Sekce

Galerie

http://stmivani-ff.cz/gallery/thumbs/Ugly%20mal%C3%BD.jpg

Dneska se muchlovaly s Uglym hned dvě kočičí mámy, Linfe a Sfinga. Neboť jedna na našeho Uglyho sama nestačí. :-)

Jak se skamarádí náš praštěný kocour i s ostatním osazenstvem tohohle baráku a jaká překvapení se skrývají v papírových taškách? No, abyste se to dozvěděli, budete do nich muset strčit čumák společně s Uglym.

3. kapitola

Bella mě odnesla do kuchyně a zalovila v lednici. K mýmu nadšení vytáhla talíř se zbytkem pečínky.

Ona mi z toho vážně kousek dá?

Sáhla do kredence pro malý talíř a štědře do pečínky zakrojila. Prsty natrhala maso na menší kousky a potom to přede mne postavila. Vrhl jsem se na to se spokojeným mručením.

„Nehltej tolik, chlupáčku. Nikdo ti to nesežere. Teda, kromě Jacoba a ten teď není doma,“ řekla s úsměvem a přidřepla ke mně. Najednou se klepla do čela, vyskočila a přinesla mi misku plnou vody.

Teda takovýhle servis si dám líbit.

Když jsem dobaštil poslední kousíček a napil se, sedl jsem si způsobně na zadní tlapky a začal se mýt. Tak, olíznout tlapku, přejet po čumáku, znovu olíznout a zopakovat. Olíznout druhou tlapku, umýt si s ní ouško, a ještě jednou s druhým ouškem. Nakonec umýt samotný tlapky. Pobaveně mě pozorovala.

„Koukám, že na toulavýho kocoura jsi docela čistotný,“ smála se.

Hej, krásko, já vím, co se sluší a patří.

Najednou…

A jéje, malér. Honem musím ven.

Rozhlížel jsem se, kde bych našel východ. Vyskočil jsem na okno. Přímo pod ním byl zeleňoučký trávník a keř. Pro mě jak dělaný a nebylo to vysoko, ale okno bylo zavřený. Otočil jsem se na Bellu.

Pusť mě ven, slyšíš? Nebo se stane neštěstí.

Přiveď svýho čtenáře myšlenek, prosím.

Samým úsilím abych udržel svůj močový měchýř ještě chvilku, se mi málem zkroutil ocásek.

Vzala mě do náruče: „Ty bys chtěl ven? Tobě se tu už nelíbí?“ řekla zklamaně.

„Bello, jestli tomu kocourovi neotevřeš okno, tak tě počůrá,“ ozval se spásný hlas.

Ta černovlasá holka! Teda ta si umí načasovat příchod domů.

Bella otevřela a já s úlevou vyskočil ven. Jakmile jsem vykonal svou potřebu a zahrabal to, skočil jsem zpátky do okna a rovnou i zpátky do nastavené náruče. Moc dlouho jsem tam ale nezůstal, protože ta černovlasá holka něco lovila v jedný z tašek, kterou přitáhla domů. Nejenom, že to parádně šustilo, ale…

Jé, myšička…

Hnal jsem se za myškou, která rejdila po podlaze kuchyně. Vždycky, když jsem ji už už měl, mi zmizla z očí a objevila se o kus dál.

To přece není možný, takhle rychlá bejt myš prostě nemůže. To mi promiňte, ale s tím už mám nějaký zkušenosti. Sice je to pěknej humus, pečínka je lepší, ale když není zbytí i myš dobrá do prázdného žaludku.

Zarazil mě zvonivý smích, který se mísil s mužskými hlasy. Přestal jsem se soustředit na tu potvoru chlupatou a zvedl hlavu. U stěny stálo pět lidí, koukali na mě a chechtali se.

Hej, kdo je tady k smíchu? Já snad? Počkejte, já vám předvedu slavnýho lovce. Zatím mi žádná myš neutekla.

Přikrčil jsem se a čekal, kde ta potvora vyleze.

Ááá, tady je! No počkej, mrcho.

Snad na desátý pokus se mi povedlo do ní zatnout drápky.

Co to? Ona je… plyšová?! Trochu nevěřícně jsem na ni koukal, ale pak jsem rozhodl, že si stejně nezaslouží žít. Po dvou minutách z ní zbyly jen cáry.

Smějící se Bella mě zvedla do náruče: „To je jen hračka, Ugly.“

Jo ták, proto ten smích.

Pěkně z bezpečí jsem si prohlídl všechny v místnosti. Čtenáře a černovlásku jsem už znal. Další byla krásná blondýna. Vypadala jako ta panenka, no ta Barbie. Kolem pasu ji objímal velikej chlap s ohromnejma svalama.

Tý jo, kámo, teda, tebe bych nechtěl naštvat.

Vedle něj stal další chlápek, ne tak mohutnej, s blonďatejma vlasama. Jemu se do náruče tulila černovláska. Přemejšlel jsem o tom, že v tomhle baráku je nějaká velká koncentrace krásnejch ženskéjch. Kocour by málem nevěděl, kam dřív koukat.

„Bello, můžu si ho taky pochovat?“ zeptala se blondýna a vztahovala ke mně ruce.

„Pokud, bude sám chtít, proč ne?“

No že váháš, krásko. Proč bych nechtěl? Když mi nebude ubližovat…

A tak jsem putoval z jedný náruče do druhý.

„Tohle je Rose,“ pošeptala mi Bella, ještě než mě předala dál.

Neubližovala mi, naopak. Pěkně si mě přivinula na hruď a začala mě jemně drbat pod bradou. Tentokrát jsem nespustil šicí stroj, ale přímo motorovou pilu. Tady v tý náruči bylo tak nějak víc měkoučko než před tím u Belly. Tlapkama jsem zkoumal ty dva velké a měkké balónky.

Hm, to je poleženíčko.

Ale víc mě bavilo si s nima hrát. Třel jsem si o ně čumáček a zkoušel jejich měkkost. Představoval jsem si, jaký by to bylo teď, když jsem napapkanej, vyspalej a spokojenej, kdyby se ta dvounohá kočka změnila ve čtyřnohou.

To by chlupy lítaly. Mňam.

To už Edward nevydržel a málem se skácel smíchy.

„Hele, Emmette, ten kocour si právě představuje, že se tvoje Rose proměnila ve čtyřnohou kočku. Chtěl by ti jí ojet.“

Rozřehtali se všichni. Tedy až na Emmetta. Ten se mračil. Zatvářil jsem se mile a nevinně, podle vzoru – Já jsem roztomilá nevinná kočička.

Svalovci začaly cukat koutky a pak se rozesmál taky.

„Pocem, ty svůdce žen,“ usmála se na mě moje kráska a vzala mě Rose z náruče. Zvedla mě do výše očí a nosem se jemně dotkla mého čumáku.

Čumáčková, tu miluju.

„Tak pojď, ukážeme ti, co Alice s Rose koupily."

Pochopil jsem, že Alice musí být ta černovlasá holka. Teda pokud si ten dlouhovlasej blonďák nenechal změnit pohlaví a není teplej.

Já něco dostanu? Já? To si děláš srandu, krásko.

Odnesla mě nahoru do pokoje, kde jsem spal. Za námi se hrnuli ostatní. Kočky, to jste v životě neviděly. Ty dvě vykoupily snad celej Zverimex.

Hračkýýýýýýýýýýýýýýýýýý.

Balónky, klubíčka, další myšky, rolničky a k tomu hromady bašty. Granule, konzervy, kapsičky, tyčinky, kočičí bonbony pro zdravý zoubky, proti tvoření smotků chlupů v žaludku, na zdravou srst a bůhví, co ještě. Super kočičí záchod s tím nejvoňavějším kočkolitem, obrovitánský škrabadlo a prolejzadlo a jako překvapení nádhernej pelíšek. Jenom mě zaráželo, proč ho koupily čtyřikrát. A to jsem asi nebyl jedinej, protože hned v zápětí se Bella zeptala na totéž.

„No přece do každého pokoje jeden, ne?“ odpověděla Alice, jakoby to bylo jasný jako facka.

Tak si myslím, že máš postel volnou, Nádhero.

Vytřeštil na mě oči a zavrtěl hlavou: „Ten kocour se mi zdá. Představ si, že mi milostivě přenechává postel, když jste mu koupily ten pelech,“ řekl mý krásce.

„Vidíš, má tě rád,“ usmála se na něj.

„Ani bych neřekl. Pořád mi říká Nádhero,“ postěžoval si a sklidil další salvu smíchu od ostatních.

„Podívej, co jsme ti ještě koupily, číčo,“ povídá Alice a začala roztřepávat nějaký kousky látky.

Pro všechny svatý, co to je?

„Vidíš, jaký jsou to krásný oblečky pro kočičky? A tady ty návleky. V zimě ti nebudou mrznout ťapinky.“

Proboha ne! Do tohodle mě teda nenavlíkneš!

„Ale nejdřív tě budeme muset vykoupat. Neboj, Ugly. Koupily jsme i kočičí šampón, kartáče a osušky. Budeš fešák.“

Já a voda? No to už si vážně děláš prdel. Nikdy!

Zhnuseně jsem seskočil Belle z náruče a šel se prohrábnout tím bohatstvím.

Moment! Co je tohle?

Zrovna jsem prolejzal poslední papírovou tašku a narazil jsem na něco, co bylo pomalu větší než já. Obrovská kost, jak pro dogu. Tázavě jsem se podíval na čtenáře myšlenek, jestli mi jako může vysvětlit, k čemu mi to bude. Evidentně mu to zase přišlo velmi vtipné.

„Tohle není pro tebe, Ugly,“ vysvětlil mi Edward a vyndal kost z tašky, aby ji mohl ukázat ostatním.

Rose se zablýsklo v očích a povídá: „Ta je pro Jacoba, aby nechal na pokoji moje lodičky.“

Všichni se zase začali smát, ale ve mně dost zatrnulo.

Rány boží, oni mají psa!


Povídky od Linfe

Povídky od Sfingy

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1 2   »

29)  Ace (05.05.2011 10:36)

Tak a dost...číst tohle v práci,navíc v seriózní kanceláři plný kravaťáků je nebezpečný. Druhou kapitolu jsem ještě ustál,ale tohle už čte celej kancl. Klobouk dolu. Okusuju klávesnici smíchem. Jestli tohle není vrchol tak čtvrtou kapitolu už nedám...

Kristiana

28)  Kristiana (15.04.2011 16:46)

Dva velké měkké balónky Já toho Uglyho miluju Každopádně být Belou, asi se urazím :D.
Alice nezklamala, musí mít perfektně oblečenou i kočku...chudák Ugly :D :D
Jo kdyby věděl, jakýho psa mají. Jake nemá obdoby :D

kytka

27)  kytka (26.01.2011 12:22)

Yasmini

26)  Yasmini (19.01.2011 20:57)


Tak ta kost byla dobrá, a ten odpor k vodě :D :D
Y.

eMuska

25)  eMuska (25.11.2010 21:48)

Oblečenie? Hračky? Perfektné!...A súhlasím s Uglym, mať v rodine niekoho, kto vidí budúcnosť je dar!

24)  ada853 (13.11.2010 21:11)

mneli byste tam psat varovani nejist ani nepit malem sem se udusila jabkem a bylo to super akorat ho lituju podle toho co mu vsechno koupila za oblecky je to skvely

SarkaS

23)  SarkaS (08.10.2010 11:43)

chudáček Ugly, ALice má novou panenku... Prej Emmette on ti ji chce ojet. A konečná když vytáhli kost pro Jacoba...

MisaBells

22)  MisaBells (13.08.2010 19:33)

Já už nemůžu holky Tohle je vražda mé bránice Šatičky, kostička, pes... Nádhera... tleskááám... dochází mi síly, smích mi je bere. Miluju Uglyho!!!!

Rosalie7

21)  Rosalie7 (13.08.2010 03:31)

Naprosto chápu jeho zděšení, a to ani neví, jaká je to rasa
Prostě úžasné, skvělé do bytu i domu se zahradou jako účinný posilovač břišních svalů

Karolka

20)  Karolka (12.08.2010 23:44)

"Čumáčkovou, tu miluju!"
"Hračkýýýýýýýýýýýý!"
"Rány boží, oni mají psa!"

Nečekáte ode mě seriozná literární rozbor, že ne?

Liri2

19)  Liri2 (11.08.2010 20:22)

vzkaz pro sfingu a linfe: zrovna jste způsobily smrt mladé dívky protože se udusila smíchy :-D

18)  LostriS (10.08.2010 11:35)

a ta kost pro Jacoba.. :D

Amisha

17)  Amisha (10.08.2010 07:37)

Tahle kapitola byla nejlepší. Chudák Edward. Moc se těším na seznámení kocourka a Jacoba
Tak si myslím, že máš postel volnou, Nádhero.

16)  hellokitty (10.08.2010 00:53)

Bye

15)  Bye (09.08.2010 22:04)

Čumáčková, tu miluju.
A teď fofrem to setkání se "psem"! To budou teprve chlupy lítat :D

14)   (09.08.2010 22:03)


Noo jasné, že majú "Dunča"
Ugly je naozaj zlatíčko Tie jeho myšlienkové pochody a predstavy...:D
Edward s Emmom nemali chybu
Chcem ďalšiu kapitolku o kocúrikovi

Mili

13)  Mili (09.08.2010 21:35)

to byla bomba a ten závěr, ten mě úplně dostal

Michangela

12)  Michangela (09.08.2010 21:32)

Já se snad počůrám smíchy!!! Chudáček kocour! Neví co ho ještě čeká se šťastným budoucím majitelem velké kostičky.

Popoles

11)  Popoles (09.08.2010 21:00)

Geniální, víc ze mě asi teď nevypadne.
Ale je to úžasné!!!

Hanetka

10)  Hanetka (09.08.2010 20:57)

Kocour, to je moje. Jsem usmátá a uchechtaná a to jsem myslela, že po loučení s Anděly mě dneska ze stesku nic nevyvede. Tahle povídka to dokázala a jí jsem náramně vděčná!

1 2   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek