Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/thumbs/Sn%C4%9Bn%C3%AD.jpg

Jacob Black jinak a přece stejný. Bella Swanová po svatbě zmizela z Forks s ostatními Cullenovými. Nekonal se žádný otisk do Renesmé ani do žádné jiné. Jak se vypořádá se "zradou" kamarádky? A co se životem, který teprve začíná žít?

Osud, ten potměšilý stařík, mu přichystal dobrodružství daleko od Forks, daleko od Ameriky...

Změny

Zpackanej život.

Seděl jsem na tom zatraceným útesu a čuměl na moře. Tady se to všechno pokazilo. Kdyby neskočila dolů, ta pijavice by se nevrátila a ona by byla má.

Jediná holka, kterou jsem kdy miloval.

Bella.

Už nikdy se na mě nepodívá těma krásnejma čokoládovejma očima, neskousne si ret, nezačervená se. Ne na mě. Je z ní stejná pijavice, jako je on.

Do prdele, život není fér.

Naposledy jsem ji viděl na svatbě a pohádal jsem se s ní. Nemohl jsem uvěřit, že byla tak pitomá a chtěla se milovat s upírem. Rozešli jsme se ve zlým. Vlastně mě museli kluci ze smečky odtáhnout.

Z líbánek se nevrátila. Charliemu zavolali, že je nemocná a tečka.

O měsíc později mi zavolala. Její hlas jsem skoro nepoznal, ale došlo mi to, je upírkou. Tak, jak to vždycky chtěla. Rozloučila se se mnou a popřála mi štěstí. Praštil jsem s telefonem tak silně, že jsem ho rozbil napadrť.

Co bylo divný, že Charlie neplašil z toho, že se s ní nevidí. Moc to bylo divný. Párkrát jsme ho zahlídli, jak jeho auto míří k odbočce k jejich domu, ale dál nikdo z nás nešel. To bylo jejich území. Táta se z něj snažil něco vytáhnout, ale Charlie mlčel jak zařezanej. Teda on toho nikdy moc nenamluvil, ale teď byl jak sfinga. A začal randit se Sue Clearwaterovou. Páni, to byl gól. Táta upírky a vlkodlačí máma.

Cullenovi si dál pinožili ten svůj vzornej život a my hlídali naše území. V říjnu si  Carlisle domluvil schůzku se Samem a naší smečkou. Setkali jsme se na mýtině, kde jsme před čtvrt rokem bojovali s novorozejma. Přišel sám, jen v doprovodu toho ramenatýho upíra. Měli odvahu, protože my dorazili všichni. Já a Sam v lidský podobě, zbylá smečka nás jistila.

„Přišli jsme vám poděkovat a rozloučit se,“ začal upír.

„Odcházíte?“ zeptal se náš Alfa.

„Jsme tu už moc dlouho a pro naši novou členku bude lepší, když bude v místech, kde na ní nečeká tolik nebezpečí.“

„Bella?“ vyhrkl jsem. „Jak se má?“

„Bella se má dobře, pozdravuje tě, Jacobe. Zvládá to dobře, jako zkušený upír. Není divoká ani nebezpečná, jako obvyklá novorozená. Ale o ni se nejedná. Přibyla k nám ještě jedna osoba a s tou je to trochu komplikovanější. Pro její i vaše bezpečí, se odstěhujeme.“

„Nová upírka?“ zeptal jsem se, protože jsem to nějak nechápal. Bella není jako novorozená? Tak koho v tom svým proskleným baráku ukrývaj?

Carlisle kývnul: „ Dalo by se to tak říct. Chtěli jsme vám poděkovat za ochranu a pomoc, kterou jste nám poskytli. Pokud se ještě někdy do Forks vrátíme, bude to tehdy, až poslední svědek naší přítomnosti bude navěky spát. Děkuje Vám.“

Napřáhl ruku k Samovi a ten ji s mírným zdráhání přijal.

A byli pryč. Do tejdne byl dům prázdnej. Bella definitivně odešla z mýho života. Najednou byl v rezervaci klid.

Nehroutil jsem se, nejsem holka, ale život se pro mě stal jen šedivou nutností. Chodil jsem do školy, na hlídky s ostatními a snažil se hlídat si myšlenky, abych zbytečně netrápil ostatní. Učil jsem se dobře a tak mě v maturitním ročníku rada donutila, abych si podal přihlášky na pár škol a zažádal si o stipendium. Byla to zbytečná práce. Výsledky jsem měl sice dobrý, ale stýpko ani studijní půjčku jsem nedostal. Kde bych vzal na školný? No a tak jsem se smířil s tím, že si po škole maturitě najdu práci v nějaký autoopravně.

Byl začátek června a já se dovalil ze školy domů. V kuchyni na mě čekal táta a se špatně skrývanou dychtivostí upřeně zíral na tlustou obálku na stole.

„Co je?“ zeptal jsem se.

„Přišla ti pošta, Jakeu.“

„To vidím,“ řekl jsem a převracel to v dlani. Přišlo to z Washingtonský státní univerzity. „Asi mi zpátky posílaj nějaký papíry.“

„Jacobe, takhle tlustou obálku dostala Rachel, když ji vzali.“

„Blbost. Zamítli mě, protože nemám na školný,“ zabručel jsem, ale pak jsem odtrhl chlopeň.

Psali mi, že se objevila soukromá nadace, která podporuje domorodé Američany a protože vyhovuju ve vše směrech, bla bla bla…

Vzali mě a mám nejen zaplacený školný a ubytování, ale navíc ještě tisíc dolarů měsíčně. To bylo víc, než jsem čekal. Znamenalo to, že po dobu školy nemusím shánět práci, tohle pokryje všechny mý výdaje. Navíc je fakulta strojírenství v Seattlu. Horečně jsem hledal název tý nadace.

CSM foundation.

Nic mi to neříkalo. Zkusil jsem si to najít na internetu. Nic moc. Založena před pěti lety, financovaná neznámým filantropem a anonymními dárci. Podporuje studenty indiánského původu, kteří mají dobré výsledky a nedosáhnou na jinou finanční pomoc.

Teda, ještěže mě všichni zamítli, takhle štědrou podporu bych nikde jinde nedostal. Táta měl ze mě šílenou radost a já? Vylítnul jsem ven a ještě v běhu se přeměnil, dolítnul jsem na naše místo a z tlamy se mi vydralo zavytí. Ozvěna mi ho vrátila zpět a po chvíli jsem slyšel i ostatní.

Jacobe!!

Ty, vole, tys to dokázal.

Bude z tebe študovanej pán, to abych si nacvičil klanění, co?

Nechte, třeba vynalezne perpetum mobile.

Jáásně a dostane Nobelovku.

Šašci, štěknul jsem, po tomhle se mi teda stejskat nebude.

Byli kolem mě. Celá smečka. Radovali se se mnou, Paul mi skočil na záda a porazil mě do mechu. Blbli jsme jak štěňata a já cejtil, že tohle bude pro mě novej začátek.

Slavnostní ukončení školy jsme oslavili u táboráku a hned druhej den jsem nastoupil na brigádu do tý autoopravny, co jsem si původně vyhlíd jako zaměstnání. Musel jsem si vydělat pár doláčů. Na notebook, mobil a nějaký slušný hadry do školy. Nemůžu tam přijet jako drban jen v šortkách. Makal jsem tam tři měsíce a dostal o moc víc, než jsem čekal. Koupil jsem si slušnej noťas, všechno ostatní a zbylý prachy nabíd na přilepšenou tátovi. Zavrčel na mě líp než Sam a nevzal si ani cent.

Byl pátek a v sobotu jsem odjížděl. Končil jsem akorát balení, když do okna mýho pokoje nakouknul Sam.

„Jakeu, pojď se projít,“ řekl alfovským hlasem a mě se rozklepala kolena.

Vyskočil jsem z okna a táhnul se za ním k lesu. Když jsme byli z dohledu vesnice, zastavil se a točil se na mě. Tvářil se šíleně vážně.

Vybalil to na mě.

„Hele Jakeu, víš, že jsou Cullenovi v tahu už třičtvrtě roku. Na hlídkách jsme nezachytili žádnej pach upíra.“

„To snad je dobře, ne?“

„No, je.“ Lezlo to z něj jak z chlupatý deky.

Koukal na mě a nic neříkal.

„Hele, Same, vybal to,“ vyjel jsem na něj, když už jsem začínal mít jeho mlčení plný zuby.

„No, jedeš pryč… a… prostě… nebylo by dobrý, kdybys sebou na školu vláčel vlka.“

„Co?“ nevěřil jsem svejm uším. On mi chce vzít vlka? Teď, když jsem si už na něj zvyknul? Když jsem se popral s tou bestií ve svý hlavě?

Najednou se narovnal a jako by povyrost. Stál přede mnou se založenýma rukama a díval se na mě přihmouřenejma očima.

„Jacobe Efraime Blacku, já tvůj Alfa ti od této chvíle zakazuju přeměnu ve vlkodlaka.“

Zařval jsem, před očima se mi zatmělo a moje pěst se vymrštila. Inkasoval ránu do nosu. Zapotácel se, ale ustál to. Promnul si obličej, vyčítavě na se mě podíval, otočil se a odcházel do lesa.

Aúúúú, on mi vzal vlka!

Druhej den ráno jsem se rozloučil s tátou, nasedl do rabbita a bez ohlížení se rozjel. Kašlu na smečku, kašlu na pijavice. Jsem obyčejnej kluk, kterej jede na univerzitu.

***

Stál jsem před pokojem v kampusu. Můj novej bejvák. A v tom bejváku jeden spolubydlící. Rozvaloval se po posteli, v uších špunty a prackách iPod. Hubenej, špinavej blonďák, ksicht, na kterej letěj holky.

„Hele, přírůstek,“ zaradoval se a švihem vyskočil z pelechu. „Páni, tebe je ale kus chlape,“ hvízdnul si, když si mě změřil od hlavy k patě.

„Máš něco proti tomu něco?“ zeptal jsem se a hodil bágl na volnou postel.

„jasně že ne, jen by mě zajímalo, čím vás v rezervaci krměj?“

Zavrčel jsem.

Zved ruce v obranným gestu: „Nono, sorry, mě nevadí, že seš indián, kámo. Jen bych taky chtěl takovej lapač na ženský,“ smál se a ukázal na můj biceps.

Uvolnil jsem se.

„To je indiánský tajemství, a když ti ho řeknu, tak zkameníš,“ zazubil jsem se na něj a napřáhl ruku. „Jacob Black.“

„Mark Owen,“ stisknul mi ji a vyjekl. „Ty vole, ty máš stisk jak bejk, asi si tě najmu jako bodyguarda.“

„Sem drahej, beru šedesát minut za hodinu,“ rozchechtal jsem se.

„Uááá, až tak, to budu muset šetřit,“ pokračoval ve stejným duchu Mark a mě se čím dál tím víc líbil. Vypadal na pohodovýho chlápka.

Tak jo, jde se vybalovat.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

Jalle

18)  Jalle (26.05.2013 19:20)

na túto poviedku som sa veľmi tešila, oplatilo sa čakať- 1. kapitola ma dostala

Marcelle

17)  Marcelle (21.03.2012 21:55)

Moc hezký začátek

Bosorka

16)  Bosorka (11.03.2012 07:26)

Ivuško, kdy bude další?

15)  marcela (08.03.2012 08:36)

Jenom si chrochtám,kouzelné,příjemné,skvělé.

14)  mollynkaska (07.03.2012 20:13)

No jo Cullenovi (přesněji Bella) to zařídili. Vypadá to na krásnou povídku... ;) A tenhle začátek se mi moc líbil.

Twilly

13)  Twilly (07.03.2012 07:27)

Tak jo, Ivuš, nezklamala jsi, ostatně, jako vždycky. Nechybí vtip tobě vlastní a něco mi říká, že drama to hude jestě pořádný. Akorát se těším na ten atomovej výbuch, až jacob zjistí, kdo je za tou nadací. Nechápu, že jim to netrklo...... No jo, chlapi

Lenka326

12)  Lenka326 (06.03.2012 20:36)

Wow, Sfinga píše, hurá. Ale taky jsem v šoku, Jacob není vlk. Co bude dělat? Je z něho obyčejný, pohledný a urostlý původní obyvatel, studující VŠ, bez rodného kmene, bez smečky, bez vlčího stínu, bez pijavic, bez lásky. Jen se stípkem z tajemné nadace CSM (domýšlet si lze, že?)
Nooo, tak to jsem fakt zvědavá, co s tím vším má Sfinga (kromě autorství) a co ho vlastně čeká.
Víš, že ty můžeš za to, že jsem si oblíbila Jacoba Blacka, takže ti plně důvěřuju, že jsi připravila svou další lahůdku. Přeju ti, abys byla zdravá abys mohla v pohodě psát, protože už se na to těším.

Sundance

11)  Sundance (06.03.2012 20:32)

Tak, začátek celkem slibný.. Jen mě zarazilo, že skoro nikde nebyly nějaké pocity.. Např.: Vzal mi vlka. A tímhle to končilo.. Víc bych se rozepsala a myšlenkové pochody bych psala spisovnou češtinou.. Jinak se mi to doopravdy líbí.. ;)

Linfe

10)  Linfe (06.03.2012 20:02)

Tak jo, jsem ohromená. Přiznávám bez mučení, že jsem to otvírala se strachem, že to zas bude nějaká spíš pocitovka se srdceryvnými výlevy, ale tohle mě VELMI mile překvapilo. CSM foundation? Paráda :-) a perlička se šedesáti minutami nakonec jen podtrhla pozitivní dojem z kapitoly. Takže Ivuš, příště sem tu zas a se mnou přijde...no, však víš :) Bravurní návrat, gratuluju a jen tak dál. *fworks* *fworks*

Kamci

9)  Kamci (06.03.2012 19:43)

CSM... že by Cullen, Swan, Masen? (jen tak si tu zbytečně kuju pikle, tak si mě nevšímej )
Ale co ten zákaz přeměňování
skvělý začátek , pomalu jsem se začala bát, že sis psaní téhle povídky rozmyslela, tak se tu teď nehorázně raduju

Marvi

8)  Marvi (06.03.2012 18:26)

On nemá vlka??? To ty moje počáteční naděje vzaly za své... No každopádně se budu těšit na další kapitolky. Naděje umírá poslední a Jacob mezitím pozná svět tuším, podle toho co naznačuješ

ambra

7)  ambra (06.03.2012 17:23)

Chjo, tak málo stačí a je všechno jinak:( . Jsem z toho celá smutná, ale když nad tím chvíli přemýšlím, tak tohle možná není tak špatná varianta. Žádné hups z jedné lásky do druhé. Jacob smutní, ale pozná i nové lidi a úplně normální život. Bez upírů. Bez vlků. I když pořád doufám, že ta jeho na něj čeká a roste tím šíleným tempem;) . Moc se těším na další!

SarkaS

6)  SarkaS (06.03.2012 11:05)

Aúúúú, on mu vzal vlka! :( :( No, dobře co se dá dělat, autorka míní my si musíme zvyknout Tak, Ivuš, copak pro něj pro kluka asi plánuješ?

maryblack

5)  maryblack (06.03.2012 07:30)

Bezvadný, Ivuš Už se těším na další :) :)

Empress

4)  Empress (06.03.2012 02:41)

Hip, hip, hurá, je to tu
Ivuška bolo to skvelé

MisaBells

3)  MisaBells (05.03.2012 23:45)

Cituji: "Jacobe, ty vole, tys to dokázal!" Jsi venku, chlape! Pustila tě! Juhůůůů. Ivísku, ani nevíš, jak dlouho jsem čekala na chvíli, kdy s tímhle konečně vyrukuješ. Tak prokřupat prstíky, namasírovat jejich bříška a rozjeď to, draku! Máš skvěle našlápnuto, vlčice! Pusu tvá

Bosorka

2)  Bosorka (05.03.2012 23:13)

On mu vzal vlka? Ale to se nesmí!
IVuš, jsem moc ráda, že jsem se dočkala!

Kamikadze

1)  Kamikadze (05.03.2012 23:11)

Že bych byla první? Tak teda, Ivuško, kapitolka je naprosto skvělá, doufám, že pacinka bude bolet co nejmíň, abys mohla psát co nejčastěji :-)

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek