Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/thumbs/bella-swan.jpg

A je tu dvacátá kapitola. A děkuju za komentáře u té poslední...

20. kapitola

Aro:

Díval jsem se, jak její tělo pomalu srůstá a modlil se, aby všechny díly zapadly na správná místa a žádný nechyběl. Šlo to pomalu.

V pokoji jsem byl jen já s bratry a Carlisle, který na všechno dohlížel. Přeci jen je doktor. Jane s Alecem jsem poslal s dětmi ven, o těch se Cullenovi nesmí dozvědět. Vypadalo to, že on Bellu nezná.

„Pane, omlouvám se, ale dnešní ples platí?“ nakoukla do pokoje Heidy.

„Samozřejmě,“ odvětil jsem, aniž bych odtrhl zrak od její srůstající ruky. Do večera bude jistě v pořádku a máme hrad plný upírů ze všech koutů světa. Jak bych to teď mohl zrušit? Ale Bella bude zuřit…

Jen mě mrzelo, že Sebastian odmítl místo v gardě. Jeho dar byl vážně úžasný. Ale byl jsem mu vděčný za to, že Bellu zachránil. Mohl ji tam klidně nechat. Jen z vděčnosti jsem mu dovolil odejít, schopnost telekineze jsem ještě nikdy neviděl…

A na Bellu jsem byl pyšný. Zabila Damiana, který nás zradil a s vlkodlaky se spolčil, i když nevím z jakého důvodu a ani se to už nedozvím. Zabila ho. I pět dalších vlkodlaků. Zvládla je všechny a bude žít. Je to moje holka…

 

Edward:

Carlisle se vrátil až v podvečer.

„Bude v pořádku. Vypadá to, že ten upír přinesl všechny její části a regeneruje se celkem rychle. A ten ples večer se bude konat. Na její oficiální představení jako členku gardy,“ řekl, jen co vešel do dveří.

Zůstali jsme na něj zírat. Ona málem přišla o život a oni ten ples ani neposunou? Prostě sroste, obleče se a půjde slavit?

„Znáš je. Ale ta dívka. Je tak mladá, nejspíš ještě ani nebyla plnoletá, když ji proměnili. A hned při zkoušce málem přijde o život.“

„Život je nespravedlivý,“ pronesla smutně Esme. Bylo jí ji líto. Nám všem.

„Se mnou už mluvit nechtějí?“ zeptal jsem se.

„Vypadá to, že ne. Mají plno práce s tou upírkou, všichni kolem ní sedí a pozorují ji a zároveň připravují ten ples,“ odvětil. Přikývl jsem. Záhada se odkládá.

 

xxx

 

Asi za čtyři hodiny jsme ve společenských šatech vstupovali do přeplněného sálu plného upírů. Hovor na chvíli utichl, všichni s očekáváním pohlédli našim směrem, a když zjistili, že jsme to jen my, znechuceně si odfrkli a sálem se znovu rozezněl šepot a hovor.

Vmísili jsme se do davu a bavili se jen mezi sebou. Nechtěl jsem sem jít, vládci mě tu jistě nechtějí a zábavu a potěšení mi to také nepřinášelo, ale potřeboval jsem ukojit svoji zvědavost. Chtěl jsem spatřit její tvář. Nevěděl jsem proč, ale cítil jsem, že mě k ní něco táhne. Bránil jsem se tomu, i kdyby mě ona chtěla, nemohl bych, miloval jsem Bellu, ale přesto jsem toužil spatřit alespoň její obličej.

Bella. Píchlo mě v hrudi a poprvé jsem si uvědomil, že je dobře, že jsme se neznali líp. Že byla taková, jaká byla. Marnivá a nejspíš i hloupá. Uměla být vynalézavá a chytrá, ale jen když to potřebovala. Jako když mě nechala zatknout. Musel jsem se usmát, když jsem si na to vzpomněl. Tenkrát jsem se na ni zlobil a teď? Dal bych cokoliv, kdyby mi ještě jedno zařídila projížďku policejním autem.

Netrvalo dlouho a dveře se zase otevřely, všichni ztichli a otočili se k nim. Ale žádné znechucení nenásledovalo. Dovnitř vešli vedle sebe vládci a pomalým krokem došli ke trůnům, kde se Marcus a Caius posadili, zatímco jejich bratr zůstal stát.

„Dámy a pánové, chtěl bych vám poděkovat, že jste se tu sešli v tak hojném počtu. Tento ples je pořádán na počest velmi mladé, krásné a talentované upírky, která doplní jak naši gardu, tak rodinu. Bude nosit temně černý plášť jako my a nikdo jí nebude odporovat. Představuji vám Isabellu!“ Pronesl Aro obřadně.

Jen co domluvil, dveře se otevřely a dovnitř vešla štíhlá upírka v tmavě modrých šatech posetých malými perličkami. Šla bosky a bez šperků. Byla nádherná.

Ovšem jen co jsem pohlédl do jejího obličeje, zalapal jsem po dechu. Na mysl mi vytanulo jedno jediné slovo.

Bella.

Sledoval jsem ji. Ladně a otráveně kráčela k trůnům. Těsně před nimi vrhla naštvané pohledy po bratrech, otočila se směrem k nám a udělala pukrle. Pak vystoupila po schůdkách nahoru a zaujala místo vedle Arova trůnu. Netečně přejížděla pohledem po sále a vypadla stejně znuděně jako obvykle Marcus. Ten teď ovšem vypadal, že ho něco velice zajímá a na něco se těší.

V sále bylo ticho, všichni čekali, až se začne něco dít. Já zase sledoval Bellu. Nevšimla si mě. Bylo mi jedno, že mě pak nejspíš roztrhá. Smrt její rukou? Ještě bych za to děkoval bohu…

„Hudba!“ zatleskal Aro a sálem se rozezněla pomalá taneční písnička. Nevěděl jsem, co dělám, ale ihned jsem vystartoval k trůnům a chystal se požádat ji o tanec. Bohužel jsem byl příliš daleko a příliš pomalý.

Felix právě doprovázel Bellu na parket. A ona se na něj usmívala. Parket se začal pomalu plnit a páry začínaly tancovat a já stál mezi nimi. Sám. S očima upřenýma na ni, jak tančí s tím hromotlukem a tváří se šťastně.

Stejně jsem byl rozhodnutý počkat, až píseň dohraje a požádat ji o druhou.

To by se mi do cesty ovšem nemohla připlést Tanya.

„Co tak sám?“ objevila se mi po boku a usmála se.

„Nemám partnerku,“ odvětil jsem.

„To má být žádost o tanec?“ zakřenila se. Přikývl jsem. Bylo divné, abych tu stál sám. A Tanya je dobrá přítelkyně.

„Co říkáš na tamtoho?“ zeptala se a ukázala směrem na vyššího hnědovlasého upíra. Přečetl jsem mu myšlenky.

„Líbíš se mu. Jak pak by taky ne, ale u něj jde o vztah na jednu noc a svoji stravu by nikdy nezměnil,“ řekl jsem jí výsledky.

„Jako vždycky,“ povzdechla si.

„Neboj, jednoho toho pravého najdeš,“ uklidňoval jsem ji.

„Problém je, že jsem už našla vyhovujícího, ale on mě odmítá,“ nadhodila.

„Promiň, ty jsi krásná a chytrá, mám tě rád, ale jen jako sestru. A ty to víš. Nehodíme se k sobě, uvidíš, že jednoho dne narazíš na někoho lepšího, než jsem já a budeme se těmto okamžikům smát.“

„Jo, možná,“ usmála se.

Během našeho rozhovoru jsem nesledoval Bellu, což byla chyba. Když píseň skončila a já poprvé pohlédl jejím směrem, upírala na mě oči. Oči plné nenávisti, zklamání a pohrdání. Pod tíhou jejího pohledu jsem si připadal stále menší a menší.

A pak se otočila na patě a vyběhla ze sálu. Na hodinách nad trůny odbila půlnoc. Jako Popelka, vytanulo mi ihned na mysl. Jenže mi tu nenechala žádný střevíček.

Rozeběhl jsem se za ní, ale mohutné paže mě zachytily ve dveřích. Felix mě popadl a ze dveří skoro vyhodil. Za ním se objevila Jane, Alec a Demetri, takže si v sále nikdo ničeho nevšiml. Nevypadali, že by mě chtěli k Belle odvést…

Táhli mě chodbou a ani nepromluvili. Brzy jsme sešli z Belliny pachové stopy a pokračovali hradem dál. Trvalo dlouho, než otevřeli nějaké dveře a prohodili mě jimi ven. Za hradem.

„Musíme si promluvit,“ pronesla vážně Jane. A v tu chvíli mi všechno zapadlo na správné místo, všechno mělo svůj smysl a řád.

Nenávidí mě, pro to, co jsem udělal Belle.

To Bella je ten štít, kvůli kterému nemůžu číst myšlenky.

Jak řekl Aro, jsou jí teprve tři roky, to je skoro tolik, jak dlouho ji hledáme.

Carlisle ji nepoznal, když ji ošetřoval, protože ji neznal.

Při poslední výpravě málem zemřela.

 

„Jak jste jí to mohli udělat?“ zařval jsem na ně.

„Nehledě na její moc, to, že o upírech věděla a musela se stát jedním z nich, kromě toho, že když jsme ji přeměnili, tak umírala, kromě toho všeho to sama chtěla!“ zasyčel Alec.

Zůstal jsem stát jako opařený. Umírala? Chtěla to? Věděla to?

„Už ve Forks?“ zeptal jsem se vykolejeně. Přikývli.

„Už když byla malá holčička, objevil u ní Aro potenciál a vychoval ji. Ve Forks měla prožít poslední lidská léta,“ řekl Felix.

Tak proto byla taková. Bavila se, chtěla zapadnout, být normální. A já jí to zase zkazil.

„A teď k našemu rozhovoru,“ promnul si klouby Felix a Jane se zákeřně usmála.

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

ambra

9)  ambra (09.09.2010 09:50)

Ááááááááááá!!!!! Já hloupá se těšila na plesové tanečky a zamilované pohledy . No jasně, nemůže to být tak lehké... Hm, takže Bella to v Albánii zvládla sama?!?! Šikulka!!! Ale jsem zvědavá, jak zvládne tohle! ;)

Cam

8)  Cam (12.06.2010 18:32)

Hezkýýý! Snad se Bella umoudří a Edwardovi odpustí

7)  Liz (12.06.2010 17:22)

Nádherný díl
už se moc těším na pokračování

Lipi4

6)  Lipi4 (12.06.2010 14:43)

Úžasný dílek, ale zase jsem napnutá jako kšandy

Ewik

5)  Ewik (12.06.2010 11:57)

Krásný díl!
Doufám, že si Jane nebude uspokojovat své sadistické sklony.

Evelyn

4)  Evelyn (12.06.2010 10:11)

Skvělé! Asi to nebude moc příjemný rozhovor... Ale třeba by se mohl někdo prořeknout o dětech

sakraprace

3)  sakraprace (12.06.2010 09:21)

Já to věděla, všechny jste stejné;) tyhle useknuté konce mě ničí:D
Jsem strašně zvědavá na ten jejich rozhovor. a na pokráčko.

Michangela

2)  Michangela (12.06.2010 08:55)

Kdyby tak tušil...

Eleanor

1)  Eleanor (12.06.2010 08:21)

Tak tohle bude ještě hodně zajímavé

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek