30.12.2010 [22:15], sfinga, ze série Střípky lásky, komentováno 29×, zobrazeno 6143×

Návštěva u Swanů.

Edward a Tony.

Proč Edward před lety odešel?

+15

Musíme si promluvit, Bello

„Odkud znáš moje jméno? “ zeptala se tichým hlasem. Pochopila to!

„No, myslím, že tady zná tvoje jméno každý. Celé městečko čekalo, až přijedeš.“ Navázal jsem.

„Chci říct, proč jsi mi řekl Bello?“

Uvolněně jsem se usmál. „Máš radši, když se ti říká Isabella?“

„Ne, mám ráda, když mi říkají Bella.“ Opětovala můj úsměv a já měl najednou pocit, že se v pokoji rozzářilo slunce. Nedokázal jsem nic říct, nic udělat, jen jsem se pohledem vpíjel do jejích očí, které neuhýbaly pohledem.

Zaslechl jsem za sebou šepot.

„To se zcvokli, nebo co? A oba najednou?“

„Ne Emmette, to byly první věty, které jsem si s Edwardem před lety vyměnila.“ Vysvětlila hlasem, který mě hladil.

Zdálo se mi, že jsem tím vyčerpal všechnu svou odvahu. Nedokázal jsem nic dalšího říct, nic udělat. Jen jsem se usmíval a asi hodně připitoměle. Ale byl jsem šťastný, že se mnou mluví, že s ní mohu být v jednom pokoji.

Druhý Tony? Neuvěřitelné! Až na ty oči…Pomyslela si půvabná tmavovláska sedící vedle Anthonyho.

Bella vstala a představila ji.

„Představuju vám členku naší rodiny. Tamar Fabbri. Mou novou dceru a hlavně Anthonyho družku.“

„Tak to je to překvapení, cos nám slíbila, Bello?“zeptal se Carlisle.

„Ano.“ Potvrdila a ve mě se vzedmula vlna naděje. Má Bella je stále volná!

„Tamy, to je má druhá rodina. Carlisle, Esmé, Rosalie, Emmett, Jasper, Alice a… Tonyho a Nessiin otec Edward.“

Slyšel jsem to z  jejích úst. Tonyho a Nessiin otec. Jen jedna věc by to dokázala přebít. Kdybych ji mohl oslovovat – má ženo. Ale snad, možná… jednou…

Vím, že mě slyšíš, ty šupáku, tak si zapiš za uši. Nevím, proč se Bella rozhodla dát ti šanci, ale přísahám, jestli jí jen dotykem ublížíš, roztrhám tě a spálím tak rychle, že si to ani nestačíš uvědomit.

Jacob ve svých myšlenkách na mě křičel, ale já si z toho nic nedělal. Jenom jsem se mu podíval do očí a kývl, že rozumím. Z jeho výhrůžek jsem vydestiloval fakt, že mi chce Bella odpustit.

Moje Bella, má láska. V myšlenkách se mi honily nádherné představy. Její nádherné bílé tělo protahující se na prostěradlech, vlasy divoce rozházené a obličej zkřivený prožitou extází.

Ozvalo se divoké zavrčení.  A ještě jedno.

„Tony!“ pokárala našeho syna Bella. Nevšímal si jí a propaloval mě očima.

A sakra. Zapomněl jsem na jeho dar.

„Promiň,“ omluvil jsem se mu.

„Tak si chraň myšlenky.“

„Edward dostal ochutnat svou medicínu? Skvělý,“ jásal Emmett, který si dost užil mého okřikování.

Bella se usmála. Ne, zatím se mnou nemluvila, ale ani se na mě nemračila. První stupínek k úspěchu. Když pominu to, že mi Jacob cpal do hlavy stále výhrůžky, Tony mi hlídal myšlenky a Emmett se mi nepokrytě chechtal za zády, byl to příjemný večer. Věděl jsem, že dnes není ta pravá chvíle, abychom si s Bellou promluvili, to si žádalo soukromí. Myslím, že si to uvědomovala i ona. Spokojil jsem se s tím, že jsem z ní nespustil oči a poslouchal její melodický hlas. Vyprávěla o Volteře. Od rodiny jsem věděl, že tam byla společně s dětmi nucena strávit celý rok, ale to co nám teď předkládala, bylo prostě neuvěřitelné. Volturiové učící její ne, NAŠE děti, ona podstupující trénink, objev dalších poloupírů. A potom se pravděpodobně podřekla a svěřila se nám s něčím, co nevěděl ani Jacob. Renesmé ochromená Janeiným darem. Arův experiment!

Zavrčel jsem a nebyl jsem sám.

„Bells, jak to, žes mi to neřekla? Vždyť mohla Nessii zabít?“ Jacob vyskočil na nohy a vrčel na Bellu. Přiskočil jsem k němu a zavrčel na něj.

„Nech si toho, pijavice, já jí neublížím.“

„Nevypadá to tak, psisko,“ procedil jsem mezi zuby a dál mu blokoval přístup k Belle.

„Dost, vy dva,“ Bella mě obešla a postavila se mezi nás. „Právě proto jsem to dodnes nikomu neřekla. Ness se vzpamatovala a Ara zneškodnili Marcus s Caiem. Věděla jsem, Jacobe, že když ti to prozradím, jsi schopen sednout na letadlo a nechat se i zabít, jen abys pomstil Renesmé. Chránila jsem tě, ty osle. A ty se, Edwarde, uklidni, Jacob by mi nikdy neublížil. Natolik ho za ta léta znám.“

Vrčeli jsme na sebe, probodávali se očima, ale nakonec jsem ustoupil já a sedl si.

Bylo zajímavé, že nikdo za našich před tím nezasáhl, dokonce i Emmett si nechal své jindy nemístné poznámky pro sebe a Jazz ani nepoužil svůj dar, aby nás uklidnil. Hovor se znovu rozeběhl, jen já se nezapojil. Místo toho jsem přemýšlel o své roli v tomhle příběhu.

Vždyť nemám žádné právo ani k ní ani k dětem. Otcem se přece chlap nestává zplozením potomka, ale jeho výchovou a v tom já katastrofálně selhal.

Nech toho sebemrskačství a koukej to mámě co nejdřív všechno vysvětlit. Tony! Využil toho, že ho slyším a začal se mnou komunikovat pomocí myšlenek.

Proč mi najednou přeješ? Přece mě nesnášíš?

Nesnáším toho chlápka, co vzal před lety nohy na ramena a nechal mou mámu v maléru. Mám ji moc rád a nechci, aby se dál trápila. Takže si to koukejte vyjasnit.

Tony, já…

Vím, potřebujete samotu. Mám návrh. Pořád ještě platí, že v pátek se jede na společný lov?

Jo, ale beze mě.

Prima, řeknu mámě, ať zůstane doma. Budete mít dost času.

Díky ti.

Mně neděkuj, já jen chci, aby byla šťastná, víš.

Vděčně jsem se na něj podíval. Po zbytek večera jsem jen poslouchal ostatní a do hovoru se nezapojoval. Zvedli jsme se kolem jedenácté a rozloučili se. Odcházel jsem jako poslední a tiše prohodil směrem k Belle: „Děkuju.“

Bella

Netušila jsem, že můj vlastní syn se ukáže jako dokonalý dohazovač.  Ve čtvrtek mě pozval na lov. Jen mě. Bylo mi to divné, protože druhý den jsme měli jet všichni, ale souhlasila jsem.

Když jsme se příjemně nasycení vraceli domů, vybalil to na mě.

„Mami, nechtěla bys zítra zůstat doma?“ zeptal se.

„Pročpak?“

„Edward s námi nejede, tak jsem si myslel, že byste si to mohli vyříkat. O samotě.“

Rozesmála jsem se.

„Tak proto ten dnešní lov. Ty jsi ale lump, Tony.“

„Zlobíš se?“

„Ne, máš pravdu. Musíme pročistit vzduch.“ Pohodlně jsem se opřela do sedačky a s údivem zjistila, že se na zítřek těším. Před obličeje se mi objevila napřažená ruka s mobilem.

„Zavolej mu. Číslo mám od Ness. Je uložený jako Cullen.“

Našla jsem ho v seznamu a zmáčkla vytáčení.

„Anthony?“ Uslyšela jsem ten sladký nezaměnitelný hlas.

„Tady je Bella.“

Bylo slyšet ticho.

„Edwarde?“

„Belli? Děje se něco?“ ptal se a já v jeho hlase slyšela překvapení.

„Ne nic, jen… mohl by ses zítra stavit u mě? Až všichni odjedou?“

„Samozřejmě že se stavím. Já milu… Jsem rád.“

„Dobře tak zítra.“ Ukončila jsem hovor a podala mobil zpět synovi. Zdálo se mi to, nebo mi chtěl Edward říct ta dvě slova, která jsem neslyšela už tak dlouho?“

Druhý den jsem se od časného rána připravovala na setkání s osudem. Stála jsem před otevřenou skříní a přemýšlela, co si vzít na sebe.

Kalhoty a triko jako obyčejně? Tak mě znal, tak jsem dřív, až na výjimky, chodila oblečená.

„Bello, vezmi si ty šaty, co sis dovezla z Volterry,“ ozvala se mi za zády Tamar, natáhla se mi přes rameno a sňala je z ramínka. Mé rudé silvestrovské šaty s nemožným výstřihem.

„I ty, Brute?“ zasténala jsem a cítila se jako zápalná oběť.

Zasmála se, zavřela dveře a počkala, až jsem se vysvlékla jen do spodních kalhotek. Potom mi je pomohla obléct a zapnula zip na zádech.

„Náhrdelník si neber, ani lodičky a vlasy si nech rozpuštěné,“ radila mi.

„Tamar!“

„Bello, věř mi, až tě takhle uvidí, bude tak rozložený, že ti dobrovolně přizná i to, že zabil Kennedyho.“

„Počkej, tohle máš u mě schované, dcerunko.“  Nic neřekla, jen se usmála.

Sedla jsem si před toaletku a pomalými tahy si pročesávala si vlasy. Asi za půl hodiny bouchly na chodbě dveře a já zůstala doma sama.

Nervózně jsem přecházela po domě, z místnosti do místnosti, urovnávala věci dávno urovnané, smetávala neexistující smítka a počítala vteřiny a minuty. Když se konečně ozval zvonek, nadskočila jsem úlekem.

Je tady.

Každý krok mi trval nekonečně dlouho.

Otevřela jsem dveře a tam stál ON. Sjela jsem ho pohledem od černých kalhot, přes zlatavou košili, která byla vidět pod rozepnutou bundou. Díval se na mě a mlčel.

„Pojď dál, Edwarde.“

Ustoupila jsem ze dveří a nechala ho projít dovnitř. Sundal bundu a pověsil ji na věšák. Ukázala jsem mu směrem do obýváku. Sama jsem šla napřed. Za mnou se ozval šokovaný vzdech. Pro sebe jsem se usmála. Edward vydýchával moje holá záda. Náhle jsem se cítila sebejistá a sexy jako nikdy před tím. Došli jsme do pokoje a já se otočila k němu. Nečekala jsem, že bude tak blízko mě a nadechla se jeho nádherné omamné vůně.

Svět kolem mě přestal existovat.

Beze slova si mě přitáhl do náruče. Jeho ruce se setkaly na mých zádech a doteky se propalovaly do mé kůže. Objala jsem ho kolem krku a sama políbila. Tlakem svých rtů donutil ty mé, aby se pootevřely a potom je začal plenit. Byla jsem ztracená. Ten polibek se nepodobal žádnému z těch, které jsem s Edwardem absolvovala. Svět kolem mě byl náhle bez barev a zvuků, neexistovalo nic jiného než on. Trvalo to minuty, hodiny?  Nevím. Náhle jsem ztratila vládu nad svým tělem. Objal mě, kopnutím rozrazil dveře od mého pokoje a vnesl dovnitř. Postavil mě doprostřed místnosti a jeho horké, ano opravdu horké rty se přitiskly na můj odhalený krk.

A potom jsem jen slyšela bzučivý zvuk rozjíždějícího se zipu na mých šatech. Cítila jsem, jak mi přepychová látka sklouzává dolů po těle. Moje prsty se rozeběhly po zapínání jeho košile. Stáhla jsem mu ji z ramen a začala zápasit se zapínáním jeho kalhot. Děkovala jsem bohu za upíří šikovnost, protože touha mi zpomalovala pohyby. Když jsme stáli proti sobě nazí, díval se na mě pohledem, který mi pronikal až do duše. Opět mě chytil do náruče a s neskutečnou něžností pokládal na koberec. Lehl si vedle mě a jeho ruce náhle byly všude. Nezůstávala jsem pozadu a přejížděla mu po těle, které pro mě už nebylo chladné a tvrdé. A potom… potom jsem poznala, jak se musel dříve neskutečně držet zpět, kontrolovat se, aby mi jako křehkému člověku neublížil.

Každý jeho pohyb se mi zarýval do srdce, jeho hlasité projevy mě nutily, abych se přidala. Ani jeden z nás nespěchal, prodlužovali jsme to nádherné milování, pohyboval se ve mně mučivě pomalými pohyby a celou dobu se mi díval do očí, stejně jako já jemu. Možná, že jsem si to chtěla jen namluvit, ale viděla jsem v nich lásku, touhu a bezbřehou radost nad tím, že jsme opět spolu. Promilovali jsme celý den a celou noc. Krom vášnivých výkřiků a milostných slovíček jsme spolu nemluvili.

Svítání začalo pomalu přebírat vládu nad nocí. Vstala jsem a přehodila přes sebe koupací plášť. Najednou jako bych se před ním styděla. Stála jsem u okna a dívala se do zahrady.

„Musíme si promluvit, Bello.“ Řekl.

Otočila jsem se. Ležel na zemi, ruce za hlavou, pyšný ve své nahotě. Kývla jsem.

„Oblékni se, prosím.“

Pousmál se a vsunul nohy do kalhot. Zapnul si košili a posadil se na mou pohovku.

Zhluboka jsem se nadechla a řekla:

„Spusť.“

„Bello, nemá cenu, abych jsem ti omlouval za to, že jsem tě podezíral z nevěry. Byl jsem žárlivý k nepříčetnosti a zatemnilo mi to rozum. Chci ti ale vysvětlit, proč jsem ti nikdy nezval. Co ti řekl Charlie, že se dělo, když si byla v nemocnici?“

„Co se mělo dít? Jen to, že za mnou byla Esmé a Alice, ale že s ohledem na můj zdravotní stav je ke mně nepustil. Když jsem se pak vrátila, byli jste všichni pryč.“

Edward se hořce usmál.

„Takže ti to neřekl.“

„Sakra, tak se vymáčkni, co mi měl říct?“ rozzlobila jsem se.

„Belli, já za tebou byl. Hned jak jsem se to dozvěděl. Chtěl jsem se ti omluvit a říct ti… to je vlastně jedno. Chytil mě na chodbě. Strašně mě seřval, ale to jsem čekal. Jenže, potom z něj vypadlo, že ví, co jsem zač a jestli ti navždy nezmizím z očí, podpálí náš dům a postará se, abych tam uhořel i se svou bandou zrůd.“

„Ne,“ vydechla jsem. „To není pravda. Charlie se o tom, že jsi upír, dozvěděl od Jacoba a o mnoho týdnů později.“

„Věděl to, Bello. Věděl to od Billyho, vím to z jeho myšlenek. Chtěl jsem ochránit mou rodinu. Na mně nezáleželo, ale jim se nesmělo nic stát. Odstěhoval jsem je na čas od Evropy a sám ti zkusil zavolat. Bylo to někdy v době, kdy jsi porodila. Vzal to opět on a řekl mi, že sis vzala Jacoba a jsi s ním a dětmi šťastná, ať tě nechám provždy napokoji.“

Cítila jsem, jak se ve mně vzdouvá vztek. Takové ubohé lži. A zatáhnout do toho mého otce. Ten hajzl.

„Lžeš!“

„Nelžu.“

„Vždycky jsi mi lhal.“

„Párkrát jsem ti zalhal, ale pokaždé to bylo, abych tě chránil. Ne teď.“  Jeho konejšivý tón mi drásal srdce.

„Já to chtěla dát šanci, Cullene. Jsi lotr a Volturiové jsou proti tobě beránci boží. Táhni do pekla.“

Podíval se na mě pohledem, ve kterém nebylo nic, jen prázdnota.

„Nemusíš mě posílat do pekla, protože už tam žiju. Celých patnáct let.“

Vztek mě ovládl. Můj štít se napjal a udeřil do Edwarda takovou silou, že ho to odhodilo na zeď.

Vstal a s rukou na klice řekl.

„Miluju tě, vždycky jsem tě miloval. Ale přes tohle se musíš dostat sama. Jestli zjistíš, že ti na mně aspoň trochu záleží, budeš muset přijít ty za mnou. Sbohem, Bello.“

Dveře se zavřely.

Povídky od Sfingy

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1 2   »

29)  eMuska (14.10.2012 14:15)

sa mi nepáči, ako sa to otočilo. :/ on má byť predsa ten pokorný najpokornejší a nie Bella má prísť za ním... hm. ale aj tak sa z kapitolky teším, obaja sú šialene zamilovaní...

28)  maryblack (07.04.2012 01:23)

Teda to je mazec takže zato nakonec může Charlie?! No tak to mě po... Musím rychle dál

26)  Lipi4 (12.01.2011 14:08)

Sfinguško , .... moment ještě jsem se nevrátila do shopného stavu psát komentář ..... Ani nevím, kde začít .. . . Tony a Tamar jako dohazovači .... pak moment zralý na mrazák (nebo chlapa ) ... . .. a nazávěr hádka ..... ...Prostě je toto jedna z tvý úžasných , dokonalých , rozteklých , nádherných kapitolek

25)  eMuska (06.01.2011 21:00)

A do hája. Tak toto... som nečakala. A ja že budú konečne spolu! Jéémináčku! Som totálne našponovaná a každú chvíľu sa udusím... moje nervy.
Krásne!

24)  MisaBells (01.01.2011 20:30)

Ty vole! (pardon, emocionální a nekontrolovatelný první vlna pocitů) Tak a co jako já teď? Nejdřív nervozita, že bych i Patty okousala drápky, pak sex, až tu v okruhu deseti kilometrů slezl sníh a nakonec... Co to vůbec bylo za konec, ty jedna... Jedna... heh... No počkej!

23)  Bye (01.01.2011 17:11)

Tak takhle teda proběhlo jejich první a druhé setkání. Přiznám se, že když jsem v perexu zahlídla tu patnáctku, trochu udiveně jsem si pomyslela, že se spolu přece nemůžou hned milovat. Zdálo se mi to nějak moc rychlý. Ale při čtení ze mě ty obavy postupně spadly. Bylo to úplně přirozený!
"Z jeho výhrůžek jsem vydestiloval fakt, že mi chce Bella odpustit."
Tony příjemně překvail!
Kennedy
Tedy na konci mě ten smích docela přešel. Edwardův kus zapadnul do skládačky jejich příběhu. Výsledný obraz vypadá trochu jinak, než se bez toho chybějícího dílku zdálo...
A jeho poslední věty! Nic nenažhaví ženskou tak, jako odmítnutí

21)  eElis (31.12.2010 12:15)

Jelikož mi nešel net, tak mi uniklo hned několik kapitolek, které jsem teď shltla jedních dechem. Všechny byly víc než povedené, je to prostě nádhera. Jsem ráda, že se Tony nakonec dal dohromady s Tam, protože je to pro něj mnohem lepší partnerka než Tanya. A jsem i ráda za to, že se Bella rozhodla dát Edwardovi šanci, ale jen doufám, že se na to poví někoho od Cullenů anebo rovnou Charlieho, protože jinak ty dva asi nebou nikdy spolu.

19)  Amisha (31.12.2010 08:24)

Jsem z toho smutná takovej konec!
Hele já vím, že Edwarda nemáš ráda, ale... No i když zase jsi mu celkem dopřála to je taky pravda.
Jsem napnutá jak struna jak tohle dopadne

18)  sakraprace (31.12.2010 08:13)

A tak slibně to vypadalo A on se takto zapoil Charlie, tedy pokud to tak bylo, a tomu bude Bella těžko věřit. Jsem strašně zvědavá, co bude dál

17)  SarkaS (31.12.2010 01:09)

ty jsi... ty jsi... co jsi to udelala??? Uááá, to si děláš humor, tak to vypadalo nadějně a pak tohle. Sice jsem nečekala že to bude mít lehké a už vůbec ne že na ni bez obalu vybali neco co "pry" udelal jeji otec, ale uff aby za nim prisla sama? A ona ani neposlouchala? Jsem mimo...

15)  semiska (31.12.2010 00:05)

ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!!!!! Tak tohle je na vraždu! Sfingo, co jsem ti provedla, žes mě teď naprosto zabila??? Tak krásně to začalo a tak vražebně skončilo? Tak a teď jsem se vyřádila, zklidnila své roztřepané srdíčko, rozdýchala to a možná vykouzlím i pochvalu
Začátek skvělý. Jakeovi ruply nervy a díky tomu i Edwardovi, ale tak to se dalo čekat. Tony dohazovač perfektní, jen to asi nedopadlo tak, jak si to asi Tony představoval a až přijede z lovu, bude valit svoje bulvy
Bella a Edward... Takhle to dopadá, když se dva milují patnáct let a vidí se až po nich... NO a po kkrásném milování přijde k sobě opět rozum a chce znát pravdu. Pokud je pravda bolestná, neuvěří tomu ani ten nejrozumnější.Ach, tolik bolesti ke konci. Jak může jedna pravda zbořit znovu stavějící se základy? Tohle mu asi neuvěří, i když už teď nemá důvody, ani žádné skryté, aby jí lhal...
Uff... dostala jsem se z toho A že to byla fuška
Sfinguško, miluju tuhle tvoji povídku a ty to moc dobře víš Já jen doufám, že i když je pravda minulosti tak bolestivá, že ji ona dokáže přijmout a budou moci konečně spolu začít žít nový život začínající určitě svatbou jako počátkem...

12)  Nosska (30.12.2010 23:41)

Nooo, z téhle kapitolky mám rozporuplné pocity, nejdřív jsem se při návštěvě neuvěfitelně bavila. Potom jsem měla pocit, že jsem v bláznivý komedii, to jak se na sebe vrhli při vyprávění historie jsem cítila neuvěřitelnou úlevu, že už se věci vážně pohnou správným směrem a najednou BUM! a všechno je pryč. Teď by to měl Charlie vysvělit, teda pokud je to správnej chlap...

11)  Lia (30.12.2010 23:38)

1 2   »