Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/Vra%C5%BEedn%C3%A9%20sny_perex%20ob.jpg

Tak se podařilo.
Další kapitola je tu pro vás, vážení Vražedňáci.

Snažila jsem se, aby vám její obsah vynahradil to dlouhé čekání.
Takže se pohodlně posaďte, zkontrolujte občanky je-li vám 18 a pokud ano, přeji hezké počtení!

 

Varování  - 18+

Kapitolu věnuji Bye. Vím, že za ty palačinky je to uboze málo, ale co nadělám, že?

„Tati, zkus o tom moc nepřemýšlet, prostě to vem jako fakt,“ pokoušela se ho uklidnit Bella.

Fakt? Uklidnit se? Jak se to u všech svatých dělá? Letělo Charliemu zoufale mozkem.

Ráno, když přišel z noční, si ho vzaly ty dvě do kuchyně a sdělily mu, že pravděpodobně někde v okolí Forks bude nalezena mrtvola s vyříznutým srdcem. A že je nutné prověřit, zda někdo někoho nepostrádá, a rozběhnout pátrání. Jen tak mimochodem dodaly, že Cullenovi již od nočních hodin pročesávají celé okolí.

A on pak udělal tu osudnou chybu a zeptal se své dcery, jak na to k čertu přišla. Ještě teď si vybavuje pohled, který si ty dvě vyměnily. Protože následně Bella otevřela ústa a slova, která z ní vycházela, začala měnit Charlieho svět.

Samozřejmě, nejdřív jim nevěřil. Ale pak mu řekly, jak to bylo s informacemi o vraždě Crabbových, Bella mu připomněla několik situací, které se staly ještě před jejich přistěhováním a to, že Alice uprostřed jejich rozpravy měla vizi, že mu zavolají ze Seattlu a budou ho informovat o nové stopě, kterou je otisk prstu, dodalo té jejich šílené pohádce nový rozměr.

A pak zavolal Carlisle, že je našli...JE. Dvě ženská těla s vyříznutým srdcem, zmučená k nepoznání.

Automaticky zavolal na stanici a do Seattlu. Oddíly policistů už byly na cestě na místo činu, které objevil „náhodný turista“, který nález anonymně oznámil.

Měl by tam jet také, ale zatím nějak nedokázal přesvědčit svůj mozek, aby navigoval tělo k pohybu.

Holky ho naložily a odjeli do domu Cullenových.

Právě seděl v jejich obýváku, pod starostlivým pohledem Esme, která jako jediná zůstala doma, a pokoušel se rozdýchat fakt, že je jeho dcera poněkud odlišná. A nejen ta vlastní, ono aby toho nebylo dost, i ta druhá holka, kterou si jako dceru zamiloval, je... k čertu! Jak mu má asi tohle hlava pobrat?

Domovní dveře se otevřely a zbylí Cullenovi se nahrnuli dovnitř.

Popravdě, všichni tři vypadali zdrchaně.

Ženská část přítomných se automaticky zvedla a zakotvila v mužských náručích.

Počkat! Od kdy se Alice a Bella tulí k těm klukům? Rezonovala Charliemu ve zmatené hlavě otázka, ale byla potlačena naléhavostí situace.

Edward zvedl hlavu z Belliných vlasů. „Byly to Becky Smallová a myslím, že její matka. S tou jsem se nikdy nesetkal, ale měla podobný pach.“ Charlie se při zmínce o pachu zachvěl. Ne, nebude tomu přikládat nějaký smysl.

Bella s Alici vyjekly a zaklesly se do sebe vyděšenými pohledy. Becky byla pitomá husička, ale... Slzy si jako na povel našly cestu ven z očí.

Charlie je chvilku pozoroval. Navzdory absurdnosti situace musel uznat, že se ti kluci chovají k jeho holčičkám hezky.

Holčičkám... proboha! Vždyť ty dvě měly podle všeho větší kuráž, než kdejaký ostřílený polda!

A Cullenovi? Nemusel být génius, aby mu došlo, že jsou také poněkud „zvláštní“.

Příštích deset minut se pokusil přinutit svá ústa formulovat jasné dotazy, moc se mu to nedařilo...

Cullenovi mu odmítli říci, co přesně jsou zač. Jediné, co mu byl Carlisle ochoten sdělit bylo, že se zabývají vyšetřováním případů, u kterých lidský postup selhává.

Charlieho ani tak nezarazilo to vyšetřování, jako slovo „lidský“, které Carlisleovi vyklouzlo z úst určitě nechtěně, protože ta milá krásná Esme na něj zasyčela jako divoká kočka.

Tedy, ne že by Charlie toužil po dalším odhalení čehokoli nenormálního.

Co má teď u všech svatých dělat?

„Charlie, prosím, zkuste se na to dívat jako na nestrannou pomoc přátel a schopnosti holek berte jako šestý smysl. Prostě jen umí něco víc než ostatní,“ domlouval mu tiše Edward.

Charlie se v myšlenkách uchechtl. Jasně, brnkačka, dcera vidí duchy, mohou ji kdykoli něco udělat a on to má brát jen tak?

„Ne, ale myslím, že je to jediný způsob, jak se s tím vyrovnat. Já se o ni také bojím. Je tvrdohlavá jako mezek,“ pronesl Edward a vysloužil si od Belly dloubnutí do žeber.

Charllie odevzdaně pokýval. Pak mu hlava vystřelila a vytřeštěné oči zapíchl do Eda. To mu jako odpověděl na myšlenky?!

Ed jen opatrně pokynul hlavou.

Do prdele! Charlie se vymrštil na nohy. Musí pryč. Musí přemýšlet a hlavně musí jet na místo činu.

Jeďte opatrně, Charlie, jednotka ze Seattlu už je na místě, nemusíte spěchat,“ řekl mu Carlisle.

Tati, jsi v pořádku?“ Bella k němu přešla a objala ho.

Budu, holčičko, jen si musím zvyknout na to, že mám z jedné dcery Amazonku, lovkyni duchů a z druhé Sibylu,“ pousmál se a když k nim přišla Alice zahrnul i ji do své náruče.

Pak se otočil a odešel dělat svou práci.

****

 

Volal táta, je už na stanici a hned tak se domů nedostane. Tahle dvojitá vražda spustila poplach. Státní policie zahájila hon na masového vraha,“ referovala Bella, stojíc na schodech, Alici a Jazzovi, kteří po zazvonění telefonu vykoukli z obýváku.

Vrátila se do svého pokoje. Na posteli měla rozložené tři slovníky, blok, barevné tužky a pravítko... zlomené! Na tři kusy!

Právě se pokoušela o přepis a překlad některých zaklínadel. Byla to docela fuška, protože některé texty byly jen návodem pro přípravu léčivých směsí či lektvarů. Což někdy zjistila až v polovině překládané části. Edward jí pomáhal s latinou a španělštinou, ale portugalsky znal jen pár fází. S ostatními jazyky jí slíbila pomoc Esme, která jela na stanici za Charliem.

 

Edward ji nyní pozoroval z křesla v rohu pokoje, kam byl vyhoštěn a tvářil se... no, neuspokojeně.

Nejdřív s ní ležel na posteli...

Jenže to se ukázalo jako kontraproduktivní, protože když vám někdo žužlá ušní lalůček, je poměrně těžké soustředit se na překlad.

Tak ho napomenula. Zatvářil se jako uražené božstvo a propustil její lalůček ze zajetí.

Jeho ruce ale zahálet odmítaly. Všetečné prsty kráčely po výběžcích páteře a vysílaly do Bellina nervového centra jedno blažené zachvění za druhým. Když se druhá ruka rozhodla prozkoumat proužek odhalené kůže těsně nad Bellinými kalhotami, koncentrace nutná k překladu klesla hluboko do mínusových čísel.

Edwarde, nech toho!“ Slova fajn, důrazná, jen ten hlas byl poněkud roztřesený, nějak vyměkla, uvědomila si.

Mně se nechce,“ zabručel jí do ucha a jeho rty sklouzly po spánku na lícní kost, až skončily v koutku úst.

Bella je neprozřetelně otevřela, odhodlaná ho umravnit. Byl rychlejší. Otevřené rty byly pečlivě utěsněny těmi druhými.

Umravňování se jí vykouřilo z hlavy rychlostí světla. Právě si vychutnávala ty úžasné pocity z hřejivých úst na svých prsou, zahalených jen v krajkové podprsence...moment!

Kam zmizelo její tričko?!

Paprsek jasného vnímání jí prozradil, že jsou s Edem do sebe zamotaní jako pruty pomlázky a jejich dech uhání rychlostí splašené lokomotivy. A právě v tom okamžiku se ozvalo křupnutí. Strnuli, Edward s vyděšeným výrazem.

Jsi v pořádku? Neudělal jsem ti nic?“ Jeho ruce v rychlosti kontrolovaly stav její kostry.

To jsem nebyla já!“ vysmekla se mu a donutila ho odsunout se. Pod jeho loktem zasvítila příčina toho zvuku.

Tys mi zlomil pravítko!“ obvinila ho.

Nezlomil,“ bránil se chabě a zbaběle se pokusil odsunout loket - viníka toho neštěstí – do bezpečné vzdálenosti.

Zlomil,“ pronesla temně. „Bylo to mé oblíbené,“ dorazila ho zdrcujícím pohledem a soukala se do trička.

Edward s lítostí sledoval tu krásnou mizející krajku.

Ty toho naděláš, koupím ti nové,“ pokusil se ji uplatit.

Měla jsem ho od základky, bylo jedinečné!“ odmítla pokus o smíření, vzala dva kusy pravítka do rukou a hleděla na něj, jako na padlého hrdinu.

Kdybys mě nechal na pokoji, jak jsem chtěla, nestalo by se to.“

Nevšiml jsem si, že bys nějak protestovala,“ zavrčel.

Slova - nech toho – jsou u tebe pokyn k muchlování?“

Mám dojem, že jsi spolupracovala víc než ochotně!“ Už zase ho vytáčela!

Mizero!“

Fúrie!“

Jejich obličeje vzdálené jen několik centimetrů a oči jiskřící rozčílením, vytvořily spojnici. Spojnice se zkrátila závratnou rychlostí, když jejich ústa znovu vášnivě umlčela svého protivníka.

Křup! Tři kusy...

A dost! Jdeš z postele, takhle nic neudělám,“ vyprskla Bella frustrovaně a namířila ukazováček ke křeslu v rohu pokoje.

Nebýt toho, že byla zadýchaná, rozcuchaná a znovu bez trička, Edward by se tím vyhoštěním urazil. Takhle jen zavrčel a neochotně opustil bojiště.

Bella si upravila garderobu, dech i barvu a jala se rádoby lhostejně hypnotizovat text v deníku.

Edward ji ostražitě pozoroval.

Kdykoli měla ten deník otevřený, byl napružený jako struna v obavě, že snad nechtěně vyřčená slova přivolají cosi děsivého. Zatím přeložili jen pár zaříkadel na posilnění mužské potence, dodání energie půdě, aby lépe plodila, seslání nemoci na nepřítele... vlastně si ani nebyl jist, jestli tomu všemu věří.

Ede?“ vytrhla ho Bella ze zamyšlení. „Mohl bys mi přeložit tuhle větu?“ naklonila se k němu a ukázala na spodní okraj zažloutlé stránky.

Latinský text... skoro nečitelný.

Nemůžu to přečíst... je to něco... počkej,“ přesunul se vedle ní na postel a pustil se do luštění kudrlinkového rukopisu. „Atra... sanguine... protection... copias,“ mumlal si pod fousy. „Je to strašně naškrábané. Ta věta obsahuje slova jako temná bytost, síla, krev, ochránit... ale něco vůbec nepřečtu. Nedává to smysl.“ Potřásl hlavou a znovu se zadíval na text. „Netuším, co to má znamenat.“

Bella si od něj knížku vzala. „Už jsem přeložila to pod tím nadpisem. Píše se tu: „Kruhem z bohatství země nepřerušovaným, uzavři bytost temnou. Třikráte obejdi od sluce zrodu k jeho smrti, stranou srdce. Živly spoj s ohněm svým, bys sílu jeho na čas nějaký zmrazil.“

Bezva, úplně tomu rozumím,“ zašklebil se Ed. „Tedy dokážu si to převést do normální mluvy, podobná struktura řeči se používala v době, kdy jsem byl dítě. Ale stejně ten návod nedává smysl.“

No, já tomu náhodu rozumím docela dobře, akorát netuším, co má být tou temnou bytostí,“ přemítala Bella a okusovala bezděčně konec tužky.

Ten mimovolný akt přitáhl Edovu pozornost. Rty svírající konec tužky a bílé zuby, zanechávající otisky v měkkém dřevě.

Kruci, už zase se mu těžko dýchá. Jak má k čertu normálně existovat, když v něm Bella vyvolává každým svým pohybem touhu?

Na dveře dopadlo několik klepnutí.

Dále,“ vyslovila bezděčně Bella a dál upírala pohled na záhadný text.

Hlava Jazze s poněkud rozcuchanými vlasy se objevila ve dveřích. Za ním stála Alice ve stejném stupni neučesanosti.

Edward na ně pohlédl a rysy mu projasnil úsměv.

Volal mi Emmett, jsou s Rose v letadle na cestě sem. Jedeme je s Alicí vyzvednout. Z letiště je vezmem k nám, tak pak přijďte,“ počkal, až Ed kývne, vzal Alici za ruku a dveře se zavřely.

Bella vypadala zamyšleně. „Takže poznám zbytek tvé rodiny,“ zamumlala.

Budou se ti líbit, uvidíš.“ Udiveně zavrtěl hlavou a uchechtl se. „Nevěřil bych tomu, že to řeknu, ale už mi chyběli. Takže,“ naklonil se k ní, znovu soustředil pozornost na deník, „říkáš, že víš, co to znamená?“

Je to hodně podobné, jako některá zaříkání pro duchy. Dalo mi dost práce v minulosti pochopit náznaky a návody ke starým textům, jež se používají k exorcismu, zaříkání a tak,“ pokrčila rameny. „Musela jsem se naučit rozumět pokynům, když jsem chtěla pomoci duším k odchodu tam, kam patří. Můžeme to zkusit, jestli chceš? Budeš mi dělat figuranta pro temnou bytost?“ popíchla ho a v očích jí tančili rarášci.

Jo, to určitě. Já tě nechám na mě použít ty čáry máry a zítra mi naroste druhá hlava nebo kopyta, že jo,“ bručel, ale i jemu cukaly koutky úst.

Zasloužil by sis to, za zničení mého pravítka,“ drcla mu do ramene a ukázala na předmět doličný.

Dobře madam, jsem svolný k trestu, ale hlavně jsem zvědavý, co jsi z téhle hatmatiky vyvodila.“ Sevřel ji v náručí a otřel svou tvář o její, jako lísající se kočka.

Bella se mu se smíchem vytrhla.

Takže ta první věta - Kruhem z bohatství země nepřerušovaným, uzavři bytost temnou - znamená, že se kolem objektu musí nakreslit kruh, nejlépe vysypat solí, nebo jiným nerostem - to je to bohatství země,“ poučovala ho učitelským hlasem a zároveň ho vmanipulovala do rohu na svou cvičební podložku.

Ed pocítil v zádech náraz boxovacího pytle.

Počkej, dám tohle stranou, aby tu bylo místo.“ Rovnou natáhl ruku a uvolnil řetěz s očkem z háků, na kterých pytel visel.

Bella ho sledovala s mírně nakloněnou hlavou a zdviženým obočím. Ten pytel tam věšela s tátou a oba u toho funěli jako tažní koně. Vážil aspoň padesát kilo. Edward ho z háků zvedl jednou rukou, bez známky jakékoli námahy, plynulým pohybem, jako by sundal záclonu. Velmi často zapomínala na jeho tichou a nenápadnou sílu.

Sklonil se a odložil pytel do rohu.

Tak, čarodějko, máš prostor ke svým kouzlům,“ zazubil se a Bella polkla při pohledu na jeho bílé dokonalé zuby.

No, sůl tu nemám, ale aspoň pro názornost...“ natáhla se pro květináč, bez milosti vytáhla pokojový stromek ze sevření půdy a tu nasypala kolem Eda. Ustoupila a kriticky si prohlédla své dílo.

No...ehmm... ale uklízet si to budeš sama,“ poznamenal a pokoušel se nerozesmát jejímu výrazu.

Hele, je to jen demonstrace, abys věděl, jak jsem to zaříkání pochopila. Takže nekibicuj. Ty máš být ta lapená temná bytost, tak se tvař patřičně zoufale a chyceně. S hlínou by to stejně nešlo, ten kruh má být z jednoho druhu čistého nerostu,“ brblala a zadívala se zpět do deníku.

Jasně. Už vidím nějakou tu temnou bytost se zlými úmysly, jak dobrovolně nakráčí do tebou krásně nakresleného kruhu solí a poklidně počká, až si nalistuješ tu správnou stránku v návodu. Máš štěstím, že umím tak hezky spolupracovat.“ Škodolibost kapala z každého jeho slova.

Kuš, nebo ti opravdu přičaruju kopyta,“ usmívala se Bella. „Třikráte obejdi od sluce zrodu k jeho smrti, stranou srdce... hmm. To by mohlo být určení směru. Od slunce zrodu, jako od východu a k jeho smrti, jako k západu. Ale co ta strana srdce?“

Není tím myšleno doleva? Srdce přece svým tvarem směřuje doleva,“ uvažoval Ed spolu s ní. Pohodlně se usadil v kruhu z hlíny a poklepával prsty na žíněnku.

Živly spoj s ohněm svým, bys sílu jeho zmrazil. Tohle jsem už někde viděla. Živly jsou přece čtyři. A v přeneseném smyslu slova je člověk může nahradit tím, co má právě poruce,“ zazubila se na sedícího upíra. „Netuším co s těmi živly provést, ale co trocha improvizace?“

Vykročila kolem Eda a postavila se zády k oknu.

Tak, teď mám za zády východ, když někdy svítí sluníčko od rána, jde to z téhle strany.“ Vydala se za svou levou rukou a pomalu kruh třikrát obešla, pozorně sledujíc Edwarda.

Ten spokojeně seděl v kruhu a nevěřícně i pobaveně kroutil hlavou. Ona to opravdu chce demonstrovat!

Bella mezitím obešla kruh třikrát a zastavila se. K Edwardovu údivu si plivla do ruky, nabrala trochu hlíny z podlahy a nasypala na plivnutí.

Zem plus voda,“ vysvětlovala. „Už stačí jen fouknout, jen si nevím rady s tím vnitřním ohněm. No co, stejně je to jen pro názornost.“ Nabrala dech a chystala se do té směsi slin a hlíny fouknout.

Opovaž se to na mě prsknout!“ zavrčel Ed, když si uvědomil její úmysl. Chtěl ji popadnout do náruče a tu černou kaši na její dlaní obtisknout na její vlastní tričko, jenže se k tomu už nedostal.

Bella škodolibě vypustila vzduch z plic a nasměrovala jej na svou dlaň. A právě v tom okamžiku pocítila, jak jí útrobami prošla zvláštní horká vlna. Bylo to, jakoby svou energii sbalila do kuličky rozžhavila, spojila s dechem. Mazlavá směs vyletěla z její dlaně a neomylně ohodila mračícího se Edwarda.

Ty...!“ vyjekl a natáhl se po ní.

Chtěl se na ni vrhnout, aby jí tohle patřičně oplatil, ale najednou se mu podlomily nohy a on se rozplácl na žíněnce.

Co to tu předvádíš za taneček?“ vyprskla smíchy.

Edward se posadil a zmateně pohlédl na své nohy, které ho tak nečekaně zradily.

Netuším... nějak mi kolena vypověděla službu,“ zavrtěl hlavou a provedl druhý pokus o vztyk. Tentokrát úspěšně. Jenže pořád měl divný pocit. Svou váhu cítil jinak. Jako by zničeho nic vážil tunu. Uvědomoval si napínání svalů svého těla i jiné vnímání svých pohybů.

Co je? Tváříš se divně. To tě ta hlína tak naštvala?“ divila se Bella a přešla k němu.

Něco je jinak... je mi divně... mám zpomalené reakce a...“odmlčel se, natáčel hlavu, nasál vzduch a pak nevěřícně vydechl „moje smysly...jsou utlumené, otupené... co se to k čertu...to zaříkadlo!“ vykřikl a Bella vykulila oči.

To nemyslíš vážně! Jen jsem to kamuflovala, domýšlela si. Ten postup jsem určitě neprovedla správně! To přece... ne to... já... Edwarde?“ koktala a těkala očima od kruhu na žíněnce k Edovi a nenápadné knížce ve svých rukách.

Edward přešel k boxovacímu pytli v koutě a stejně jako ho jednou rukou sundal, nyní ho chtěl zvednout. Svaly na paži se napjaly... a pytel se ani nepohnul. Musel ho vzít oběma rukama, aby ho zvedl.

„Skoro to neuzvednu!“ Jeho hlas zněl vyplašeně a nevěřícně zároveň.

Bella strnule zírala na nevinně se tvářící zaříkadlo. Co to udělala? Panebože ona mu odebrala sílu! Jak teď bude existovat? Upír bez své síly a rychlosti? Bez reflexů? Jak bude lovit?

Hlava se jí zatočila a nohy povolily. Sesunula se na zem jako domeček z písku.

„Edwarde… mě… mě to str..strašně mrzí!“ Slzy podbarvující její hlas naplno vyrazily na svou cestu přes tváře dolů.

„Bello,“ sehnul se a vzal ji do náruče. Ke svému údivu musel na její zvednutí z podlahy napnout všechny svaly. Bylo to tak zvláštní! Ocitl se v těle, které mělo zase jen sílu člověka. Už dávno zapomněl, jaké to je, naplno zatížit své svalstvo.

„Myslíš… jak dlouho to…“ zarazil se a nejistě začal znovu, „myslíš, že je to trvalé?“

„Já nevím!“ zakvílela a vlna provinění jí rezonovala v žaludku, „ta část o době trvání je rozmazaná!“

„Šššš, to bude dobrý,“ uklidňoval paradoxně on ji. „Celý ten proces naznačoval, že to slouží k chycení, ne k primárnímu zneškodnění, takže si myslím, že je to dočasné,“ dumal. Konejšivě svíral její tělo v náruči a sázel drobounké polibky všude kam dosáhl.

Navzdory situaci si ostře uvědomoval, že mu sedí na klíně a tiskne se k němu. Lehounké uklidňující doteky nabraly na intenzitě. Jeho pozornost zcela zaujalo hebké místečko těsně za pravým lalůčkem. Polaskal ho špičkou jazyka a zachvěl se. Došlo mu, že necítí vibrace její krve proudící pod kůží. I smysly byly tím zaříkadlem otupeny!

Bella vydala ostré zasyčení, pomalu se narovnala a svůj pohled, plavající v slzách, upřela do jeho očí.

Panenky obou se rozšířily ve stejný okamžik, okamžik pochopení.

Edward je pro tuto chvíli fyzickou silou i smysly člověkem… takže by to mělo platit i pro jeho touhy!

Stále si zírajíce do očí k sobě pomaličku přiblížili své rty. Polibek byl zkoumavý, opatrný, testující, ale hluboký.

Bylo zvláštní si při líbání zírat do očí z takové blízkosti… zvláštní a tak… intimní.

Bella byla uchvácena emocemi, jež spatřila v těch tmavých hlubinách. Jeho zorničky byly rozšířené, doutnaly vášní, ale stále to byly lidské oči. Ani obličej nenabral upíří podobu.

Pomaličku se od sebe odtáhli stále spoutáni pohledem. Otázka, tak jasně napsaná v tom intenzivním zírání, našla svou odpověď.

V příští setině vteřiny bylo všechno váhání pryč a polibek jež následoval, měl sílu tajfunu.

 

Postel se ochotně prohnula pod váhou jejich těl. Ruce, horečně tápající, rozepínaly koflíčky, přetahovaly trička přes hlavu a stahovaly zipy.

Jejich polibky byly téměř zoufalé a v hlavách jim rezonovalo neodbytné nutkání – dotýkat se, nahé kůže, hned!

Bella se ocitla v nějakém vakuu. Okolní svět zmizel a byl nahrazen potřebou. Potřebou tak silnou, že jí vyrážela dech, rozklepala ruce a jejím hrdlem unikaly vůlí neovládané zvuky. Koutkem mysli s údivem sledovala své ruce – žily vlastním životem. Dotýkaly se, hladily, tiskly. Blíž. Ještě blíž. Ach…

Dvě těla, konečně zbavená vší té přebytečné látky, se s nulovou tolerancí mezer přitiskla k sobě. Žádný kousek, žádná část vší té nahé chvějící se pokožky nechtěla být oddělena od svého protějšku. Bellina celá bytost vnímala Edwardovo tělo naplno, s lačnou potřebou. Každé, i to nejmenší nervové zakončení, přímo křičelo blahem, když se jeho kůže dotkla její.

 

Edward netušil, že je schopen tak intenzivně cítit dotek. Ani jeho upíří smysly mu neposkytovaly tolik vjemů jako obyčejné lidské objetí a kontakt kůže s pokožkou Belly. Tak jemná, hřejivá a chvějící se. Oba vibrovali touhou přitisknout se, blíž, ještě, vpít se a vsáknout do jemnosti toho druhého.

Maličko se odtáhl a nechal jejich těla po sobě sklouznout. Aáách... To tření kůže o kůži málem vyvolalo požár. Každičký kousek povrchu jejich těl byl nabitý sexuální energií. Jako velké a líné kočky se rozkošnicky o sebe třeli, jejich oči komunikovaly beze slov.

Chaotické, naléhavé doteky mu nepřinášely úlevu. Naopak. Každý sebemenší kontakt, náhodné dotknutí, rozdmýchávalo horký naléhavý pocit. Narůstal mu v hrudi, nutil jeho píce k trhavému dýchání a šířil se do břicha. Jako lavina padal do slabin, zaplavuje svou naléhavostí střed jeho těla.

Hlasité lapání po dechu, sténání a prudkost. Ruce se utáhly kolem těl, nohy propletly a ústa spojila do hlubokého, omamného polibku.

A pak jakoby se domluvili, náhle jejich horečnaté pohyby zpomalily, až přešly do nehybného pevného objetí.

Pomaličku propouštěli svá ústa ze zajetí. Oči vyhledaly pohled svého protějšku, hledajíce pochopení, svolení a odevzdání.

Oba našli, co hledali.

Edward okouzleně hleděl na Bellin zrůžovělý obličej. Její oči se leskly a říkaly mu vše o tom, co Bella právě cítí. A na místo chaosu a vlastní touhy nastoupila nutkavá potřeba vidět svou lásku utopenou v rozkoši. Těžce polykaje hltal očima tu nahou nádheru, ňadra, bříško, stehna a … klín, ach... Krev mu v žilách proudila tak hlasitě!

Edward se odtáhl a Bella na protest zakňourala. Ten zvuk mu vyslal vřelý šíp přímo do slabin. Vztáhl ruku a přiblížil ji k tomu hebkému a nádhernému tělu.

Bella si intenzivně uvědomovala pohyb jeho paže. Když se dlaň, připravená k pohlazení přiblížila, přímo cítila tu magnetickou sílu, jež je přitahovala k sobě. Ale pohlazení nepřišlo.

Edwardova ruka se zastavila centimetr na pokožkou. Jako slepec objevující tvar, mapoval rukama její křivky, aniž by se jich dotkl.

Bella vnímala horkost jeho dlaní, ten náboj, který přímo hmatatelně posílal impulsy vzrušení do jejího těla, aniž by pocítila dotek. Chvěla se. Její kůže křičela, škemrala, aby se jí ty dlaně dotkly, pohladily, spojili se s ní... Vyklenula tělo do oblouku ve snaze vyjít jeho dlaním vstříc, ukradnout dotek, ale on to čekal a dál udržoval ten téměř neznatelný a tolik dráždivý odstup.

Bylo to mučení.

„Edwardéé…!“ Tón, kterým zasténala jeho jméno, zněl zoufale.

Protestujíc se prudce posadila, popadla jeho ruce a pevně je přitiskla na svá chvějící se prsa. Ta úleva byla skoro bolestivá.

Edward si na chvíli dovolil polaskat jejich něžnou tíhu. Pak s ďábelským úsměvem nahradil své ruce ústy a obličejem a znovu se vznášel jen několik milimetrů nad kůží zrůžovělou vzrušením.

Zaúpění, které se Belle vydralo ze rtů, když pocítila vlny jeho horkého dechu na holé pokožce a zároveň frustraci z toho, že jí dotyk odpírá, se nepodobalo žádnému lidskému zvuku. Byla to touha. Syrová a živočišná.

Konečně se nad ní smiloval a vymazal tu mezeru mezi svými ústy a jejím tělem. Každým polibkem, pohybem horkého jazyka a ovanutím dechu uctíval její tělo a vedl ho až na samotný okraj propasti.

Bella cítila, jak se jí v podbřišku sbírá horká vlna. Mohutněla, nabalovala se jako tsunami a trhala pouta s realitou.

A pak… nepatrný dotek jazyka, stisk prstů… teď… aáách…

Belle vybuchl vesmír před očima. Tělo jí pulsovalo uvolněním a Edward okouzleně hleděl na její obličej, prodchnutý drásající rozkoší.

Něžné polibky ji pomalu vracely do vnímání. Upřela na Edwarda své oči a utopila se v jeho pohledu.

„Děkuju, to bylo nádherné,“ vydechl a její panenky se mírně rozšířily rozpaky. Pak ale rozpaky nahradily čertovské ohníčky.

Bella přimhouřila oči, jemně skousla jeho lalůček a zavrněla mu do ucha: „Jsi na řadě.“

Jako by ta slova byla šípem – vroucí a vařící našel svůj cíl v jeho klíně. Edward ani nevěděl jak a ocitl se na zádech.

Její dlouhé vlasy ho šimraly na hrudi a vysílaly záchvěvy do všech svalů.

Polibek, kterým ho překvapila, mu vysál dech z plic a smyslně spoutal jeho jeho ústa. S důkladností sobě vlastní mu laskala špičáky. Ačkoli nyní nebyly natolik citlivé, stejně mu tím přinášela úžasné pocity, které po něm stékaly a mířily jako nezkrotná háďata do celého těla.

Její malé bílé zuby, oždibovaly citlivou kůži na krku a ušních. Když zuby nahradila jazykem, rozechvělo mu hruď vrnění.

Takhle přede tygr, napadlo Bellu.

Nenechala zahálet ani své ruce. Obkreslovala kontury těla, které se jí nyní poddávalo. Každý jednotlivý sval, křivku, prohlubeň i výstupek a za jejíma rukama putovala ústa. Jazykem polechtala citlivou bradavku a zuby laškovně stisky.

„Bello!“ Vrnění přešlo do vrčení a sténání.

Usmála se, něžně foukla na ten malý růžový bod, objala ho rty a začala sát.

Věnovala mu stejnou pozornost jako on jí. Oplácela mu každý dotek a polibek, nic mu nezůstávala dlužná.

V okamžiku, kdy se její hlava přesunula ke slabinám, už nedokázal udržet své tělo v klidu a pod její něžnou péčí se mu z hrdla řinuly neartikulované výkřiky.

A vzduch v místnosti houstl. Jako by se všechna jejich energie kumulovala. Stáčela se nad nimi, prostupovala jejich objetím a doteky. Hlasité projevy rozkoše už ani jeden neovládal a cele se poddávali svému prožitku.

Touha stoupala s každým dotykem. Jejich těla vibrovala, tep uháněl vpřed a hrozil zahlcením toho orgánu v hrudi, který tak neúnavně rozděloval životodárnou tekutinu. Šumění rozbouřené krve v žilách jim zatemňovalo myšlení a hnalo je vpřed za naplněním touhy.

Jejich polohy se opět změnily a Bella sevřela Edwarda v kolébce svých nohou.

Edward omámeně zvedl hlavu a jejich pohledy se protly. Žádaly, prosily a poskytly souhlas.

Bella ho pevně objala a ucítila jeho paže, omotávající se kolem jejího těla.

Kůže na kůži, slabiny na slabiny, těla se jedním plynulým a přirozeným pohybem spojila.

Bella zasténala úžasnou úlevou a rozkoší, které jí to naplnění přineslo. Hnána potřebou vidět výraz v Edwardově tváři, zvedla zrak.

A potom proběhlo Edwardem mohutné zachvění, celý se na pár vteřin rozvibroval a ztuhl. Svaly po jejíma rukama zkameněly a objetí se stalo těsným… velmi těsným. Jeho tvář byla nyní skloněná, téměř přitisknutá k jejímu krku, takže mu neviděla do obličeje.

Ale... něco bylo špatně.

Instinktivně zapřela ruce do jeho hrudi a zatlačila.

Nic, nepohnul se ani o kousek. Naopak – objetí zesílilo a téměř z ní vymáčklo kyslík. A tlak nepolevoval.

Jeho ruce, jako ocelové obruče, svíraly její drobné tělo, neúprosně, bolestivě.

„Edwarde!? Co to děláš!?“ vyrazila ze sebe s posledním zbytkem kyslíku a pokusila se svým tělem zazmítat.

Zavrčení. Hluboké, temné, dravé.

Rozvibrovalo mu hruď i celé tělo. Cítila ho na své kůži a v odpověď jí vstávaly vlasy na zátylku, jako důkaz podvědomého strachu kořisti z lovce.

Pomalu, velmi pomalu zvedl hlavu.

Belle se na vteřinu zastavilo srdce a poté se rozběhlo zběsilým tempem.

Tvář, která na ní zírala, byla obrazem tváře šelmy na lovu. Změněná do upíří podoby, rysy ztuhlé, nelidské. Ale jeho tvář ji neděsila, ne. To co jí vylilo adrenalin do žil, byl jeho pohled.

Takhle sleduje predátor svou kořist těsně před útokem. Jenže v těch obrovských temných plochách přeťatých bílou zornicí, nebyl jen bolestivý hlad po krvi, ne, hlavně tam byl hlad po své družce. Samčí nárok na spáření.

Tesáky, zářivě bílé a obrovské ve své plné velikosti, mu pomalu vyjely z úst a z pootevřených rtů zněl trhavý dech v rychlém staccatu. Další zavrčení se rozlehlo místností, nabíralo na síle, až znělo jako řev šelmy.

 

Belle jen pomalu mozek, tak násilně vytržený z pocitů z milování, doručoval informace.

Zaříkadlo přestalo působit. Edward má své upíří schopnosti zpátky.

Vrátily se právě v okamžiku, kdy se jejich těla spojila.

A potom ji udeřila další myšlenka.

Upíři se při sexu neovládají.

Jednají pudově.

A ona nemá šanci.

Zabije ji.

 

A to bylo něco, co ji probralo. Odmítla si připustit, že by jí mohl ublížit. Přes velmi bolestivé sevření nabrala do plic vzduch, co to šlo. Neustále mu zírala do očí a pokoušela se nepodlehnout panice, která jí ledovým jazykem přejížděla po páteři.

„Edwarde.“ Její hlas zněl jako šeptání.

Nic. Stále na ni zíral, tesáky vytažené, nehybný.

Neměl by něco dělat? Neměla potuchy, jak přesně probíhá milování upírů, ale tahle jeho strnulá nehybnost, absence jakékoli reakce, se jí nezdála adekvátní odezvou, zvlášť, když se mu vůbec nemohla bránit.

On s tím bojuje! Myšlenka ji udeřila do mozku a zažehla naději.

„Edwarde, prosím, poslouchej mě!“ Úmyslně pohnula boky, aby ji cítil.

Reakce přišla okamžitě. Vrčení se zadrhlo a černý pohled se zavrtal do jejích očí. Paže zesílily stisk.

„Auu,“ zasténala. Měla pocit, že její žebra začnou co chvíli praskat.

„Edwarde, musíš mě pustit! Ubližuješ mi… bolí mě to!“ zasípala a pokoušela se přes to sevření dýchat.

Jakýsi záblesk vnímání přešel přes ty černé hlubiny, jeho paže povolily stisk, ale neupustily.

Bella úlevně zalapala po dechu, čímž se její tělo opět pohnulo. V těch černých hlubinách se mihlo cosi zoufalého.

Polkla a navlhčila si suché rty.

Přímo cítila jeho oči, sledující s dravčí intenzitou každý její pohyb. Nyní upřel svou pozornost na tepnu, divoce pulsující na krku.

Bella se zachvěla. Navzdory šílenému nebezpečí pocítila, jak její tělo zaplavuje další vlna vzrušení. Udiveně si uvědomila, že chce poznat tu nespoutanou sílu jeho vášně. Chce mu dát to, co potřebuje. Chce být jeho družkou v každém ohledu.

„Lásko…“ vyprostila částečně jednu ruku a pohladila ho po tváři. Mrknutí na okamžik zastřelo černé oči a míra vnímání vymazala prázdno z jeho pohledu.

„Bello?“ jeho hlas byl změněný. Podivně dunivý, stále prodchnutý vrčením. V tom oslovení zněl údiv a zmatek.

„Lásko, miluju tě,“ zašeptla, zvedla hlavu a políbila jeden z jeho špičáků.

Prudké nasátí vzduchu a zazmítání jeho boků z ní vyloudilo toužebné zasténání.

„Bello já… nemůžu… musím… bojím se…ublížím…“ Vyrážel se sebe slova, zatím co se celé jeho tělo chvělo přemáhanou potřebou pokračovat. Bojoval sám se sebou. Ze všech sil se snažil dostat tu bestii v sobě pod kontrolu, ale to bylo nemožné.

Bella mu vzala tvář do dlaní a zachytila jeho lačný a bolestí prodchnutý pohled, směřující k tepně na jejím krku.

Hlad. Neutuchající intenzivní a dravý mu svítil z těch hlubin. Jeho sebeovládání už bylo za hranicí bolesti.

Trpěl doslova jako zvíře, neschopen se od ní odtrhnout a zároveň požírán hrůzou z toho, že ho jeho šelma přemůže.

Bella se už na to nemohla dívat.

Veškerou svou odvahu, lásku a důvěru v něj sesbírala, přitáhla si jeho vzdorující hlavu k sobě a řekla: „Můžeš, můžeš si vzít cokoli co potřebuješ.“

Jeho oči se ještě rozšířily a chřípí nabralo plným douškem její vůni. A potom jedním mrknutím veškerá ta znepokojující čerň zmodrala. Tyrkysově modré oči, jako nejkrásnější safíry, zářily a sledovaly každičké její nadechnutí.

Okouzleně na něj zírala a srdce se jí sevřelo láskou.

„Dej mi ruku,“ popadla ho za paži a nasměrovala ji ke kovovému čelu postele.

Pochopil. Oběma rukama sevřel umělecky kované čelo a přiblížil rty k jejím ústům.

Polibek jež následoval, kompletně zrušil její vnímání prostoru i času.

Když Edward znovu zvedl hlavu, jeho ústa byla potřísněna krví. Její krví. Jako žiletky ostré hrany zubů zanechaly své následky, ale Bella to necítila.

Jediné co nyní byla schopna vnímat byl Edward.

Na ní, v ní.

Jazykem si pomalu slízl rudou kapku ze rtu a nové zavrčení vyrazilo z jeho hrudi.

Jako struna napínané sebeovládání prasklo. Zaklonil hlavu, z hrdla se mu vydralo dravčí zařvání a jejich těla si vyšla vstříc.

A právě v tom okamžiku se sklonil a jeho tesáky zajely hluboko do Belliny krční tepny.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Povídky od Popoles

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1 2 3   »

Texie

41)  Texie (08.05.2011 13:43)

Stále doufáme, co víc dodat...

julie

40)  julie (22.04.2011 11:05)

Prosím, prosím,smutně koukám...

39)  Mariana (05.02.2011 15:27)

Tuhle povídku miluju a jsem tu i několikrát denně, kdy doufám v další pokračování. Tudíž asi vytušíš na co se chci zeptat...kdy bude další pokračování?? :-) Prosíííím co nejdřív!

kytka

38)  kytka (05.01.2011 22:29)

Ještě teď mi sprintuje srdce. Skvělé, originální. Těším se na další pokračování.

37)  Raduššška (31.12.2010 15:40)

Dalšííííííííííííí

julie

36)  julie (29.12.2010 22:31)

Krásné... prosím,další kapitolku....

Astrid

35)  Astrid (06.12.2010 19:32)

Krásne milovanie, celú poviedku si budem musieť ešte prelúskať, ale upír je upír - vražedny, krásny a sexy.

blotik

34)  blotik (06.12.2010 18:55)

Tak si to rozeberem, jo? NEjdříve Charlie... Chudáček. Musel se s tím vším vyrovnat, ale je to borec. Zvládnul to.
Potom Bella s Edwardem... Hm, myslím, že za to pravítko bych ho zabila. Pokud bylo opravdu památeční a vydželo tak dlouho... Jo, ale když jsi nejdřív řekla, že bylo na tři části a on ho rozlomil jen na dvě, nějak mi to nešlo dohromady. Ale jakmile jsem si přečetla, že ho zlomil zas, neudržela jsem se a padla na zem (mé modřiny jsou tvá práce).
Dále tady máme to kouzlo. Strašně jsem byla zvědavá, jak to udělá, ale hezky si to vysvětlila a Edward, který nemůže uzvednout a ni ten boxovací pytel... Jo, perfektní představa.
A teď je tady ta poslední část. BYlo to perfektně napsané. Prostě od tebe, nikdo jiný to nedokáže.

A jdeme na ten konec. Jak si to představuješ!!! Tohle se nedělá, ty, ty, ty. Jaks to mohla takhle ukončit? Vždyť... Chápu, že Bella je do něho zamilovaná, beru to. Ale abys to takhle utnula. Myslíš, že vydrží tak dlouho v téhle poloze? Nemůhla bys to třeba napsat rychleji, čarodějko?

Popoles

33)  Popoles (30.11.2010 15:22)

Evelyn – no víš jak to se mnou je, ale budu se snažit. Jsem ráda, že se ti to líbila a doufám, že jsi pod tou studenou nenastydla :-))
Neb – cokoli přerušovaného je vopruz… Čarodějnice…no a musíš to takhle vyřvávat na veřejnosti? Já myslela, že když skryju tu bradavici na nose, chlupy na bradě a hrb na zádech, tak to nikdo nepozná!
A taky tě miluju
Hanetka – neboj, Bella má hodně velkou zásobu…a taky si nejsem jistá, jestli jí to nechám přežít… :-)
Lucie – Nebláznit! Bílá kazajka je vážně nepohodlná, vím to z vlastní zkušenosti…dík :-)
Gassie – jsem nadšená , že moji upíři ujali a kouzlit se ještě bude!
kamčí – jj vím, je to trestuhodné…nějaký ten trest si vymyslím a jsem ráda, že jsem tě mohla zdrtit :-D
elie_darrem – děkuji za komentík
Milil – přežije? No, uvidíme….díky :-)
Kiki – no jsem hodně věcí, jen ne rychlá… ale díky
Lenka326 – není k vydržení? No tak to si musím pospíšit! Díky
Sfinga – jj děláš to taky.:-)) Charlie je chlapák, zvládne to. Díky moc za komentík
Ewik – nééé! Neklepat ani pepku ani nic jiného! Díky! :-D
Michangela – co z toho bude…no to je otázka, kterou si kladu při každém psaní -:)) Děkuji za krásný komentář.
Raduššška – díky a s tím umíráním…uvidíme!
Tru – milion procent? Waw, no teď nemám slov já!
Pája – no to víš, nějak vás navnadit musím, a utínání je tradiční způsob a díky !
DiDD – pro A+J taky něco vymyslíme neboj a díky za komentík
Ree – brouku díky, že se nezlobíš, že jsem na tebe nepočkala…Zabíjet se bude , ale rozhodně ne mé čtenářstvo! A ujišťuji tě, že nejpozději do roka a do dne bude pokráčko! Díky za krásný komentík, jsem z něj celá červenající se.
Carlie – díky, jsi neuvěřitelná! Jen ty umíš udělat z komentáře vtip, který mě spolehlivě složí. A to košťátko je přesným, taky jsem si při pasní vzpomněla na Mrazíka. P.S. Doufám, že shledání čelistí proběhlo bez neshod a jsou spolu šťastné. :-D
Bye – poklade, já mám z těch palačinek ještě pořád černé svědomí…a jsem strašně ráda, že se ti to líbilo, bála jsem se, že to nebude ono. Takže děkuji za nádherný komentík - su rudé až na perdeli vážená hrábě! A o těch čárech pšššššt! Nebo mě upálí!
Dori – ty jsi jako vždy můj barometr. Díky že stále vytrváváš a neúnavně se necháš zahlcovat výplody mé fantazie – jo a příště budu varovat, že před čtením je nutné napojení na respirátor…
belko – já zase miluju tvé komentáře – díky že mi neutíkáš i když jsem tak pomalá…
Markéta – díky!
Sakruška – nemáš Z.! Děkuji za tvé nadšení a příště manžela nikam nepouštěj, aby byl „poruce“ – ehm…jo a mám ji rozepsanou – přesně 4 věty! :-)
misulinka21 – a nezabil, že ne? :-) Díky…
Stebluska17 – maso? A kde? Víš co ? Já se taky těším – na tvůj další komentík! :-))
Witmy – ne, vážně to schválně nedělám… infarkty svému čtenářstvu nezpůsobuji naschvál…dík!
Texie – srdce buší mě, když vím, že se ti to líbilo – díky!
Lenka – hele co máte s těma čarodějnicema? Já jsem žila v domnění, že se maskuji dostatečně :-D. Tak jo, zkusím nějaké to čáry máry…díky!
julie – děkuji
mary – děkuji
SarkaS – jiné pocity? Doufám, že nešlo o náhlou nevolnost! :-)) A děkuji za krásný komentík!

SarkaS

32)  SarkaS (28.11.2010 23:59)

Popo, tedy na tohle si vazne stalo za to pockat... Uzasny dil, kazdy malinky detail. Kroutila jsem se u toho napetim a musim uznat ze chvilemi i uplne jinymi pocity Proste se ti to povedlo, snad jen ze se tu brzy ukazes s dalsim dilem, protoze takovyhle konec, to je mnohem horsi nez infarkt

julie

31)  julie (28.11.2010 22:54)

nádhera!

30)  mary (28.11.2010 21:26)

no páni
prosííím rychle pokračuj

Lenka

29)  Lenka (28.11.2010 18:39)

Naprosto úžasné.
Ještě pořád mi buší srdce a snažím se to rozdýchat.
Popo jsi určitě čarodějka, protože jak jinak by si zvládla takovou kouzelnou nádheru.
A nešlo by nějaké kouzlíčko, aby byla co nejdřív další kapitolka?

Texie

28)  Texie (28.11.2010 16:02)

Tak... to... bylo... něco!!!
Ještě teď jsem z tvé kapitolky mimo. Posala jsi jejich pocity tak živě, že člověk skoro slyšel, jak jim buší srdce...
Prostě překrásná kapitola!

27)  witmy (28.11.2010 11:38)

ty mi to snad děláš schválně nádherná kapitola a co ten konec mám ještě větší infarkt než na začátku kdy bude další nkapitolka tohle nám přeci nemůžeš udělat

Stebluska17

26)  Stebluska17 (28.11.2010 11:37)

Masooo!!! Už se těším na pokračování!

25)  misulinka21 (28.11.2010 10:49)

Wau ... ten konec mne zabije ... že bude brzy další díl ? prosím prosím prosím prosím prosím prosím ....

sakraprace

24)  sakraprace (28.11.2010 09:49)

Já ani nemám slov. Nejdřív pravítko a pak taková smršť. Kterou ještě ukončíš neukončíš. A manžel někde na cestách, tak ti ď. Máš už další kapitolku alespoň rozepsanou, že jo?

Marketa

23)  Marketa (28.11.2010 08:00)

22)  belko (28.11.2010 01:12)

Popo,to je mazec! to je jízda!!! a ten konec - no na picnutí!!! miluji tento tvůj druh upírů!Miluji tvůj styl psaní! počkám si na pokráčko třeba zase celý měsíc, jenom,prosím, nezapomeň tady na nás, netrpělivé čtenářky!!!!!

1 2 3   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek