Sekce

Galerie

/gallery/kirsten001.jpg

Konečně další kapitolka Skrz utrpení až k lásce. Moc se omlouvám, ale díky vš prostě nestíhám. Snažím se psát, ale moc času nemám. Chci psát delší kapitolky, a proto to bude možná trvat o něco déle. Prosím, neukamenujte mě za to. Díky moc. Za každý komentář budu moc ráda, opravdu. I za kritiku. Vaše semiška :-)

2. kapitola

Po ukončení hovoru s Alicí se šla osprchovat. Svlékla se a vlezla do sprchy. Pustila si na sebe vodu a nechala ji stékat po svém nahém těle. Prostě tam jen tak stála se zavřenýma očima. Její myšlenky si běhaly v hlavě jako splašené.  Je tento krok opravdu nezbytný? Budu pak svobodná? Nezhorší se to?

„Sakra, holka, vzchop se,“ okřikla se šeptem, „nemysli na blbosti.“

Už vážně myslím na blbosti, povzdechla si. Kápla si trošku svého oblíbeného sprchového gelu s jahodovou vůní do dlaně.  Pomalu si ho roztírala do pokožky a dělala si uklidňující kroužky na zádech. Kroužky na zádech ji vždycky uklidňují. Pokaždé, když byla rozrušená, semkla kolena k hrudi, obmotala si ruce kolem nich a mírnými kývavými pohyby se uklidňovala. Většinou tohle dělala po každém Chrisově emociálním výlevu sprostých nadávek. Tohle dělala po každém pocitu nebezpečí. I ten ubohý šneček se stočí do ulity a přečkává, dokud predátor nezmizí. Predátor se do ulity nedostane a po chvíli ho to přestane bavit. Šnek pak může v klidu vylézt ven a pokračovat ve své cestě nerušeně dál.

Kéž bych byla tak silná, abych se ubránila predátorovi, v mém případě Chrisovi. Zvládnu to? myslela si Bella.

Po těchto myšlenkách vylezla ze sprchy a zabalila se do ručníku. Šla do ložnice, kde si na sebe oblékla své oblíbené kytičkové pyžamo. Ručník odnesla zpátky do koupelny. Zalezla si do postele a snažila se usnout. Dalo to docela práci, ale nakonec se jí to přeci jen podařilo.

XXX

Ráno se probudila hodně brzy. Jako poloupírka spala okolo šesti až osmi hodin denně. Tato doba spánku ji na regeneraci stačila. Její dcerka Lily spala vždy celou noc. Jen občas se vzbudila kvůli ošklivému snu. Bella se divila, že dneska měla Lily klidnou noc. Potichu otevřela dveře dětského pokoje na malou škvírku a pozorovala svoji dceru. Spinkala klidně, objímajíc svého pejska Jakea. Vypadala nadmíru spokojeně.

Bella nechala pootevřené dveře a šla si dát ranní sprchu. Byl to její zvyk už od jejích patnácti let. Po sprše si vyčistila zuby, omyla obličej a namazala si ho krémem s vitamíny pro všechny typy pletí. Sice to nepotřebovala, ale snažila se o co největší splynutí s lidským světem i svou jednou upírskou částí. Možná ji někdo mohl považovat za blázna, ale jí by to nevadilo. Každý si dnes dělá co chce, tak proč zrovna ne ona? Po této malé zkrášlovací proceduře opustila koupelnu a namířila si to zpátky do ložnice ke svému prádelníku. Připravila si z něho černé spodní prádlo, černé sportovní tříčtvrteční legíny, červené tričko a červnou mikinu. Na nohy si obula své milované botasky Easy Reebok, které měly odlehčenou podrážku, a díky speciálním bodům na podrážce se vám formovaly boky, zadeček a stehenní svaly. Tuto informaci měla Bella z jedné z mnoha otravných reklam, které běhaly denně v televizi. Ty boty si nevybrala kvůli reklamě, ale proto, že se jí líbily svým designem a lehkostí.

Mezitím se probudila Lily. Slezla opatrně z postýlky, nazula si bačkůrky s hlavičkami pejsků, ručičkami si otevřela polootevřené dveře a vydala se hledat maminku.

„Mamíííí, de si?“ ptala se zmateně.

Bella vyšla z ložnice, klekla si, natáhla ruce k ní.

„Tady jsem, zlatíčko moje,“ řekla jí a Lily se rozeběhla do její náruče.

„De je tata?“ ptala se dál. Bella trochu zkameněla. Netušila, kde je Chris, ale po včerejším večeru to ani vědět nechtěla.

„Táta je v práci,“ plácla Bella první věc, která ji napadla. Lily se dál už neptala a Bella jí za to byla vděčná. Nechápala, jak se může na něj vůbec ptát, když k ní neprojevoval žádnou velikou lásku.

„Mamííí, hami,“ vykřikla Lily a hnala se do kuchyně. Bella šla za ní a usmívala se na ni. Lily byla to jediné, pro co žila naplno. Připravila jí kousek chleba s máslem a medem. Lidské jídlo měla ráda, i když potřebovala i krev. Tu ji Bella dávala do kelímku barevného neprůhledného, aby neviděla tu krev. Zatím se jí to dařilo, protože i když Lily byla zvídavé děvčátko, Belle se zatím dařilo tuto skutečnost před ní tajit. Chleba jí nakrájela na kostičky. Měla to ráda, kostičky si dávala do pusinky a přitom se smála. Někdy měla tak dobrou náladu, že pár kostiček házela po Belle, která ji za to pokaždé malinko pokárala, ale milovala ji za to. Byla její štěstí v jejích temných dnech. Díky ní se občas zasmála.

Teď ovšem Bellu čekal nelehký úkol: Jak vysvětlil Lily, že už nebudou bydlet doma, ale že pojedou pryč. Mezitím, co si lámala tímto hlavu, Lily dojedla a dopila.

„Eče,“ zvolala. Bellu vytrhla ze svých myšlenek a dožadovala se pozornosti.

„Beruško, to stačí. Uděláme si výlet, jo? Pojedeme se podívat za babí a dědou a potom ještě za jednou tetou,“ oznamovala Bella Lily, která na ní koulila svoje modrozelená očíčka.

„Babí, jóóóóó,“ křičela Lily a ještě dodala, „Žek taky.“ S tím slezla ze židle a utíkala do svého pokojíčku, kde popadla svého milovaného pejska Jakea, a uháněla zpátky za Bellou.

„Jasně, že berem Jakea s sebou. To bych ti neudělala, beruško,“ uklidňovala ji Bella.

„Lily, bež se obléknout a do toho kufříku si dej věci, co si chceš vzít s sebou,“ dodala ještě. Lily celá nadšená běžela i s Jakem v ruce do pokoje. Bella odešla do ložnice. Zpod postele vytáhla velký cestovní kufr, nejčastěji zvaný „loďák“, do kterého si sbalila všechny svoje věci, včetně kosmetiky a bot. Poté vyšla z ložnice směrem do pokoje Lily. Ve dveřích se zastavila a překvapeně zírala na svoji dcerku. Ta byla ještě v pyžamku, ale její věrný kamarád, plyšový pejsek Jake, měl na sobě její tričko. Bella se neudržela a začala se smát. To vzbudilo pozornost Lily, která se na ní podívala, a začala se smát taky.

„Ty popleto, sebe jsi měla strojit, ne Jakea,“ smála se jí Bella.

„Já taky tak,“ řekla Lily a šla do skřínky pro tričko. Vybrala si své oblíbené modré s bílými kytičkami. Sundala si kabátek od pyžámka a rvala si na hlavu obrácené tričko. Byla tak roztomilá. Bella pomohla Lily s oblíkáním, aby jí to netrvalo tak dlouho. Natáhla jí džíny a na nožky nazula botasky. Přeci jen měly holky malinko na spěch. Společně dobalily věci Lily do kufru. Lily si vzala do svého malého kufříčku svoje poklady: kabelku s kočičkou Kitty a nápisem Hello Kitty!, panenku Nany, méďu Pú, pastelky a papíry. Bella jí dala ještě na krk její oblíbené korálky a mohlo se vyrazit.

Už byly u dveří, když si na něco Lily vzpomněla.

„Žek,“ vykřikla a pádila do pokojíku. Po chvilce našla svého Jakea a s vítězným úsměvem si to štrádovala za Bellou ke dveřím. Bella s Lily opustily byt, který Belle připomínal tolik ošklivého, že na to nechtěla už radši ani pomyslet. Vzala Lily do náručí, do pravé ruky sebrala kufr ze země a vydali se k výtahu. Výtahem sjely až do suterénu, kde se nacházely garáže. V parkovacím místě označeném P2I8L10 odpočívalo Bellino auto. Nebyl to zrovna výkřik posledního trendu, ale toto autíčko Chevy vydrželo úplně všechno. To auto dostala Bella od svého otce k osmnáctinám. Milovala ho a autíčko ji. Nikdy jí nenechalo ve štychu. Bella usadila Lily do autosedačky a naložila kufr a Lily kufřík do kufru auta. Zasedla za volant, nastartovala a odjížděla pomalu z garáže. Po vymotání se z města najela na dálnici a uháněla po ní směrem k malé vesnici, kde žili její rodiče a sestra. Lily žmoulala Jakea a hrála si s ním. Díky tomu, že se zabavila, usnula a Bella se mohla plně soustředit na jízdu.

Po necelé hodince Bella odbočila z dálnice, sjela pod ní a po pár metrech jí přivítalo malé městečko Little Hill. Bella jím projela a jela dál. Ujela dalších dvacet mil a uviděla v dálce malou vesničku Maryland.

„A jsme tady,“ řekla si pro sebe Bella pološeptem. Prokličkovala mezi domky, odbočila u místní hospody, projela okolo kostela a byla na místě. Před ní stál její rodný dům, kde se narodila. Měla to tu ráda. Až teď k ní dolehl pocit smutku, že tu tak dlouho nebyla. Bylo jí to líto, ale díky Chrisovi se z bytu ani nehla, jen na nákup nebo potají ke kamarádkám na kus řeči. Sice sem párkrát utekla i s Lily, ale pokaždé ji odsud přímo násilím odvedl Chris. To už se ale víckrát nestane, už ne…

Bella vystoupila z auta a omylem pustila dveře. Ozvala se menší rána a vzápětí dětský pláč. Bella otevřela dveře, kde seděla Lily, odepla jí ze sedačky a začala jí konejšit. Lily přestala plakat. Zkoumala okolí a těkala očima z místa na místo. Bella s Lily v náručí pomalu šla k brance se zvonkem. Na zvonku byl už lehce poničený nápis SWANOVI. Bella stiskla zvonek. Uslyšela zvonění z pootevřeného okna a psí štěkot. Jak dlouho už Bella neviděla svého psa Britta? To už nevěděla ani ona sama. Britt? S láskou ho drbala za ušima přes branku. Britt na chvilku odběhl a Bella uviděla svoji matku Renée, otce Charlieho a sestru Megan. Všichni byli překvapení, že se Bella objevila doma.

„Ahoj všichni. Přijely jsme se na vás s Lily podívat,“ řekla Bella a usmála se na ně. Rodiče byli velmi překvapení. Oba ji objali. Ze zahrádky se přesunuli dovnitř do domu. Megan si zalezla do obýváku a Bella s rodiči do kuchyně.

„Holčičko, co ty tady?“ ptala se jí Renée.

„No, to je takové složitější. Konečně jsem v sobě našla poslední zbytky sil a definitivně odešla od Chrise.“

René zalapala po dechu. Charlie nevěřil svým uším.

„To jako myslíš vážně?“ zeptala se Renée Belly.

„Tentokrát ano, protože zašel už moc daleko. Uhodil mě. No, abych byla přesnější, díky jeho ráně jsem vzala druhou o linku a ještě při překračování do mě kopl. Nebyl na mě pěkný pohled. Včera večer se ve mně něco zlomilo a tak jsem tady, ale jenom na skok. Máme s Lily ještě velkou cestu před sebou.“

„Kam chceš jet?“ optal se mě Charlie.

„Vám to říci můžu, ale prosím vás nechce si to pro sebe. Jedu do Kanady ke kamarádce Alici Cullenové. Už dříve mi nabízela pomoc, ale já ji pořád odmítala. Až teď nastal čas její nabídku přijmout a využít. Snad mi pomůže vymyslet, co bude dál. Já nevím a radši ani nechci zatím vědět.“

„Neboj se, já svojí vnučku tomu hajzlovi nenechám,“ zařval Charlie až se otřásly okenní tabulky v oknech. Bella se malinko lekla, ale musela dávat pozor na Lily, kterou měla pořád u sebe na klíně.

„Děkuju, tati,“ zašeptala Bella a usmála se na otce.

„Ségra, řeknu ti, že ti teda fakt nezávidím. Ale vydrželas to s ním docela dlouho, to zas máš můj obdiv,“ zvala se Megan z obýváku.

„Dám ti radu, Megan: Nikdy nebuď slepě zamilovaná a měj rozum v hrsti. Vyvaruješ se tak mnoha chyb. “

Megan přišla z obýváku do kuchyně a sedla si vedle Belly.

„Ségra, díky. Doufám, že se mi tohle nikdy nestane. Nechci zažít stejné utrpení jako ty. Mám tě ráda, Bells.“

„Já tebe taky, Megan.“

„Můžu si vzít Lily na chvilku?“ Bella jí podala Lily. Pozorovala chvíli svoji sestru, jak si s ní hraje. Těšilo ji vidět Lily, jak si hraje s Megan. Její sestra byla občas sice pěkný éro, ale i když jí bylo teprve sedmnáct, byla na svůj věk velmi vyspělá po psychické stránce. Rozebírávaly spolu všechny možné témata a vždycky se u toho pěkně nasmály. Belle Megan chyběla. A moc. Snad se už teďka budou vídat častěji.

Bylo poledne. Hodiny začaly odbíjet. Bella si povzdychla. Nastál čas zvednout kotvy a jet dál. Přeci jen chtěla dojet k Alici za světla - pokud možno.

„Je mi to moc líto, ale už budeme muset jet. Opravdu nás čeká ještě dlouhá cesta,“ řekla Bella rodičům a sestře. Od sestry si vzala zpět Lily, která ukazovala Megan Jakea. Moc se jí od Megan nechtělo, ale nakonec se to přeci jen obešlo bez zbytečného pláče, jen s brbláním.

„Lily, už pojedem k té tetě, co jsem ti o ní povídala. Za chvilku se za ní vydáme. Budou tam koníčci a pejsek. Děti.“ Snažila se Bella zabavit Lily, když jí kšírovala do sedačky.

„Hýýý?“ ptala se Lily.

„Ano, hýýý tam budou,“ odpověděla jí Bella a šla si sednout za volant. Ještě se rozloučila s matkou a otcem. Oba ji objali a přáli jí šťastnou cestu. S Megan se sestersky objaly a zopakovaly svůj starý dobře známý pozdrav ještě z dob, kdy chodily ještě spolu na střední.

Renée a Charlie pozorovali své dvě dcery s láskou a dojetím. Bylo jim líto, že Bella si prošla tím, čím si prošla. Měli ji rádi a nikdy je nenapadlo, že jejich nejstarší dcera bude mít takové trápení. Přáli jí štěstí a lásku, ale osud tomu chtěl asi jinak. Snažili se jí pomáhat při jejích útěcích k nim. Zapírali ji Chrisovi, nechtěli mu ji vrátit, ale ona sama se k němu nakonec zase vrátila. Teď byli o trošku šťastnější, že Bella na dobro od toho chuligána odešla, jak ho nazval Charlie, a přáli jí, aby se jí to konečně povedlo. Chtěli pro ni hodného, milého, laskavého manžela, který by jí opravdu miloval a staral se jak o ni, tak o Lily. Snad je jednou někdo vyslyší a oni se budou moci radovat ze štěstí své dcery.

Bella nasedla do auta, naposledy zamávala rodičům a sestře, a uháněla si to zpátky k dálnici. Když se dostala na dálnici, uvědomila si, že vlastně vůbec neví, jak se k Alici dostane.

,,Budu muset zavolat Alici," řekla si Bella. Než ovšem stihla vytočit Alici, její mobil se rozdrnčel. Na dispeji blikalo jméno ALICE. Bella odbočila na odpočívadlo, zastavila a zvedla telefon.

„Ahoj, Alice,“ řekla Bella do telefonu.

„Ahojky, k nám se dostaneš jednoduše. Kde teď přesně jsi?“ ptala se jí Alice.

„Jsem na odpočívadle u dálnice 248 lomeno 9.“

„Tak to jsi na tom dobře. Jeď směrem pořád na Ottawu. Až budeš před ní asi tak 239 mil, uvidíš na směrníku odbočku na město Calgary. Odbočíš a pojedeš až do Calgary. Projedeš tímhle městem až nakonec. V dálce uvidíš hory, tak pojedeš pořád k nim. Před horami odbočíš doleva a přijedeš do takové malé vesnice s názvem Cleevelander. To je ono, jen budeš muset vyjet až na vrchol toho kopce.“

„Dobře. Kdyby něco, tak zavolám,“ řekla Bella a ukončila hovor. Nastartovala a vyjela vstříc svému osudu.

Cesta jí docela rychle při řízení utíkala. Lily už nespala, ale byla docela hodná. Bella jen jednou stavěla u benzínky. Jednak kvůli benzínu, ale taky kvůli tomu, že Lily si začala stěžovat, že má „had“. Dala jí rohlík s máslem a marmeládou, co měla připravený z domova pro tento jediný účel. K pití měla jen čaj, ale i za ten byla Lily spokojená.V čaji byli asi tři kapky krve jen tak pro chuť, aby to Lily vypila. I Bella si vzala kousek rohlíku. Od rána nejedla a ani neměla krev. Sbalila z domova všechnu, co měla. Našla jen dvě pet lahve. To jim však na tuhle cestu bohatě stačilo. Bella si pořádně lokla, aby vydržela do příjezdu k Alici. Potom si bude muset skočit na lov. Už měli za sebou okolo třista mil a na cestě trávily už přes pět hodin, ale zatím si ani jedna nestěžovala. Bella se snažila dorazit k Alici co nejdřív, aby mohla ještě nakrmit Lily večeří a uložit do postýlky. Už v dálce viděla směrník s názvem města Calgary, který hlásal, že za dvacet mil bude odbočka z dálnice. Bella si trochu oddychla, ale pořád ještě nebyly u Alice.,,

,,Co Chris? Je doma? Bude zuřit, že jsem zmizela? Bude chtít Lily? Co bude dál? "ptala se v duchu sama sebe. Na tyto a další otázky podobného typu neznala Bella odpovědi. A teď je ani nechtěla znát. Ujela zbylých dvacet a už odbočovala pryč z dálnice. Myslela si, že městečko bude hnedka kousek od dálnice, ale kdeže. Městečko Calgary leželo až sto mil za ní. Bella sebrala všechny svoje síly a jela dál. I když se napila krve, únava z cesty na ni doléhala. Konečně po dvou hodinách uviděla ceduli VÍTÁME VÁS V CALGARY!

,,Už jenom kousek. No tak, Bello, ty to zvládneš. Jsi jednička," říkala si a dodávala si tím odvahu a odhodlání jet ještě dál. Projela městem a uháněla dál a dál. Už z dálky se k ní přibližovaly hory. Byla tedy na správné adrese. Hory už se zdály být velmi blízko, takže se začala rozhlížet po nějaké odbočce, ale žádnou nenašla. Na poslední chvilku si Bella stihla všimnout docela přehlédnutelné odbočky vlevo, mířící k lesu. Bella zabrzdila, počkala, až ji objede řidič stříbrného Volva, nějaký mladík, kousek zacouvala a odbočila. Projela lesem a za ním se rozprostírala malá vesnice Cleevelander. S nadšením přidala malinko plyn a s pocitem radosti projížděla vesnicí. Kopec uviděla ke konci vsi. Vydala se do kopce, kde na vrcholu spatřila ohrady pro koně. Farma musela být nedaleko.

„Broučku, už jsme tady. Za chvilku uvidíš tetu Alici,“ říkala s nadšením Lily. Ta jí moc nevěnovala pozornost, protože byl pro ni teďka přednější opět Jake.

Za ohradami stála větší stáj. Vedle ní bylo postavené stavení, které se podobalo selskému.

„Nádhera,“ vydechla Bella a zaparkovala auto před stavení. Vystoupila a prohlížela si okolí. Milovala přírodu a tohle místo bylo ideální pro začátek nové etapy jejího života.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

9)  Ashley (21.12.2010 15:26)

kráááása a malá je rozkošná!!!

8)  Maria (04.10.2010 18:37)

Mám slabost pro Lily...
K Vánocům si přeju plyšovýho psa...
A taky tenisky Easy Reebok...
Plus jednoho malýho Edwarda k tomu...

mima19974

7)  mima19974 (02.10.2010 21:46)

Krááááááásne!!!Teším sa na ďalší dielik...oplatilo sa čakať na tento... takže si určite počkám aj na ďalší!

6)  xD (22.09.2010 20:35)

Těším se na další..xD supeer..:D :) :) :)

semiska

5)  semiska (22.09.2010 19:18)

hello kitty: to měla být lehká ironie na tu reklamu... psala jsem tu část a v telce zrovna běžela tahle reklama. přijde mi hrozně komerční, tka proto jsem to tam zmínila... ;)

Lipi4

4)  Lipi4 (22.09.2010 14:21)

Semi , moc se Ti Kapča povedla už se nemůžu dočkat další kapitolky

3)  hellokitty (22.09.2010 10:17)

pekná kapitola len to s tými teniskami mi pripadalo ako by si im robila reklamu

semiska

2)  semiska (21.09.2010 22:21)

Ree, už jsme si to opravila.

Ree

1)  Ree (20.09.2010 22:03)

Ahoj, prosím tě, zmenši si písmo a vyhoď si to netučně ;)

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek