Sekce

Galerie

/gallery/Spoutaní.jpg

Bella konečně dorazí do bytu, a tak dalším otázkám čelí už společně s Davidem. Cullenovi se nějak nestačí divit...

David se po nich rozhlédl. Všichni najednou vypadali tak... Ani nevěděl jak to popsat. Sklesle? Smutně? Provinile?... Stále intenzivněji mu docházelo, že kdyby měli potuchy o tom co tenkrát způsobili, že on existuje, bylo by všechno jiné.

„Jenže to už změnit nejde.” Ze vzpomínek mu vytanula vzpomínka na dobu, kdy Bellu přesvědčil, aby přestali s tím jejich věčným skrýváním. Její první myšlenka tenkrát patřila jim, chtěla se je pokusit najít, ale po půl roce to vzdali. Cullenovi po sobě nikdy nenechali ani stopu...


 

20. Rodinná idylka

Slunce se pomalu začalo vynořovat nad linii města a ozařovalo Atlantu prvními teplými paprsky. Dosáhlo i do bytu.

„Páni,” hlesla Alice, když měla konečně možnost užít si na plno výhled. Centrum a velkou část města měli pod sebou jako na dlani. Z její euforie ji však vyrušil lomoz a pak tlumená rána. Všichni se otočili k ochozu, který se táhl po jedné straně bytu.

To už však Bella vcházela dovnitř. Přelétla všechny pohledem a pak se teprve uklidněně usmála. Všichni vypadali více méně v pohodě. Včetně koček. Angela ji přiběhla okamžitě uvítat. Ostatní se však přecpaně válely po koberci a jen se líně olizovaly. Nemohly se skoro ani hnout. I její Angie se pod její náhle zvýšenou hmotností motaly tlapky.

„No co,” bránil se David. „Vypadaly hrozně hladově.” Bella protočila oči a raději to nekomentovala.

„Ale na mě jsi zapomněl,” vyčetla mu.

„Neměl jsem čas,” odpověděl jí s pokývnutím ke zbytku jejich rodiny. Oba se začali probírat obsahem kuchyně, až nakonec museli zkonstatovat, že jediné, co se tu najde, jsou fazole v plechovce. Tentokrát na návštěvu obchodu nějak nebyla příležitost.

Bella tedy hned dvě vysypala na pánev a David je začal míchat. Ostatní je jen pozorovali. Z každého pohybu těch dvou šla vidět dokonalá souhra.

Do toho se ozvalo znovu zahrboucení plechu a téměř nehlučná rána. Cullenovi se otočili k Edwardovi, který právě vcházel dovnitř. Tvářil se příšerně, jako by snad prožil noční můru, jenže to v jeho případě bylo nemožné.

David po něm jen hodil pohledem.

„Cos mu řekla,” šeptl k Belle.

„Všechno.”

„Vypadá na to.” Přistihl se, že je mu ho snad i trochu líto. Fazole už začaly probublávat a tak je shrnul na dva talíře. Sedli si společně vedle sebe a začali se nacpávat. Pohledem přitom sledovali Cullenovi, kteří jim ten pohled trochu zhnuseně opláceli.

„Takže se živíte i lidským jídlem?” projevila se Carlislova zvídavá povaha.

David přikývl. „Jo a občas i krví, ale to nám stačí tak jednou týdně.”

„Ale oči máte normální.”

„Díkybohu, ono by se mezi lidmi chodilo dost blbě se zářivě červenýma...”

„Počkat, jak červenýma?!” vyhrkla Alice. Pohledem se se zabodla do Belly. Představa jak... Ne, to by přece nemohla. Ve Volteře pro zdání normálnosti možná, ale jinak?

„Pijeme lidskou,” odpověděl nevzrušeně David a nacpal si další porci fazolí po pusy. „Zvířecí je hroznej sajrajt, to se prostě nedalo,” mumlal s plnou pusou. „Máma to kdysi zkusila a stačilo nám to oběma. Blee.”

„Mohli byste změnit téma? Já ještě jím,” zavrčela Bella.

Ostatní však byli tak mimo, že její požadavek úplně ignorovali.

„Chcete mi říct, že zabíjíte lidi?” ozvala se Alice. Jasper za ní začínal zabírat zvláštní odstín, skoro jako by zdravou lidskou barvu.

„Ne, jen si občas trochu cucnem a pak poupravíme vzpomínky. Nic si nepamatují, jen jsou drobátko unavení.”

„Ale jak je to možné?” nechápal Carlisle. „Muselo by u nich dojít k přeměně.”

„Nejsme jedovatí,” došlo konečně Belle, na co pořád všichni naráží. „Jed, který koloval Davidovi v těle, způsobil přeměnu nás obou, ale víc už ho v sobě prostě nemáme.”

„To je fantastické...” hlesl Carlisle, jen představa toho, že se mohou krmit a přitom lidem nezpůsobit žádné následky.

„To sakra není!” zavrčel Edward, který se konečně trochu vzpamatoval. Bella raději sebrala prázdné talíře a šla je umýt.

„O co jde?” nechápal Carlisle.

David se ohlédl po Belle, ale ta raději dělal mrtvého brouka.

„O její přeměnu,” odpověděl zpříma. Nedechl se aby jim to vysvětlil, ale Edward ho předběhl.

„Začala se měnit, když byla těhotná, trvalo to skoro dva měsíce!” V hlase mu zaznívala ještě hrůza z té představy. „To předvedl David tenkrát Jasperovi...” Ani to nedopověděl. Nedokázal to a ani to nebylo potřeba. Všem to došlo. Byla to Bellina vzpomínka.

Všichni vytřeštili pohled na Bellu. Ta měla chuť skoro couvnout, ale za ní už byla jen kuchyňská linka.

„Ze začátku to ale bylo mírnější,” hlesla.

Její ujištění ale moc nepomáhalo. Esme si vyděšeně překryla ústa hřbetem ruky. Nikdo z nich si nedokázal ani představit. Jak tohle mohla vydržet. Emmett byl přesvědčený, že by z toho člověk musel prostě zešílet. Pátravě se na Bellu zahleděl.

Bytem se ozvalo hlasité plácnutí. Rose se nechápavě ohlédla po Emmettovi.

„Komár,” hlesl nevšímavě.

Rose se zamračila, že si musí na ty svoje kravinky vybrat vždycky tu nejhorší chvíli.

„Na nás komáři nejdou, idiote,” sykla. Byla tak v ráži, že jí ruka okamžitě vyletěla k němu.

Ozvalo se plácnutí a překvapené syknutí. Rose překvapeně spustila ruku kousek před Emmettovou hlavou.

„Jau,” hlesl David a přetřel si temeno. Vlasy měl rozčepýřené do tváře. „Zasloužil si to,” zašilhal na zamračenou Bellu. „A stejně pořád čekal, kdy mu něco provedu.”

„Jsi jako malej!” utnula ho. Pak se otočila k ostatním. Překvapeně a někteří možná i trochu vyděšeně, sledovali jejich rozmíšku. Už ale neměla sílu jim cokoliv vysvětlovat.

„Když už jsme u toho,” oznámila tedy Cullenovým. „Tohle byl docela dlouhý den a docela bych byla vděčná za trochu klidu.”

Nechápavě se na ni podívali.

„Jdu spát, takže nashledanou.”

„Ale... ale venku je den,” vypískla Alice.

Bella cítila, že už jí mozek vážně začíná vypínat.

„Vlastně,” hlesla. „Tak budete muset zůstat.” S tím je prostě obešla a zamířila k posteli. Jen co k ní došla roztáhla ruce a svalila se na ni. Kousek se po chvíli ještě posunula, ale pak už se ani nehnula.

„Jo,” hlesl David. „Buďte jako doma.” Pak se zarazil a ohlédl na Rose s Emmettem. „Teda vlastně jako v hotelu.” Z Belliných vzpomínek věděl až moc dobře, jak to u nich doma běžně vypadá.

Došel za Bellou a stulil se na posteli vedle ní. Netrvalo to ani pět minut a David začal tiše pochrupávat.

Cullenovi na ně nevěřícně zírali. Nezbývalo jim než počkat na tmu, nebo až se ti dva vzbudí. Posedali si tedy na křesla a jen Alice začala šmejdit tiše po bytě. Po kratičkém zaváhání se vydala i ke skříni vedle postele. Bytem se ozvalo tiché syknutí.

Alice se podrážděně otočila na ostatní a třela si čelo.

„Zase štít,” zavrčela. Bella jim evidentně nevěřila natolik, aby v jejich přítomnosti nechránění klidně spali.

Alice se vydala tedy ke zbytku rodiny. Kousek od Jaspera se jí však okolo nohou proplížila přikrčeně Angela.

Alice jen zaskřípala zuby, když si ta chlupatá potvora doklusala až k posteli a vyskočila na ni. Stočila se spokojeně a posledním volném místě, co tam zbylo, a spokojeně začala příst.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1 2   »

Evelyn

25)  Evelyn (14.01.2011 13:10)

Petronelka

24)  Petronelka (10.12.2010 10:50)

Perfektní, nevím, co víc bych ti na to měla říct, moc se mi to líbí - jsem hrozně ráda, že jsem tuhle povídku kdy začala číst, protože je to naprosto perfektní.
Jsem hrozně zvědavá, co se stane, až se Bella s Davidem zbudí, bude nový vodopád otázek, nebo co je čeká?:p
Tak nic, dost otázek bez odpovědí, jdu na další kapitolu:D

23)  Lejla (26.11.2010 11:53)

Tak to byl úžasný dílek. Cápu, že je Bella nedůvěřivá, kdo by po těch letech nebyl

22)  Martinka (16.11.2010 19:06)

úžasný!!!! Moc prosím o další kapitolku!!!

21)  Tru (16.11.2010 16:31)

Bude se dneska Spoutávat? Prosím:) Klečím na kolenou
Ó velká Texie

20)  kytka (14.11.2010 23:59)

19)  lacerta (14.11.2010 19:02)

Texie, ty jsi prostě ZVÍŘE! A pokud je ten Mayský tvůj, tak máš doma úžasný kožich! :oD

18)   (14.11.2010 18:12)

Alice se nedostane do šatny Šikovná Bella
Emmett jako vždy neudrží vážnou konverzaci:p :D
Angela mě pořád dostává! Vypadali hladově!!!

17)  Lexie (14.11.2010 10:46)

16)  Lucie (14.11.2010 08:25)

Michangela

15)  Michangela (14.11.2010 08:16)

Jsem unešena! Krásně propracované a nádherně zkombinované veselé i tragické okamžiky. I když taky záleží na pohledu, že? Tragédie pro Alici je nedostat se na prohlídku šatníku, ale Bellu to určitě pobaví.

Marketa

14)  Marketa (14.11.2010 01:13)

to je tak krásný hlavně David a Bells

13)  hellokitty (13.11.2010 23:50)

semiska

12)  semiska (13.11.2010 23:44)

Texie, fakticky úžasný. Ti dva(Bella a David) mají prostě svoje návyky a nic nerozhodí. NO, jsem zvědavá, jak tohle fakt dopadne. MOc se těším na další.

Texie

11)  Texie (13.11.2010 22:22)

Liz:
No to tedy bude. Zaručuji, že do pár kapitol ho budete dokonce zbožňovat.

10)  bb (13.11.2010 22:19)

Texie, ty jsi odhalila mé velké tajemství... blázen jsem byla, jsem a vždycky budu no co svět je přece krásnej

nějak se téhle kapitolky nemůžu nabažit ....

9)  Liz (13.11.2010 22:18)

Tak koukám, že s Davidem bude ještě standa
skvělá kapitolka

julie

8)  julie (13.11.2010 22:05)

Chá,Alice,Angela za nima na postel může bez prolémů..vy ne!!!
Jo,Edwarde,fakt,skoro to bylo jako bys nikdy nebyl...
Cesta do pekla je dlážděná dobrými úmysly,co?

7)  nathalia (13.11.2010 22:03)

SUper kapca!!! Tesim se na dalsi!!!

Ewik

6)  Ewik (13.11.2010 21:48)

Skvělá kapitola

1 2   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Edward & Bella