Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/thumbs/sexy%20boty.jpg

Isabella Swanová. Úspěšná autorka jediného románu. Ten další je propadák. A za všechno prý může nedostatek životních zkušeností. Bella se rozhodne, že je načase nějaké získat. Ovšem zvolí k tomu poněkud netradiční metodu. Brzy zjistí, že seskočit z kolotoče, na který se s takovou chutí posadila, není právě jednoduché.

Zase jednou ne-upíří příběh s našimi hrdiny. A jak už asi tušíte, neobejde se to bez omezení.

A neděste se prosím, že rozjíždím další povídku. Leden je náročnější, než jsem čekala, takže tuhle budu přidávat ze zásob a další dodávat, jak to jen půjde.

15+ na celou povídku;).

Autorkou skvělého traileru je Astrid.

 

 

 

 

Ted jí s uctivým výrazem otevřel dveře a přivolal výtah. Popaměti zmáčkla pátý knoflík v řadě. Vystoupila a zkusila zaklepat. Nepřekvapilo ji, že ještě nedorazil. Odemkla si vlastním klíčem a zamířila rovnou do koupelny. Takhle to vyhovovalo oběma. Uvítá ho už připravená.

Přes titěrnou soupravu z fialové krajky si přehodila krátký saténový župan a z baru, který zde nahrazoval kuchyň, vytáhla dvě jemně broušené flétny. V malé lednici nikdy nechybělo šampaňské.

Zkušeným souborem pohybů otevřela láhev za tři sta dolarů a po stěně své skleničky nechala pomalu stékat první zlatavé kapky.

Zhluboka se napila.

Tréma ji nikdy úplně neopustila. Alkohol jí pomáhal uvolnit se. Ale jen víno nebo šampaňské. Nic ostřejšího. A nikdy drogy. Hned na začátku si stanovila hranice, které nepřekročí. Odložila sklenici na bar a protáhla se před velkým zrcadlem. I díky tomu na ní její zvláštní koníček zatím nenechal stopy. Občas samozřejmě některý z klientů ztratil kontrolu. Ale těch pár modřin nebo škrábanců vždycky rychle zmizelo.

Dnes se cítila překvapivě dobře. Carlisle do detailu odpovídal profilu, který jí Samantha poslala před jejich první schůzkou.

Komunikuje minimálně.

Dívky nebere ven.

Vyžaduje tvrdý sex, ale nic nad rámec běžných služeb.

Trvá na pravidelných osvědčeních o lékařské kontrole.

Nepřipouští důvěrnosti.

Bylo příjemné vědět, že ji nečeká žádné překvapení. Carlisle se za tři roky, co se s ním scházela, nezměnil. Možná v posledním bodě. Občas prohodil pár vět, zeptal se jí, jak se má, a někdy se dokonce usmál. Přesto nechápala, proč si objednává dívky od Samanthy. Hodina ho stála pět set dolarů plus všechny další výdaje. Minimální délka schůzky byla tři hodiny. Kdyby si koupil lepší prostitutku, mohl dostat totéž za nesrovnatelně nižší cenu.

Až časem pochopila, že je to jako s každým luxusním zbožím. Vždycky se najdou zákazníci, kteří budou chtít to dražší než nejdražší. To lepší než nejlepší.

Carlisle a jemu podobní platili za iluzi, že to nedělají s prostitutkou. Že ta dokonalá, milá a vzdělaná dívka, která jim sténá v náruči, si jejich peníze bere stejně, jako si je bere milenka či manželka. A na rozdíl od milenek a manželek od nich nechce nic dalšího.

Když jí za zády cvakl zámek, rychle se znovu natáhla pro skleničku, dopila ji a s úsměvem, do kterého se nemusela nutit, se k němu otočila.

„Ahoj, Carlisle.“

„Ahoj, Isabello.“

 

 


Seattle, o čtyři roky dříve


Odkaz vyskočil v okamžiku, kdy jsem do Googlu zadala první písmeno. Jako všechny odkazy, ke kterým jsem se vracela často a pravidelně. Byla jsem příliš zbabělá na to, abych si tu katastrofu koupila černou na bílém, ale na internetu jsem tomu nedokázala odolat.

Chicago tribune book review

Titul: Růžový popel

Autor: Isabella Swanová

Nebudu vám nic nalhávat – po zdařilé prvotině mladinké autorky jsem zde psal, že teprve její druhá kniha rozhodne, zda máme tu čest se skutečným talentem. Ne, ještě si netroufám zříci se jí definitivně, ale po Růžovém popelu cítím jen zklamání. Hořké a neúprosné. Jako by teprve teď jasně vyšlo najevo, že bez alespoň minimálních životních zkušeností není možné napsat alespoň průměrný román. A slečna Swanová se dokonce pokusila o román psychologicko-erotický. Své peníze a svůj čas investujte lépe. Růžový popel rozfouká i velmi slabý vánek.

Alan Cheuse


Vztek ve mně rostl s každým slovem toho nafoukaného snoba. Když mi před rokem vydali prvotinu, byl to právě on, Alan Cheuse, kdo se na mně nejvíc přiživil. Aniž by se mnou někdy mluvil, aniž bychom se někdy potkali, udělal ze mě přes noc senzaci. Špatné holky se prodávaly jako o závod. Nakladatel mi oznamoval jeden dotisk za druhým.

Bylo mi osmnáct, byla jsem bohatá a byla jsem slavná. A byla jsem ve stresu, protože ještě než oschly moje podpisy z autogramiád, začal na mě můj tým, o jehož existenci jsem do té doby neměla tušení, tlačit, jak jsem na tom s další knihou. Měla jsem plnou hlavu nápadů, jistě, ale každý z těch projektů potřeboval důkladnou přípravu. Rok, ale spíš dva. Cestování, studium reálií, několik konceptů.

Smetli to ze stolu. Musíme kout železo, dokud je žhavé, mlel neustále Simon, šéf mého týmu.

A tak vznikl Růžový popel. Z konečné verze se mi chtělo zvracet, ale než jsem to stihla, ležela ta hrůza na policích s nápisem Bestsellery.

O týden později z nich zmizela.

Můj tým se vypařil stejně záhadně, jako se objevil. Nikdo z těch tolik zapálených lidí mi nezvedal telefon a nakladatel mě najednou ujišťoval, že mám dost času a ať s dalším rukopisem nespěchám.

Bylo mi devatenáct, byla jsem bohatá a nešťastná.

Po blázinci posledního roku jsem dokázala věřit jen lidem ze starých normálních časů. Angela a Jessica znamenaly sázku na jistotu. Neúnavně poslouchaly mé fňukání a stížnosti na nespravedlivý svět. Pravidelně jsme obrážely nejlepší kluby ve městě – tedy ty, kde nám nalili bez ponižující kontroly řidičáku.

Ten večer, kdy mě to napadlo, se nijak nelišil od ostatních. Jen jsem toho možná vypila víc. Nebo jsem byla zoufalejší z toho, že ke mně nějak nepřicházejí žádné použitelné životní zkušenosti.

Když ta žena vešla dovnitř, všichni na ni zůstali civět. Nevšímala si pozornosti, kterou sebrala ostatním smrtelnicím, přesto si jí byla dobře vědomá. Došla ke vzdálenější straně baru a na první pohled zazobanému, ale jinak úplně nezajímavému chlapovi, nabídla postupně levou i pravou tvář k náznaku polibku. Objal ji při tom kolem pasu, ale ona se mu elegantně vysmekla a sebevědomě si objednala. Odešli asi po deseti minutách, ale připadalo mi, že její parfém zůstal ve vzduchu až do konce večera.

„Co to kruci bylo?“ vyjekla Angela.

„Nějaká nablblá celebrita, hádám,“ usrkla si Jess nevzrušeně ze svého koktejlu. Očima ale pořád visela na místě, kde se ještě před chvílí vznášela ta neskutečná dívka.

Od vedlejšího stolu se k ní naklonil jeden k chlápků, co se nám už pár hodin vnucovali.

„To byla kurva. Ale ne obyčejná. Extra třída. Říkají si společnice. Divím se, že se ukázala tady. Tohle pro ně není dost nóbl,“ ušklíbl se.

„Tohle není dost nóbl?“ zopakovala Jessica jeho poslední větu a rozmáchlým gestem označila okázalý interiér baru. Chlápek, celý šťastný, že jsme ho konečně vzaly na vědomí, začal doplňovat podrobnosti. Při pohledu na jeho upocenou košili mi nebylo jasné, jak to všechno ví.

„Většinou dělají doprovod při jednání se zahraničními partnery nebo na tahle jednání lítají ven. Některé umí i pět jazyků a většina má za sebou nejlepší univerzity. Je to skoro povinnost. Když chceš udělat dojem, už nestačí nejlepší auto a hodinky. Potřebuješ kus dokonalýho masa. A když už ji máš zaplacenou, je škoda to nedotáhnout,“ zachechtal se.

Kupodivu jsem byla znechucená z něj, ne z té holky. „A jak to všechno víš? Viděl jsi nějaký dokument?“ zeptala jsem se jízlivě. Jess i Ang na mě nechápavě zíraly.

Zabralo to. Chlap automaticky zastrčil pod židli nohy v sešlapaných botách a zamračil se na mě. „Zažil jsem lepší časy, kotě. Doufej, že tebe sešup nepotká,“ přejel pohledem mé šaty a kabelku. Očividně se vyznal.

Tu holku jsem nedokázala dostat z hlavy. Už ráno jsem seděla u počítače a zkoušela zadávat spojení jako eskortní agentura nebo dívky na objednávku. Ukázalo se, že to není tak jednoduché, ale nakonec jsem našla, co jsem hledala.

Chtěla jsem získat kontakt na některou z dívek a využít její životní zkušenosti? Ano, to jsem si později zkoušela namluvit. A taky to, že jsem se rozhodla, až když jsem díky svému skvělému agentovi ze dne na den přišla o všechny peníze.

Ale bylo to jinak.


Ahoj, hledám nějaké informace, můžu s někým mluvit?

Jsi žena nebo muž?

Žena.

Už jsi pro někoho pracovala?

Pracovala?

No v oboru přece. Rovnou tě musím upozornit, že z ulice se k nám nemáš šanci dostat.

Ale já nejsem děvka!

Ale chceš být. A to ta nejlepší. Pošli mi fotky celé postavy a obličeje. S make-upem i bez. Pošli svoje fotky v šatech na odpolední koktejl, na vánoční firemní večírek a na snídani v šestihvězdičkovém hotelu v Emirátech. A krátkou esej na téma Proč miluju peníze. Ve třech jazycích. Volba je na tobě, ale pokud budeš podvádět, po první pokažené schůzce nejen nedostaneš plat, ale zaplatíš pokutu.

Okénko pro chat zmizelo. Potily se mi ruce a měla jsem pocit, že mi srdce prorazí ven z hrudního koše.

Bylo to šílené. A šíleně lákavé. A byla to šance. Šance získat vlastní životní zkušenosti. Naprosto neobvyklé a neotřelé zkušenosti. Nemusím to dotáhnout do konce. I tahle přípravná fáze je něco neuvěřitelného! říkala jsem si, abych se uklidnila. Vytáhnu z nich, co půjde, a pak se vypařím. Přeci mě nemůžou do ničeho nutit.

Za dva týdny jsem odlétala na první schůzku. Do Paříže. Denis byl homosexuální dědic obrovské společnosti, který ředitelům svých filiálek potřeboval ukázat, že ho nevídají se slečnou jen proto, protože jeho slečna studuje ve Státech herectví. Zahrála jsem to opravdu skvěle.

Domů jsem se vracela unavená, ale nadšená. A s několika vizitkami od mužů, kteří mi sice mou hru nepokazili, ale doufali, že pro ně bych mohla sehrát zajímavější představení.

Ne vždy to bylo tak snadné. Několikrát jsem málem dostala padáka. Odmítala jsem schůzky s muži nad padesát, odmítala jsem trojku, odmítala jsem muže, kteří nebyli dostatečně prověření. Odmítala jsem víc než tři klienty za měsíc.

Samantha nakonec přistoupila na mé podmínky. Zjistila, že i tak se jí vyplatím.

S Carlislem Cullenem jsme se poprvé setkali asi rok potom, co jsem se začala prodávat. Předtím se dvakrát setkal s Theressou, ale nevyhovovala mu. Chtěl se nechat vyřadit z databáze, což znamenalo, že o něm v Samanthině registru nezůstane ani zmínka. Ale Sam ho přesvědčila. Netušila jsem, co přesně o mně klientům říká. Můj oficiální profil byl dost povšechný.

Isabella.

Nejmladší z našich dívek.

Ještě nestihla vystudovat, ona věří na školu života.

Doufá, že potká muže, který jí dopřeje dobré vzdělání a zkazí ji při tom jen nepatrně.

Hovoří anglicky, francouzsky, španělsky.

Je mimořádně sečtělá a vnímavá.

Je připravená potrestat každého, kdo má za sebou drobné hříchy. A je připravená přijmout mírný trest za své vlastní.

Když jsem to četla poprvé, nevěděla jsem, jestli se mám smát nebo chechtat. Až později, v praxi, mi docházelo, co ty drobné narážky znamenají. V mém příručním zavazadle nechyběly rekvizity pro mírné tresty. Nechyběl dostatek náhradního prádla za to, které mohlo být nedopatřením zničeno. A skoro nikdy nechyběla rádoby školní uniforma a podkolenky.

Ale Carlisle si na tohle nepotrpěl. Nešišlal na mě, ani nekřičel. Nehrál žádné hry. Prostě jen potřeboval sex.

 

 


xxx

 

 


Ten večer byl nesoustředěný. Jako by jeho myšlenky zůstaly někde venku. A byl rozzlobený. I když se to snažil potlačit.

„Nechceš to nechat na jindy?“ zeptala jsem se ho tiše a přejela mu konečky prstů přes napjaté svaly na lopatkách. Na okamžik se přestal pohybovat a pevně stiskl víčka. Nakonec se s povzdechem překulil vedle mě.

V bytě se nesvítilo, ale závěsy i žaluzie zůstaly nastavené na denní režim. Tma v ložnici byla jen iluzí. Pozorovala jsem jeho soustředěný profil a čekala, jestli něco řekne. Kdyby neřekl, nevadilo by mi to. Byl takový.

„Stěhuju se do Chicaga. Příští týden. Chci, abys za mnou jezdila i tam. Není to problém?“ Z jeho strany to nebyl projev slabosti. Byl jen konzervativní. Nerad měnil osvědčený systém.

„Samozřejmě, že to není problém. Víš, že tě ráda vidím.“ Zmínka o tom, že ho to bude stát podstatně víc, by ho urazila. Stejně jako věta, že je jeden z mých nejoblíbenějších klientů. Tohle bylo tabu. Připomínat, že jsem v práci. A že on je jen moje zakázka.

„Musíš být pořád tak strohá?“ vyštěkl. Zaskočilo mě to. Strohá? Jistěže ne, ale to on přeci určil, jak se k sobě budeme chovat. Rychle jsem potlačila ostrou odpověď.

„Možná bychom to přeci jenom měli dokončit,“ zavrněla jsem a vyšvihla se nad něj. Nevěřícně na mě zíral. A pak… mi dal facku. Ne plácnutí, které může být součástí zlobení a potrestání. Dostala jsem facku, která očividně patřila někomu tam venku.

Měl ji zpátky dřív, než mu došlo, co udělal.

Následující hodinu jsem si později nedokázala přesně vybavit. Vzpamatovala jsem se až dlouho po tom, co za ním zaklaply dveře. Opatrně jsem vstala a vydala se do koupelny. Škody byly menší, než jsem se obávala. Opravdu rozbolavělá jsem byla na místech, která se nemusí maskovat. A navzdory všemu jsem měla pocit, že jsem právě prožila něco neuvěřitelného. Vyšla jsem ze sprchy a zastavila se před zrcadlem. Ukazováčkem jsem si přejela přes oteklé a na několika místech do krve poraněné rty. Při vzpomínce na ty jeho – horké a šeptající mé jméno – jsem se zachvěla. A pak usmála. Ještě nikdy jsem se s nikým nelíbala. Ne v práci. Ne takhle.

Pocit nečekané radosti mi vydržel do chvíle, než jsem pod skleničkou na baru našla pečlivě poskládané bankovky. Bylo jich dvakrát víc, než obvykle. Roztříštěné sklo se rozletělo až k oknu. Zahleděla jsem se do noci. Ještě není tak pozdě. Ještě můžu jít někam, kde si spravím chuť. Hrst pomačkaných bankovek jsem nacpala do kabelky a brnkla Tedovi, aby mi zavolal taxi.

„Do klubu, prosím vás. A žádnou snobárnu. Někam, kde to žije. Mezi normální lidi.“

 

 

 

 

povídky od ambry

 


předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

«   1 2 3   »

25)  Blanulak (05.01.2012 18:32)

WAW!!!!
Super napad, super zpracovani!

Carlislea je uzasny! Absolutne bombasticky! Ja teda ale doufam, ze svou Esme nepodvadi, protoze ji jeste nenasel...

Nevera mi k nemu nesedi, proti tvrdemu sexu nic nemam:)

Twilly

24)  Twilly (05.01.2012 18:09)

A já ti na ten lep pokaždé sednu! Nádhera. Jen mi vysvětlí, jak je možné, že nejedeme na autogramiádu tobě!!!

Bye

23)  Bye (05.01.2012 17:47)

Tak o tom, že umíš Carlislea, žádná! A koukám, že ho umíš ve všech polohách ;-) Takového ho miluju už od PTML, zádumčivého, a teď i drsného. Copak ho potkalo? Co ho trápí? Doufám, že se to dozvím, i když samozřejmě čekám, že tohle nebude Isabellin osudový chlap.
Děsně se mi líbilo, jak mu tu facku hned vrátila. Asi to fakt potřeboval. A ona se tím pádem nedala.
Tak jak to bylo dál?

ambra

22)  ambra (05.01.2012 17:44)

Ach vy nezbedy . Dneska bude další, ju? A děkuju, mám obr radost, že se RP líbí;) .

Nosska

21)  Nosska (05.01.2012 14:48)

Co to toto? To nemyslíš vážně, Carlise? To hodný, milý, obětavý stvoření, který by mouše neublížilo?

Bellin pohled na svět je pěknej, no pěknej... dokážu jí pochopit. Vede opravdu "zajímavej" život.

Jen z tojo Carlisea jsem na větvi, ale to se časem poddá

Twilly

20)  Twilly (05.01.2012 14:07)

ambři, já vím, že je to blbost, ale nemáš něco s perexovým obrázkem?:p

Marcelle

19)  Marcelle (05.01.2012 14:00)

paráda

Lucinka

18)  Lucinka (05.01.2012 13:24)

Nic co je od tebe přece nemůže nebýt dokonalé a opět mám další závislost,,,prosím že bude brzy další dílek

17)  Sabienna (05.01.2012 10:04)

No, tak to je paráda! Zaujalo mě to hned po přečtení záhlaví, takže jsem to zhltla během pár minut :D Je to tak ohromně čtivé! A hrozně moc mě uchvátil ten nápad, je to něco naprosto jiného! Před přečtením bych tvrdohlavě tvrdila, že něco takového se k postavám vůbec nehodí, ale je to bomba! :D Budu s napjatým očekáváním, čekat na další kapitolu

miamam

16)  miamam (05.01.2012 08:53)

Carlisle?? Heh, nemůžu se zbavit pocitu, že podvádí Esme Šokující, strhující, super... Bude další díl???

Crazy

15)  Crazy (05.01.2012 07:33)

Carlisle se nezdá ale o to víc se mi to líbí Mám ráda změnu, i co se charakterů v povídkách týče.
O tom, že jsi úžasná spisovatelka, už jsem měla možnost se přesvědčit. Ale myslím, že jsem to ještě nenepsala. Tak tedy, klaím se, paní Spisovatelko
A opožděně všechno nejlepší k narozeninám! Ať tě ruce dlouho poslouchají, jako doteď

gucci

14)  gucci (05.01.2012 00:42)

ha....čtení pro dospělé......!!!..to můžu..pěkně žhavé..jen se nepopálitB).......

leelee

13)  leelee (04.01.2012 23:54)

další povídka
prostě tvůj styl

12)  jenka (04.01.2012 23:19)

JO! Zase se můžu neskutečně těšit na každou novou kapitolu. Jsem strašně ráda, že nepřestáváš psát, jsi jedna z nejlepších - nebo možná nejlepší - z autorek celého ff. Tvůj smysl pro dramatičnost a pro detail zbožňuju.

AnneCullen

11)  AnneCullen (04.01.2012 22:45)

Páni! Ambro... já nemám slov! Jak to dokážeš, že po první dávce jsem závislá? Neuvěřitelné... !!!

Kacikacka

10)  Kacikacka (04.01.2012 22:31)

Jo! Jo! Jo! Jo! Přesně to co hledám, jsem právě našla. Povídku, ve které jsou postavy z Twilight, ale jen tak povrchně a okrajově. Jména, vzhled, nic víc.
Carlisle je hustej! Osvěžující změna po tom doktůrkovi, který by neublížil ani mouše (obrazně řečeno )
Bella je ještě hustější
Jsem zvědavá, jak se to vyvine dál. A jestli plánuješ i Edwarda, no tak to potom jooooooo
P.S. všechno nejlepší :D a ať tě múza neopouští, to by totiž speciálně u tebe byla sakra velká škoda ;) :D

9)  kaccag (04.01.2012 22:19)

Ambro, krásný ... jsem vtažená a těším se na další (stejně mám od tebe nejradši Hříšníky) a vše nej k narozeninám ...

Hanetka

8)  Hanetka (04.01.2012 22:09)

ambřičko, kočičko... já se sem vrátím, až dopíšu tu pohádku, jo? Stačila mi tahle jedna kapitola a jsem v pr... ůšvihu. Nějak to se mnou cloumá a poetika je v loji. Nebyla bych schopná to dopsat - nebo by to byla pohádka nakonec spíš pro Tima Burtona...
Ale...

Tammy

7)  Tammy (04.01.2012 22:07)

Wau! Páni! Carlisle je tady úplně jiný, prostě chlap, hodně divnej, nasranej chlap. A Bella? A k tomu dorazí i Edward? No potěš pr... zadek Teda... těším se na další, jako pravá puberťačka :D

dorianna

6)  dorianna (04.01.2012 22:01)

«   1 2 3   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Eclipse still