Sekce

Galerie

http://stmivani-ff.cz/gallery/thumbs/The_Black_Magicians_by_ceara_finn24.jpg

Už jsou to skoro tři týdny od začátku Edwardovy cesty a v Uherském království zuří sněhová bouře. Co je to Diamant proroků a proč po něm každý tak touží?

Tato kapitola vám umožňuje náhled do tří myslí. A v jedné z nich se začíná probouzet svědomí.

Kaptiola pátá

Zima

Uherské království, neznámé místo; zima roku 1532

Už putujeme téměř 14 dní. Mám představu, že jsme někde v Uherském království, ale jistotu jsem ztratil už dávno. Na druhou stranu se mi vyplnil sen.

Na zem se teď snášely tisíce sněhových vloček, že bylo téměř nemožné cestovat. Isabella byla zabalená do ovčí vlny od hlavy až k patě a stejně se třásla zimou. Od toho napadení jsme spolu moc nemluvili. Věčně jsem na jejím čele viděl vrásku, jak nad něčím přemýšlela. Jen jsem doufal, že nelituje toho polibku.

I já měl o čem přemýšlet. Celou svoji existenci jsem se snažil nevzpomínat, minulost pro mě byla vždy tabu a teď jsem toho najednou znal tolik. Přesto jsem však cítil, že pravda obsahuje mnohem více odpovědí, než mi bylo poskytnuto.

Pobídl jsem koně a srovnal jeho krok tak, abychom jeli s Isabell vedle sebe.

„Co je ten Diamant proroků zač?“ zeptal jsem se jí.

.

Na jiném místě:

Itálie, Volterra; zima roku 1532

Aro přecházel po místnosti a zuřil. Nemohl uvěřit, že byl tak hloupý a nenapadlo ho to. Už to byly skoro tři týdny od chvíle, co Edward opustil Volterru a vydal se kámen hledat. Teď bylo ale pozdě litovat.

„Jistě že to byla ona!“ zavrčel si pro sebe a dál rázoval po setmělém pokoji. Pochodeň na zdi už dávno dohořela.

Toho večera, kdy byl kámen ukraden ho neznámo proč ani nenapadlo, že ta tím budou oni. Proč ho jen nenapadlo, že mezi vlastnosti štítu patří i zamaskování vlastního pachu? Osoba, po které už tolik staletí pátrá si přijde do jeho hradu, ukradne mu tu nejcennější věc, jakou má a zase si odejde.

Teď bylo pozdě plakat nad rozlitým mlékem. Je docela pravděpodobné, že ti zatracení dědici se znovu spojili a budou chtít zpátky vládu nad světem nemrtvých.

Udeřil dlaní do stolu.

Nejenže ho nenapadlo, kdo za tím stojí, dokonce jim třetího vladaře poslal přímo do chřtánu. Mohl připsat ještě vzkaz.

Hodně štěstí při dobývání mé říše. Posílám vám dar, který vám to ulehčí.

Se vší láskou,

Aro.

Nebylo pochyb, že se Gabriel i ta jeho povedená sestra Arově hlouposti právě smějí. Kdyby jen tehdy malého Edwarda zabil. Jenže jeho dar byl tak výhodný a on nedokázal odolat pokušení postavit se svým nepřátelům jejich zbraní. Vzal si ho tedy jako malého chlapce k sobě a vychovával ho. Pak ho proměnil a získal nadaného sluhu.

Odfrkl si.

Stejně, co je jeho garda proti Gabrielově armádě? Doslechl se, že ji tvoří ti nenadanější upíři, jaké si dokáže představit. Všichni poslouchají oba sourozence, jako by jim vymyli mozek. Ostatně Aro nikdy nezjistil, jaká je podstata Gabrielova daru. Byl si však jistý, že to nebude nějaký kabaretní žertík. Všichni z dynastie proroků byli ohromě mocní a nadaní i za svého lidského života. Když poslední členové tohoto prastarého rodu jsou upíři, dá se předpokládat, že i jejich schopnosti budou úžasné.

Semkl rty.

Tak moc toužil je získat na vlastní stranu. Teď se jeho sen rozpadl v prach. Gabriel s Isabell ho nenávidí za vraždu jejich matičky Euridiky. Edward už ví nepochybně pravdu o své matce.

Určitě teď vidí Volturiovi jako zločince. Že oni jsou zloději.

Ne, takhle to nechat nemůže.

.

Na jiném místě:

Uherské království, neznámé místo; zima roku 1532

Isabella jela celou delší cestu mlčky. Byla tak ponořená do svých myšlenek, že si neuvědomovala nepřestávajícího třesu, který se zmocňoval jejího těla. Ani pořádně nevěděla, co se té noci stalo, ale jedno si uvědomovala jistě: Ten polibek v plánu rozhodně nebyl. Hádala se sama se sebou a po očku sledovala spanilou Edwardovu tvář, která byla skloněná k zemi. Zjevně byl také ponořen do vzpomínek.

Skoro se už usmála, když si uvědomila, že třetího vládce mají na své straně, ale znovu si vzpomněla na to mravenčení, když ji líbal.

„No tak, Isabello!“ okřikla se v duchu. „Přeci nebuď hloupá! On je jen… loutka, kterou potřebuješ k vládě nad světem. Není nic víc... Ale je krásný! DOST!“

Její dohadování narušil melodický hlas jejího společníka.

„Co je ten Diamant proroků zač?“ zeptal se jí a ona zaváhala. Nevěděla, jestli mu říci pravdu, protože pravda je nebezpečná.

Pak si uvědomila, že kámen je v bezpečí a jediný, kdo s ním umí zacházet je ona.

Usmála se a začala vysvětlovat.

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

3)  anonym (22.08.2010 08:33)

Hodně štěstí při dobývání mé říše. Posílám vám dar, který vám to ulehčí.

Se vší láskou,

Aro.

ja z toho nemuzu

eMuska

2)  eMuska (08.08.2010 22:45)

ojky... tak takýto záver chce rozhodne pokráčko!

mima19974

1)  mima19974 (08.08.2010 22:38)

A to akože...ako si mohla takto skončiť??
Ale kapitolka je nádherná!!

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek