Sekce

Galerie

http://stmivani-ff.cz/gallery/Proroctv%C3%AD_perex.JPG

A čas běží, rodiny se sžívají, občas však dojde k malým trapasům...

Hučení, podivné bouchání... Bella si uvědomila, že je to tepot jejího splašeného srdce. Věděla, že by se měla prodrat skrz tu podivnou hustou tmu, která jí obklopovala, ale cítila se v ní tak bezpečně. Něco jí říkalo, že za tou nicotou je bolest. Ne fyzická, ale taková, která se vám zařízne do duše a vypálí cejch. Taková, kterou nejste schopni přežít, protože rozcupuje vaší duši na kousky a nezanechá nic, než beznaděj a prázdnotu a nekonečnou trýzeň.

„Bello, lásko!“

Stále plul a tou tmou, ale zdálo se jí, že už není tak hustá. Něco jí proti její vůli vytahovalo na povrch.

„Miláčku, prosím otevři oči, Bells!“

Krásný hlas, je jako rozpuštěná horká čokoláda, pomyslela si Bella. Proč mě asi volá? Mě je tady dobře...

„Bello, slyší mě? No tak, netrap nás a otevři oči.“

Nechtěla ho trápit...Ten hlas přece zná, je pro ní důležitý. Tak důležitý, že je ochotná se tou tmou k němu prodrat.

„Lásko? Prosím vrať se mi, miluju tě, no tak Bello, tohle mi nedělej!“

Edward! Udeřilo jí poznání. Můj Edward, můj život a láska. Proč jen nemůžu projít tou tmou?

Bella se pokusila své vědomí protlačit až ke světlu, které tušila někdy v dálce. Co se jí vlastně stalo? Zkoušela si vzpomenout, co se odehrálo těsně před tím, než jí pohltila ta hustá temnota.

Vize! Ta strašná vize Alice. Edward umírající v plamenech a jistota, že ona i dítě jsou mrtví.

Bolest jí zasáhla jako jedovatý šíp. Z prsou se jí vydral sten plný utrpení.

 

Edward se právě skláněl k Bellinu obličeji a snažil se zachytil jakoukoli změnu. A pak to zaslechl - sten.

„Carlisle!“ vyjekl a ustoupil mu, aby jí mohl vyšetřit. Carlisle nadzvedl Belle víčko a malou baterkou jí kontroloval zorničky.

„Stále je mimo. Jako by se v sobě uzavřela a nechtěla se probrat. Ta vize jí dostala do šoku. Musíš na ní stále mluvit, sama se musí rozhodnout, že se probudí.“ Carlisle ustoupil a pohladil Bellu otcovsky po vlasech.

Bella bez pohnutí ležela a poslouchala jejich rozhovor. Vize Alice spirálovitě projížděla celým jejím vědomím a zanechávala po sobě spoušť. Edward, mrtvý...Jejich miminko, mrtvé...Ona, mrtvá...bože né, už dost, ta bolest se nedala vydržet.

Chtěla se znovu ponořit do té husté prázdné temnoty, ale něco jí v tom bránilo. Bránily jí v tom hlasy, které jí neustále prosily a přesvědčovaly, aby se probudila.

Edward, maminka, Alice, Esme, dokonce rozeznala i Jaspera a Emmetta. Všichni na ní střídavě naléhali a nenechali jí utéct do zapomnění.

A pak se ozval ještě jeden hlas, vzdálený a hluboký. Nepocházel z vnějšku. Byl to hlas z její vzpomínky.

 

Musíš nadále vytrvat a sílu svého ducha znásobit, bys úspěšně Proroctví naplnila a nesmrtelností zpečetila budoucnost rodu našeho. Pamatuj - vše co potřebuješ máš. Neboj se síly ducha svého a přijmi plamen v celé jeho mohutnosti.“

 

Eiblin, napadlo Bellu. Ona přece ví, jak to má skončit. Tak proč jí tohle říkala? Jedině, že by zde byla i jiná možnost... Že by dokázala pomocí své vnitřní síly zlomit nepřízeň osudu.

Eiblinina matka obětovala svůj život, ale dokázala ho dát dítěti.

A jestliže ona dokáže totéž, pak Edward bude mít důvod proč dál žít a nevzdávat se Arovi.

Bella věděla, že by bojoval, pokud by jeho dítě přežilo. Chtěl by mu zajistit bezpečí.

Ano, ať to stojí co chce, její dítě prostě přežije. Udělá pro to cokoli. Rozhodnutí se v ní rozlévalo jako hojivý balzám. Spáry černé tmy se začaly rozestupovat a propouštěly jí ze zajetí.

 

„Bello?“ radostně vydechl Edward a s nadějí sledoval její zrychlující se dech a jemné chvění víček.

Pak otevřela oči a on jí prudce přitáhl do své náruče.

„Lásko! tohle mi prosím už nedělej,“ šeptal a zabořil jí tvář do vlasů.

Bella, která se už úplně probrala, ho konejšivě hladila po vlasech a rozhlížela se po ostatních. René jí držela za jednu ruku a v očích měla slzy.

Ostatní stáli okolo pohovky a ve všech tvářích se zračila úleva. Stále tam však zůstával strach z vize Alice.

Tohle je má rodina, pomyslela si Bella. Nedovolím, aby se jim něco stalo. Budu dost silná, abych to dítě donosila a dala mu život. Pokud u toho budu muset zemřít já, budiž.

 

Alice najednou opět dostala ten skelný pohled.

„Edwarde!“ vyjekla a sledovala vizi, která se jí začala odvíjet před očima.

Edward bez dechu a napjatě pohlédl na Alici a Bella se napojila na jeho plamen.

 

Znovu se opakovala ta vize na louce. Ale bylo to jiné. Jako by jste se dívali do klidné hladiny rybníka a viděli odraz svého obličeje. Pak přijde náraz větru a hladina se zavlní a odraz zmizí. Po ustálení se znovu objeví, ale je jiný.

Přesně takto se v mysli Alice střídaly vize na jednou téma – Louka, rodina a Aro.

Nejdříve Edward shořel, pak se vize změnila a na louce probíhal boj a mlha obklopovala jeden konec, další alternativa byla Bella s Edwardem, Aro u jejich nohou a mlha na konci louky...

 

Alice popisovala ostatním co vidí. Pak zamrkala a její pohled se vrátil do reality.

„Co to mělo k čertu být?“ vyhrkl Edward a mračil se.

„Nemám tušení. Tohle se mi ještě nestalo, aby se vize tak rychle prolínaly a konce tak lišily.“

Alice zadumaně nakrčila čelo a opřela se o Jaspera. „Musí tu být něco, co původní vizi změnilo. A nejen to, v budoucnosti se stane něco, co ovlivní výsledek celé téhle situace.“ Pohlédla nešťastně na Bellu a potichu řekla. „Vypadá to, že jsou tři možnosti - Buď zemře Bella i dítě,“ Edward zavrčel a přitáhl si Bellu blíž k tělu, „nebo dítě přežije a zemře jen Bella,“ Alice vzlykla „a nebo přežije Bella i dítě. Musíme zjistit, co zaručí přežití obou,“ řekla rozhodným hlasem a odhodlaně se rozhlédla o všech přítomných.

Dostalo se jí sborového přitakání a souhlasu.

„Neboj broučku,“ ozvala se René a v jejím hlase stále byly slyšet slzy. „Přijdeme na to a ty i miminko budete v pořádku.“

Bella dojatě sledovala svou rodinu, tu lidskou i upíří a najednou si nedokázala představit, že by to dopadlo jinak než dobře.

 

Dny ubíhaly a René s Philem se začlenili do každodenního chodu rodiny.

René pomáhala Kate s dvojčaty a hodně času trávila s Bellou.

Také Phil se s ní často dával do řeči a ona si ho upřímně zamilovala. Byl to dobrosrdečný člověk a její matku opravdu miloval. Bella se s údivem dozvěděla, že Phil je vlastně vdovec a má syna. Jeho jméno je Jacob a byl hlavním důvodem, proč museli odložit příjezd.

Je mu čtrnáct let a právě před měsícem se poprvé přeměnil. Phil mu pomáhal zvyknout si na nový život. Až přijde čas, předá mu své místo ve smečce – místo alfy. On se chtěl pomalu přestat přeměňovat, aby stárl spolu s René.

Jednou ho Bella ukecala a on jí ukázal svou druhou podobu. Bella byla upřímně nadšená, když zpoza stromů vyšel vlk velikosti grizzlyho a zubil se na ní téměř lidským úsměvem.

 

Když to zjistil Edward, málem ho kleplo a dal Belle přednášku o tom, co se jí v jeho přítomnosti mohlo stát. Bella ho nechala vyvztekat a pak mu s andělským úsměvem oznámila, že si má zvykat, protože Phil prostě patří do její rodiny.

To Edovi zavřelo ústa a jen si nasupeně brumlal pod fousy něco o tvrdohlavých a bláznivých těhulích.

 

Phil musel načas odletět domů, aby zkontroloval situaci a také chtěl vidět Jakea.

Kvapem se blížily vánoce a na Belle stále nebylo vidět bříško ani náznakem. Všichni kolem ní chodili po špičkách s úsměvy na tváři, ale bylo znát , že jim to dělá starosti.

Bella sama se často prohlížela v zrcadle a hledala i tu nejmenší změnu. Stále však nic. Podle odhadu by měla být v polovině pátého měsíce. To už na každé ženě bylo těhotenství znát.

Jen že podle Alice by měla být těhotná ještě v létě, takže to asi bude u upířího mimča normální...i když kdo může říct, že je cokoli spojeného s upíry normální, že?

Carlisle stále prohledával knihy a vyjížděl na výpravy po celé Evropě, aby získal jakoukoli informaci, která by Belle pomohla přežít. Stále se však vracel s nepořízenou.

Bellu to nepřekvapovalo. Instinktivně cítila, že pokud má tohle mít dobrý konec, bude se o to muset pokusit sama. Jen ona má moc a sílu přetvořit původně danou budoucnost.

Ve volných chvílích trénovala své schopnosti a učila se zacházet se svým štítem. Nejdřív jí to vůbec nešlo. Tehdy ho před sebe vymrštila v sebeobraně a nyní vědomě nevěděla jak ho vyvolat.

Nakonec pomohl Phil, který přiletěl zpět z Forks.

Po dohodě se přeměnil a blížil se k Edwardovi. Ačkoli ti dva neměli v úmyslu bojovat, jejich přirozené instinkty vypluly na povrch a jakmile si byli blíž, oba začali výhružně vrčet. A najednou to šlo. Belle se nelíbilo, že vlk velikosti stodoly je jen pár kroků od Edwarda a cení zuby. Ačkoli věděla, že jí by neublížil, cítila mezi nimi to nepřátelské pnutí dané jejich druhem. Niterně si přála, aby dokázala Edwarda před vlkem ochránit. Její plamen se uvolnil a jako prak vystřelil bublinu štítu a obalil Edwarda.

Phil přišel až k němu, opatrně a pomalu se tlapu dotkl té průhledné bubliny. Zapružila, ale držela pevně na svém místě.

Zato Bella zase pocítila to podivné chvění okolo páteře a pachuť kouře jí znovu zaplnila ústa. Jakmile Edward i Phil zpozorovali co se děje, rychle od sebe odstoupili a Edward se vrhl k Belle.

 

„Miláčku uklidni se. Nic se neděje. Musíš ten třes ovládnout. Teď se nesmíš přeměnit, ohrozila by jsi miminko.“ Jemně ale důrazně jí položil ruce na ramena a přinutil jí dívat se mu do očí.

Bella zalapala po dechu a chvění jejího těla se pomalu snižovalo až přestalo docela.

„No tak tohle raději už zkoušet nebudeme,“ konstatovala a s úlevou se nechala odnést do domu.

 

Škola tak nějak proplouvala kolem nich. Učení bylo docela dost, ale kupodivu to zvládala s přehledem.

Občas přistihla Edwarda, jak si jí pokoutně prohlíží zkoumavým pohledem. Když ho jednou před usnutím zase načapala, nedalo jí to a začala z něj páčit příčinu jeho zaujetí.

„No víš,“ neochotně ze sebe soukal „ostatní to nevidí, ale pro upíří zrak jsou na tobě vidět určité změny. Máš malinko světlejší pleť, absolutně bez kazů, tvoje tvář je souměrnější a jakoby začínala zářit zevnitř - prostě jsi den ode dne krásnější,“ vypadlo z něj, zvedl ruku a pohladil jí po překvapené tváři. „Myslím, že je to tím těhotenstvím, začíná se v tobě probouzet kousek upíra.“

Bella zamrkala a najednou se jí v hlavě rozblikala kontrolka. Tak proto! Proto jí učení nedělá zvláštní problémy! Zbystřila se jí mysl a také ostatní smysly se postupně vylepšují. Zatím ne nějak výrazně, ale už několikrát si uvědomila, že slyší i tiché šeptání spolužáků v hodině.

Pohladila si ploché bříško a zamumlala. „Hodný drobeček, hezky dál podporuj maminku, rozhodně to u matiky a trigonometrie bude potřebovat,“ uculila se a ucítila jak jí Edward líbá na do vlasů.

Pak usnula jako když jí do vody hodí.

Druhý den ráno se rodinka jako obvykle sešla u snídaně. Bella napochodovala do kuchyně a v žaludku jí hlasitě kručelo. Edward nebyl nikde k nalezení. Rozmrzele si sedla ke stolu a pustila se do naklíčených obilných klíčků. Pak ucítila závan větru a najednou jí před nosem stál talíř s kusy kůry a dřeva plného té nejvoňavější mízy. Skoro cítila jak se u ní spouští Pavlovův reflex. Raději se rychle přisála k jednomu kousku, dřív než by začala nepokrytě slintat.

Vrhla blažený pohled na Edwarda, který se na ní culil a políbil jí na čelo.

Kate oznámila, že dneska i s dětmi přijde domů pozdě, mají nějaký odpolední program ve školce. Nate zase odjel na několik dní něco vyšetřovat a Phil s René si naplánovali celodenní výlet do Manchesteru.

Bella s Edwardem vyrazili do školy. Den ubíhal stereotypně bez potíží. Všichni si už zvykli na podivné sourozence Cullenovi a to, že se od sebe nehnou na krok. Kupodivu i Bellu v myšlenkách oslovovali jako Cullenovou, asi proto, že s Edwardem byli jako siamská dvojčata.

K radosti všech jim bylo oznámeno, že profesor Morgan, který je měl na tělocvik a dějiny, musel z rodinných důvodů odejít dříve, takže jim odpadají odpolední hodiny.

Alice chtěla Bellu vytáhnout na nákupy, ale neměla šanci.

Bellu hned napadlo, že mají vlastně dnes odpoledne celý dům jen pro sebe. Zrudla a napojila se na Edwarda.

Její touha ho zasáhla jak pěst do žaludku. Ještě že zrovna byli sami na chodbě, protože jí prudce chytil, přimáčkl na stěnu a začal jí líbat jako o život. Až po několika vteřinách jí pustil a opřel si hlavu o její čelo. Oči potemnělé vášní, skoro rozzlobeně zavrtával do jejích.

„Tohle...Mi...Nedělej!“ Vysoukal ze sebe tak, jak mu zrychlený dech dovoloval.

„Nemáš představu, jak na mě působíš. Když to nečekám a ty na mě vychrstneš své pocity, je to jako bys otevřela hráz rybníka. Prostě zareaguju na podnět...Bello mohl bych ti v nestřeženém okamžiku, když se nebudu ovládat ublížit a to bych si nikdy neodpustil,“ šeptal jí do ucha.

Bella se provinile útrpně usmála a políbila ho jemně na ústa.

„Promiň, já se taky neovládla, ale představa, že máme celý dům tohle odpoledne jen pro sebe...“

Edwardovy oči znovu ztmavly a z jiskřící jasně zelené se staly temné tmavé smaragdy.

Bella nestačila ani doříci a už jí vlekl na parkoviště.

Minuli naštvanou Alice a Jspera, který když ho zasáhla jejich nálada zavrčel, čapnul Alice a táhl jí k druhému autu. Jakmile tam došli, opřel svou malou ženušku o kapotu a za uhihňávání vděčného publika, jí zaútočil na ústa. Po chvíli se ovládl, střelil naštvaným pohledem k Edwardovi, který právě startoval. Alice, mírně rozhozená z toho vášnivého polibku, se bez protestů nechala usadit do auta a už se jim za koly zvedal zvířený štěrk.

 

Bella se pochechtávala, ale s ubíhající cestou jí úsměv přešel a ona se nemohla dočkat, až dojedou domů.

Edward sotva věnoval pozornost řízení. Když si Bella navlhčila jazykem rty, vyšlo mu z hrdla něco mezi zavrčením a zakňučením. Volant auta hlasitě zaprotestoval proti jeho stisku a neochotně přijal otisk jeho prstů.

Doma byli v rekordní době.

Bella se ani nestačila rozkoukat a už stáli v předsíni. Edward se nedočkavě vrhl na její ústa. Rty se třely o sebe a jazyky se proplétaly ve vášnivém tanci. Jejich dech se zrychlil, vnímali jen jeden druhého. Bella se ocitla najednou ve vzduchu, jak si jí nadzvedl, aby se nemusel sklánět. Vmotala mu prsty do vlasů a ještě pevněji se přisála k jeho rtům. Nohy se automaticky obtočily kolem jeho boků a střed jejich těl se o sebe třel v erotickém tanci.

Edward pozadu couval do kuchyně, přes kterou se procházelo dál do domu. Bella mu snaživě svlékla mikinu i tričko najednou a slastně se rukama kochala jeho svaly. Najednou se ozvalo křupnutí a její triko bylo vejpůl.

Zády narazila na ledničku, ke které jí Edward přitiskl.

Ačkoli měl neuvěřitelnou sílu, připadal si jako roztřesený puberťák s pocitem, že nemůže důvěřovat svým kolenům.

Hlavou mu proletěla myšlenka, že to do pokoje prostě nestihnou - tak s ním jeho drahá polovička mávala. Cítil její nohy obtočené kolem jeho boků a jen fakt, že oba stále ještě měli kalhoty bránil naléhavé potřebě spojit jejich těla. Jakmile jí opřel o ledničku uvolnil si ruce a začal se věnovat jejím dmoucím se ňadrům. Cítil její horké doteky na své ledové kůži. Jejich těla se o sebe náruživě otírala a oni si hleděli do očí. Bella opatrně spojila jejich plameny a vymámila z Edwarda hluboké zavrčení. Znovu se vrhl na její rty a svět kolem nich přestal existovat.

Zrovna ve chvíli, když se jejich ruce snažily navzájem rozepnout kalhoty toho druhého, ozvalo se bouchnutí a do kuchyně vpadla podivná masa.

Edward s Bellou strnuli uprostřed pohybu. Bella měla stále ruce v Edwardových kalhotách a on jednu na knoflíku jejích riflí a druhou zezadu pod kalhotami svíral její zadeček.

Tvořili opravdu zajímavé sousoší. Důvodem jejich nehybného a šokovaného strnutí byla dvojice milenců.

Do kuchyně totiž právě nacouval Phil s René v náručí. Jako by si domluvili předem choreografii...její nohy byly pevně obtočeny kolem jeho boků. Phil byl do půl těla nahý a René visela halenka na jedné ruce. Ona se zabývala jeho kalhotami a on jí podpíral za zadeček a záda.

Byli tak zaujati jeden druhým, že neregistrovali svět okolo sebe.

A v této propletené pozici se nebezpečně blížili k ledničce, avšak Phil opřel René o linku asi metr od vytuhlého Edwarda.

V tom René zvedla oči a střetla se se šokovaným pohledem své dcery.

V tu chvíli tvořily páry zrcadlový obraz.

Jak René ztuhla zvedl hlavu i Phil a vyjeveně zíral na dvojici metr od nich.

Bella se pokusila najít v mozku nějaké slovo, které by zmírnilo tuhle trapno-směšnou situaci, ale nějak se jí nedařilo přimět jazyk k pohybu. A to prosím ještě před chvílí, když laskala Edovi bradavku, neměla s jeho motorikou absolutně žádný problém.

Kristova noho! Takhle se nechat načapat a zároveň načapat svou matku! Očividně je napadlo úplně stejně, že je dům prázdný. Oni přece měli být ve škole. Cítila, jak se v ní zvedá nával hysterického hihňání.

Najednou viděla na okamžik všechno rozmazaně a do ostrého obrazu se vše spojilo až v jejím pokoji.

Edward jí pustil z náručí a frustrovaně se mračil. Takhle je vyrušit v nejlepším. Pořád byli spojeni svými plameny, takže slov nebylo třeba.

Bella pokrčila rameny. „No, co... Jsme všichni dospělí a zamilovaní, tak z toho nebudeme dělat vědu, ne?“ poslala mu.

Edward jí chvilku přejížděl chtivým pohledem, ale pak se usmál a ve vteřině leželi na posteli a pokračovali tam, kde skončili. V posteli zůstali až do rána.

Brzy ráno probudil Bellu hlad. Edward už u ní nebyl, asi si odběhl na lov.

Vydala se potichu, aby nikoho nevzbudila, do kuchyně, ale ve dveřích jí zarazil podivný zvuk.

Vycházel z koupelny a dveře byly pootevřené. Bella jasně rozeznala dávení a v klečící postavě, objímající mísu zase identifikovala René.

Vešla dovnitř a přidržela jí vlasy.

Když se René přestala křečovitě zbavovat obsahu žaludku, unaveně se narovnala a vypláchla si ústa.

Rozpačitě se otočila k Belle a střetla se se stejně rozpačitým pohledem.

Pak se obě usmály a s ryze ženským porozuměním se objaly.

„Jsi v pořádku?“ zeptala se Bella a prohlížela si poněkud našedlý obličej René.

„Ale ano, jen posledních pár dní mi je vždycky po ránu špatně. Kdybych neměla jistotu, že to není možné, myslela bych si, že jsem těhotná,“ matně se pousmála, ale Belle se podezřením zúžily oči.

„Proč si myslíš, že to není možné?“ zajímala se a mezi řečí se pokusila napojit na plamen René.

„Bello...“ René se rozpaky začervenala „nejsem hormony zmítaná puberťačka, jsem seriozní sedmatřicetiletá žena, která rozhodně ví, jak se používá antikoncepce,“ René svou řeč zakončila rádoby seriozním rodičovským pohledem, který jí zkazilo propojení plamenů. Bella se jemně spojila s plamenem René a pak zalapala po dechu. Udiveně se na svou matku zahleděla a pak jí začaly cukat koutky.

„No, seriozní ženo, na to že víš, jak používat antikoncepci, jsi docela slušně těhotná. Já totiž velmi zřetelně cítím malý, ale jasný plamínek mého budoucího sourozence,“ zašklebila se na ní Bella.

„Tak?“ zvedla tázavě obočí a vychutnávala si totální zmatení a šok, které se objevily na tváři René.

„Kdy bude svatba, máti?“

 

Povídky od Popoles

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

6)  agness (04.03.2015 21:05)

Hups! Nějak selhala! Rennée je těhotná, Bella bude mít sourozence!!!

miamam

5)  miamam (08.06.2011 15:20)

Jůůů... Ta scéna v kuchyni byla děsně roztomilá a fakt vtipná ...a ten konec... No, jako vždy

4)  belko (01.06.2010 13:18)

no toto...to je super!...to je bomba!..to je boží...to je ...já nemám slov!!já jen čubrním a jsem štastná...
ÚŽASNÉ

Popoles

3)  Popoles (23.05.2010 18:49)

Ježkovy voči, ty jsi rychlá
Díky!

Nebraska

2)  Nebraska (23.05.2010 18:31)

Já jsem pako!!! :-DDěkuju, promiň :-)

Popoles

1)  Popoles (23.05.2010 18:31)

Ahoj, prosím o pomoc některou z adminek. Tahle kapitola má nastavené zveřejnění 2.5.2010. Myslím, že tam má být 2.6., protože momentálně je uveřejněn teprve 23. díl.
Předem moc děkuji :)

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek