Sekce

Galerie

/gallery/Nashledanou.jpg

Porod se blíží a Rose je stále hůře. Stále více zápolí se strachem, stejně jako zbytek rodiny...


(Poslední pochmurná a drastická kapitolka, slibuji.)

„Rose, poslouchej,” snažil se upoutat její pozornost Carlisle, který už dřepěl před ní. „Všechny ty záznamy jsou ale hrozně staré. Ty porody probíhaly v naprosto primitivních podmínkách. Ty matky by měly problém přežít i kdyby šlo o běžný porod.”

Ještě vyděšeně přikývla, že rozumí.

„Uděláme pro tebe všechno. Hlavně musíme nějak vymyslet, aby tvé tělo do té doby porod zvládlo, ano?”

Přikývla. Pohledem vyhledala Emmetta, který se tvářil ještě vyděšeněji než ona. Povzbudivě se na něj usmála. Nějak to spolu zvládnou. Musí.


 

 

 

7. díl

Carlisle sledoval Rosin stále se zhoršující se zdravotní stav. Dítěti evidentně nic nescházelo, ale ona byla stále slabší. Pod očima se jí rýsovaly tmavé kruhy a denně prospala skoro dvacet hodin.

Při jedné z prohlídek unaveně sledovala Carlisla, který přecházel po pokoji. Tvářil se hrozně rozmrzele. Něco mu stále unikalo. Až po chvíli zachytil její upřený pohled.

„Všechny tvé funkce jsou rozhozené,” zakroutil nechápavě hlavou. „Tlak, tep, zpomalený metabolismus, celková únava organismu... Tvé tělo bylo naprosto v pořádku, takže to musí způsobovat to dítě, ale co přesně!” Znovu začal listovat posledními výsledky.

„Uklidni se, třeba se s tím nedá nic dělat,” snažila se ho zklidnit, z toho jeho pobíhání se jí už točila hlava. „Sám jsi říkal, že tohle není normální těhotenství, třeba to tak má být...”

V příštím okamžiku na ni zůstal zírat s pusou dokořán.

„Co?” zamračila se na něj.

„Máš pravdu,” zamumlal. Rose sledovala, jak se mu konečně na tváři objevil úsměv. „Běžně si dítě bere vše co potřebuje od matky, takže jsem řešil spíše tvoje zdraví. Úplně jsem zapomněl vzít v potaz také to, co potřebuje to dítě. Je to z části upír a potřebuje krev, tolik krve že mu to tvoje tělo není schopné poskytnout! To by vysvětlovalo i výsledky testů. Většina nasvědčovala chudokrevnost...”

Rose ho pozorovala. Jeho naděje se začínala pomalu přelévat i na ni.

„Jak je?” zeptal se starostlivě Emmett.

„Jde to,” ušklíbla se Rose a dál usrkávala z kelímku. Seděla na posteli a okolo sebe měla omotanou peřinu. Vypadala mnohem lépe než předešlého dne. Vypila už několik litrů krve a to udělalo úplné zázraky.

„Jen to dříve chutnalo mnohem líp,” zamračila se na kalíšek. Odložila ho však až byl prázdný. Pokud se jednalo o její dítě, tak byla ochotná přetrpět snad všechno. Podle Carlisla jí už zbývalo jen pár dní.

Těšila se a zároveň jí to bylo líto. Už nebude jen její. Teď věděla, že je v pořádku. Její děťátko bylo uvnitř, kde mu nikdo nemohl ublížit a ona odhodlaně snášela bolesti, když se pohnulo. Naštěstí to nebylo příliš často a ani nekopalo. Jako by vědělo, že tím Rose působí bolest.

Termín porodu se blížil a napětí v domě by se dalo krájet. Všichni se těšili i děsili zároveň. Dokonce i Edwarda to vytrhlo z jeho osamoceného světa. Při těch všech myšlenkách ostatních, které byly zaměřené jen na Rose a to malé, vlastně nešlo zůstat stranou.

Jenže se objevil další problém. V noci se Rose probudila s příšernou bolestí. Bolestivě sípala a snažila se trochu vzepřít na loktu. Emmett začal okamžitě panikařit. Neměl tušení co dělat. Naštěstí tím zburcoval i ostatní, kteří se okamžitě nahrnuli do jejich ložnice.

„Má zlomené žebro,” zkonstatoval Carlisle po krátké prohlídce. „Dítě už je tak velké, že při pohybu naráží i do žeber a ty jeho sílu nevydrží.” Celá rodina zůstala vyděšeně zírat na Rose. Ta už na tom byla líp, ale stejně jako oni si uvědomovala, že má termín až za tři dny a do té doby ještě dítě povyroste. Nezbývalo než doufat, že to její tělo nějak ještě vydrží. Hned po porodu ji měli přeměnit. Jiná možnost nebyla.

Následující den však pro ni byl noční můrou. Dítě jí přelomilo další tři žebra a jedno z nich jí bodalo do plic. Každý nádech se pro ni stal utrpěním. V noci se to však ještě zhoršilo. Noc protnul její řev. U ní byl jen Carlisle, Esme a Emmett. Ostatní vyděšeně stáli na chodbě, aby se jim neplantali pod nohama.

Tlak dítěte byl tak velký, že začal devastovat i měkkou tkáň. Carlisle musel zkonstatovat, že začala vnitřně krvácet. Dítě se navíc začalo více hýbat a tak způsobovalo Rose stále další zranění.

„Musíme ho dostat ven,” rozhodl se nakonec.

„A... ale...” zaúpěla Rose.

„Ještě není termín, bude v pořádku?” dokončila za ni Esme.

„Nemáme na výběr. Pokud nevydrží Rose, tak můžeme ztratit oba.”

Emmett ho vyděšeně sledoval. Stál kus od její postele a byl zoufalý. Cítil se tu tak zbytečný a zároveň věděl, že jsou v tom oba. Přišel k ní a klekl si vedle postele. Vypadala teď tak křehce. Byla celá zbrocená potem a tělem jí draly příšerné bolesti.

„Zvládneš to,” zašeptal jí. Jeho Rose zvládla přece všechno! Netušil, co by si bez ní počal.

Rukou tápavě vyhledala tu jeho a pevně jí sevřela. Cítil jen slabý stisk, ale jí pod kůží bělali všechny klouby.

Carlisle musel přistoupit k císařskému řezu. Snažil se jednat co nejrychleji. Dítě už chtělo očividně ven a netušil, jak dlouho ještě vydrží Rose. Trvalo mu to tedy jen pár minut, než v rukou dřímal malý uzlíček. Užasle na něj hleděl.

Rose se byla už téměř v agónii, přesto zahlédla, jak Carlisle něco předává Esme. Bylo to drobné a celé pokryté krví. Navzdory tomu, když zahlédla pohyb, zalily se jí oči slzami. Bylo to její děťátko. Bylo v pořádku. Pak už se začala propadat do temnoty v níž ji provázela jen příšerná bolest.


předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

julie

9)  julie (06.02.2011 19:26)

OMG, honem další, prosím

8)  lensha95 (06.02.2011 11:42)

krásná kapitola
mohla by to být holčička s kaštanovými vlásky a oříškovýma očima ;)

Ewik

7)  Ewik (05.02.2011 22:40)

6)  hellokitty (05.02.2011 22:03)

5)  bb (05.02.2011 21:06)

pěkně mě napínáš, sice jsem přesvědčená, že to je holčička, ale jeden nikdy neví

morningstar

4)  morningstar (05.02.2011 19:59)

Jůůůůůůůů, bude to holčina a bude se jmenovat Bellča? jojojoooo, to by bylo fajnééé určitě by mohla mít i její dušičku přeci neměla umřít a co by byl Edward bez Belly, to přeci ne-eee .... bezvadný, těším se na další dílek

Nosska

3)  Nosska (05.02.2011 19:50)

Proč mám odzačátku pocit, že to dítě, co se narodilo bude mít duši Bell a proč mi hlavou vrtá myšlenka, že Rose to malý i tak pojmenuje

Janeba

2)  Janeba (05.02.2011 09:20)

:'-( Chudinka Rose, ale už to ma sebou, tak ještě tři dny a bude se moct z miminka těšit! Texinko, bude to holčička nabo chlapeček, i Ty jedna, nakhle mě napínat!
Děkuji!!

1)  Lucie (05.02.2011 08:57)

Tak nejdřív jsem v sedmém nebi, že přibylo tolika kapitol a sotva to otevřu takovej šok...

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Eclipse