04.10.2010 [21:58], Hanetka, +Jak na to, komentováno 11×, zobrazeno 9742×

Vážení přátelé, autorky a spoluautorky, ráda bych se s vámi podělila o své dojmy z dávnější i zcela nedávné četby. Vzhledem k tomu, že již nějakou dobu pomáhám ostatním s korekturami a články se tedy ke mně dostávají v neupravené podobě, setkávám se často s chybami, které mi, upřímně řečeno, způsobují kopřivku i jiné alergické reakce.

Dnes bych se chtěla zmínit především o chybném užívání přechodníků, jež se nezřídka vyskytuje i v článcích již opravených. Přechodníky jsou poněkud zrádné slovesné útvary a není úplně jednoduché poznat správný tvar, či kam který patří. Přimlouvala bych se tedy obecně k tomu, aby se používaly co nejméně, stejně v dnešní době jsou už poněkud archaickým přežitkem. A není nutné je ve větách užívat – stejně nám poslouží vhodně zvolená vedlejší věta, a my se pak nebudeme muset dočítat, že např. Edward si oddechl, líbajíc Bellu na obě líce.  Dámy, Edward byl, je a bude mužského rodu (alespoň pevně doufám), a tudíž je nutno užít tvar přechodníku pro mužský rod, líbaje! A podobných perliček se dá bohužel najít jako máku, přitom by klidně mohlo být napsáno, že Edward si oddechl, zatímco líbal Bellu na obě líce. Jednoduché, ne?

Pokud máte ale vtíravý a neodbytný pocit, že jedině přechodníky vás vyšvihnou do výšin světové literatury, našla jsem pro vás báječný článek pana Dalibora Behúna z portálu Interval.cz, který tuto problematiku mapuje a rozebírá a může vám sloužit jako užitečný pomocník. Tento článek byl i hlavní (i když ne jedinou) studnicí, odkud jsem čerpala následující poučky. Odkaz na něj uvádím zde:

http://interval.cz/clanky/hrichy-pro-sileneho-korektora-jak-vyzrat-na-prechodniky/

Přestože jsou v dnešní době přechodníky spíše na ústupu, stále přetrvávají jednak v uměleckých a odborných stylech, jednak ve formě takzvaných „ustrnulých přechodníků“. Ty pak zastávají funkci předložky (například vyjma, počínaje) nebo příslovcí (například chtě nechtě).

Používat správně přechodníky není zrovna jednoduché. V běžné řeči se s nimi skoro nesetkáme, a zatímco v literatuře let (dávno) minulých se to jimi jen hemžilo (Karolína Světlá, Božena Němcová, Vladislav Vančura a další), v literatuře současné je jich jen málo. Přesto, pokud je chceme v naší tvorbě používat, měli i měly bychom to dělat správně, jinak se vystavujeme posměchu těch, kdo by je ovládat mohli. Takže, jak se přechodníky vlastně tvoří?

Krátká vsuvka o slovesných třídách

Řada z nás si zřejmě ještě ze školních let vybaví, že slovesa se časují podle pěti slovesných tříd. Tyto třídy jsou určeny na základě tvaru 3. osoby jednotného čísla přítomného času (zakončení -e, -ne, -je, -í, -á). V každé z těchto tříd (kromě páté) dále rozlišujeme několik vzorů. Jednotlivé vzory zachycuje následující tabulka:

Právě schopnost zařadit sloveso k určitému vzoru nám může pomoci při tvorbě správného tvaru přechodníku. Položili jsme si tedy základy a můžeme začít stavět... Nejprve se podíváme na to, jaké typy přechodníků známe a jak si z nich můžeme vybrat ten správný.

Typy přechodníků a jejich použití

Nahlédla jsem do České mluvnice autorů Havránka a Jedličky, a tam se o přechodnících píše zhruba toto:

• Je to neurčitý slovesný tvar
• Vyjadřuje vid a rod slovesný, čas, číslo a zčásti rod mužský, ženský a střední.
• Přechodníky rodu činného mají tvary jednoduché, pouze přechodníky rodu trpného mohou být složené.
• Významově vyjadřují doprovázející děje, které doplňují základní děj vyjádřený přísudkem.

Jsou podle tvaru dvojí, a to:

• Přechodník přítomný (nesa, nesouc, nesouce)
• Přechodník minulý (přines, přinesši, přinesše)

Podle významu jsou ale trojí:

• Přechodník přítomný sloves vidu nedokonavého (nesa, nesouc…)
• Přechodník budoucí sloves vidu dokonavého (přinesa, přinesouc…)
• Přechodník minulý sloves vidu dokonavého (přines, přinesši…)

U sloves vidu nedokonavého se dnes přechodník minulý zpravidla netvoří.

Jak se ale rozhodnout, který typ přechodníku použít? Nejdůležitější je určit, zda přechodník vyjadřuje děj současný, nebo děj předčasný. Jinými slovy, musíme rozpoznat, zda se děj vyjádřený přechodníkem odehrává (ať už v minulosti, současnosti nebo budoucnosti) současně s dějem vyjádřeným přísudkovým slovesem, nebo zda se odehrává před ním.

Takže to může být takhle:

• děj současný s dějem vyjádřeným slovesem určitým (přísudkem) v kterékoliv době (v přítomnosti, v minulosti nebo v budoucnosti, a vyjadřuje se přechodníkem přítomným.

Např.:   Házel proutky do vody, dívaje se za nimi. Házela proutky do vody, dívajíc se za nimi. Házeli proutky do vody, dívajíce se za nimi.

Hází proutky do vody, dívaje se za nimi.

Bude házet proutky do vody, dívaje se za nimi.

• Děj předčasný před tímto dějem, totiž děj, který se stal nebo stane před ním, a to děj spadající do minulosti přechodníkem minulým, nebo děj předčasný spadající do budoucnosti přechodníkem přítomným.

Např.: Přistoupiv k chodcům, zeptal se na cestu. Přistoupivše k chodcům, zeptala se na cestu. Přistoupivše k chodcům, zeptali se na cestu.

Vyslechna mou obranu, rozsuď mě, otče. Vyslechnouc mou obranu, rozsuď mě, matko. Vyslechnouce mou obranu, rozsuďte.

Tvoření přechodníků

Přechodník přítomný

U sloves, která ve 3. osobě množného čísla mají koncovku -ou (nesou, berou, tisknou), se přechodník tvoří od kmene přítomného takto:

• mužský rod - koncovka -a (nesa, bera, tiskna)
• ženský a střední rod - koncovka -ouc (nesouc, berouc, tisknouc)
• množné číslo (všechny rody) - koncovka -ouce (nesouce, berouce, tisknouce)

U sloves, která ve 3. osobě množného čísla mají koncovku -í, -ejí (-ějí) či -ají (kryjí, sázejí, dělají), se přechodník tvoří takto:

• mužský rod - koncovka -e (-ě), -eje (-ěje) či -aje (kryje, sázeje, dělaje)
• ženský a střední rod - koncovka -íc, -ejíc (-ějíc) či -ajíc (kryjíc, sázejíc, dělajíc)
• množné číslo (všechny rody) - koncovka -íce, -ejíce (-ějíce) či -ajíce (kryjíce,sázejíce, dělajíce)

Pro přehlednost uvádím tabulku tvarů přechodníku přítomného podle jednotlivých slovesných tříd a vzorů (vytvořeno na základě Stručné mluvnice české).

S touto tabulkou bychom si ale nemuseli vystačit u čtyř nepravidelných sloves, být, jíst, chtít a vědět, která by nám při vytváření přechodníků mohla pěkně zamotat hlavu. U těchto sloves vypadají přechodníky takto:

Přechodník minulý

Přechodník minulý se většinou tvoří jen od sloves vidu dokonavého, a to od kmene minulého. U sloves, jejichž minulý kmen končí souhláskou (přines-l), tvoříme přechodník takto:

• mužský rod - bez koncovky (přines)
• ženský a střední rod - koncovka -ši (přinesši)
• množné číslo (všechny rody) - koncovka -še (přinesše)

U sloves, jejichž minulý kmen končí samohláskou (pokry-l, vysáze-l, uděla-l), tvoříme přechodník takto:

• mužský rod - koncovka -v (pokryv, vysázev, udělav)
• ženský a střední rod - koncovka -vši (pokryvši, vysázevši, udělavši)
• množné číslo (všechny rody) - koncovka -vše (pokryvše, vysázevše, udělavše)

Výjimka: Tyto tvary přechodníku minulého (-v, -vši, -vše) se používají i u sloves vzoru tiskne. Kmen minulý, který standardně končí souhláskou (vytisk-l), je v tomto případě rozšířen o -nu-. Přechodník minulý má tedy tvar vytisknuv, vytisknuvši, vytisknuvše.

Jednotlivé tvary přechodníku minulého jsou uvedeny v tabulce:

A znovu, aby to nebylo tak jednoduché, máme tu čtyři nepravidelná slovesa:

A na závěr:

Za prvé:

Přechodníky se vztahují  vždy k podmětu věty, do níž náleží, a shodují se s ním v čísle a v jednotném čísle i v rodě, ať už je podmět vyjádřený nebo nevyjádřený.

Není tedy možné vytvořit například větu: "Dívaje se z okna, pršelo." Aby věta byla v pořádku, museli bychom ji formulovat například takto: "Dívaje se z okna, sledoval, jak venku prší."

A za druhé:

Pokud je přechodník větným členem rozvitým, je z obou stran oddělen čárkou, přechodník prostý čárkami oddělen není.

Např.:   Bella usínajíc myslela na události dnešního dne.

Bella, usínajíc jako omámená, myslela na na události dnešního dne.

Dívajíc se zpět na předešlý rozsáhlý článek, mám čím dál neodbytnější pocit, že by skutečně bylo lepší a jistější přechodníky v naší tvorbě vůbec nepoužívat. Avšak pokud se rozhodnete jinak, doufám, že napsavši ho s vydatnou pomocí Mluvnice české a článku pana Dalibora Behúna, pomohla jsem vám z nejhorších chyb.

S tímto se s vámi pro dnešek loučím a doufám, že vám to alespoň k něčemu bude.

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

11)  Lilith (07.01.2011 12:19)

Naše češtinářka do nás přechodníky natlačila, takže s těmi běžnějšími nemám problém (snad), ale stejně je nepoužívám. Mohou hezky vypadat, když mluví nebo vypráví děj Edward, když je z jiného století, ale to je tak všechno.
Nevěděla jsem, že sloveso jíst je tak nepravidelné, to jsi mě překvapila. Já bych ten přechodník tvořila s koncovkami e, íc, íce. Když máš sloveso jet (autem), tak ty tvary jsou pak jeda, jedouc, jedouce, ne? Zase další zmatky v gramatice.
A už jsi viděla vytvořený přechodník minulý z nedokonavého slovesa? To je teprve hnus.

10)  Hanetka (05.10.2010 21:49)

Lizzie, klidně si okopíruj cokoliv odsud. Budu jedině ráda, pokud to někoho zaujme natolik, že se to dokonce snad naučí!!! A mimochodem, autorská práva... ehm, ehm... já to taky nemám ze své hlavy, v životě bych ty poučky takhle souvisle nedala dohromady, i když přechodníky celkem ovládám. Čerpala jsem taky od jiných autorů, fundovanějších a vzdělanějších.

8)  Ree (05.10.2010 21:31)

Asi prostě nebyly jednovaječná?

6)  Bye (05.10.2010 20:49)

Ne, tak tento archaismus nepoužívám, a nehodlám s tím na starý kolena začínat. Zvlášť ne po tomhle
Už to slovo! Přechodníky. Vždyť to zní, jako lišejníky...
Hezký, Hanetko. Máš můj obdiv
A já pořád čekám, kdo se ujme toho školení na čárky

5)  SarkaS (05.10.2010 08:26)

Tedy Henetko, zase jsi mě obohatila o nějaké nové znalosti, protože ač jsem ty slova znala, vůbec jsem netušila, že se jim říká přechodníky. Taky jsem dodnes neměla tušení k čemu se používá vid dokonavý a nedokanavý nebo třeba slovesné třídy. Takže moc díky, muselo ti to dát ohromnou práci

4)  Hanetka (04.10.2010 23:03)

Jo, Ambři, to je přesně ono. A ještě stále mě dostává obětí - objetí... napadají mě pak takové perly jako třeba... Edward v jejím objetí stal se lásky obětí. A dále příslovce jako vlevo, doprava, namísto, vleže apod., psaná zvlášť, jako předložková vazba... Uch. To mám nejen kopřivku, to pak mám přímo lepru!

3)  Mystery (04.10.2010 22:34)

Páni, Hanetko...
Tohle tě muselo stát hromadu času a troufnu si říct, že kolikrát i hodně nervů. O to víc si tvé pomoci vážím a děkuju!
Na přechodníky si dám fakt pozor.

2)  ambra (04.10.2010 22:28)

Hanetko, děkuju, myslím (doufám!!!), že jsi spoustu lidí od používání přechodníků odradila. Jsou archaické, občas to působí až komicky (ovšem nechtěně).
Já mám dvě perly, které mi způsobují alergii - mně/mě a specialita Cullenovi (1.p.) a Cullenovy (4.p.). PROSÍM!!!!

1)  Rosalie7 (04.10.2010 22:26)

Klaním se!
Úžasná práce, chválím Tě až budu chtít napsat nějaký přechodník, vím, kde mám hledat pravidla
A s tou poslední myšlenkou naprosto souhlasím - i když je občas hezké si hodit do povídky přechodník, nemusel by se používat.
Pardon, že se teď tak rozpovídám, ale ještě teď mám trauma z jedné povídky, jejíž neopravenou verzi jsem četla, a která byla celá psaná s přechodníky... Klidně ti kousek pošlu, ať se pobavíš, ale je to HOROR!, takže to ber s nadhledem
Ještě jednou díky za všechny pisálky

1