21.05.2010 [19:15], Popoles, ze série Proroctví, komentováno 1×, zobrazeno 2658×

Bude to fungovat? Nebo se Bella stane Peterovou svačinou?

Bella stála u dveří pokoje a sledovala konverzaci. Divila se, jak vůbec Edward může s tolika cizími myšlenkami v hlavě normálně fungovat.

Pozorně poslouchala, jak Peter vysvětluje, proč jsou tak překvapení z Edwardových zelených očí a mimovolně si hrála s hřebenem.

Když se Peter zeptal Edwarda, co provedl, že po něm jde sám Aro, zpozorněla, protože myšlenky návštěvníků byly velmi znepokojené. Charlott se bála, že by garda mohla potrestat i je, když zamlčeli, že znají někoho s udávanou podobou.

Slyšela, jak Edward odpovídá, že nic neprovedli. Jeho myšlenky byly plné vzteku z toho bezpráví, které Aro beztrestně vydával za vykonávání spravedlnosti.

„Klid Edwarde, nerozčiluj se,“ řekla mu a zachytila jeho souhlas.

Pak k ní dorazila slova Jaspera: „Alice měla vizi, která se Arovi vůbec nezamlouvala a proto chce asi zlikvidovat Edwarda a Bellu dříve, než se její vize stane skutečností.“

„Neboj lásko, já tě nedám,“ pomyslela si Bella, „klidně tomu Arovi nakopu zadek.“

„To je moje práce, budu tě chránit třeba před celým světem, miláčku,“ odpověděl jí Edward v reakci na její ochranářské myšlenky. Pak znovu zaměřil pozornost na rozhovor dole.

Charlott se na něj zkoumavě dívala a hlavou jí táhlo: „Je tu lidská dívka, kterou nám nechtějí ukázat, Edward se při zmínce o Belle tvářil, jak reklama na zamilované... takže, on miluje člověka?“ divila se v myšlenkách a nahlas řekla: „Bella je ta lidská dívka, co je nahoře?“

Když jí to odkývali, nemohla to pochopit.

„Vždyť znal tolik upírek, krásných a milých, rozhodně se nedalo říct, že by neměl příležitost se seznámit,“ táhlo Charlott hlavou a vzpomněla si na Tanyu. V její vzpomínce Edwarda objímala kolem pasu, hlavu měla položenou na jeho prsou a zbožně k němu obracela svůj nadpozemsky půvabný obličej s ústy nastavenými k polibku.

Bella to vše vnímala přes spojení s Edwardem. Bylo to, jako by jí někdo zavrtával do srdce zubaté ostří žárlivosti.

Bezmyšlenkovitě sevřela hřeben v dlani a vůbec nevnímala, že jeho zuby prošly skrz kůži a že z malé ranky začala téci krev.

V náhlém impulzu otevřela dveře a udělala krok na chodbu. V tom jí zasáhly jak vyděšené myšlenky Edwarda, tak jediná silná myšlenka Petera – ulovit.

Bella si ve vteřině svou fatální chybu uvědomila, jenže to už bylo pozdě. Pokusila se napojit na Peterův plamen, ale nepodařilo se jí to. Ačkoli to bylo paradoxní vůči rychlosti, jakou se Peter pohyboval, Bella vnímala vše zpomaleně. Zaregistrovala Edwarda a Alici a za nimi Jaspera, jak se pokouší dostihnout Petera, který se právě odrazil k poslednímu skoku.

Jen okrajově vnímala křik, ale v hlavě zřetelně slyšela Edwardův zhrozený výkřik, když pochopil, že Petera nezastaví včas.

Instinktivně před sebe natáhla ruce, jako by ho mohla odstrčit. Strachem vyburcované tělo, se začalo třást. Po páteři jí přeběhlo chvění a mimoděk zaznamenala podivnou pachuť v ústech.V hrudi pocítila horkost a vibrace se v mžiku rozšířily do celého jejího těla. Horkost v prsou se stupňovala, až měla pocit, že jí z úst vychází kouř.

Jak se chvěla, uviděla kolem sebe stejně se chvějící clonu, jež vycházela jako průhledný štít ze středu její hrudi.

Peter v plné rychlosti narazil do vibrující clony, ta zapružila a odrazila ho zpět. Síla odrazu ho odhodila na Edwarda a Alici. Ti náraz nečekali, takže pod jeho vahou se všichni zřítili k zemi.

Vyděšená Bella stále pevně spojená plamenem s Edwardem, nechápala co se stalo.

Edward, pološílený z pocitu, že už Petera nedokáží zastavit, šokovaně zaregistroval, jak se kolem Bellina vibrujícího těla roztáhla clona a odmrštila na ně Petera.

Edwarda napadlo, že Bella vypadá přesně jako vlkodlak chystající se k přeměně. Nechal Petera Alici a Jasperovi, rychle se zvedl a zamířil k Belle. Štít který se stále kolem ní vlnil, mu nedovoloval přistoupit blíž.

„Lásko, jsi v pořádku?“ vyhrkl a natáhl k ní ruku.

Bella odtrhla pohled od zmítajícího se Petera, kterého na zemi s námahou drželi Jasper s Alice.

Očima se střetla s Edwardem a její jedinou myšlenkou bylo, že jestli jí okamžitě nevezme do náručí, tak se asi zblázní.

Jakmile k němu tuhle myšlenku poslala, její clona se zachovala jako vysavač. Edwarda to doslova pohltilo a už jí držel v náručí.

„Promiň,“ vzlykala, „mě to tak mrzí, vůbec jsem nepřemýšlela a když jsem v Charlottině hlavě uviděla, jak objímáš tu krásnou upírku, já... promiň,“ zavrtěla hlavou a popotáhla.

„Neomlouvej se, hlavně že jsi v pořádku,“ uklidňoval ji.

Jenže Bella stále vibrovala, nemohla to zastavit. Najednou pocítila tlak. Vyplašeně ze zadívala Edwardovi do očí.

„To ne, teď ne..." zašeptala zničeně.

Jenže tlak se neustále zvyšoval. Belle se točila hlava, podlomila se jí kolena. Edward jí zachytil a spolu s ní klesl k zemi.

„Edwarde já se vracím do budoucnosti a nemohu to zastavit,“ poslala mu v myšlence.

„Bello né, prosím, nenechávej mě tu zase samotného, nesnesu další roky bez tebe!“ zoufale jí odpověděl a pevně ji svíral v náručí.

Jenže její tělo již začalo ztrácet pevné obrysy. Bella se zoufale zaklesla do Edwardova plamene a zadívala se mu do očí. Potom ji tlak pohltil a ona se propadla do nevědomí.

Alice klečela na Peterových nohou a pokoušela se ho udržet na zemi, když k ní dolehlo zlomené zašeptání:

„Bello, neodcházej, prosím...“

Alice zvedla rychle hlavu a strnula v úžasu.

Edward s Bellou klečeli na zemi, zaklesnuti v pevném objetí, obklopeni tím průsvitným štítem jako bublinou. Belliny obrysy se začaly rozmazávat a ona se s každou vibrací ztrácela až zmizela úplně.

Edward zlomeně dosedl na paty a sklopil hlavu.

Alice k němu chtěla jít, ale jeho hlava se najednou prudce zvedla a on se střetl s jejím pohledem. V jeho očích rozpoznala překvapení, nevěřícnost a... naději?

„Edwarde, co to...“ stačila vyhrknout, ale to už se jí bratr rozplynul před očima.

Povídky od Popoles

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

1