Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/UNKperex.jpg

A poslední kapitola této série...


 

10. Namol ztratil zábrany, tak dosáhl Nirvány!

Před Cullenovic barákem na nás čekala Esme, evidentně s nervama na huntě. Nervózně si mnula ruce, zoufale si kousala ret, a řekla bych, že jí i cukalo obočí.

„Kde je?“ vypálila na ni Alice.

„Už vyrazili na lov. Doma je jenom Carlisle, kdyby snad z Volterry dorazili dřív. Alice...“ znovu se kousla do rtu a cuklo jí v levým víčku. „Jsi si jistá? Vím, že tvoje vize bývají spolehlivé, ale... jestli se Edward přestane ovládat...“

„No o to nám právě jde, aby se přestal konečně ovládat,“ plácla se Alice dlaní do čela a teatrálně zvedla oči v sloup. Připadala mi jako v kresleným filmu – vždycky se tam někomu protáčejí bulvy jak v hracím automatu. Alici teď taky.

„Ale jestli ztratí sebekontrolu, jestli bude opilý... Bella mu předtím tak voněla... nemáš strach, že ji... že podlehne volání krve?“

„Tak moment!“ vložila jsem se do toho vyděšeně. „Vy chcete ožrat upíra? Jak, proboha? A proč?“

„No... pojď dovnitř, můžou být rychle zpátky, nahoře ti to vysvětlím,“ tahala mě Alice dovnitř a už mě vlekla po schodech do Edwardovy ložnice. Uvnitř po mě začala házet ty krajkový hadříky, za jejichž pořízení předevčírem vyhodila nehoráznou sumu. „Oblíkni si to a hoď sebou!“ přikazovala, ale já se zasekla. Založila jsem si ruce na prsou a trvala jsem na svém. „Až mi to vysvětlíš.“

„No,“ začala Alice, „Je to sice jenom pokus, ale já vážně viděla, že to bude fungovat! Rosalie, která tě sice jako člověka moc nemusí, o Edwarda jako bráchu rozhodně nechce přijít, víš? No, a ta si vzpomněla, jak kdysi vypila nějakou srnu, která spásla lysohlávky. Naposled prý měla takovýho draka v roce 1933, když slavila osmnácté narozeniny. Taky prý nevěděla, kdo je a co dělá. Dokonce se zasnoubila s nějakým idiotem, což prý byla její největší životní chyba. Lysohlávky nemáme, ani teď žádný nerostou, ale myslíme, že s alkoholem by to mohlo fungovat taky. Emmett chytil srnu a nalil do ní tři láhve whisky a teď ji na lovu s Rose a Jasperem podstrčí Edwardovi... a uvidíme, co to udělá. Doufám, že to, co mi ukázalo Zrcadlo Galadriel,“ předvedla, že zná Pána prstenů. „Tak oblečeš si konečně tu košilku nebo ne?“

Vytřeštěně jsem na ni zírala a nenacházela slov.

„Tak dělej, už se vracejí! A Volturiovi jsou na cestě, budou tu do hodiny!“

Roztřeseně jsem na sebe natáhla ten nesmysl od Victoria’s Secret, kterej stál víc než můj Chevy. Krajková sukýnka začínala pod prsama, vpředu byla rozstřižená a rozevírala se mi na pupku, vzadu sotva zakrejvala zadek, navlečenej do trojúhelníčku průsvitný krajky, kterej držely na místě akorát tenký elastický kraječky na bocích a ZASE!!! mezi půlkama. Nahoře to splývalo od podprsenky, jejíž kostice měly na svědomí, že moje slabý béčka vypadaly, že poskočily v abecedě na místo písmenka dé. A možná i dál.

Naskočila mi husí kůže, protože Cullenovic upírstvo nějak nemělo potřebu topit a teď v říjnu navečer už byla docela zima.

„Šup do postele,“ zavelela Alice, „a přikrej se. Aby nám nevycouval ze dveří. Dovedeme ti ho sem a svlíknem... a pak už bude na tobě, abys ho tu udržela, alespoň než proběhne inspekce. Nebude to trvat dlouho, neboj. Alespoň doufám.“

S těmahle povzbudivejma slovama vypadla pryč a za chvíli se ozval ze schodiště rachot, jako když se sypou brambory do sklepa. Zajela jsem pod deku i s hlavou jako horkej nůž do másla a vyklepaně poslouchala, co se to sem hrne za živelnou pohromu.

„No, tak, brácho... ještě jeden schůdeček... zvedni tu haksnu, krucinál... přehnali jsme to, Jazzi, měli jsme tý srně dát jen dvě flašky. Takhle na padrť se nezmůže na nic...“ huhlal Emmett a zřejmě vlekl do schodů něco těžkýho. Asi Edwarda.

„Tím líp,“ slyšela jsem Jasperův hlas. „Kdyby se Alice spletla a přece jen dostal chuť... takhle alespoň nevycucne další holku. Stačil ten průser s Viktorií. Stejně si za to všecko může sám – kdyby ji tehdy vypil pořádně, James by se sem nevracel a Tanya by nedostala ten blbej nápad...“

„To je kravina, Jazzi. James by dělal potíže stejně, jen o trochu dřív, to máš prašť jako bouchni. A Tanya? Ty bys takovou mrchu bráchovi přál? Taky by mu nedala pokoj. A s Bellou je aspoň sranda... tak jsme tu, Edwarde... nesedej si, stůj chvilku, než otevřu... no ale tak nech toho... ne, nedám ti pusinku, kruci… ne, ani ty mi nemůžeš dát pusinku… správně, ani Rose… ale víš co? V pokoji na tebe někdo čeká – řekni si. Určitě ji dostaneš,“ rozřehtal se najednou Emmett, rozlítly se dveře a za chvíli zabouchly a pak už jsem neslyšela nic, jen šustění svlékané látky a nějaké bouchání a pak se slovy: „Odpočiň si, to bude dobrý,“ zvedly na druhém konci postele něčí ruce deku, strčily pod ni Edwarda – bez šatů – a já jsem se odvážila vystrčit nos a vykouknout nad dekou ven.

U postele stáli Emmett a Jasper, oba na mě kulili oči, tiskli si ukazováčky k pusám, jako že pšt, Jasper na mě povzbudivě mrkl, Emmett zvedl palec a v tu ránu byli oba v prachu.

A já tam zůstala se zrzavým nahatým ledovým upírem, totálně zbouraným a skoro v bezvědomí.

Co teď?

Ležel jak prkno na pile, zíral do stropu a evidentně mě vůbec nevnímal. Občas vytřeštil bulvy kamsi do prázdna nad námi, nebo je naopak přimhouřil, až bych věřila, že spí. Zajímalo by mě, jak se upír zbavuje opice – a teď nemyslím sebe! Tak, Bello, snaž se. Tohle nevypadá moc přesvědčivě, že? Tohle by ti neskousla ani školní inspekce, natož upíří.

Sebrala jsem odvahu a přisunula se k němu blíž. A ještě kousek. A ještě. To už jsem byla těsně u něj, tak jsem natáhla krk a opatrně ho zkusila líbnout na... čelist. Nic. Tak jsem to posunula na bradu. Pak nos. Pak pusu... a najednou jsem ležela pod ním, Edward mě divoce líbal, tiskl do matrace a mumlal: „Zasrsenásna… chutnala fk divně, aeto jenecjedno... stli z toho mmmít lucinace, takť sie řádněžiju! O tomhle snímž od léta...“ a pokračoval v líbání a pak mi vyjel rukou po těle pod tou rozstřiženou krajkou a zlomil zapínání vpředu mezi košíčkama, jen to křuplo. Bájoko jsem tušila, co si tam mumlal pod nos, a potěšilo mě to. Napadlo mě, že byl vlastně Emm od začátku na mý straně a kecy o Edwardově procentech řekl jen pro odpuzení tý prsatky z Denali, ale zavařil to tím. Edward spokojeně vydechl, když se ten kus oděvu rozevřel, a sevřel do dlaně jedno z osvobozených ňader. „Hmmmm, musím zjistit, kdes tysry pásly. Hle živé cucinace bych si nechal častěji… íbit.“

Znovu mě začal líbat, koleno mi vklínil mezi nohy a já už jsem začínala přemýšlet o tom, jak ho přesvědčit, že nejsem žádná halucinace, když cvakla klika, rozsvítilo se světlo a do místnosti se vhrnula delegace v nějakejch černej tógách, doprovázená Carlislem, Esme i zbytkem osazenstva baráku.

Zaječela jsem a přitáhla přes nás deku.

„C-co s ďje?“ zablekotal Edward a zamžoural osleple do světel.

„Návštěva…“ vzdychla jsem vyděšeně a Edward se napjal. Nejspíš právě vytvořil světový rekord ve střízlivění. „Z Itálie…“

Chvilku na mě kulil oči, pak mu zřejmě docvaklo, že nejsem halucinace ani sen, a přitiskl mě k sobě jak znovunalezený poklad.

„Co sem kruci lezete? To nám nemůžete dopřát trochu soukromí?“ vyštěkl na příchozí kupodivu docela duchapřítomně a já jsem jen vypískla a zamrkala na Alici, která se na mě uculovala za zády nějakýho hromotluka v černý kutně.

„Tak to vypadá, že jsme dostali mylné informace,“ podotkl ten hromotluk, ale vedle něj stál jinej, trochu menší, a ten na nás zíral zvědavě jak na peepshow a zjevně si to hodlal užít trochu víc.

„Ty vidíš, s kým tam je, Felixi?“ zeptal se úlisně. „Já viděl jen trochu hnědejch vlasů. Klidně by to mohl být i chlap. To bychom je pak měli do Volterry odvézt oba,“ navrhl. No pardon! Sice nemám osmičky koše, ale rozhodně si mě nejde splést s klukem!

A tak jsem se vymanila Edwardovi z náruče a nechala si deku sklouznout z prsou. Emmett hvízdl, schytal od Rose pohlavek, Edward si mě bleskově přitáhl zpátky tak, aby mě zakryl vlastním tělem, což se mi docela dost líbilo, protože se ke mně tisknul na správných místech. Zamumlal cosi o tom, že svoje neukazuje – což jsem nejprve nepochopila, než mě napadlo, že JÁ jsem JEHO a tím pádem mi vlastně lichotil… asi… teda, kruci, to jsou zmatky. Asi zbytkáč ve vzduchu! A hromotluk prohlásil: „Je to holka. Jdeme, Demetri, už ses tu naočumoval dost,“ a táhnul ho ze dveří. Po cestě se ještě omlouval Carlisleovi a Esme: „To víte, my musíme každé takové udání prověřit, to jinak nejde...“ hlas se pomalu vytrácel, jak scházeli po schodech dolů, a nakonec bylo úplně ticho a já slyšela, jak mi tluče srdce jak splašenýmu králíkovi.

Když za nima za všema zapadly dveře, ochabla jsem jak vypuštěný balonek a čekala jsem, že se Edward odtáhne jako vždycky, ale nějak se k tomu neměl. Naopak se ke mně tulil čím dál víc a ruka mu pomalu sjížděla do míst, ze kterých předtím vždycky zděšeně ucukával. Najednou zase držel v dlani jak v misce moji... jak že tomu říkal? Přednost? A palcem přejel přes vrcholek a zavrněl: „Hmmm...“

Zatrnulo mi až v kříži, sevřely se mi plíce i hlasivky a zkroutily se mi prsty u nohou.

„Už můžeš přestat předstírat, Edwarde, jsou pryč...“ vydechla jsem vzrušeně, zatímco každá buňka v mým nadrženým těle řvala: Opovaž se! Nepřestávej, jen víc a dál a...

„Já vím, ale já nechci,“ opáčil nečekaně a zajel mi pusou za ucho. „Když už… tak už…“ Cože? Lehce mě políbil do důlku na krku, pak to vzal přes lalůček k čelisti a pomaličku se prolíbal k puse. Nevěřícně jsem sebou plácla mezi polštáře a nedokázala jsem ani zareagovat. Pusu na zámek, třeštila jsem oči a bála se hnout, že se z toho neskutečně nádhernýho snu probudím.

„Pusť mě dál, Bello,“ přejel mi jazykem po dolním rtu a znovu mě políbil A tohle... e? Že by mě zas tlačila šaltpáka? Ale nejsme v autě... tohle rozhodně nemá nic společného s řazením! Spíš s řáděním! Jestli to fakt není šaltpáka – což určitě není, protože tohle pulzuje a je to hladké a lepší – tak to bude tělesná reakce vyvolaná mou blízkostí. Není gay! Tomu by se nepostavil! Ne se mnou!

„Edwarde, víš, co děláš?“ roztřeseně jsem shledávala poslední zbytky zdravého rozumu, který se mi rozpouštěl a tál a škvařil se jak máslo na plotně.

„Ne,“ přiznal, „ale je mi to jedno. A hrozně se mi to líbí.“ Zvedl se na lokti nade mě a vzal to zgruntu. Čelo, oční víčka, nos, horní ret, dolní ret, brada, krk a... ježíšikriste, teď přejel jazykem to, co předtím hladil dlaní a palcem, a to mě definitivně zbouralo. Už jsem nepřemýšlela, jak a co a jestli, a zapojila jsem se do hry. A pořádně. Díky bohu za Bratrstvo černé dýky, jinak bych asi… hele, mají Culleni taky vázací pach? Jé, já chci vonět po šeříku!

Svlíkat jsme se nemuseli – to za nás obstarala Alice a Emmett s Jasperem – takže naplnění osudu nestálo nic v cestě. A... páni... věděli jste, že upíři jsou nejenom nesmrtelní, ale taky neunavitelní? Štěstí, že jsem byla ještě z nemocnice vyspaná do foroty. I tak mě odrovnal. Ale krásně. Napoprvé to nebylo zlé – teda z mé nezkušené strany… Edward toho asi za těch pár desítek zim načetl víc, než já… to je očividné… Vlastně, asi ne. I kdyby se v tý rakvi dalo číst, těžko by se mu tam vešla knihovnička… Tak to asi bude přirozený talent.

Za rozbřesku jsem mu unaveně ležela v náručí a on mě líně hladil po nahém boku. Zamyšleně koukal na strop, a když jsem se podívala pořádně, na čele měl nějakou divnou vrásku. Že by litoval svých činů? Zatrnulo mi až v patě, ale rozhodla jsem se, že s vytáčkama je už navždycky konec.

„Zlobíš se na mě?“ přitulila jsem se mu k rameni.

„Já? Ne, proč?“ otočil se ke mně s úsměvem, ale ty jeho oči pořád vypadaly nějak utrápeně.

„Protože Alice měla ten nápad-“ Kruci! Tohle jsem asi vykecat neměla! Kousla jsem se do rtu a Edward se teď zamračil doopravdy.

„Alice? Jak v tomhle figuruje Alice?“

„Edwarde... ty si ze včerejška nic nepamatuješ?“ zkoušela jsem se vykroutit.

„Pamatuji se na...“ najednou se na mě zděšeně zadíval. „Byli tu z Volterry? A viděli nás... viděli TĚ nahou?“

„Jo,“ polkla jsem. A dodala jsem odvážně: „Jenom díky tomu, že Alice nějak dokázala ukecat Emmetta, aby nalil do jedný srny tři lahve whisky a pak ti ji podstrčil na lovu, tě neodvezli s sebou a neudělali z tebe exemplární příklad.“

„Opila mě? Nachmelenou srnou?“

Kývla jsem. „Nechtěl jsi spolupracovat dobrovolně, a tak to vymyslela takhle. Ale to, co se dělo potom... to byl trošku nečekaný bonus.“

Mračil se čím dál víc. „Zneužila jsi mě,“ zakvílel nešťastně a přikryl si dlaní oči. Do prčic, tak tohle jsem nečekala! On mě obvinil ze znásilnění? Mě? Co si o sobě myslí, ožrala jeden?! Nadechla jsem se k peprné odpovědi, když jsem si všimla, jak na mě kouká skrz prsty a v očích mu hraje pobavený úsměv. No toto!

„Děláš si ze mě srandu?“ hlesla jsem nevěřícně. „Jsem ti k smíchu?“ V hrdle mi klokotal řehot jak z béčkové komedie. Když se na mě konečně podíval a lehce omluvně pokrčil rameny, porušila jsem svou zásadu nebít do něčeho, co je tvrdší než já, a dloubla jsem ho. Zapraskalo mi v kostech, ale nebolelo to. Edward byl natolik velký kádr, že předstíral ohromná muka. Když mu dám na obličej polštář, zajistím tím, že sem nevletí vyděšená Alice? Pomaličku se přestával smát, ale úsměv mu na tváři zůstal, dokud jsem se k němu spokojeně nepřivinula. Tady se mi hrozně moc líbilo.

„Já...“ odmlčel se a najednou se otočil na bok a výhrůžně se na mě zahleděl. Převrátil mě tím na záda a opět se nade mnou tyčil. Jen do mě, kovboji! „Teď mě už ale Charliemu představit musíš! Když se budeme brát!“ Zaskočila mi slina. Začala jsem se drápat do sedu a Edward musel chtě-nechtě uhnout, abych se mohla posadit. „Dobrý?“ zajímal se, když jsem utřela slzy a popadla dech.

„Co? B-brát? M-my? My d-dva?“ koktala jsem šokovaně a Edward nadšeně přikývl.

„Jo. My dva. Tímto ber na vědomí, že máš před svatbou. O ruku tě nežádám, řekl bych, že už jsem dostal i mnohem víc,“ uchechtl se kupodivu spokojeně. Co je tohle za móresy? Jedna noc a hned svatba s bílým závojem, koláčky, družičkami, dortem a manželem??? Jako nafurt? To jako napořád, navěky, dokud-nás-smrt-nerozdělí? Smrt? Proboha, a já si najednou uvědomila, že mi to – nevadí. Že se dokonce těším! Přece si nevezme někoho, kdo není jako on! Já budu mít zuby! A deset rychlostí! A nebudu tak nešik… promění mě? No to bude muset! Já mu nehodlám dělat bábinku! O to se už postarám!

„Tak jo,“ kývla jsem. „Ale až po maturitě. Abychom místo svatby nechystali Charlieho pohřeb – určitě by dostal infarkt. A jen malinkatý obřad, jo?“

Z přízemí se ozval šílený Alicin jásot. „Já bych se nebál o Charlieho, lásko, ale spíš o tebe…“ hlesl a mně bylo hned jasné, jak to s naší maličkou svatbou bude. Do háje s Alicí.

A tohle budu muset snášet navěky věkův, amen.

Hanetka

MisaBells

Pořád nemáte dost? Posím, tak semhle na BONUS.

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

«   1 2

LadySadness

13)  LadySadness (15.09.2012 14:55)

lysohlávky a whisky, ešte, že to stihli pred prohibíciou konečne si doprial a jej tiež bude bonus? aspoň krátky, jo
skvelá poviedka, škoda, že končí :( :( :( :( :( :(

AMO

12)  AMO (15.09.2012 14:43)

Tak jsem zvládla během noci a dneška všech deset částí a k tomu i zbytek z minula. Bavila jsem se a smála ják střeléná! Úžasný!!! Je úplně jedno jestli to byli lidi, upíři nebo psi. Všichni jsou kabrňáci
A na ten bonusek, se vyloženě těším.

Empress

11)  Empress (15.09.2012 14:22)

Edward opitý srnkou
Baby, perfektná poviedka Bavila som sa u každej jednej kapitoly a tie hlášky ma úplne "zabíjali" Ďakujem za spríjemňovanie dní

Ps- JAAAAAAAA CHCEEEEM BONUUUUUUUS

Marvi

10)  Marvi (15.09.2012 14:20)

Jéééé bonus to beru všemi deseti že se vůbec ptáš :D :D :D

Hanetka

9)  Hanetka (15.09.2012 14:14)

Moc děkuju, i za Míšu, i když ta vám určitě všem poděkuje ještě sama. A... ehm... chtěly byste bonus? Takový maličký, mrňavoučký bonusek? Jednorázovečku?

Anna43474

8)  Anna43474 (15.09.2012 13:20)


7)  hela (15.09.2012 13:19)

super, super, super, jen o tu ruku jí mohl požádat trochu líp, měl by to napravit a ještě k tomu ožratý upír Holky jsem se tu zase málem potrhala smíchy Díííííkyyyy

6)  Nikki (15.09.2012 13:04)

znásilnění Edwarda bylo skvělé :-D vlastně celá tahle povídka je skvělá, moc ráda jsem ji četla

Marvi

5)  Marvi (15.09.2012 12:58)

To bylo bombový, opilý Edward a pak rychlé vystřízlivění... Parádní kapitolka, jen je škoda, že už je konec... Co budu dělat??? No asi budu muset všechno přečíst zase od začátku ;) ;) ;) ;)
Nádhera děvčata

4)  Maťka (15.09.2012 12:53)

Úžasná poviedka

mispa

3)  mispa (15.09.2012 12:44)

2)  lelus266 (15.09.2012 12:04)

:) :) :) :) :) :) :) :)

SarkaS

1)  SarkaS (15.09.2012 11:57)

«   1 2

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek