Sekce

Galerie

/gallery/th_BD_B_feathers-ed.jpg

Ten soundtrack BD mě nějak rozněžnil... :) Takže tohle je kratinká povídka o ránu po Bellině první noci na ostrově Esmé. Edwardovo sebemrskačství šlo stranou, jenom prostě pohoda, jak si to představuju já. „Přístupnost“ neumím moc odhadnout, ale raději 18+

Sněží?

Zamžourala jsem a zamrkala, abych své ospalé oči zaměřila na výjev před sebou.

Vycházející slunce krájelo svými paprsky prostor místnosti na proužky, některé široké a jiné zas tenoučké. Sníh v těch zářících pruzích poletoval...

Trochu jsem se nad tím výjevem zamračila – jak to, že je všude bílo?

Převalila jsem se z boku na záda, složila ruce za hlavu a pozorovala létající peříčka všude kolem. Pootevřeným oknem sem vál lehký vánek a bylo cítit moře. Vánek rozfoukával heboučké bílé obláčky po podlaze, až se honily v drobných vírech.

„Jak je ti?“ ozval se tichý a sametový hlas vedle mě. Usmála jsem se a zkoumala své pocity.

Otočila jsem hlavu směrem, odkud se na mě díval můj muž. Pomalu jsem se přesunula k němu, abych se přitulila. Lehla jsem si mu na rameno a on mě jednou rukou objal.

Jak vyjádřit takový obrovský klid, který jsem cítila? Ten úžasný mír a spokojenost? Tahle chvíle byla prostě tak dokonalá! Jsme spolu na překrásném ostrově. Sami. On tu byl pro mě a já zas pro něj, nikdo se nás nechystal zabít, nikdo nás nerušil…  Povzdechla jsem si. Zavrtal se mi nosem do vlasů a políbil mě na temeno.

„Myslím, že to neumím popsat slovy, Edwarde. Prostě nádherně. Nádherně,“ zašeptala jsem.

„Jen mi něco prozraď.“ Zaklonila jsem hlavu, abych mu viděla do očí. „Proč je tu všude to peří?“

Pozoroval mě tmavnoucíma očima a pak se tajemně usmál.

„Nemohl jsem jinak. Úplně jsi mě dostala… A to, co jsi ve mně rozvířila, odnesl ten polštář,“ odmlčel se, pootevřel ústa a jeho temné oči se zahleděly na mé rty. Cítila jsem, jak mě polévá horko.

„A ještě čtyři další… A taky čelo postele…“ Vyjmenovával šeptem škody a přitáhl si mě k sobě, až jsem ležela na něm. Položila jsem dlaně na jeho hruď a opřela si o ně bradu. Ležel na jedné ruce a druhou mě zlehka hladil po zádech, hlavu skloněnou a nespouštěl ze mě oči. Zvedala jsem se a klesala souběžně s jeho dechem a místo, aby mě to uklidňovalo, probudilo to ve mně novou vlnu touhy.

Olízla jsem si zlehka rty a dívala se mu do očí, zatímco jsem pomalu nakláněla hlavu, až jsem se dotkla nosem jeho krku. Přejela jsem špičkou nosu po jeho pokožce a vdechovala tu jeho nádhernou vůni. Neodolala jsem a políbila ho na krk. Pak trošku výš… A ještě kousek, abych mohla mezi zuby stisknout jeho ušní lalůček.

„Bello?“ zavrčel tiše.

„Hm?“ nenechala jsem se vyrušovat a pokračovala v ochutnávání jeho ouška.

„Myslel jsem… Jestli třeba nechceš… Projít  se? Nebo snídani… Zatraceně…“ procedil skrz zuby, když jsem se klínem otřela o ten jeho a cítila odezvu.

„Vím docela jistě, co chci,“ pošeptala jsem mu do ucha a znovu jsem jemně zavrtěla boky.

Jeho ruka pak z mých zad klouzala až na zadeček a zatlačila na něj, aby mě přiměla zopakovat, co jsem právě udělala. Spokojeně jsem vydechla. Edward ztěžka polkl a překulil se na mě, abychom pokračovali v tom, co jsme začali včera v noci.

A za chvíli už nesněžilo, ale chumelilo.

 

 

 



 

 

 

 

 

 

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

«   1 2

Lenka326

8)  Lenka326 (13.11.2011 21:01)

Hezké, něžné pohlazeníčko. Moc se ti to povedlo.

7)  Alex (13.11.2011 20:47)

Moc pěkný a taky uvěřitelný, dokážu si představit, že by to takhle bylo.

Hanetka

6)  Hanetka (13.11.2011 20:44)

Mají ještě nějaké polštáře? Aby měl do čeho kousat...

Evelyn

5)  Evelyn (13.11.2011 20:43)

Tohle bylo nádherné! Miamam, klaním se

Popoles

4)  Popoles (13.11.2011 20:30)

Nádhera, takové pohlazení po duši. Díky.

bb119

3)  bb119 (13.11.2011 20:24)

Pohádkově krásný

Bosorka

2)  Bosorka (13.11.2011 20:17)

Ježiši, to bylo krásný!

Nosska

1)  Nosska (13.11.2011 20:13)


Nádherně popsaný, žádný výčitky, nedorozumění a paodobně.

«   1 2

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek