Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/Jacob-sázka.jpg

Chcete vědět, co se stane, když se jedna malá holčička trochu nudí a její velký kamarád se ji snaží zabavit? Tak to Vás zvu do jednoho lesa, na jednu mýtinu…

 

 

Sázka

Představte si les, v něm mýtinu a na té mýtině leží kluk. Co kluk? Chlap jako hora. Je bos, na sobě jenom roztřepané šortky. Svalnaté ruce má složené pod hlavou a tiše se směje. Důvod jeho dobré nálady sedí vedle něj a zády se opírá o jeho bok. Malá holčička s dlouhými bronzovými vlásky. Něco mu potichu povídá a mračí se na celý svět. Musíme jít trochu blíž, abychom je slyšeli…

„Jacobe, já se snad nedočkám,“ vzdychá ta malá.

„Ještě týden, Ness. Koukej, dneska je neděle, zítra pondělí, pak úterý…“

„Jo, středa, čtvrtek, pátek, sobota a zase neděle. Vyjmenovat dny v týdnu umím už dávno,“ mračí se Ness.

„No vidíš, a po neděli pak bude zase pondělí a to už do toho Disneylandu poletíme,“ utěšuje ji Jacob a hřejivě se na ni usmívá.

„Jenže právě to pondělí snad nikdy nebude. Když řeknu tátovi, že se mi to vůbec neutíká, poradí mi, abych se učila. Mamka mi říká – Dočkej času, jako husa klasu. Copak jsem nějaká husa?“

Jacob se posadí a přitáhne si Ness na klín.

„To víš, že nejsi husa, ty jsi přece můj poklad,“ řekne a líbne ji otcovsky do vlasů. „Co něco podniknout na ukrácení chvíle? Ale chtělo by to něco velkýho,“ řekne a lumpárna mu svítí z očí.

„Zase chceš napálit strejdu Emmetta?“ šklebí se Ness.

„Hele, říkám něco velkýho. Emmetta dopalujeme skoro každej den. Máme osm dní, včetně dneška. Cullenů je taky osm…“ potměšile se tváří Jacob.

„Jasně, každej den dostaneme někoho jinýho. Vytočíme je k nepříčetnosti,“ jásá Ness a hopsá mu na klíně.

„Aby to bylo napínavější, tak jeden druhýmu určíme, koho má dostat. Musí to sám vymyslet, ale ten druhej mu může pomoct. A komu se povede napálit jich víc, vyhrál. Teď jde o to, oč se vsadíme,“ mrkne na děvčátko.

„Ty už víš, o co?“

„No, když prohraješ, tak sníš celý talíř dušený kapusty,“ ušklíbne se Jacob, který ví, že Nessie nejvíc ze všeho na světě nenávidí právě kapustu.

„Jo, ale když prohraješ ty, tak dáš pusu tetě Leah,“ vrátí mu to Ness.

„Nessie!“

„Dobře, tak ne tetě Leah, ale dáš pusu strejdovi Emmettovi.“

„Platí. Protože má dáma přednost, vyber mi někoho první.“

„To je jasný, táta je na lovu a až se vrátí, vytáhne nám to z hlavy. První musí být táta,“ vysvětluje Ness.

„Jdeme!“

Jacob odběhne za křoví, svlékne si šortky a než bys do pěti napočítal, stojí před holčičkou velký rezavý vlk. Malá radostí zavýskne a vyškrábe se mu na hřbet. Pohodlně se usadí a rukama se pevně chytne za chlupy na krku. Vlk se rozeběhne. Ness se vůbec nebojí, je vidět, že na něm nesedí prvně. Ještě ho pobízí k rychlejšímu běhu.

Před domem sklouzne ze hřbetu a upaluje dovnitř. Za malou chvilku ji následuje Jacob, opět ve své lidské podobě. Stojí v hale a nahlas přemýšlí:

„Čím bych asi Edwarda nejvíc vytočil? Asi kdybych mu unesl Bellu, ale to bych ho naštval a moc legrační by to zrovna nebylo.“

Jacob bloudí očima kolem sebe a najednou mu pohled ulpí na klavíru.

„Mám to! Nessie, potřebuju kus jemný kůže a lepicí pásku.“

Holčička mu oboje donese, Jacob jí vysvětlí svůj plán a pak se oba zaberou do práce. O hodinu později mají hotovo. Odnesou pásku a zbytky kůže a potom vyběhnou ven k řece. Čekají. Zanedlouho zastaví před domem dvě auta. Z prvního vystoupí Carlisle, Esmé, Emmett a Rosalie. Z druhého Jasper, Alice, Bella a Edward. Všichni se rozcházejí, jen Bella se rozhlíží na všechny strany.

„Kde je Renesmé?“ ptá se.

„Asi ještě v lese s tím psiskem,“ odfrkne si Edward a je na něm vidět, že Jacob nepatří zrovna mezi jeho oblíbence. Vezme Bellu za ruku a odvádí ji do domu. Tam už Jasper s Emmettem staví figurky na šachovnici a Rose s Alicí se sklání nad novým číslem Vogue a řeší módní trendy.

„Zahraješ mi?“ prosí Bella a kývne hlavou ke klavíru.

„Ukolébavku?“ zeptá se Edward a mrkne na svou ženu. Když mu přikývne, sedne ke klavíru a položí prsty na klávesy.

Jenže se žádný zvuk neozve. Edward rukou přejede po celé klaviatuře a nic. Klavír je hluchý. Vyskočí ze stoličky, nadzvedne víko a strašlivě zakleje. Celá rodina se okamžitě shromáždí kolem a po nahlédnutí dovnitř, se rozesmějí. Každá palička je pečlivě obalená kůží a přelepená. Jacob s Ness vyrobili hluchoněmý klavír.

Edwardovi je okamžitě jasné, odkud vítr vane, a taky ví, že ti dva nebudou daleko.

„Jacobe, já ti ty tlapy ukousnu!“ zařve, až se celý dům otřese.

„Děje se něco?“ Jacob stojí ve dveřích, ale Ness před ním pro jistotu stojí jako štít.

„Ty pitom… AHA!“ zarazí se Edward, a i když se ještě trochu mračí, začínají mu cukat koutky.

„Tak, abyste to neměli tak snadné, vy dva,“ řekne a otočí se k ostatním. „Milá rodino, naši dva šílenci se rozhodli, že si trochu zpříjemní čekání na odlet. Počítejte s tím, že chtějí každému z nás vyvést nějaký kousek. Bohužel já a můj klavír jsme byli prvními oběťmi.“

Emmett se zachechtá: „Tak to bude zajímavý. Když o tom víme, dáme si setsakra pozor. Jo a můžu vědět, o co jste se vsadili?“

„Můžeš,“ odpoví za Jacoba Edward, „když prohraje naše Renesmé, sní talíř kapusty.

„Chudinko moje malá,“ lituje Esmé svoji vnučku.

„Spíš polituj Jacoba,“ posmívá se Edward.

„Proboha, proč?“ diví se Esmé.

„Jestli totiž prohraje on, musí se líbat s Emmettem!“ práskne na Jaka.

„Fůůj,“ šklebí se Emmett. „Jacobe, jestli prohraješ, nedožiješ rána.“

„Abychom to nezamluvili,“ připomene Edward. „Klavír uvedete do původního stavu a dáte naladit. Za svý!“

„Kde jste vůbec sebrali materiál, vy uličníci?“ zeptá se Bella a vezme svou dcerku do náruče. Malá jí dá pusu a pak se vykroutí.

„Já ti to ukážu,“ odpoví a zmizí z místnosti. Po chvíli se vrátí a nese velký beztvarý kus kůže.

„Ježišmarjá, co jste to udělali!“ ozve se výkřik a Alice vyškubne kůži z Nessiiných rukou. „Vždyť to byly moje nové kalhoty. Ještě jsem je neměla na sobě. A byly značkové.“

„Tak to máme, naladit jeden klavír, koupit Alici kalhoty, jestli to půjde takhle dál, tak vám v Disneylandu nezbude ani na vstupný,“ rýpne si Edward.

 

Pondělí

„Koho mi přidělíš, Jaku?“ ptá se nedočkavě Nessie.

„Tvoji mámu,“ rozhodne Jacob. „Jistota je jistota. Kdybych jí provedl něco já, tak mě Edward přetrhne.“

Téhož dne pozdě odpoledne.

Bella je doma v domečku a uklízí ložnici. Sebere z podlahy Edwardovy pohozené kalhoty a zasněně se usměje. Najednou pod prsty ucítí papír. Sáhne do kapsy, aby náhodou nevyhodila něco důležitého. Tak trochu je zvědavá. Papír voní neznámou vůní. Rozevře ho a čte:

Edwarde, je to už dvacátý dopis a ty jsi zase neodpověděl. Neříkej, že ti ta tvoje žena stačí. Víš, co bych ti mohla poskytnout já. Mám zkušenosti, což se o ní říct nedá. Jsem zde a dnes odpoledne budu na mýtině na tebe čekat.  Jestli si to rozmyslíš, přijď. T.

Tanya! Ona mu nedá pokoj. Jenže, co když jí podlehne? Co když mu opravdu přestanu stačit? Já vím, miluje mě, ale co když… Ona bude čekat na mýtině. Na naší mýtině!

Bella vtrhla do domu:

„Je tu Edward?“

„Ne, ještě se nevrátil z města,“ odpověděla Esmé, udivená její nervozitou.

Bella bouchla dveřmi a utíkala na mýtinu. On je ještě ve městě, mám příležitost vyřídit si to s tou blonďatou upířicí jednou provždy. Já jí dám, svádět mi muže!

Začala netrpělivě mýtinu přecházet z jednoho konce na druhý. Najednou se rozhrnou větve a objeví se… Jacob s Ness.

„Co, co tady děláte?“ vykoktá ze sebe Bella, ale pak jí to dojde. „To jsi byl ty, Jaku! Já ti tu hlavu vážně urvu,“ zlobí se.

„Ba ne, mami, to jsem byla já a ten dopis mi napsala teta Leah,“ zastane se svého kamaráda Ness a pak s Jacobem vezmou nohy na ramena. Jistota je jistota.

„Neboj, Bells, my ti sem pošleme Edwarda, aby tě trochu uklidnil,“ zavolá na útěku Jacob a chechtá se na celé kolo.

Úterý

„Emmette, nezapomněl jsi, že jdeme dnes do divadla?“ zeptá se Rosalie, oblečená ve třpytivých modrých šatech svého muže, který sleduje basketbal.

„Hm, co? Ne, nezapomněl,“ odpoví, trochu nepřítomně Emmett a neodtrne oči od obrazovky.

„Tak pohni, je nejvyšší čas.“

„Jo, jasně, už jdu.“

„A ty chceš jít v teniskách?“ vyprskne Rose.

Emmett se konečně probere. Sice je už v obleku, ale jak se zakoukal na zápas, zapomněl se přezout. Tryskem to vezme nahoru do jejich pokoje. Ještě, že si boty připravil. Rose tvrdí, že na botách nejvíc záleží. Sehne se a chce si mokasíny obout.

Co to? Nejde to!

Emmett chytí botu a trhne. Ani se od podlahy neodlepí. Zabere vší upíří silou. Něco praskne, kvalitní ručně šitá bota nepovolí, ale zato povolí podlaha. S velkým rámusem se zřítí do přízemí. Všichni se vyděšeně seběhnou v hale, kde přistál. Když se usadí prach, naplní místnost smích. Emmett sedí uprostřed trosek, v ruce botu s kusem podlahy a ve tváři nechápavý výraz.

„Já ty dva zabiju,“ dostane ze sebe.

Jacob, který do chvíle Emmetova zřícení sedí na gauči, vyskočí a začne couvat ke dveřím. Jasper mu nenápadně zastoupí cestu a Jacob do něj narazí.

„Čím jsi to, prosím tě, přilepil?“ zeptá se Bella a potlačuje smích.

„Lepidlem Tarzan Grip. Bylo vyvinutý pro kosmickej program NASA, po nanesení se do dvou minut změní na kov a už to neodtrhneš. Tuba velikosti oční mastičky mě stála deset dolarů.“ vysvětluje nejistě Jacob. „Hele Emme, já fakt netušil…“

Jacob nestačí dopovědět, když se dovnitř přiřítí Esmé.

„Emmette, cos to prováděl? Já tě přetrhnu!“

„To já, ne. Za to může Jacob.“ brání se Emmett.

„Kluci, vezměte nohy na ramena, tohle smrdí krchovem,“ podotkne Alice a Jacob s Emmettem se srazí ve dveřích. Zapasují se do nich a nakonec to vezmou i s futry. Zatímco mizí, s rozzuřenou Esmé v patách, vytáhne Edward zápisník a poznamená:

„Tak to máme – jeden zničený dům, stav je zatím 2:1, vede Jacob.“

Středa

Celá rodina chodí kolem těch dvou po špičkách. Nikdo netuší, kdo z nich přijde na řadu dnes. Jediné, co vědí, je, že dnes vymýšlí lumpárnu Nessie. Dokonce i klidný Carlisle, se po návratu z nemocnice, obezřetně rozhlíží kolem sebe. Edward, Bella a Emmett, kteří to už mají za sebou, se baví. Jasper je dvojnásob neklidný. Cítí všechnu nervozitu kolem sebe. Den se pomalu vleče a nic. Ness se dopoledne učí s tátou a odpoledne chvíli hraje s Jasperem šachy. S Jacobem se na ničem nedomlouvá. Že by to vzdala? Všichni se pomalu uklidňují.

Ve tři zazvoní telefon. Rodina sebou trhne, ale Nessie od šachovnice ani nevzhlédne. Carlisle zvedne sluchátko: „Cullenovi.“

Chvíli poslouchá a pak natáhne ruku se sluchátkem směrem k Esmé:

„Pro tebe.“

Esmé, vyřídí hovor a potom se podivně vzrušená, otočí směrem k ostatním.

„To byla radnice v Olympii, viděli mé zrenovované domy a chtěli by, abych jim dala do kupy jejich nemovitost. Nadiktovali mi adresu,“ vydechne a mrknutím oka je pryč.

O tři hodiny později do domu vtrhne bouře. Tohle, že je klidná, mateřská Esmé? Tahle fúrie? Najednou se zastaví a začne se hlasitě smát.

Carlisle se zmateně zeptá Jaspera:

„To ty?“

Dotyčný jen zamítavě zakroutí hlavou.

Esmé se uklidní a obejme svého muže:

„Neboj, nezbláznila jsem se. Jen máme neuvěřitelně vynalézavou vnučku.“ Oba se otočí na Nessii, která se tváří naprosto nevinně.

„Samozřejmě, že to byla její práce. Víš, kam mě poslala? Do krematoria!“

Emmett zařve smíchy a ostatní se přidají. To se Ness skutečně povedlo. Edward si poznamená:

„Stav 2:2, ke škodám nedošlo.“

 

Čtvrtek

Teď už jde do tuhého. Zbývající členové rodiny se pohybují jako po tenkém ledu. Dnes je na řadě Jacob. Dopoledne musí všichni odjet do Portlandu. Alice je žene na nákup, sázka nesázka. Vezmou sebou i Jacoba a Ness. Pro jistotu. Jediný, kdo nejede, je Carlisle. Má službu v nemocnici a přijde odpoledne.

Když se večer vrátí, najdou hlavu rodiny sedět na gauči a zamyšleně si pohrávat s kusem dřeva.

„Jacobe, jak se to čte?“ zeptá se. Když vidí nechápavé pohledy, usměje se a řekne: „No tak se pojďte podívat do mé pracovny.“

Tam je čeká vysvětlení. Všechny Carlisleovy knihy jsou pryč a místo nich jsou v policích vyskládaná polena. Carlisle se znovu usměje a klidně pronese:

„Do večera ať jsou ty knihy zpátky a můžete utřít prach, už to ty police potřebovaly. Mimochodem, kdo ti pomohl?“

„Kluci ze smečky. Knížky jsou na půdě,“ vysvětlí smutně Jacob. Je mu jasné, že tohle kolo nevyhrál. Zadání znělo, vytočit dotyčného k nepříčetnosti a s Carlislem to ani nehnulo.

Nahlas to potvrdí Edward:

„Stav je stále nerozhodný.

Pátek

Zbývají poslední tři oběti. Rose, Alice a Jasper. Rosalie, kudy chodí, tudy si mumlá něco o stažení psa z kůže. Aby se uklidnila, jde pracovat do garáže na svém miláčkovi.

Zaječení. Nadávky. Řev šelmy.

V garáži místo krásného červeného BMW stojí stará, napůl rozpadlá a hlavně nepojízdná Bellina dodávka. Donedávna odpočívala před Charlieho domem, než ji Emmett odtáhl na skládku.

„Teto, nezlob se,“ prosí Nessie. „Tvoje auto je v pořádku, jen ho Seth odvezl do lesa.“

„No prima, takže ještě ke všemu bude interiér smrdět jako psí kšíry. Díky mrně, mám u tebe osvěžovač vzduchu do aut,“ ušklíbne se už klidná Rosalie.

„Stav 3:2, vede moje holčička,“ oznamuje hrdě Edward, kterého to začalo bavit.

Sobota

Jasper nebo Alice. Koho určila Ness Jacobovi za oběť? Jediný, kdo to ví, je Edward, který nechce nic prozradit. Alice díky faktu, že je Jacob vlkodlak, nic nevidí a tak se jen může klepat, jestli je na řadě ona, nebo její manžel. Aby se uklidnila a uklidila, vytáhne Jazze na lov. Po návratu z lovu popadne peněženku s kreditními kartami a jede do Olympie na nákup. Asi za hodinu se rozezvučí Edwardův telefon.

„Edwarde, my jsme na dně,“ vzlyká Alice.

„Cože?“ diví se Edward.

„No v obchodě mi nevzali kartu, prý máme nedostatečnou hotovost. Jela jsem do banky a tam mi řekli, že máme vyčerpaný účet.“

„Dej mi jí, prosím tě,“ požádá Jacob Edwarda.

„Tohle tě aspoň odnaučí zbytečně utrácet, ty nákupní maniačko.“ řekne do telefonu a začne se smát.

„Jacobe, ty pacholku, počkej, až přijedu domů!“ zavřeští Alice a ukončí hovor.

„Jak se ti tohle povedlo, Jaku?“ diví se Bella.

„Jednoduše, pomocí Carlislea jsme založili nový účet, nechali tam pár stovek a pak Alici vyměnili karty. Skóre je vyrovnaný, Nessie.“ Usměje se na holčičku a rozpřáhne ruce, aby mu mohla skočit do náruče.

 

Neděle + pondělí

Na Ness zbyl Jasper. Bude to fuška, dostat ho. Malá se tváří, že o nic nejde a věnuje se svým zábavám. Jazz cítí napětí a očekávání a je čím dál, tím víc nejistý. Nechce nic dělat, jen sedí v hale, a co chvíli se ohlédne, jako by se zezadu blížilo nebezpečí. Prosedí tady celý den a celou noc. Je nervózní, podrážděný, naštvaný. Emmettovy poznámky jeho stav jen zhoršují. Když nastane pondělí ráno a nic se nestane, Jasper si oddechne. Sotva se Nessie objeví s rodiči v domě, začne se Jasper radovat jako malé dítě.

„Nedostala, nedostala mě!“ křičí vítězoslavně.

„Seš si jistej, strejdo?“ ptá se klidně Nessie.

„Nic jsi mi neprovedla.“

„Ale tím, že jsem ti nic neprovedla, jsem tě vytočila a vynervovala. To byl účel. Bavila jsem se, když jsem viděla, jak se bojíš. Sto padesátiletej upír se bojí malý holky. Dostala jsem tě, Jazzi. Mám tě na háku!“ směje se holčička.

Jacob, který dorazil taky, jen nevěřícně kroutí hlavou:

„S tímhle prckem se už nikdy nevsadím!“

„To věřím, protože konečný výsledek je 4:3 pro Ness a jestli se nepletu, tebe čeká líbání s Emmettem,“ vyprskne Edward a v hlase je slyšet, že je na svého potomka patřičně hrdý.

„Už se těším, Jacobe,“ pronese Emmett ďábelským hlasem. „Jen si přinesu sekeru.“

„Na co potřebuješ sekeru?“ zeptá se nechápavě Jacob.

„Chci ti totiž dát štípanou.“

„Nééé,“ zaječí Jacob, vyběhne ven a okamžitě se promění ve vlka. Upaluje od domu, co mu síly stačí.

„Dostali jsme tě, Jaku!“ ozve se z domu a smích všech přítomných provází jeho zběsilý útěk.

 

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

«   1 2 3

krista81

3)  krista81 (21.05.2010 23:55)

Krása, moc jsi mě pobavila

2)   (21.05.2010 23:25)

Skvělé ! Velice dobře jsem se bavila ! Díky

Nebraska

1)  Nebraska (21.05.2010 21:37)

Jéé, to bylo milý Jake je naprosto dokonalej parťák pro malou holčičku a nakonec z něj je dokonalej parťák i pro velkou holku - to se mi fakt líbí. Já ho mám díky zdejší tvorbě čím dál raději
A dostalo mě lepidlo od NASA :D
Tleskám, sfingo

«   1 2 3

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Eclipse poster - Volturi