Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/thumbs/songfic.jpg

Songfic. Edward odešel, Bella neskočila z útesu, prostě jen uběhlo pár let. A stalo se to, co se stát muselo. Edward je zpět... Pokud píseň neznáte, doporučuju poslechnout, můj oblíbený cajdák;)

 

Prázdnej byt je jako past
kde růže uvadnou
potisící čtu tvůj dopis
na rozloučenou…


Neodvážil jsem se přijít k ní domů. Zavolal jsem jí z Port Angeles. Připravený kleknout si před ní a hodiny, dny a týdny – po zbytek mé existence prosit za odpuštění. Hlas se jí zachvěl, když mě poznala.

„Můžu tě vidět?“

„Jsou to tři roky, Edwarde…“

„Tři roky, dva měsíce, osm dní.“

„Večer za tebou přijedu.“

Dal jsem jí adresu hotelu a pokusil se vnutit taxi.

„Už nejezdím v náklaďáčku, zvládnu to.“

Na těch šest hodin, než přijela, jsem se změnil v sochu. V sochu, která se tři roky zevnitř rozpadala v prach. Mám jen jednu šanci, jedinou…

Slyšel jsem výtah. Než stihla zaklepat, stál jsem u dveří a otvíral je. Vlna její vůně mě zalila jako překrásný drásavý příboj. Musel jsem o krok ustoupit a na vteřinu zavřít oči.

„Můžu dál?“ Její hlas… Ten dráždivý alt, který jsem si tak dokonale pamatoval, dospěl spolu s ní. Změnila se. Dívku Bellu jsem ztratil definitivně. Mám šanci získat ženu, která se z ní po mém ubohém útěku stala?

Bezděky jsem k ní natáhl ruku. Tentokrát ustoupila ona. Lehce zavrtěla hlavou. Rozhlédla se po pokoji a zamířila ke křeslu potaženému jemným sametem.

„Promiň, mám za sebou náročný den.“

„Jak se máš, Bello?“

„Nechci si povídat, Edwarde.“

„Ale já… chci ti vysvětlit… omluvit se…“

„Nemusíš mi nic vysvětlovat. A zakazuju ti omlouvat se mi.“

„Chceš… jen mlčet?“

„Pokud ti to nevadí. A chci se na tebe dívat.“ Smutně se usmála.

Posadil jsem se naproti ní a snažil se vyčíst něco z jejích očí. Nedařilo se mi to. Jako bych za ty roky ztratil schopnost dešifrovat její pocity. Uvědomil jsem si, že se nezměnila jen fyzicky.

Netušil jsem, jak dlouho jsme tam seděli. Za okny padla tma, ale pouliční osvětlení udržovalo v pokoji příjemné šero.

„Tys tehdy lhal, Edwarde. Nepřestals mě milovat,“ prolomila ticho.

„Přišla jsi na to?“ Naděje, že nežila s vědomím, že jsem své city předstíral, mě naplnila zapomenutým pocitem štěstí.

„Došlo mi to, když jsi dneska zavolal. Krátké spojení. Takový záblesk.“ Dal bych cokoliv, aby se úsměv, který se objevil na její tváři, nikdy nestal. Bylo to horší, než její zoufalé pochopení tehdy v lese za jejich domem.

„Bello, budu tě milovat navždy.“ Znělo to tak, jak jsem se cítil. Uboze. Zbytečně. Jako bych hodil kostkou ve hře, od které už ostatní spoluhráči dávno odešli.

Poprvé uhnula pohledem. „Omluvíš mě?“ zeptala se tiše a vydala se ke dveřím do koupelny. Než se vrátila, vytáhl jsem z ledničky láhev šampaňského, otevřel a nalil do dvou připravených fléten.

Byla zpět po několika minutách. Nahá. Kolem těla měla omotanou bílou hotelovou osušku.

„Bello…“

„Já vážně nechci mluvit, Edwarde.“ Pohled jí sklouzl ke stolku se šampaňským. Podal jsem jí skelničku.

„Na shledání?“ Neodpověděla. Nadechla se, odhodlaně ke mně zvedla oči a beze slova ťukla do mé sklenky. Zhluboka se napila.

Byla příliš blízko. A já o ní snil příliš dlouho. Držel jsem ji dřív, než stihla polknout. Chutnala po víně. A po každém dnu, kdy polykala všechny ty hořké slzy, které jí definitivně zamrzly v očích. Tentokrát jsem jí nebránil, když její ruce zabloudily k mé košili. Pomáhal jsem jí. Teprve když jsem byl nahý, povolila osušku a nechala ji sklouznout na podlahu.

Jako bychom se zbavili tíhy těch prázdných let. Byla tak sladká a krásná. Jak bylo lehké ovládat se, kontrolovat každý dotyk, každý pohyb. Vždyť jsem si je v hlavě promítl milionkrát. Ani na okamžik nezavřela oči. Jako by nemohla uvěřit, že jsme opravdu spolu. V to jsem aspoň doufal. Nechtěl jsem myslet na možnost, že tím nekonečným pohledem se se mnou prostě loučí.

Noc se přehoupla k ránu. Vymanila se z mého objetí a rychle se oblékla. Ne, to přeci…

„Musím si jít zavolat, za pět minut jsem zpátky,“ naklonila se ke mně a lehce se otřela o mé rty. „Ach, Edwarde…“

Už nepřišla.

Zíral jsem do okna a čekal na ni a na svítání. Na nový den, který bude prvním v mém definitivním nekonečnu bez Belly.

Mechanicky jsem došel do koupelny. Na poličce před velkým zrcadlem stála opřená bílá obálka. Pomalu jsem ji otevřel a sbíral sílu na ta slova.

Píšeš že odcházíš
když den se s nocí střídá
vodu z vína udělá
kdo dobře nehlídá.

Píšeš: Proklínám

ty tvoje ústa proklínám
tvoje oči ledový
v srdci jen sníh
sám a sám
ať nikdy úsvit nespatříš
na ústa mříž oči oslepnout
ať do smrti jseš sám.

Tvoje oči jsou jak stín

a tvář den, když se stmívá
stromy rostou čím dál výš
a pak je čeká pád…

Edwarde, nechtěla jsem, abys prosil o odpuštění, protože Ti nikdy odpustit nedokážu. Proklínám minutu, kdy jsem Tě potkala…

Pozítří si beru Jacoba Blacka. Přej mi štěstí, Edwarde…

Bella


Sám s hlavou skloněnou
všechny lásky budou zdání
potisící čtu tvůj dopis
na rozloučenou.

Píšeš: Proklínám
ty tvoje ústa proklínám
tvoje oči ledový
v srdci jen sníh
sám a sám
ať nikdy úsvit nespatříš
na ústa mříž oči oslepnout
ať do smrti jseš sám.

 

 

 

 

povídky od ambry

 


Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

«   1 2 3 4   »

HMR

57)  HMR (14.04.2011 04:11)

Jo, jo. Zase jsem ti naletěla, ale stálo to za to!

ambra

56)  ambra (27.02.2011 13:07)

Do prkenný vohrady, tahle povídka měla být fakt 30+ . Lio, děkuju, moje hlava ztěžkla na minimálně tři metrické centy .

Lioness

55)  Lioness (27.02.2011 13:03)

Nemám ráda sognificy. A mám k tomu pár důvodů:
1) obvykle toho nemají moc společného s dějem a mě jen rozptylují od čtení
2) obvykle jsou v angličtině a já jim buď tak úplně nerozumím nebo mám pocit, že mi uniká nějaký další smysl.
Ačkoliv v tomhle případě to do techto bodů vůbec nespadá, stejně si myslím, že by se tahle povídka obešla bez toho a třeba jen s přidaným videem. Což je samozřejmě jen můj názor.

Bylo to... pročpělé city. Nezdravými a ničícími city.
Což mě přivádí k tomu, že Bellu chápu. (Hm... Není to trochu nebezpečné?)
Opustil ji, zničil, odkopl... nechal samotnou, bez pomoci nebo zájmu. A pak se jen tak vrátí a čeká, že si s ním hezky promluví a všechno bude v pořádku?! (Tohle přece Edward ta trochu kdesi v hloubi své duše čekal, ne? Nehynoucí lásku která vše překoná... Jinak by se na šel podívat a pak až jednal, ne?) Takže... v tom, co udělala bylo uričitě hodně špatných pohnutek, ale copak si to nezasloužil?
Ale Jake... pokud by se to dozvěděl, určitě by to nedělalo dobrotu. Neřekla bych, že Belle na něm vůbec nezáleží, ale určitě jí na něm nezáleží dost.
A poslední bod: To, co provedla, to, že se vyspala s Edwardem... rozhodně to bude mít dopady i na ni samotnou. Jasně, konečně byla s ním a měla i dost síly na to, aby ho konečně opustila i ze své vlastní vůle, ale copak ji ta vzpomínka nebude zevřit rozežírat už navždy? Jsem přesvědčená, že ano.
A co terpve kdyby Bella otěhotněla? Jó, to by byla sranda...
Takže... nádhera, ambři. Ať už to píšeš s jakoukoliv lehkostí, Tvé čtenáře to očividně ponouká i k hlubším úvahám.

magorka

54)  magorka (23.02.2011 13:44)

Jasně, tuhle písničku jsem coby dítko školní docházkou povinné milovala, tedy spíš MP samozřejmě (kdoby taky ne, že? Dlouhé, lehce mastné vlasy, melírek, pohled drsnýho hocha...:D :D :D ) No lásky dávné, skoro zapomenuté. Díky za připomenutí a krásný songfic

Kamikadze

53)  Kamikadze (10.02.2011 19:15)

Am, já asi taky budu potřebovat smajla s rakvičkou...

ambra

52)  ambra (09.02.2011 22:47)

AB, Ty mě vedeš k myšlence, že se budu muset více věnovat důsledkům svých "činů" zde. Pro mě jsou ty jednorázovky takové slohové cvičení, jenže vy to některé hrozně domýšlíte. Tak jo, mrcha je to! (Uáááá, jenže já vím, jak jí je ).

AliceBrandon

51)  AliceBrandon (09.02.2011 22:19)

Ještě jsem si přečetla tvůj dovětek.
Hele, souhlas, já se Belle nedivím, že skončila s Jacobem, vlastně si myslím, že to bylo to nejlepší, co ji mohlo potkat, taky chápu, že nechtěla, aby Eda mluvil, protože by ji ukecal a ona už se rozhodla, že zůstane s Jakem, ALE!!!
Podle mě se zachovala jako pomstychtivá svině! Člověk může být zklamaný, zlomený atd, ale tohle neudělá. Tohle udělá jen nenávistná mrcha.
A neříkej, že to udělala z lásky k Edovi, že chtěla ještě naposled... tomu neuvěřím, bylo to chladné a vypočítavé a to včetně vět, co mu řekla, toho JAK odešla a toho, co mu napsala. Jo a Jake je jí taky asi ukradenej, protože jinak by si vymyslela něco jiného než si s Edou z pomsty zapíchat.

Chm. Tady vidíš, jak moc jsi mě touhle povídkou rozvášnila a rozběsnila. Jo emoce, ty umíš vyvolat skvěle...

ambra

50)  ambra (09.02.2011 20:59)

AB, dobře Ty! Ale! Kua! Nechal ji v lese, před třemi lety! Jeho motivy... no jo, no. Tak jo, nemůžu se přestat chechtat .
Díky!

AliceBrandon

49)  AliceBrandon (09.02.2011 19:53)

Bylo to dobré.
Citovka.
Moc se mi líbilo to spojení s hrací kostkou...
Ale prostě nemůžu. Tvoje Bella je u mě čubka, která se přišla pomstít, nejdřív tím, že se s ním vyspala i když s ním nechtěla zůstat a pak ten hnus, co mu napsala. Posledním kamenem bylo to, že se bude pozítří vdávat. Takže ještě k tomu nevěrná čubka.
Bylo to moc moc hezky napsaný, ale hlavní hrdinka ve mně vzbudila jen velkou nevoli.
Ne kvůli soucitu s Edou, ale kvůli ní samé.
Čubka jedna nevěrná.

ambra

48)  ambra (08.02.2011 22:14)

Ree, Bye, i když vás to asi vzalo, ty vaše komentky mě rozesmály (teda některé části ). Smajlík s rakví a Bella a Eda bezpečně na stránkách Rozbřesku.
Díky, holky
Infinita - samozřejmě i Tobě

47)  Infinita Tenebrae (08.02.2011 16:43)

tak to bylo silné...

Bye

46)  Bye (07.02.2011 23:59)

Ambro, Ty fakt dokážeš pro každý způsob mučení vybrat tu správnou zbraň, najít místo, kde to bude nejvíc bolet a použít ji tam se zručností, konkurující J. Rozparovačovi...
Asi takhle... mám teď podobný pocit, jako když se v noci probudím z hodně zlého snu. Jsem vyděšená. Ale jak se zklidňuju, začíná ve mně růst pocit úlevy. Úlevy, že se to nestalo, že je všechno jak má být. Edward s Bellou v bezpečí, doma v chaloupce, na stránkách Rozbřesku.
(Tím ovšem nechci říct, že si občas s chutí nějakou tu noční můru nedám zdát...)

Ree

45)  Ree (07.02.2011 23:45)

Potřebovala bych smajlíka s rakví. Protože jsi mě totálně zabila. Pěkně jsi mi vyrvala srdce z těla, sevřela ho v dlani na prach a ten mi potom podala zpátky. Ale prach je mi k ničemu. Pokaždé, když slyším, jak procítěně to Janek zpívá, mrazí mě v zádech, ale teď... Teď jsem málem omrzla. Bylo to krásné, i když hrozně bolestné...

ambra

44)  ambra (07.02.2011 23:20)

Berunky, ještě jednou obrovský a upřímný díkes .
Jaruško, cítíš to naprosto přesně. Tohle mi jde až nebezpečně lehce. Zdá se, že nejen Bella byla porouchaná. Děkuju... Ty víš, že jo...;)

43)   (07.02.2011 21:14)

Tak toto bolelo.
Pomóc, slzím. A tentokrát to nie je dôvodom mojej pretrvávajúcej nádchy . Ešteže mám pri sebe aspoň dostatok vreckoviek...
Poviem ti narovinu. Bolo to zúfalé. Presne ako tá pieseň. Milujem ju a pritom ju nenávidím. Lebo je taká strašne zúfalá. A teraz som zúfalá aj ja. Gratulujem ti
Takúto kruťárnu som neočakávala a ako vravím tú pieseň som si ani púšťať nemusela, znela mi v hlave aj bez toho.
Ale čo ma dostalo najviac... toto si ty.V tom najlepšom slova zmysle. A to len nedávno som premýšľala nad tým, že si dlho nič smutné nenapísala. Isteže toto pre mňa smutné nebolo. Fakticky číre zúfalstvo. Asi sa už opakujem, pardon ...
Čo chcem povedať je, že je fakt super, že si niečím opäť prispela a som rada, že toto bol v podstate obyčajný príbeh- myslím tým žiadne nadprirodzeno. Začo som vďačná, lebo keď už sa mi o upíroch aj sníva asi je to znak, že si mám dať od nich pauzu
Ale to priveľmi odbočujem... Príbeh ma dostal. Presne ako v tvojom "dovetku", Bella urobila čo musela. Rozhodne musím súhlasiť, že keby necháš Edwarda hovoriť, tak by to nedokázala, nedokázala by odísť len tak ľahko. A je to tak lepšie. V TEJTO poviedke.
Ďakujem za rozslzenie a pripomenutie úžasnej piesne
ďalší z nezabudnuteľných zážitkov... Asi budem musieť znova mrknúť na Laskavého čtenáře... dyť on promine, že jo;) A zrejme si to nasmerujem aj na západ od ráje... tam som ešte nebola, som zvedavá čo tam nájdem...

Baruu

42)  Baruu (07.02.2011 19:49)

Páni, ta mu to teda dala sežrat Neříkám, že by si pokárání nezasloužil, ale až takovouhle ránu?
To ovšem nemění nic na tom, že to bylo nádherně napsané a a dokonalá myšlenka

LadyLilianne

41)  LadyLilianne (07.02.2011 17:32)

nádherné...a smutné zároveň woOW! :'-( :'-( :'-( :'-(

Linfe

40)  Linfe (07.02.2011 11:31)

Ambři bylo to krásné nádherné, ani se jí nedivím, možná by to ta dokonalá Bella nikdy neudělala, ale ta normální, jako jsme my všechny.... chápu ji a plně jí rozumím. Přeju jí, aby byla konečně šťastná

Janeba

39)  Janeba (07.02.2011 11:21)

Šmankote Ambřičko, jsem rozsekaná na kousky! Je mi líto Belly, ale naprosto ji chápu! I takhle se dá udělat čára za těmi opuštěnými roky života ... Smutné, bolavé, ale pravdivé a nádherné!!
Děkuji!!

ambra

38)  ambra (07.02.2011 10:32)

Berunky, jsem po čtrnácti dnech v práci (au ), takže jen v rychlosti - moc děkuju za komentíky (na mě je to trapně krátké ) a jen malinký vzkaz těm, kterým se zdála Bella chladná nebo kterým připadalo, že dala jen tělo. Tahle Bella byla tři roky bez Edwarda, tři roky s milujícím a podporujícím Jacobem po boku. Vzpomeňte, že se v knize už po pár měsících schylovalo k polibku, který by pravděpodobně znamenal začátek jejich chození. Takže tahle Bella není chladná, jen nemůže dovolit Edwardovi, aby mluvil, protože ví, že by se nechala ukecat a že by to Jacoba zabilo (toho přece miluje taky, jak víme, a po třech letech by mu TO neudělala, aby mu utekla od oltáře). Uf, ten dovětek byl delší než povídka, ale bylo mi téhle Belly líto, není to žádná mrcha .
Děkuju!

«   1 2 3 4   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek