Sekce

Galerie

/gallery/Posledn%C3%AD%20chv%C3%ADle%20%C3%BAt%C4%9Bku.jpg

Bella objeví v sobě schopnost uzdravovat se. Když ale jednou u Cullenových zakopne o kořen a dopadne na břicho, začne jí z břicha téct krev. Co se stane? A jak se k tomu postaví Edward? Další pokračování povídky Poslední chvíle útěku je tu. Hezké čtení, pls komentíky. Vaše Zira

15. kapitola – Jsi výjimečná, Bello

Sedla jsem si na postel a přitulila se blíže k Edwardovi. Všichni jeho sourozenci už odešli a zůstali jsme tu jen my dva. Užívala jsem si tu chvíli strávenou s ním.

„Co kdyby ses do mě nezamiloval?“ zeptala jsem se ho. On se usmál a políbil mě.

„Ale já se zamiloval,“ pošeptal mi do ucha a znova políbil. Jeho polibek byl něco jako drahokam. Krásně se třpytil a byl vzácný. Milovala jsem ho a on mě z nějakého nepochopitelného důvodu taky. Lucas přišel asi o dvě hodiny později, než plánoval. Edward odešel oficiálně v deset, ale jen aby si šel zařídit něco domů a pak se v noci vytratil z domu a vrátil se ke mně. Měla jsem hrozný hlad, ale neměla jsem náladu na velké vaření, takže jsem si vzala z lednice papriky a nakrájela je do dvou misek. Jednu jsem dala Lucasovi. Byla modrozelená a měla na sobě bílé znaky nějakých ornamentů. Já si vzala druhou misku, která byla červená. Nesla jsem si ji už k sobě do pokoje. Pustila jsem si televizi a pustila kanál CNN. Dávali tam něco o hurikánu, což mě teď vůbec nezajímalo, takže jsem přepnula na jiný kanál. Byl to nějaký místní kanál a zrovna byly televizní noviny. Pustila jsem to hlasitěji a bedlivě poslouchala.

„Policie, která našla dvě mrtvá těla bez jediné kapky krve a třemi kousanci, se usilovně snaží pachatele najít. Policie se ale domnívá, že se nejedná o člověka, nýbrž o zvíře. Mrtvá těla byla nalezena poblíž Forks, a proto varujeme obyvatele Forks, aby byli opatrní a nevycházeli v noci ven.“ Vypnula jsem televizi, dojedla papriku a šla do kuchyně misku umýt. Cestou ze schodů jsem přemýšlela o těch mrtvých tělech. Musel to být upír, to je jasné, ale jiný upír než Cullenovi. Určitě má jiné stravovací návyky. Pije lidskou krev. Šla jsem se osprchovat, a když jsem byla hotová, tak jsem šla ke své skříni a oblékla si tílko a tepláky. Vzala si teplé ponožky a šla k šicímu stroji. Vzala jsem ze skříně pár látek a začala šít šaty. Použila jsem modrou a zelenou látku. Milovala jsem šití. Byla jsem s nimi skoro hotová, takže jsem je dala na figurínu, a když jsem zjistila, že jsem to totálně zvorala, tak jsem je rozpárala a začala znova. Šila jsem na figuríně, a když jsem byla hotová, tak bylo tak po jedenácté v noci. Dala jsem je do skříně a lehla si na postel. Edward tu ještě nebyl, což bylo divné vzhledem k tomu, že tu byl vždycky do třiceti minut. Teď už to byly dvě hodiny. Vzala jsem knížku a začala si číst, když jsem najednou kolem sebe ucítila studené paže. Trhla jsem sebou a řízla se o papír.

„Ne,“ řekla jsem a koukla se na prst. Tekla z něj krev. Edwardovy oči se změnily z jeho obvyklé barvy na barvu černou. Najednou se ale stalo něco, co jsem nečekala. Krev, která stékala po prstě, se vrátila zpátky a rána se zahojila. Edwardovy oči se znovu vrátily k normálu a já si oddychla.

„Jak se to stalo?“ zeptal se.

„Já nevím, co se stalo,“ řekla jsem a vstala z postele. Co se to se mnou děje? Šla jsem do kuchyně a koukla se na Lucase, který spal na gauči. Vzbudila jsem ho a doprovodila ho do jeho pokoje. Edward zatím stál ve dveřích mého pokoje a usmíval se. Vzala jsem nůž z kuchyně a sedla si na zem. Edward ke mně přispěchal.

„Co to děláš?“ zeptal se mě. Sedl si vedle mě a položil svou ruku na mou, ve které byl ten velký ostrý nůž.

„Chci něco zkusit,“ řekla jsem a ještě dodala, „měl bys jít.“ On jenom zakroutil hlavou na nesouhlas. Vzala jsem nůž a řízla se do dlaně. Nůž prolítl dlaní a krev tekla proudem po mé ruce. Edward ztuhl, ale nic mi neudělal, jen musel jít na kraj kuchyně. Držel se zdi a zadržoval dech. Všechno se opakovalo tak jako před chvílí. Krev se znovu vrátila zpátky a rána se zahojila. Dívala jsem se na to se zaujetím tak jako Edward. Přišel ke mně a dotkl se mé neporušené dlaně.

„Neuvěřitelné,“ řekl a políbil moji dlaň.

„Co to je?“ zeptala jsem se ho, zatímco jsme se líbali.

„Nejspíš máš schopnost, což je divné, ale nejspíš máš schopnost se uzdravovat a to celkem rychle, Bello. Jsi výjimečnější, než jsem si myslel,“ řekl a objal mě. Přitiskla jsem se k němu a začala plakat. Byla jsem tak zmatená, že jsem se prostě neudržela a přestala to držet v sobě. Nevěděla jsem, co se se mnou děje a byla jsem zmatená. Po krátké chvilce jsem se svalila na zem, jelikož jsem byla vyčerpaná. Edward mě odnesl do postele a lehl si na postel se mnou. Lehla jsem si na jeho svalnatou hruď a usnula. Poslední měsíc jsem zkoušela, co všechno moje tělo vydrží. Edward už z toho pomalu začínal šílet. Bolelo ho, když se musel dívat, jak si ubližuju. Ale já to vždycky přežila. Zlomila jsem si žebra znova a znova, ale vždycky se mi zahojila. Nechápu to, byla jsem jak nějaký mimozemšťan z jiné planety. Neuměla jsem si to totiž jinak vysvětlit. Lucasovi jsem nic říkat nemusela, jelikož na to postupem času přišel sám. Spadla jsem ze žebříku, když jsem opravovala střechu. Zlomila jsem si ruku a on viděl, jak si ji zpravuju. Nějakou chvíli jsem tedy bydlela u Edwarda, abych dala Lucasovi trošičku prostoru, ale on ho nepotřeboval. Měl mě rád a bylo mu jedno, že jsem, co jsem. Teda já nevěděla, co jsem, ale po nějaké době jsem to už neřešila. Emmett si ze mě dělal legraci a pokusného králíka. Dělal na mně různé experimenty, když Edward nebyl nikde poblíž. Když to Edward zjistil, tak už ho ke mně radši ani nepouštěl.

„Proč?“ zeptal se ho Emmett překvapeně a já se zasmála.

„Protože moji holku nebudeš používat k nějakým tvým experimentům. Navíc nechci, abys ji zabil, kdyby se náhodou ranila a tekla jí krev,“ řekl Edward a vedl mě od něho pryč.

„Ale vždyť mě to hned přejde, když ta krev hned zmizí. Bella mi to už ukázala. Ta chuť na její krev hned zmizí, když ji tolik necítím a nevidím,“ řekl Emmett a koukl se na Jaspera, který jen přikývl.

„Jasper to viděl taky,“ řekla jsem.

„Počkat. Chceš mi říct, že to viděl i Jasper?“ zeptal se mě Edward. Já jen přikývla. Začal se mračit a šel ode mě pryč.

„Co je?“

„Co je? Bello, vystavuješ se obrovskému nebezpečí, ale to je ti jedno,“ řekl a šel do lesa. Já šla za ním.

„Edwarde? Edwarde? Zastav! No tak, zastav,“ řekla jsem a zakopla o jeden kořen. Začala jsem krvácet a dost silně. Z břicha mi tekla krev a já cítila tu obrovskou bolest. Otočila jsem se tak, abych byla na zádech. Otočila jsem hlavu doprava a viděla Jaspera, jak se kroutí v Emmettových pažích, Rosalie zase svírala Esme a Carlisle svíral Alice, která měla ze všech nejčernější oči. Zira tam jen nečinně stála a přibližovala se ke mně. Vrhla se na mě, ale Edward ji odhodil a držel ji co nejpevněji, jenže ona ho odhodila pomocí své schopnosti a vrhla se na mě. Nikdo už ji nemohl zastavit, ale já už se uzdravila, takže její oči byly zase v normálu a ona odběhla do lesa. Všichni se uklidnili a Edward se na mě koukal zmučeným pohledem.

„Promiňte mi to,“ řekla jsem a ještě dodala, „ tohle nemusím vidět.“ Nemusím vidět ten jeho pohled. Ničí mě to. Šla jsem do lesa a šla směrem k mému domu. Šla jsem ale jinudy a po chvilce jsem se tu nejspíš ztratila. Dneska jsem mohla být mrtvá mrknutím oka. Kdokoliv z Cullenových mě mohl zabít a já za to mohla. Musím odjet a všechno si nechat projít hlavou. Šla jsem ještě kousek, a když jsem to chtěla vzdát, tak se přede mnou tyčil náš dům. Lucas tu nebyl, takže jsem si sbalila všechny věci. Pár věcí jsem tu nechala. Dala jsem věci do auta.

„Bude mi to tu chybět,“ řekla jsem si a ještě napsala Lucasovi a Edwardovi dopis. Dopis pro Lucase jsem dala do kuchyně na stůl a dopis pro Edwarda do okna. Musela jsem si všechno srovnat v hlavě. Nevěděla jsem, jestli se ještě vrátím, ale nemohla jsem nic jiného dělat. Když budu s Edwardem, tak akorát riskuji jeho sebeovládání a to nedopustím. Navíc mu určitě bude beze mě lépe. Alice jsem dala na postel pár šatů a bot a přihodila jí k tomu malý lísteček na rozloučenou. Myslím si, že se to dozví ještě dříve, ale už mě nezastaví. Musím spěchat, aby mě tu Edward nenačapal. Alicina schopnost funguje podle toho, jak se kdo rozhodne, ale její schopnost roste, takže už určitě ví, jak to všechno dopadne, což znamená, že Edward taky. Nemůže změnit budoucnost. Nastoupila jsem do auta a dala klíčky od vozu do zapalování. Edward mi dal k narozeninám nové auto a docela drahé. Nastartovala jsem a jela vstříc své budoucnosti. Za sebou jsem uslyšela Edwardovo volání, ale já ho nechtěla slyšet. Lámalo mi srdce, že ho musím opustit, ale neměla jsem na výběr. Jak už jsem řekla, beze mě mu je lépe.

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek