Sekce

Galerie

http://stmivani-ff.cz/gallery/Proroctv%C3%AD_perex.JPG

Jste zvědaví, co má Bella za problém?
Jsem přesvědčená, že po přečtení téhle kapitolky to budete vědět. Jenže chudák Bells to nebude mít tak snadné jako vy.
Ona se musí nejdřív pokusit rozdýchat další návštěvu Eiblin.

Přeji hezké počteníčko.

„Jsem úplně v pořádku, mami, opravdu se mi nic nestalo,“ Bella si povzdechla.

Chvíli poslouchala litanii René a začínala jí třeštit hlava.

„Mami, ty víš, že tě moc ráda uvidím, ale to neznamená, že musíš hned zítra chytit první letadlo do Manchesteru. Já už se nikam nechystám.“ Nyní si už mnula rukou kořen nosu a jediné co si přála, byla horká sprcha a postel.

„Tak jo, prober to s Philem a zavolej. Jo a mami… Moc děkuju, žes mi dovolila dokončit školu tady. Mám tě moc ráda, pa,“ zakončila konečně skoro hodinový hovor.

„Tak co, jak jsi dopadla?“ vyzvídala Kate.

Bella se opřela v křesle a zavřela oči.

„No nakonec mi dovolila ten rok školy dokončit tady. Ale rozhodně se sem brzy chystá. Chce poznat Edwarda a jeho rodinu. Taky by mi chtěla představit Phila.“ Bella se usmála. Byla moc ráda, že René není sama a našla si přítele. Podle toho co říkala, byla zamilovaná až po uši.

„Bells, jsi si jistá , že je ti dobře?“ zkoumavě jí pozorovala Kate a mateřsky jí položila ruku na čelo. „Jsi studená jak rampouch,“ zamračila se.

„Je mi fajn, jen jsem hrozně unavená. Prostě se  mi z toho rychlého pohybu, jak jsem vstala z křesla, zamotala hlava. Krom toho Alice by se určitě nenechala ukecat tak snadno, kdyby viděla, že budu mít ještě nějaké problémy.“

Bella se zamračila. Vědomí ztratila jen na pár vteřin. Když se probrala, zvonil jí telefon. Samozřejmě že to byla Alice. Trvalo jí skoro pět minut, než jí přesvědčila, že za ní nemá posílat Carlislea a rozhodně to nemá říkat Edwardovi. Určitě by zrušil ten lov a chtěl s ní zůstat.

„Tak fajn, jsem úplně mrtvá. Jdu se vysprchovat a skonat do postele,“ pronesla dramaticky.

Kate už nic nenamítala a šla si také lehnout.

Horká sprcha byla jako dotek ráje. Uvolnila Belle ztuhlé svaly a krásně jí prohřála.

Unavená se zhroutila do peřin a za pár vteřin už nevěděla o světě.

Stála na louce. Slunce svítilo a hřálo jí do tváře. Vzhlédla a spatřila vedle sebe Edwarda. Jeho kůže jiskřila a jeho zelené oči na ní tázavě hleděly. Bella se ohlédla. Za ní jako v mlze stálo několik postav. Najednou se začala třást. Její plamen se rozhořel a jeho intenzita stále stoupala. Pocit horka se neuvěřitelně stupňoval. Z úst jí unikal malý proužek dýmu. Pohlédla na Edwarda, ale už vedle ní nestál. Byl o několik kroků dál a jen jí pozoroval. Bella nic nechápala. Stále víc a víc se chvěla, chvění přešlo na vibrace a najednou se žár z plamene jako výboj rozšířil do celého její ho těla a pokračoval skrz kůži. V ten moment vybuchla v ohnivé smršti.

„Isabello!“

To zavolání ji vytrhlo ze sna. Celá zpocená a udýchaná se pokusila zaostřit na zářící postavu, která se mihotala v nohách postele. Když se jí to podařilo, s údivem zírala na Eiblin.

„Isabelo, vítám tě zpět ve tvém čase,“ usmála se na ní Eiblin. „Chtěla bych ti vyslovit dík. Byla jsi velice odvážná a nebála jsi se následovati své srdce. Musím tě však varovati.“

Eiblin se zvláštně zadívala do prázdna. Vypadala stejně jako Alice, když má vidění.

„Dcera z rodu Nadaných povznesla nesmrtelného tvora z temnot ke světlu. Neseš v sobě budoucnost jež vznikla v minulosti. Však nadále musíš vytrvati a sílu svého ducha znásobiti, bys úspěšně Proroctví naplnila a nesmrtelností zpečetila budoucnost rodu našeho. Pamatuj - vše co potřebuješ, máš. Neboj se síly ducha svého a přijmi plamen v celé jeho mohutnosti. Jen plné poznání sebe sama umožní ti Proroctví naplnit."

Eiblin se znovu normálně zadívala na Bellu a usmála se.

„Věř v lásku, je to ta největší síla, která ti pomůže vše překonati.“

„Počkej Eiblin! Prosím, vysvětli mi to. Vůbec ničemu z toho co jsi řekla nerozumím,“ vyhrkla Bella.

Eiblin jen se smutným úsměvem zavrtěla hlavou.

Vše má svůj čas. Mysli na má slova. Až přijde ten správný čas, porozumíš.“

Její postava se zachvěla a rozplynula se ve tmě.

Bella se posadila na posteli.

„Sakra, Eiblin, proč mi tohle děláš?“

Byla dokonale zmatená. Nejdřív ten sen. Něco podobného se jí už zdálo a nyní se to opakovalo, i když s malými odlišnostmi.

A do toho ještě Eiblin a její tajemné předpovědi.

Bella sebou znovu plácla do peřin, ale nemohla usnout. V hlavě se jí honila slova Eiblin i ten podivný sen. Proč vždycky končí tím, že vybuchne?

Bella jen doufala, že to není nějaká předpověď, protože představa, že skončí jako odpálená rachejtle se jí pranic nezamlouvala.

Trochu jí udivilo, že se jí Eiblin zjevila, když byla vzhůru. Předtím jí viděla vždy jen ve snu.

Házela sebou na posteli sem a tam, ale spánek se nedostavil. Zato se dostavil hlad. A to takový, že se jí až bolestí zkroutil žaludek. Vylezla z postele, vzala si župan a s úmyslem nacpat do sebe celý obsah ledničky zamířila ke kuchyni.

Pohled na nástěnné hodiny jí informoval, že jsou čtyři ráno.

„No bezva holka, tak teď se z tebe stane noční vyjídač lednice,“ mumlala si ironicky, zatímco ukusovala mrkev, která jí první přišla pod ruku.

Zkoumavě prohledávala obsah ledničky, až jí oči padly na kus hovězího masa, který měla Kate připravený ke zpracování. To je ono, potřebuju bílkoviny, pomyslela si. Vyndala ten šťavnatý kus flákoty a uřízla si pořádný plátek.

Moc se nezabývala ochucováním. Posolila, opepřila a hodila na rozpálenou pánev.

Maso zaprskalo a okamžitě pustilo pod žárem šťávu. Bella ho nechala několik sekund a pak obrátila na druhou stranu. Cítila, jak se jí zbíhají sliny a žaludek se hlasitě dožaduje naplnění.

Stáhla pánev z ohně, přehodila steak na talíř a nabodla ho na vidličku. Z místa kde maso propíchla, se vyřinul proud krvavé šťávy. Bella se nezdržovala nějakým krájením a hladově se do masa zakousla.

První sousto sotva rozžvýkala a rychle polkla. V podstatě hned ucítila úlevu. Další sousta už si vychutnávala. S výrazem naprosté blaženosti se cpala a přikusovala k masu mrkev.

Najednou se v kuchyni rozsvítilo velké světlo. Ve dveřích stál Nathan a pokoušel se zaostřit rozespalý pohled na vetřelce v kuchyni.

„Bells? Co to tu prosím tě vyvádíš? Vždyť je ještě noc! Myslel jsem, že tu máme myš, chroustáš nahlas jak králík.“

„Fem doftala hlad no,“ pokusila se vyslovit s plnou pusou Bella.

Nathan konečně překonal rozespalost a nevěřícně vykulil oči na její svačinku.

„Prosím tě můžeš mi říct, proč jíš syrové maso?“ znechuceně nakrčil nos a sledoval, jak ze steaku, do kterého se právě zakousla, vytéká typická červená šťáva.

„Náhogou ko neni chyrový,“ zamlela s plnou pusou „jen krochu min ugeaný.“

Nate zakroutil hlavou. „Pořádně kousej, ať se ti zase neudělá špatně,“ poradil jí, zahasl a šel zase spát.

Když do sebe Bella nasoukala jídlo, znovu na ní padla únava a ona zamířila zpět do postele.

Ráno jí vzbudil chladný polibek na krk.

Zavrtěla se a pomalu otevřela oči. Pohledem se střetla s jezírky roztaveného zlata.

„Dobré ráno lásko, jak se vyspinkala?“ zašeptal jí do ucha a ona se otřásla pod závanem jeho ledového dechu.

Se spokojeným úsměvem se mu zavrtala do náruče.

„Ještě jsem se spaním neskončila,“ zamumlala a chtěla se znovu odebrat do nevědomí. Jenže její tělo mělo jiný názor a prosadilo si výpravu na záchod. Když už byla v koupelně, opláchla se a vyčistila si zuby.

Pak se zase vrátila do pokoje a do připravené Edwardovy náruče.

„Jak to vypadá v okolí se zvěří?“ zajímala se.

„Není to tak zlé, sice budeme muset jezdit dost daleko, ale celá oblast Peak district je na zvěř bohatá.“

„Jak jsi se sem vlastně dostal?“ sledovala jeho pohled na otevřené francouzské okno „aha,“ konstatovala.

„A co myslíš, že udělá Nate, až tě najde u mě v posteli,“ uculila se a rty se přisála na jeho.

Edward jí polibek nadšeně opětoval. Když jí nechal nabrat kyslík do plic, oba byli zadýchaní.

„Spíš mi dělá starosti ten útok, kterému budeš za chvíli vystavená,“ řekl s úsměvem, vstal z postele a posadil se na židli.

Bella nejdřív nechápavě sledovala jeho počínání, pak ale uslyšela dupot malých nožiček, které následovalo rozražení dveří a nálet dvou dětských tělíček.

Vřískali jak Viktorka u jezu a skoro Bellu vytlačili z postele.

Hned za nimi se řítila Kate.

„Kluci koukejte nechat Bellu napokoji, vždyť se kvůli vám vůbec nevyspí.“ Vešla do dveří a s rezignovaným pohledem zhodnotila situaci.

„Koukám, že pokaždé když vejdu ráno do tvého pokoje, najdu tě zasypanou našimi zlatíčky. Pánové něco jsem řekla, takže přestaňte vystrkovat Bellu z postele a mašírujte do pokoje.“ Přišla k posteli, popadla ta háďata za ruce a nekompromisně je odváděla pryč.

Bella se smíchem sledovala, jak schlíple šlapou ven.

„Tak, asi mám po spaní,“ konstatovala. Oblékla se a ruku v ruce vešla s Edwardem do kuchyně.

Nathan udiveně zvedl obočí, když Edwarda uviděl, ale zdržel se komentáře, což Bella ocenila děkovným pohledem.

Ačkoli se v noci najedla, při pohledu na připravenou snídani znovu dostala hlad. S chutí se zakousla do palačinek s marmeládou. Když zbaštila tři, spokojeně si oblízla prsty.

Pak jí pohled padl na Edwarda, jehož oči ztmavly a fascinovaně sledovaly, jak slízává zbytky marmelády z rukou. Napojila se na jeho plamen a poslala mu v myšlenkách dotaz, na co tak zírá.

Odpověděl jí pouze tím, že nechal svou mysl zaplavit touhou, kterou v něm vyvolala. Bella zalapala po dechu a nabrala stejnou barvu jako ta jahodová marmeláda.

Kate putovala pohledem od jednoho k druhému a uculovala se jak měsíček na hnůj. Nate také zaregistroval tuhle jejich malou mezihru. Chvilku s podezíravým pohledem střílel od jednoho k druhému a pravděpodobně došel ke stejnému poznatku jako Kate.

Mělo to za následek zrudnutí, ale na rozdíl od Belly to bylo vzteky. Už se nadechoval, že začne s kázáním, ale Kate mu položila ruku na rameno a nepatrně zavrtěla hlavou.

Edward, který samozřejmě slyšel, co si oba myslí, musel zadržovat smích, ale i tak mu cukaly koutky.

Situaci odlehčil až zvuk auta na příjezdové cestě. V zápětí se dovnitř nahrnuli všichni zbývající Cullenovi.

Popřáli všem dobré ráno. Alice už viděla, že René dovolila Belle zůstat, takže přijeli připravení a s plánem, jak se začlenit do života místních. Carlisle už měl v podstatě jisté místo v nemocnici. Rose a Emmett budou navštěvovat večerní kurzy v Buxtonu a Jasper s Alice a Edwardem půjdou s Bellou do posledního ročníku střední.

Esme začala popisovat, jak upraví dům, který si koupili.

Bella jí poslouchala na půl ucha. Zvedla se ze židle, že umyje nádobí.

Pak se seběhlo vše nějak moc rychle.

Alice vyjekla, Edward stačil jen zvednout hlavu, když viděl její vizi a vzápětí se z Bellina hrdla vydral proud částečně natrávené snídaně.

Pak už se ozval jen povzdech.

„Proč já?“ Carlisle smutně sledoval, jak mu po nažehlených kalhotách stékají zbytky zvratků a hromadí se v jeho oblíbených italských mokasínech.

 

Povídky od Popoles

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

3)  agness (04.03.2015 16:43)

Chudák! Co je asi Belle? ;)

miamam

2)  miamam (08.06.2011 11:46)

Jéžiš ty uzvracený konce, to je něco

1)  Anji (24.07.2010 15:41)

chuduáák

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Cullenovi