lily znovu promluvila. Nejen v úsměvu jsme byly jiné, ale ona byla i více upovídaná a více hlučná, než já. „Ale to tě nenapadlo, proč jsme se nepotkaly dřív?“

Lily se ode mě odtáhla, byla překvapená tou otázkou. Chvíli se na mě dívala, aniž by mrkla, pak jako by jí to došlo a pár krát zamrkala. „No jo... Vidíš, nenapadlo... Tebe jo?“

„Mám jednu teorii,“ pokrčila jsem rameny a pak jsem své sestře nabídla, abychom se samy prošly po pláži. Nadšeně přikývla.

„Počkat, to myslíš vážně?“ zeptala se mě, když jsem Lily řekla svoji teorii o tom, proč jsme se nikdy nesetkaly a jak to všechno možná před lety bylo.

„Dává to smysl, to musíš uznat,“ pokrčila jsem rameny.

„To dává, ale vždyť je to... divný.“ Lily zřejmě nevěděla, jak to popsat. Nebyla sama, já taky ne. „Vzít si jen jedno dítě a na to druhé zapomenout? Copak to jde?“ otočila se na mě.

V duchu jsem si pokládala stejnou otázku a stejně jako moje sestra jsem to nechápala. Nikdy jsem netoužila být matkou, ale nedokázala jsem si představit, že bych si vzala jedno dítě a o druhé už bych vůbec nejevila zájem.

„Nevím,“ zamumlala jsem.

Chvíli jsme šly v tichosti, ani jedna neměla co říct.

„Jaký je táta?“ přerušila ticho moje sestra a znovu se na mě podívala. V očích měla prosbu a mile se usmívala.

Úsměv jsem ji oplatila. „Táta, neboli Charlie, je majitel jedné z největších bank v Americe. Miluje rybaření a sportovní programy. Je tvrdohlavý a většinou vše musí být tak, jak chce on. Což dokazuje to, že jsem tady.“

„Asi nechápu,“ zamračila se Lily.

„To je na delší vyprávění, ale jde hlavně o to, že Charlie si prostě usmyslel, že pojedu na tenhle tábor,“ vysvětlila jsem ji ve zkratce.

„Vážně?“ nadchla se hned Lily. „Mě to taky domluvila mamka. Zná se s tou ředitelkou, takže to nebyl problém... Zdá se, že naši mají stejnou vkus,“ zasmála se a já se k ní přidala.

„Vypadá to tak,“ přikývla jsem a koukla se na svoji sestru. Ta mě nečekaně objala kolem ramen. I když jsme se znaly sotva půl hodiny, bylo mi s ní fajn. Jak by ne, když je to moje dvojče!

„Jsi fajn, víš to?“ mrkla na mě a znovu se zasmála.

„Můžu tě o něco požádat?“ zeptala jsem se a ona přikývla.

„Na oběd půjdeme spolu – nechci být o hladu. Kuchařka mi včera nechtěla dát večeři,“ požádala jsem ji a ona se znovu zasmála.

„Co bych pro tebe neudělala, ségra,“ mrkla na mě a ještě víc mě k sobě přitiskla.

Opět jsme šly chvíli v tichosti, pak mě napadla otázka, na kterou jsem se chtěla zeptat už několik let svého otce, ale nikdy jsem si netroufla.

„Jaká je moje máma?“

Hned, co jsem zmínila slovo máma, se Lily ještě více usmála. Úsměvem mi připomínala Emmetta, ten se taky neustále usmíval. Myslím, že by si skvěle rozuměli.

„Máma, neboli Renée Jamesová, je ta nejlepší máma na světě,“ zasmála se, „a je ta nejlepší návrhářka svatebních šatů v Evropě! Navrhovala šaty například anglické hraběnce nebo sestřence dánské královny, pak princezně do Španělska. Ale navrhuje i pro normální lidi! Je pravá Angličanka, miluje elegantnost, je tvrdohlavá a je skvělá hráčka na klavír.“

„Vážně?“ žasla jsem. Zdálo se, že moje matka je tak talentovaná!

„Jo, je skvělá! Jen je strašně nemotorná,“ protočila oči. Teď jsem to byla já, kdo byl nadšený. Tak přeci jen jsem v něčem po mámě!

„To jsme dvě,“ oznámila jsem své sestře, která se na mě usmála.

„Takže odhaduji, že táta přejde přes silnici, aniž by se u toho pětkrát zabil, protože jinak nechápu, po kom jsem takový sportovec!“ zasmála se.

„Sportovec?“

„Závodně bruslím,“ prozradila mi o sobě další věc.

„Fakt?“ vyvalila jsem oči.

„Fakt,“ přikývla a zastavila se. A protože mě držela kolem ramen, tak donutila zastavit i mě. „Myslím, že si budeme rozumět,“ pronesla moje ségra a po druhé během dneška mě objala.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

14)  Jalle (17.03.2013 20:42)

byť na ich mieste, asi by ma trafilo

10)  Jantara (15.04.2011 09:43)

je to bomba kdy bude další dílek????????? už se na něj moooooocccccccccccccc těsííííííííííím mooooc děkuju za dalšíí díííííííííííííílek papapapapapapapapa

9)  Nosska (20.03.2011 22:03)

Dneska jsem přečetla ceký díl na ráz a zavzpomínala na film, krerej jsem jako malá zbožňovala
Ale jsem hrozitánsky zvědavá, jestli je taky jiná a Ed neslyší její myšlenky

8)  semiska (20.03.2011 21:50)

Ségry se konečně našly. Jsem zvědavá, co na to rodiče, až to zjistí

7)  Fanny (20.03.2011 21:49)

Skvělé!!! Já už ani nedoufala, že bude někdy nová kapitola.

6)  Michangela (20.03.2011 13:45)

5)  julie (20.03.2011 09:31)

nevěřím vlastním očím,myslela jsem,že tahle povídka spinká jak Růženka..a najednou tohle překvápko! Prosím,budou další kapitolky?

4)  Ode (20.03.2011 08:32)

Cítím se jako magor! Ještě jednou se omlouvám, toho, že to není zaškrtnuté, jsem si nevšimla. Pardon. Ale jinak splněno.

3)  Evelyn (20.03.2011 01:04)

Skvělé Tak ještě prosím znovu zaškrtnout, že je článek hotov

2)  Ode (19.03.2011 19:08)

Ahoj! To jsem nevěděla, moc se omlouvám. Ale napravila jsem to.

1)  Evelyn (19.03.2011 18:16)

Ahoj, minimální délka kapitoly je 1000 slov

1