Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/UNKperex.jpg

6. Slušňák nebo gay – už to, hochu, vzdej!

Mou byla dokonalý alarm na Edwarda. Pokaždé, když se přiblížil k oknu mého pokoje, nabobtnala jak těsto na knedlíky a začala ucházet. Pak, jakmile ho už viděla a uklidnila se, protáhla hrb, splaskla a začala vrnět. Jeho hlava vykoukla nad kočkou a nejistě se usmál.

„Ještě jsi neulehla?“ zajímal se tiše. Štvalo mě, že mu nedělá problémy držet se jednou rukou a mluvit. Já už bych asi letěla dolů jako kladivo. A štvalo mě, že se nemá k vysvětlení toho líbání. Když jsem se ho po tom baseballu pokusila znovu přimět k nějaké chlapské reakci, byl jedovatý jak tis. Tak jsem sebrala svou sukni, tričko a hrdost a odkráčela z jejich vily. Vyprovázel mě jízlivý škleb toho debila Jamese.

„Jdeš mi oznámit, že se budeš ženit?“ prskla jsem. U něj slova fungovala lépe jak facky. Muhehe, dobře ti tak!

Moje nadšení ze zásahu mi však ihned vyvrátil. ZASE TO NEPOCHOPIL!

„Proč bych se měl ženit, Bello? Nerozumím ti…“

„Tak to je vzájemné,“ zabrblala jsem a přitáhla si peřinu ke krku. Vzápětí jsem ji ale odhodila a s talentem Meryl Streepový jsem vzdychla a začala se ovívat dlaní. Uvědomila jsem si totiž své – jak to tehdy říkal? – negližé… Málem přepadl. To mi to dneska ale jde…

„Jdeš dovnitř, nebo ne? Potřebovala bych maličko zchladit a ty jsi pro to ideální…“ vrkala jsem jak holub. Nebudu mu přece vykládat, že navzdory jeho ledové kůži a bohužel i chování ledovce na Aljašce mě rozpaluje víc než kovářská výheň! Přehoupnul se do pokoje a usadil se na zemi u postele. Hlavu opřel čelem o matraci a dlaň přiložil na mé předloktí. Křečák jeden stydlivej! No tak ale koukej, ne?!

„Bello, měl bych jít… nejsi vhodně oblečená a jen tě zdržuji od kvalitního spánku. Ráno brzy vstáváš a…“ Hůůůů – slyšela jsem místo keců o morálce v minulém století.

„... a taky bych měl být představen tvému otci. Kdy už to uděláš? Měl by vědět, že se ti dvořím.“

Co že se mi? Dvoříš? Nesnáším to slovo! Asi se picnu Charlieho osmačtyřicítkou sama a bude to. A představovat tě nebudu, dokud si nebudu jistá, že...

„Edwarde, podívej se na mě,“ vybídla jsem ho místo poslušného ano. Byl jak zloděj. Jeho čelo se na matraci zhouplo a objevilo se nejprve obočí a až pak jedno – podotýkám a zdůrazňuji, že jen JEDNO – oko. Obě by asi neunesl, nebo co. Praskla by mu skla v bulvě! „Líbí se ti, co vidíš?“ zeptala jsem se a samu sebe tím překvapila. Týjo, já jsem ale voprskloš! No toto!

„To je nevhodná otázka…“ hlesl.

„To si piš, že je to vhodná otázka! Líbí?“

„Máš nádherné oči… a líbí se mi tvůj úsměv a vlasy, jak si dělají, co chtějí…“ Zatnula jsem zuby. Tak já mu tady ukazuju víc než praktickýmu doktorovi a on mluví o vlasech???

„Dobrou noc,“ odsekla jsem, vytrhla mu svou ruku a otočila se k němu zády. Samozřejmě jsem neopomněla vytrčit zadek do prostoru. I teď jsem měla tanga. Krajkový! Já si snad na ty protivný kalhotky i zvyknu… Jen aby se mi mezi půlkami nenadělaly mozoly. Dřelo mě to pěkně.

Bylo strnulé ticho. Nejspíš přišel o řeč, panáček! Hahá! Nebo se svléká! Nebo to s ním seklo! „Edwarde, já…“ začala jsem a přitom se vrátila do původní polohy, jenže on tam už nebyl. Odešel! Zůstala jsem zírat jak půlka zadku z lesa. To se mi fakt jen zdá…

Ráno, když jsem parkovala u školy a skřípala zuby, protože se pan Cullen jaksi nedostavil k vyzvednutí mé maličkosti před domem, přehrávala jsem si v hlavě svůj monolog. Pěkně mu to vpálím a je mi fuk jestli to jeho upíří srdíčko a mozeček pobere. Natrhnu mu trenky… jo, kéž by…

Ten, kdo natrhával trenky, byl nakonec Edward. Zjevil se u dveří Chevyho s kyticí jak Charlieho zahrádka a ke všemu to všichni viděli. Otevřel mi dveře a já se zapřela o sedačku. Ven nejdu. Ani omylem, všichni čuměj jak krtci na vodu. Vůbec!

„Fascinují mě tvoje křivky a šíleně žeru tvoje pozadí…“ řekl a kdyby mohl, nejspíš zrudne na již zmiňovaným „pozadí“.

„Cože?“ vyhrkla jsem zděšeně. „Odkud to máš?“ podezírala jsem ho. Tohle by v životě sám neřekl!

„Květinářství na rohu sedmé a hlavní…“

„Myslím ty řeči o mém pozadí…“ Nevím proč, ale rozhlédla jsem se. Hledala jsem někoho podezřelého a netrvalo to dlouho. Po kapotě jejich auta se válel Emmett, hubu od ucha k uchu, až jsem se bála, že se mu odklopí vršek, a kopal nohama. Alice vedle něj vrtěla zoufale hlavou a lomila rukama.

„Emmett? Tohle ti poradil Emmett, Edwarde?“

„Vlastně mi radil prdelku a kozičky,“ přiznal se a ruka s kyticí začala klesat. Tak na tohle jsem fakt neměla odpověď. Křivky nebo kozičky? Proboha, dejte mu někdo facku, protože ode mě by to necítil! Emmettovi, samozřejmě!

„A kytici ti naočkovala Alice?“ hádala jsem. Jeho pohled přes rameno odpověděl za něj. „Já nechci kytky a Emmettovy kecy, Edwarde. Já chci pusu…“ Ty vole, tak tohle bylo děsně romanticky řečeno, Swanová!

Edward se zatvářil zoufaleji než u zubaře při extrakci sedmičky, ale pak se rozhoupal a váhavě se naklonil k mýmu obličeji s našpulenými rty. Vypadalo to, jako když chce pětiletej Jaroušek dát mamince štípanou. Tak tohle ne, to by nešlo! Popadla jsem ho kolem krku a přitáhla si ho blíž. Lekl se, a jak se napřímil, vytáhl mě z auta do stoje. Visela jsem na něm jak fangle na stožáru, ale bylo mi to fuk. Bylo mi fuk i to, že se kolem všichni dívají a začínají snad i hvízdat. Nebo mi možná hvízdalo v uších, jak jsem po cestě nahoru  břinkla hlavou o stříšku Chevyho.

Nebo mi prostě jenom docházel kyslík z obavy, že jakmile se nadechnu, cukne. Hm, možná bys mě mohl vzít za to moje pozadí, Edwarde… pomyslela jsem si a snad poprvé zalitovala, že mi nečte myšlenky. Ono viset tam jak levná kravata… trošku trapas. Nejspíš mu to došlo, nebo to napadlo jinou myslící bytost, ale vzal mě za pas a lehce zdvihl. Moje ruce mu zato zatančily tanec vděčnosti. Samozřejmě do chvíle, kdy mě začal odtahovat. Napnula jsem se jak vydělaná kůže a zahákla prsty za jeho krkem do sebe. Kdyby náhodou, ještě se ho můžu chytit za tu jeho kštici!

„Bello, prosím…“ zasténal tiše. Nasrat, Edwarde, líbej mě! „Bello,“ opakoval naléhavěji. „Oni se dívají…“

„Aspoň někdo,“ ucedila jsem a zamávala pomyslnou bílou vlajkou, když jsem se ho pustila a on mě postavil na zem před sebe.

„Ale já se také… díval…“ Přísahám, že kdyby měl kapku krve v žilách, vrazila by se mu v tuhle chvíli do tváře. „Je to chabá obrana, ale díval jsem se… kvůli…“ Zadržela jsem netrpělivě dech! „… tvému zdraví. Ta krajka tě moc neohřála, že?“ Křuplo mi v čelisti, jak mi spadla na zem. Cože??? No, alespoň něco, zatím…

„Krajka?“ dělala jsem blbou. Jen mi pověz víc, hochu… jak moc ses díval?

„Ta krajka okolo toho malého trojúhelníčku z hedvábí. Ta s tím španělským vzorem, ručně tkaná a do detailu propracovaná. Stejná jako nahoře, kde ji podpořilo zbytečné množství umělé hmoty, aby vyzdvihla něco, co to nepotřebuje…“ mluvil jako ve snu. Civěl kamsi za mě, snad do prázdna? Otočila jsem se v panice, že tam stojí Alice s transparentem a popisem mého včerejšího oblečení na noc. Nebyla tam. Zato tam stál Tyler opřený o dodávku a neuměle flirtující s Jessicou. On na ni zírá! Nebo na něj? Než jsem stihla projevit své ženské ego, přitáhl si mě k sobě a pohladil mě po tváři. Jakmile jsem přivřela oči v čiré eufórii, políbil mě. Jeho dlaň klesla níž – nejspíš mířil na pas, ale díky bohu se netrefil – a prsty se otřel o něco, co nepotřebuje vyzdvihovat. Ježíši, bájo!

Odskočil jak střelenej daněk a ruce si vrazil do kapes. No, tos to vyřešil!

„Hrozně se omlouvám…“ vyhrkl.

„Jasně,“ vzdychla jsem, popadla batoh a vyrazila ke škole. Edward se mi ho pokoušel třikrát vzít, ale pokaždé jsem na něj zavrčela tak varovně, že to vzdal. Jacob by ze mě měl radost… Batoh chce a mě ne? Naser si, Cullene!

Na obědě si ke mně místo Angely sedla Alice.

„Ahoj,“ zašvitořila s nejistým úsměvem. Kousla jsem do papriky a vzhlédla k ní. „On…“ začala. Hodila jsem po ní zbytek zeleniny a ona ji mistrně chytila.

„Nedělej mu advokáta, Alice Cullenová!“ sykla jsem na ni.

„Já musím! Není jeho vina, že to ještě nedokáže dělat jako Emmett…“ Zaskočilo mi sousto. Tak tohle znělo divně! „Myslím chování, Bello,“ zasmála se Alice a já trochu povolila.

„Nic na něj nezabírá. Ani spodní prádlo ne. Celé ti ho popíše, ale ani to s ním nehne!“ stěžovala jsem si a litovala, že jsem jediný kus papriky mrskla po ní. Jak moc divné by bylo, kdybych jej chtěla zpět?

„Samozřejmě, že hne.“

„Ale no tak! A co ten James, ha?“

„James je… jiný, než Edward. To sis zajisté všimla, ne?“

„Právě, že jsem tam moc rozdílů neviděla,“ odsekla jsem jedovatě. „A vrať mi, prosím, tu papriku!“ dodala jsem v bojovném duchu.

„Edward tě miluje, Bello. V jeho době…“

„A je to tu zase! Není jeho doba. Je jiná doba, tak ať se aklimatizuje. Řídit auto zvládl za noc a muchlování s holkou ne?“

„Zvládl by to, ale to by mu na tobě nesmělo záležet. A taky se bojí, že kdyby se přestal ovládat, ublížil by ti. Máme o dost větší sílu než lidi, Bello. Víc tě stiskne a...“

„Měla bych modřinu? To je toho, a cucflek by mi taky nevadil,“ holedbala jsem se.

„Spíš zlomeninu. A upíří cucflek si radši nepřej. Mohlo by to být taky to poslední, co bys zažila,“ varovala mě.  Ups… hmf… „Víš co? Dnes má Esme narozeniny a večer bude večírek. Co kdybys přišla? Esme bude ráda a uvidíš Edwarda opět v jiném světle.“

„Jo, s Jamesem, že jo? Zase se nechá ocicmávat a já na to mám koukat?“ vyprskla jsem nasraně.

„Nebudeš muset,“ ušklíbla se Alice. „Už jsou pryč.“

„Fakt?“ povyskočilo mi srdce nadějí. „Edward je poslal do háje?“

„No, Edward ne,“ zaváhala Alice. „Carlisle je tu nechtěl, nejsou vegetariáni a nedělalo by to dobrotu. Edward by je pryč nikdy neposlal, na to trpí moc velkým pocitem viny.“

Nebo tak trpí pocitem, že si vybral špatně. Už to tak kruci vážně začíná vypadat. Dá se gay předělat na hetero? A nebude alespoň bi? Kéž bi! Teda by!

„Ale…“

„Neodmlouvej. A dárek jsi už koupila…“ mrkla na mě a zmizela s dalším zvoněním. Koupila? Tak to jsem teda dost dobrá.

„Hej, Swanny!“ Bože, otevři zem a nech mě tam propadnout dřív, než se ke mně prodere Newton! „Bello, tak počkej!“ volal zase, když jsem ani nezpomalila. Chytil mě, blbeček. Určitě po nocích běhá. „Koukal jsem, jak jste ráno bavili s Podržtažkou celý parkáč…“

„Šmírování je nemoc, Newtone. Nech se léčit…“

„Tohle s tím nemělo nic společného. Šlo o sázku. Vyhrál jsem a možná – když budeš hodná – tě za výhru pozvu do kina…“

„Sázka?“ vyhrkla jsem.

„O sto babek s Erikem, že ti Cullen cukne,“ řehtal se. Mám ho praštit tím batohem, nebo do něj nejdřív mám nacpat kameny a až pak? „Teď vážně, kotě… co na něm vidíš? Tintítko s bohatou rodinkou. Podle jeho chování je buzna jako kráva, Swanny. Nedělej ze sebe debila, že to nevidíš. Určitě je impotentní… což já nejsem. Já umím…“

„…nasrat. Umíš jenom člověka nasrat, Newtone. Seber si tu svojí špejli od lízátka a jdi s ní strašit Stanleyovou, jo? Edwardovi nesaháš ani k podrážce. Cukl, protože by to jinak nevydržel a ohnul mě před vámi… Je to divoch, což ty sotva kdy budeš…“ plivla jsem a vůbec jsem si neuvědomila, že tu popisuju vlastní možnou reakci a Mike má na výhru nárok, protože Cullen fakt cukl. Do prdele s ním!

„No, jak myslíš… moje číslo máš,“ cukroval dál a ztratil se v davu. Kéž by tam navěky zabloudil…

Na parkovišti čekal On. Proč mi vždycky stačil jediný pohled a měla jsem z kolen želé? Mám být nasraná. Stejně jsem k němu skoro doběhla, když roztáhl náruč a ten jeden koutek úst se usmál. Do prdele se vším! Hopsla jsem tam jak důchodce do výprodeje a vdechla jeho éterickou vůni.

„Vezmu tě domů… a…“ A? A?! Aaaaa! „pak k nám.“ Hmf… slezla jsem z něj a podala mu klíčky v polotočce. Chytil mě za ruku a v prudké piruetě si mě strhl k sobě. Ruplo mi v zádech, když mě ohnul a políbil. Mám jeho jazyk v krku! Jo! Tála jsem jak nanuk na sluníčku. Držel mě pevně a zároveň jemně a líbal mě. Dlouze, sladce a absolutně heterosexuálně! Stiskl mi pevně bok a já se probrala v okamžiku, kdy mě zvedl opět kolmo k zemi a pohladil mě po tváři.

„Nikdy se nepřestanu dívat, drahá. Leč odpusť mi chování rodiči vštípené v době dnešní tak vzdálené, kterého se tak zarputile držím. Jsem roztržen ve dví. Snad se s touto dobou časem smířím, ale zatím mi neúcta k tobě připadá zavrženíhodná. Teď mi dovol doprovodit tě domů a poté tě odvézt…“

Ty vole, tohle mě vždycky rozkrájí… Ale moment! Řekl dívat? JENOM dívat??? A co takhle přejít od koukání k činům, Malý lorde, co?

No, možná musíme po malých krůčcích. I když bych radši sedmimílové boty, musím se obrnit trpělivostí. A malá kapka, která soustředěně dopadá stále na stejné místo, nakonec udělá díru i do skály. To by v tom byl čert, abych nedokázala nahlodat jeho výchovu, zdrženlivost, nevyjasněnou orientaci, nebo ať už je to, k čertu, co chce!

Hanetka

MisaBells

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

kajka

18)  kajka (17.03.2016 13:00)

Jste úžasný!

DopeStars

17)  DopeStars (08.09.2013 21:52)

Tá prezývka ,,Podržtaška,, nemá chybu a Bellin lov jakby smet

eMuska

16)  eMuska (10.03.2013 15:45)

chchch, tak to je lov na upíra! ste fakt skvelé!

maryblack

15)  maryblack (26.09.2012 21:54)

Bylo to úžasný!!!! Tlemím se jak debil Ty hlášky jsou nekutečný!!! Musím rychle dál tohle je fakt pořádnej zvedák nálady

14)   (12.09.2012 12:19)

mě jeho tak líto ,to je obrovská nálož ,to by ani Austenová nezvládla řešit rychleji
možná ,kdyby Bella odhodila ta tanga a umělou hmotu,že by to byla léčba ŠOKEM

13)  Nikki (11.09.2012 21:22)

úžasná povídka! takhle jsem se u povídky/knížky už dlouho nepobavila

Lenka326

12)  Lenka326 (11.09.2012 20:26)

Zajímalo by mě, jak dlouho trénoval, než vyslovil nahlas „Fascinují mě tvoje křivky a šíleně žeru tvoje pozadí…“, protože to byl fakt výkon. Chudáček upíří, je roztržen ve dví a neúcta k ní mu připadá zavrženíhodná. Ale musí se mu nechat, že se fakt snaží. A Bella aby si připravila malý rybník, kterým bude prokapávat tu díru do skály... Držím jim oběma palce

Marvi

11)  Marvi (11.09.2012 20:05)

Bomba děvčata!!! Ty vaše hlášky nemají chybu

Lia

10)  Lia (11.09.2012 18:04)

9)  martty555 (11.09.2012 14:13)

GinaB

8)  GinaB (11.09.2012 14:07)

Edík je opravdu tvrdý oříšek.

Marcelle

7)  Marcelle (11.09.2012 13:57)

miluju je všechny

6)  maily1709 (11.09.2012 13:39)

Po kapotě jejich auta se válel Emmett, hubu od ucha k uchu, až jsem se bála, že se mu odklopí vršek...
Dá se gay předělat na hetero? A nebude alespoň bi? Kéž bi! Teda by! No tak s tymi by/bi ste ma odrovnali úplne

Empress

5)  Empress (11.09.2012 13:16)

muhehe, prehýbam sa tu v páse Zase ste ma dostali baby

SarkaS

4)  SarkaS (11.09.2012 12:37)

:D :D tyčku od lízátka... hezky to Mikovi natřela, ale pochybuju, že to postačí, aby dal pokoj

LadySadness

3)  LadySadness (11.09.2012 12:28)

ten záverečný proslov o výchove a najdokonalejší je obrázok nádhera, všetko

julie

2)  julie (11.09.2012 12:21)

Malé krůčky pro člověka...a tak veliké pro dobře vychovaného upíra

mispa

1)  mispa (11.09.2012 11:00)

:D :D :D :D :D :D :D :D ježiš ten je sladkej

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek