Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/thumbs/Edw%20a%20Jasp.jpg

Kdo měl na vybranou. A kdo ne...

 

Možná bych se na to vykašlala nebýt těch snů. Hned první noc po tom šíleném rozhovoru s Angelou jsem se ocitla na místě Lauren Malloryové.

Jasper byl u mě v pokoji. Povídali jsme si, jako bychom se dobře a dlouho znali. Jako bychom spolu chodili.

Seděli jsme naproti sobě na posteli a on najednou – pořád s tím lehce zdviženým koutkem rtů – jen tak prohodil:

„Bello, už spolu nemůžeme být. Myslel jsem, že s tebou to překonám, ale nejde to.“ Bolest, která mě po jeho slovech zavalila, se nedala k ničemu přirovnat. Pud sebezáchovy okamžitě zafungoval – zaryla jsem nehty vší silou do kůže na stehnech. Měl to být pokus tu děsivou hrůzu něčím potlačit. Naředit. Připomenutí, že existuje i jiná, normální, bolest.

„To nemůžeš, Jazzi,“ zasténala jsem. Jen pokrčil rameny. Díval se mi do očí, jako by pozoroval výsledek nějakého svého zvráceného pokusu. „To nemůžeš,“ šeptala jsem pořád dokola. A pak už to nebyl šepot. Ječela jsem tak, až mě bolely uši.

Snažil se mě uklidnit, pořád se otáčel ke dveřím. Věděla jsem, že je táta doma a že ho zřejmě k smrti vyděsím, ale bylo mi to jedno. Nedokázala jsem ten křik zastavit. A pak najednou klečel Jasper nade mnou, přikrýval mi ústa dlaní a druhou svíral moje zápěstí. Nehodlala jsem se vzdát. Zmítala jsem se v jeho sevření, kopala, vzpínala se. Dlaň na mých ústech se posunula výš. Zakryla i nos. Čím víc jsem bojovala o kyslík, tím rychleji jsem vyplýtvala jeho zbytky v plicích. Bolest na hrudi byla nesnesitelná. Pálilo to. Trhalo mě to na kusy.

A pak mě obklopila tma.

Tu první noc jsem se vzbudila zalitá potem a s tepem vyhnaným na hranici snesitelnosti. Rozsvítila jsem lampičku a snažila se srovnat dýchání i myšlenky. Pak jsem si všimla, že mě bolí i něco jiného. Odhrnula jsem smuchlanou deku. Hluboké rány na stehnech tvořily dva pravidelné oblouky. Přesně odpovídaly velikosti mých nehtů, za nimiž zůstaly velké kusy bílé kůže.

Na spaní už jsem si brala jen dlouhé volné kalhoty.


xxx


Dostat se u táty v kanceláři k Laurenině složce nebylo zase tak těžké. Případ sice po pár týdnech vyšetřování místní policií převzala FBI a ta dostala i všechny dosavadní záznamy výslechů, zápisy o prohledání Laurenina domu, domu bratrů Cullenových a okolních lesů, ale pečlivost maloměstských policajtů nezná hranic – všechny záznamy pořizovali dvojmo, takže kopie složky zůstala v plechové kartotéce kompletní.

Věděla jsem, kde si táta schovává klíče.

Když jsem mu první sobotu, kdy na něj připadla služba, přivezla oběd, vypadal překvapeně, ale potěšeně. A pak už stačilo nalít do něj dost kávy na to, aby si prostě musel odskočit.

Domů jsem odjížděla s vědomím, že na sobotní odpoledne mám o zábavu postaráno. Nakonec jsem skončila až v neděli nad ránem. Hned na začátku mě totiž zdrželo neplánované váhání. Opravdu chci číst záznam z Jasperova výslechu? Chci znát podrobnosti o jeho vztahu s jinou dívkou? Nerozhodně jsem ukazovákem přejížděla po seznamu dokumentů. To, co mě nakonec přimělo rozvázat tlusté spisové tkanice, byla jiná položka.

Záznam o výslechu Edwarda Cullena.


Jaký byl vztah vašeho bratra k Lauren?

Co myslíte?

Tu ironii si, prosím, odpusťte. Z výslechu se pořizuje písemný záznam. Tam to opravdu nevynikne.

Řekněme… Věděl, že ji brzo a bez větší námahy dostane do postele. Ona si ale myslí, že spolu chodí.

Vypadá to, že vám to vadí.

To je otázka?

Ano.

Tak používejte tvar a tón určený pro otázku.

Vadilo vám, že váš bratr chodí s Lauren?

Nijak zvlášť.

Jaký byl váš vztah k Lauren?

Nebyl žádný vztah.

Jak jste ji vnímal? Nesnášel jste ji? Měl jste ji rád?

I lhostejnost je příliš silné slovo.

Máte k někomu nějaký vztah, Edwarde?

Souvisí to nějak s Lauren?

Možná.

Tak až si to ujasníte, zvážím, jestli vám na to odpovím. To je všechno?

Co jste dělal ve čtvrtek večer?

Jako vždycky.

To je?

Četl a trochu hrál.

Hrál?

Hraju na klavír. Jen tak. Zabíjím čas.

Máte na to nějaké svědky?

Samozřejmě, že ne. Už víte, že bratr byl od toho odpoledne na cestě na Aljašku. A žijeme sami.

Myslíte si, že váš bratr by byl schopný Lauren třeba v afektu ublížit?

Můj bratr by nikdy nevztáhl ruku na žádného člověka.

Byl byste ochotný podstoupit výslech na detektoru lži?

Pokud přijdete s příslušným povolením, tak to zvážím.

Myslím jen tak, jako projev ochoty spolupracovat.

Spolupracovat na čem?

Na vyšetření zmizení Lauren Malloryové.

To je vaše práce. Jste za to placení.


Pochopila jsem pár věcí. Edward nenáviděl Lauren. Tak jako mě. A narozdíl od Jaspera, který strávil několik dnů u známých na Aljašce, neměl na dobu Laurenina zmizení alibi. Edward patřil k hlavním podezřelým.

Bála jsem se Edwarda Cullena.


xxx


To náledí mě překvapilo. Tátu ale rozhodně ne. Kola na mé předpotopní dodávce pečlivě omotal řetězy ještě předtím, než odjel do práce. Na boty mi ovšem žádné řetězy nepořídil, takže jsem se svalila při druhém kroku na lesklém chodníčku před domem. Potlučená a naštvaná jsem se nasoukala do auta.

A jako tehdy, po první noční můře s Jasperem v hlavní roli, i teď jsem další bolest ucítila až se zpožděním. Zhruba v půli cesty ke škole jsem si opatrně sáhla na koleno. Díra na džínách nestála za řeč, díra v mém koleni si vysloužila pořádné syknutí. Rychle jsem stáhla okénko. Pach krve mi zvedl žaludek. Spočítala jsem si, že nechat si to ošetřit ve škole mě nezdrží tak, jako kdybych se vracela domů.

Soustředění na to, abych neomdlela, způsobilo, že jsem odložila svou ostražitost a neplánovaně zastavila jen dvě místa od nich. Z auta jsem spíš vypadla, pravou nohou mi pulzovala nesnesitelná bolest. Se zatajeným dechem jsem se sklonila ke kolenu. Látka kalhot byla až k dolnímu okraji nasáklá krví. V ráně jsem zahlídla několik zadřených kusů štěrku. Do háje, to bude opravdové čištění.

„Ahoj, nechceš vzít na ošetřovnu?“ Znovu jsem málem upadla. Leknutím. A taky radostí. Ohromnou. Úžasnou. Nesmyslně mě napadlo, že vlastně neznám sama sebe. Takhle jsem se neznala. Nikdy dřív mě tak náhlé a prudké emoce neovládaly. Děsilo mě, jaký vliv na mě ten kluk má.

„Máš v kufru invalidní vozík?“ zaskuhrala jsem. Usmál se tak, že když mě vzápětí velmi rychle a velmi jemně popadl do náruče, nezmohla jsem se ani na sebemenší náznak odporu. Nevypadal nijak mohutně, přesto mě nesl, jako bych vážila jen pár kilo. Celou cestu na ošetřovnu se mi díval do očí. Napadlo mě, že to určitě klouže i tady, že by se měl dívat na cestu, ale nedokázala jsem se od jeho očí odtrhnout. Kombinace té děsivé černi a plavých vlasů, které mu neposlušně padaly do čela, mě přinutila zapomenout na bolest. Vlastně jsem se zmohla jen na jednu skutečně jasnou myšlenku.

Lauren neměla šanci. Jemu se nedá odolat.

Než jsme opustili parkoviště, na okamžik jsem vnímala i dva jiné lidi.

Edward stál u jejich auta. Jeho obličej byl naprosto… prázdný. Stál ztuhle, jako by ani nedýchal, a jen divně zaťatá čelist prozrazovala, že se s ním právě něco děje.

A pak Angela. Všechno to, co se tehdy v jídelně pokoušela zakrýt. Bolest. Vztek. Strach. Bezmoc.

Odpusť, Ang…

Počkal, dokud mi postarší ošetřovatelka nevylovila pinzetou poslední kousek štěrku. Slyšel moje sykání i nadávky. Posílala jsem ho pryč, vyučování už dávno začalo. Jen stál, opíral se o rám dveří, ruce v kapsách a úsměv na tváři.

Do náruče jsem se už nenechala vzít. Zavěsila jsem se do něj, ale noha pořád neposlouchala, a tak mě vzal levačkou kolem pasu a pravačkou podpíral můj loket. Bylo to tak… intimní, že jsem děkovala bohu, že při téhle cestě už můj obličej nevidí. Hořela jsem. Jeho ruce byly ledové. Zřejmě jsem ho nechávala naprosto v klidu.

„Co teď máte?“ prolomil dusné ticho.

„Biologii,“ odpověděla jsem a lekla se vlastního hlasu. Jako by se i on přizpůsobil Jasperově vlivu. Jako bych mu tím jedním slovem prozradila všechno o svých pocitech. Nereagoval na to, jen si mě pevněji přitáhl k sobě.

Přede dveřmi do učebny mě opřel o zeď a pustil mě. Stál ale tak blízko, že to bylo mnohem víc, než jakýkoliv dotek. „Půjdeš se mnou na ples?“ zeptal se hebce. Měla jsem chuť oběma rukama zatlačit na místo, kde se mi srdce chystalo prorazit hrudník. Aspoň trochu ho ztišit. Zpomalit. Zabránit tomu, aby mi dál pumpovalo tu horkou rudou lávu do tváří. Zavrtěla jsem hlavou a výmluvně sklonila oči k ovázanému kolenu. Uchechtl se. „Je to až za čtrnáct dnů, do té doby budeš v pořádku.“ Musela jsem se strašně soustředit, abych si vzpomněla na hlavní důvod, proč nemůžu jít na jakýkoliv ples.

„Já… netančím. Ne, to je slabé slovo,“ rychle jsem zvedla ruku, abych zarazila jeho námitky. Stál tak blízko, že jsem se chtě nechtě dotkla jeho ramene. Neodolala jsem a vteřinu tam ruku nechala položenou. Mrzelo mě, že přes tlustou bundu necítím teplo jeho těla. „Já skoro neumím ani chodit. Tanec je pro mě skutečné ohrožení na životě.“ Samozřejmě jsem si při tom posledním slově vzpomněla na Lauren. Okamžitě jsem vnímala, že teď blednu. Zadrhl se mi dech. Jako by mohl vědět, na co myslím, udělal dva kroky zpět a tím mě propustil. Nepřemlouval mě. Jen pokrčil rameny a bez rozloučení se obrátil k odchodu.

Dívala jsem se za ním. Na konci chodby se mihl nějaký stín. Na biologii jsem ten den seděla sama.


xxx


Čtrnáct dnů do plesu mě Jasper ignoroval. Ale ne uraženě. To by znamenalo aspoň něco. Jak to řekl Edward při výslechu? I lhostejnost byla příliš silné slovo. Nemohla jsem si nic nalhávat. Nedokázala jsem nemyslet na jeho náruč, na jeho oči. Na jeho ruku kolem mého pasu. Na jeho úsměv. Sama sebe jsem ponižovala: No jo, i mě dostihly hormonální reakce. Skončily časy, kdy jsem si mohla říkat, že jsem vůči hezounům imunní. Nepomáhalo to. Ani trochu. Protože v tom bylo něco víc. Mnohem víc.

Na ples šel nakonec s Jessicou. Hodí se k sobě, hudrovala jsem, když se to ke mně doneslo. Dva povrchní hezouni.

V sobotu po plese mě vzbudil telefon. Nevadilo mi to. Já seděla doma. Táta to vzal překvapivě rychle. On měl za sebou posezení s kamarády. Myslela jsem, že bude vyspávat. Pomalu jsem sešla dolů. Seděl u kuchyňského stolu, podpíral si bradu a zamyšleně se díval z okna.

„Stalo se něco?“ zeptala jsem se a zívla. Hlasitě polknul.

„Je to tu zas,“ řekl vzdáleným hlasem. Zpozorněla jsem.

„Jessica Stanlyová zmizela.“

 

 

 

povídky od ambry

 


předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

«   1 2

Astrid

17)  Astrid (27.12.2010 12:43)

Ahoj, tento diel ma nadchol - ako vždy:D Idem aj ja oprášiť rozpísaný "thriller" :D sa klepem

Silvaren

16)  Silvaren (27.12.2010 11:22)

Edwardův výslech byl naprosto úžasný. Edward byl tak odměřený a tajemný, jak jen mohl být. Pořád se mi nechce věřit, že by byl Jasper vraždící bestie - vždyť ta scéna před učebnou biologie byla tak žhavá! A taky se nemůžu rozhodnout, jestli Edward nebo Jasper. Páni, Ambro, co mi to děláš. Zase jsem úplně unešená.

ambra

15)  ambra (27.12.2010 00:41)

sakruško, mně taky, obzvlášť když vím, co se tam děje
Hanetko, mně to sedí, mě okouzlil skoro stejně jako Edward.
eMuško, viem a ja tiež a ešte nikdy som to neporušila;)
gabinko, ani jim, ani sebe
Nosska, Alice? Kde? Neboj, to se vyjasní. A brzo!
Janebko, prokouklas mě, aktuálně mě opravdu fascinují trochu zvláštní bratři . Ale jak jsem prozradila na začátku - nic není, jak se zdá;)
Yasminko - krevní konzervy
Marketko
AMO, neboj, ono se to vyvrbí;) slibuju!
Lio, Jasper - bídák... Ne neřeknu! Edík, no, toho jsi mi prokoukla skvěle a děkuju, že jsi ocenila ten trapný vtípek s detektorem. Nemohla jsem si pomoct, ta představa mě zbourala
Bosorečko, to je POKLONA!!!
Leni326, jsou krásní. Na tom se shodneme . A ano, něco za tím vězí
gucci, pejsánku můj zlatej, bé je správně . A všechno bude dobrý!!!
Karolko, po Tvém komentáři jsem skákala po pokoji a hýkala, protože jsem si uvědomila, že mě fakt znáš dokonale. Ano, všechno jsou to takové hormonální šarády, které se snažím zahalit nějakým nablblým příběhem, jen abych měla možnost je vyventilovat .Ne, vážně - taky je miluju OBA a tím jsem prozradila víc, než jsem chtěla;)
Děkuju, holčinky, vydržte, bude líp

Karolka

14)  Karolka (26.12.2010 23:38)

Po prvním díle jsem se nemohla rozhodnout. Teď už mám jasno. Uáááááááááááááááááááááááááá!!!
Musím to trochu vysvětlit. Ty víš, že od Eclipse si dost potrpím na Jaspera (a tvůj popis vlasů padajících do tváře...). Kromě toho, patřím do skupiny žen a dívek, které se nechávají uhranout "bad boys". Takže... ehm... ano, úplně Belle rozumím. A to je ještě slabý výraz. Uhňácala jsi ze mě modelínovou kuličku. Ta scéna před učebnou biologie!!!!!
A nesmím zapomenout velmi důležitou věc (která mě shodí už ale úplně). Ten policejní výslech Edwarda byl naprosto fenomenální. Na vlastní oči jsem viděla černobílý záznam policejní videokamery. Ale nejhorší je, že... Miluju je oba.
Ano, skrz hormonální mlhu jsem zděšená zmizením Jessicy Stanleyové. Ano, znovu mě uchvátil tvůj způsob psaní. Ty se prostě nezabýváš nějakým postupným odhalováním. Je to jedno "baf" za druhým. Ale já to miluju!

gucci

13)  gucci (26.12.2010 20:31)

ten záznam o výslechu se mi dost líbí...opavdu se ti to nádherně povedlo...arogance, chytrost i nápaditost...Edwrd je prostě svůj..jsem moc zvědavá jak se začne příběh rozuzlovat...Bells je buď naivka nebo jí Jasper dokonale ovlivňuje emoce.....

Lenka326

12)  Lenka326 (26.12.2010 20:14)

Ty to s tím strašením opravdu myslíš vážně? Tak nějak jsem doufala, že to byl jen první dojem, nedorozumění, ale z těch krásných Cullenovic kluků už jde hrůza doopravdy. Co za tím vězí??? Ach jo, no nic, už mlčím a čekám netrpělivě na další dílek, protože píšeš skvěle i když si pořád nedokážu připustit, že by moji dva miláčkové, Edward a Jasper, byli oškliví neřku-li zlí.

Bosorka

11)  Bosorka (26.12.2010 20:05)

Brrrr já budu mít zase sny...... holka ty to napětí dokážeš gradovat!

Lioness

10)  Lioness (26.12.2010 19:14)

Před chvílí mi srdce nebezpečně zpomalilo, to při větě „Jessica Stanlyová zmizela.“, a potom, ihned jak mi došlo, co to znemaná, a že je to konec kapitoly, jsem vytřeštila oči a srdce mi naopak bušilo příliš freneticky. A takhle to bylo celou kpaitolu. Přesně jako Bella - zrychlit, zpomalit, vynechat, zrychlit... Jen s tím rozdílem, že já se nečervenám.
Jasper působí jako ještě větší bídák, než minulou kapitolu. Pokud má svou schopnost (což předpokládám, že má), chápu Lauren i Jessicu. Ale nechápu jeho - proč si nechal Bellu utéct? Proč na ni použil pouze svůj upíří šarm, ale ne achopnost, díky které by ji k tomu, aby šla s ním, donutil?
Edward... Asi jsem trochu naivní, ale mě se tu táák líbí. Jak si drží odstup... Jako pravý drsňák... Pokud se bude v busoucnu chovat jako knižní Edward, tak se těším, moc. Už vidím tu chvíli, kdy se ten studený rezervovaný čumák k Belle zachová hrdinsky a galatně a ona prozře! Ale třeba to tak vůbec nebude...
Ten výslech byl geniální. Představa vyšetřovatele, až by Edwarda napojil na detektor lži...
A... Kde je Jessica?! Kde je/byla Lauren? Co se to děje?!

9)  AMO (26.12.2010 19:04)

To vo*e, pardon, omlouvám se, ale ještě včera jsem hulákala štěstím nad novým příběhem a teď se vyloženě děsím. Sice Jess ani Lauren nemusím, ale být podávána jako desert:/ :/ :/ .
No nic, vím, že nás budeš napínat a mi budeme skučet a truchlit, ale pevně věřím a doufám, že se to nějak vysvětlí.
A ty nám pak mile vše naservíruješ a mi ještě budeme tleskat a klanět se...jako vždy

Marketa

8)  Marketa (26.12.2010 18:53)

Yasmini

7)  Yasmini (26.12.2010 17:43)

Tak si uděláme rozbor díla. Co umí Jasper. Hmm. Tak to by vyvětlovalo proč mu žádná neodolá. No a teď jestli si domů vodí kravní konzervy nebo ne :D:D:):) Zmizí nezmizí.
No rozhodně uvidíme. Je to úžasné Ambro.

Y.

Janeba

6)  Janeba (26.12.2010 17:36)

Trénovala jsi to při Vánočním zázraku a zkoušela, co vydržíme, viď?! Takhle být ošklivá, teď když jsou svátky! Většina z nás je na měkko a Ty jdeš na nás s hororem v podobě podezřelých vraždících bratrů Cullenů! To snad né! Spíš než bouchat hlavou do zdi, bude lepší ... ! Ambřičko, opravdu skvěle napínáš, ale já doufám ve tvé milosrdenství a soucit, že najdeš jiného obětního beránka! Děkuji!

Nosska

5)  Nosska (26.12.2010 17:26)

Normálně jsem zmatená, jak lesní včela
Nejdřív jsem myslela, ztracená kamarádka byla Alice, to by mi dávalo smysl, ale ono ne. Navíc se Belle točí hlava z Jaspera, to už mi hlava vůbec nebere

4)  gabina (26.12.2010 16:29)

No ty brďo, dúfam, že je to nejaká "náhoda" a nemá to na svedomí ani jeden z úúúžasných bratov Cullenových - to by si im neurobila, že?

eMuska

3)  eMuska (26.12.2010 16:28)

a do kelu! všetko nasvedčuje tomu, že to bol Jasper, ale ja sabojím o Edwarda... neviem neviem, toto pravdepodobne nedopadne dobre a dokonca je tu aj možnosť, že Bella bude rovnako preč ako Jessica.Jazz má na ňu podľa mňa zálusk... Hm... Dúfam, že vieš, že ja som B&E team, však?

Hanetka

2)  Hanetka (26.12.2010 15:14)

A hernajs. Ambro, jsou Vánoce! To nás musíš tak strašit zrovna o svátcích? Jak zmizela? Kam zmizela? Je vysátá? A který z nich ji nechal zmizet, nebo se podělili?
A nějak mi nesedí to okouzlení Jasperem... je evidentní, že Edward se jí vyhýbá, protože mu nesnesitelně voní. Ale, ehm... No, tvrdila jsi, že tě prokouknu, ale zatím slušně tápu. A těším se, čím mě překvapíš!!!

sakraprace

1)  sakraprace (26.12.2010 14:51)

Byla jsem zvědavá, jaká bude tvoje další povídka a musím přiznat, že se celkem slušně bojím Je to tajemné a občas mi naskočí husí kůže.

«   1 2

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Eclipse still