Sekce

Galerie

/gallery/sssssssssssssssssssssssssssssssssssss.jpg

Říkal jsi, že upíří láska je věčná - mýlil ses.

Říkal jsi, že upíří láska je věčná, pomyslela si Bella, když scházela schody. Vláčela za sebou kufr, jehož tíhu mohla sotva vnímat. Věřils tomu natolik, že jsi ze mě udělal něco, o co jsem tak naivně stála.

Kam se poděla ta tvá věčná odmítavost? Pohledem prohledávala pokoj, jako by se zoufale snažila zapamatovat si každičkou jeho část. Bál ses snad, že bych tě přestala milovat? Pobaveně se tomu zasmála, úsměv jí však z tváře ihned zmizel. Bál ses toho? Proto jsi mě proměnil? Abych tě milovala navěky?

Položila kufr pod schodiště. Zahnala nenasytné myšlenky, které bažily po okamžitém odchodu, a poslechla své srdce, které se chtělo naposledy rozloučit.

Opět vyběhla schody. Usmála se, když její pohled padl na fotografii, která byla postavena v jejich ložnici. Nehleděla však na Edwarda, který vedle ní stál. Hleděla na sebe.

Kdybychom tenkrát nepořádali oslavu mých narozenin, možná bych byla pořád ještě taková, jako jsem zde. Upírala pohled do hnědých očí nedokonalého člověka, kterým opět toužila být.

Co tě to proboha napadlo? Co Jasper udělal nic nebylo! Co to bylo za důvod k mé proměně?

Tys byl vždycky strašně naivní. Myslel sis, že takhle se to vyřeší? Ušklíbla se. Jasně že sis to myslel!

Vzala fotografii do ruky a schovala si ji do tašky, která jí visela přes rameno. Alespoň jednu vzpomínku, pomyslela si, pak se otočila na patě a zamířila do kuchyně.

Opět se usmála. Kuchyně, kterou jsme nikdy nepoužili. Zasunula židli, která byla příliš daleko od stolu. Stůl, u kterého jsme mohli sedět jen tak, ale nikdy jsme ho nemohli užít k jídlu.

Věčnost je tak nudná, když ji nemůžeme prožívat jako lidé. Být upírem je příliš… dokonalé. Příliš… snadné.

Piáno, na které jsi mi hrával mou ukolébavku, vzpomněla si, když usedala na stoličku před klavírem. Ukolébavku, která mě vždy ukolébala ke spánku. Tedy když jsem byla člověk. Pokrčila zklamaně rameny a natáhla ruku pro Edwardův sešit s notami. Zalistovala v něm a našla stránku, na kterou psal naposledy.

Užasle vydechla. Na usmířenou, přečetla z notesu, který nyní tak úpěnlivě svírala v rukou. On mi píše skladbu na usmířenou! Najednou jí bylo líto toho, co chtěla udělat, avšak věděla, že kdyby zůstala, bylo by to vůči Edwardovi ještě sobečtější gesto.

Už se rozhodla. Popadla do rukou tužku a začala psát pod nedopsanou píseň.


Drahý Edwarde,

jsem sobecká, když uvážím, že ti tohle dělám po tom, co jsi na mě byl vždy tak milý, ale lhala bych, kdybych tvrdila, že to nechci udělat. Odcházím – navždy. Lituji toho, že jsem si to uvědomila až teď, už jenom kvůli tomu, čím jsem se stala. Naše láska – snad bych to ani láskou neměla nazývat, naše pobláznění mi vzalo Charlieho, Renée a všechny mé přátele.

Odpusť mi, prosím, ty poslední dny. Chovala jsem se odtažitě i přesto, že bych měla být milá – alespoň stejně tak milá jako jsi vždycky byl ty – abys na mě vzpomínal v dobrém. Doufám, že pro tebe se vše vrátí do starých kolejí. Vrať se ke Cullenům a žij svůj život, jako bychom se nikdy nepotkali. Kéž by to tak mohlo být i se mnou…

Nevím, co se stalo – možná jsem tě přestávala milovat už před mou proměnou… Každopádně, přestala jsem tě milovat. Ty si zasloužíš někoho lepšího – někoho, kdo bude vždy stát po tvém boku a bude tě milovat celým srdcem.

Sbohem, Bella

 

Bella přestala psát. Chvíli hleděla na slova, která zanechala na papíře, ale pak se beze slova zvedla a dala se k odchodu. Když byla u dveří, ještě popadla kufr, který stál u schodů, a pak vyšla ven.

Zavzlykala. Byl jsi dobrý přítel, Edwarde, ale to nestačí. Rozplakala se. Nevím, co bez tebe budu dělat… Kam půjdu? Nejraději by se otočila a vrátila se zpátky do domu, avšak přiměla se k chůzi. Sbohem, Edwarde…

Doběhla k autu, naposledy pohlédla na dům a pak odvrátila tvář. Ach, je mi to tak líto!

Nasedla do auta a o chvíli později se auto řítilo pryč po lesní cestě.


Říkal jsi, že upíří láska je věčná – mýlil ses…

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

ireen

11)  ireen (08.05.2012 22:05)

Krásné, ale pro mne strašlivě smutné! :'-(
Pro mě je jejich láska "konstantou".
Děkuju!!!

10)   (08.05.2012 21:04)

možná,možná - možná měl Jakob přece jen pravdu ....
možná Edwarda milovala,protože jeho láska byla všude kolem ní a neumožnila ji vidět i jinak...
velmi zajímavý pohled,ale bolí to

Kamci

9)  Kamci (08.05.2012 19:27)

:( :( :(

anetta

8)  anetta (08.05.2012 15:48)

Pěkně jsi to napsala

Twilly

7)  Twilly (08.05.2012 14:41)

Velice zajímavá varianta - myslím, že mě zaujala tahle věta asi nejvíc: Nevím, co se stalo – možná jsem tě přestávala milovat už před mou proměnou… Každopádně, přestala jsem tě milovat.

Co by bylo kdyby???

Pilly

6)  Pilly (08.05.2012 13:22)

úžasné chudák Edward :'-( :'-( :'-(

5)  ada1987 (08.05.2012 11:11)

waw!

maryblack

4)  maryblack (08.05.2012 08:53)

Marcelle

3)  Marcelle (08.05.2012 08:21)

Nikdy mě nenapadlo, že by byla Bella schopná ho opustit a ono jo. Napsala jsi to krásně, vážně jsem ti to uvěřila.

MarryTyger

2)  MarryTyger (08.05.2012 07:02)

Je to nádherné Já tu pláču :'-( Moc dojemné a moc krásné

Silvaren

1)  Silvaren (08.05.2012 00:40)

Moc krásné. Originální a pěkně napsané.

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek