Sekce

Galerie

http://www.stmivani.eu/gallery/eyesd.jpg

Je to taková poloparodie na Hostitele a Stmívání. Oprvadu mají upíři hlavu tak tvrdou, že se v nich hostitel nedokáže usadit?

Z pohledu Edwardova

„Tohle není normální!“ zavřeštil Emmett od baseballového zápasu. Seděl v předklonu a nevěřícně sledoval obrazovku.

„Co se děje?“ Esme vykoukla z kuchyně hledajíc, co Emma vyrušilo.

„Vidíte to? To má být pravá americká hra?“ Hlas mu na konci věty komicky stoupl do výšek nebeských. Skutečně, výjev na obrazovce byl vskutku netradiční.

„Jsem si jist, pane, že míč vyletěl z hřiště a bod je tedy váš,“ mluvil hráč jednoho týmu.

„Obávám se, že nemohu souhlasit. Míč spadl před čáru a bod je tedy pro vás,“ snažil se namluvit hráč druhého týmu. Skutečně se snažili, aby bod získal soupeř, nebo mi vážně hrabe?

V tu chvíli se otevřely dveře a dovnitř vešel Carlisle.

„Řeknu vám, mám pocit, že se venku něco děje,“ promluvil, jakmile se dveře zavřely.

„Taky si říkám,“ zabručel Emmett a nešťastným pohledem sklouzl zpět k zápasu nezápasu.

„Představte si, co se mi dnes stalo,“ pokračoval Carlisle, aniž by si všímal Emmettovy poznámky. „Přišel jsem do práce jako obvykle, když se tam konečně objevil Karel, víte, jak byl nemocný. Nevím, co na něm bylo, ale vypadal tak nějak jinak. Jako by to ani nebyl on… něco s jeho očima… no nic. Tak nás pozval na schůzi k němu do kanceláře. Najednou všichni usnuli, až pochopitelně na mě, tak jsem se taky skácel a dělal mrtvého brouka. Pak tam přišla nějaká divná ženská v černý a prohlížela si nás. Karel nám mezitím měřil puls až došel ke mně. Mně ho samozřejmě nenahmatal. Pak tý ženský říkal něco ve smyslu, že moje tělo půjde do odpadu a další divný kecy. Taky jí žádal o nějaké kryotanky. Mě pak nenápadně odvezli, ale já jim utekl, když se nedívali. Když jsem se pak oknem díval do nemocnice, byli všichni doktoři v pohodě, akorát měli stejně divné oči jako Karel.“

„To je vážně divný… hele, Emmette, koukni, jaký mají ti hráči oči,“ nakázal jsem. Emmett stopl zápas a chvíli je zkoumal.

„Týjo! Koukni, oni oba mají nějaký stříbrný oči… a já si myslel, jakej nejsem frajer se zlatýma!“ hejkal.

„To je ono, Karel měl taky stříbrný oči… víte, takový stříbrný proužek okolo zornice. A ostatní pak taky.“

„Jo, já vás varovala, ale vy né. Já říkala, že ufoni jednou přiletí!“ stěžovala si Alice, která se mezitím přidala mezi nás. Podíval jsem se do Aliciny vize. Prý ti ufoni, tedy „duše“ napadnou téměř veškerou zemskou populaci!

„Bella!“ zařval jsem na celý dům a běžel k jejímu domu. Přes Forks jsem šel normálně rychlou chůzí, když jsem potkal divnou holku s ještě divnějšíma myšlenkama.

Já ti říkala, že jedeme špatným směrem, takhle Jareda nikdy nenajdeme, Poutnice! Nadával jeden hlas.

Nevím, kdo tady byl na mol, když ti strýček Jebal dával informace. Ty jsi hrozná ožrala, Mell! Nedal se ten druhý.

Ty údaje jsou přesné, čára doprava, čára doleva, nahoru, dolů… wow! Koukni, Poutnice, na toho borce před námi. Říkal nějaký hlas… tedy asi hlas nějaké Mel.

No ne, tak si říkám, na co Jared, mně se tu líbí. Zamumlala jakási Poutnice a mrkla na mě.

Bereš mi slova přímo z úst! Ozval se ten druhý hlas.

Jen jsem zatřepal hlavou a prošel kolem ní… ch. Ještě jsem za sebou slyšel jejich společnou myšlenku. To je zadek!

Tenhle svět už nikdy nebude jako dřív. Doufám, že ta dvojí mysl je výjimka. Představa, že se každé holce ve škole zdvojí mysl… brr! Nad tou představou jsem se otřásl. Ale asi to opravdu byla výjimka, protože ostatní mysli byly celkem normální. Všichni mysleli jen na dobré věci, dokonce i Mike přemýšlel, jestli Jessice, která teď byla jakási Hvězda vyčnívající z nebe, nemá koupit bonboniéru za její minulou obětavost. S leknutím jsem si uvědomil, že už jsou změnění téměř všichni. Opravdu jsme byli na lovu jen tři dny? S neblahým tušením jsem doputoval až k Swanovým a tam zazvonil na zvonek. Dveře se za chvíli otevřela a tam se objevila Bella se stříbrnýma očima a běžela mě obejmout.

„Edwarde! Ty jsi mi tak chyběl!“ říkal ten vetřelec v jejím těle.

„Bello, co se ti to jen stalo?!“ naříkal jsem.

„Proč mi říkáš Bello, vždyť to je škaredé jméno. Víš, že já už jsem jako ty? Já jsem Zpívající netopýr. Zpívající svět je tak krásný.“ Tak Netopýr, jo?

„Be – Netopýre, nevidím jinou možnost,“ řekl jsem a sklonil se k jejímu krku. Budu doufat, že přeměna duši vymaže.

O tři dny později.

Byl tu třetí den proměny, Bella ležela nehybně v pracovně a Edward seděl vedle ní. Její srdce pomalu dotlouklo a Bella otevřela oči do nového světa. Otevřela své červené oči se stříbrným pruhem okolo zornice.

„Jo! Já sem upír Netopýr!“ vypískla. A tak Edward musel procházet tím divným světem s ještě divnějším Netopýrem a nadávajícím Emmettem, který už nikdy neviděl pořádný zápas. Jediná spokojená byla asi Alice, protože všechny věci, tedy i oblečení, byly zadarmo.

Moje shrnutí

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

7)  kajka (09.03.2012 11:56)

Kdybych před nedávnem nečetla Hostitele, byla bych totálně mimo.
Když vím o co jde, připadá mi tvá povídka úžasně vtipná. Naprosto mě dostalo nové Bellino jméno!

Monis

6)  Monis (29.07.2010 10:01)

Fakt super:) Ten konec je bomba!

Ajjinka

5)  Ajjinka (04.05.2010 20:48)

Suprový :D:D Moc zajímavý propojení, originální a vážně se mi to líbilo :D

Popoles

4)  Popoles (04.05.2010 20:23)


Na víc se asi nezmůžuuu :D:D:D

ambra

3)  ambra (04.05.2010 20:10)

Tak to je mazec! Geniálně propojené a upír Netopýr se mě bude držet už navždy

2)  Jateer (04.05.2010 17:30)

Vážně povedené!:D upír Netopýr Bella nemá konkurencidalší takový

Karolka

1)  Karolka (04.05.2010 15:17)

Píšu z mobilu, tak budu strucna. Diky! Jsem v cekarne u doktora a fakt se tam netesim, ale tohle mi ohromne zvedlo naladu.

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek