04.06.2010 [14:00], Nebraska, Povídky jednorázové, komentováno 37×, zobrazeno 6866×

Aneb Když se autorka loučí :-)

První písmena Minnie spatřila světlo světa 22. února. Buď jsem vařila, nebo myla nádobí – u těch dvou činností mám vždycky dost času na vymýšlení blbin, a tentokrát z toho vzešla blbinka velmi povedená. Viděla jsem holku, co sedí schovaná v posledím boxu v baru a zuřivě píše, a jakmile někdo jen vypadá, že na ni chce promluvit, hned je odehnán jedním z majitelů. Během chvilky jsem věděla, že pro tu holku si přijde úplně cizí upír. V první chvíli jsem nevěděla, jak ji k sobě naláká, ale najednou mi to v hlavě do sebe všechno začalo zapadat. A pak mě napadl název.

Myšičko, myš, jako symbol toho lákání k sobě. V podstatě okamžitě jsem věděla, že to bude Minnie, jen jsem chtěla ještě nějaké stejně „divné“ jméno, aby Minnie byla zdrobnělina. Stačilo si chvilku říkat Mi, Mi, Min, Min, a vzpomněla jsem si na dívčí reálné gymnázium Minerva. Bohyně (mimo jiné) poezie a vědění! Co víc si může autorka přát, že :-)

Hned v první kapitole jsem musela Minnie nacpat do školy, což jsem původně ani neměla v plánu – myslela jsem, že bude na volné noze a psát a překládat ze španělštiny. Jenže jsem nějak nedovedla vymyslet důvod, který by dotáhl Edwarda do baru – aby ji mohl poprvé slyšet. Nakonec to bylo mnohem lepší – obědy, společné hodiny – rozhodně zajímavější než sezení v baru, případně na jeho zahrádce.

Jim a Nat. Mí oblíbenci. Bylo jasný, že musí být gayové. Nedovedu si představit, že by k sobě Minnie po tom všem, co jsem jí vymyslela v dětství a dospívání, pustila nějakýho chlapa. Gayové jsou chlapi, co ji dokáží ochránit, ale zároveň se nikdy nestane, že by se pokusili ji sbalit. Ideální.

A všechnu tu hrůzu, co jsem na ni vymyslela, si musela podstoupit. Aby byla tak trochu jiná. Aby jinak přemýšlela, aby se nepokusila ve své fantazii Rozcucha okamžitě svléknout a znásilnit :-) Aby překousla upíry a čtení myšlenek, aby neutekla, když se objevil Will.

Bernie. Méďa :-) Jedinej heterosexuální lidský muž, který Minnie nevadil. Dalo by se říct, že byl stejný outsider jako ona. A ejhle, nakonec jsem z něj udělala provozního Plánu B.

Plán B! Přišlo mi to geniální, až pak jsem zjistila, že se tak jmenuje produkční společnost nějakého herce :-) A hromada dalších věcí. Nebyla jsem tak originální, jak jsem myslela. (Ovšem Brouci a švábi, ti jsou fakt moji! Název mi zase klasicky vskočil v hlavě až při psaní o té restauraci, a interiér, navržený Esmé, stejně tak. Ale líbilo by se mi tam, jsem si jista :-) )

Minnie a Cullenovi. Rozcuch jasně zabral :-) Edward jí pak viděl do hlavy, když psala, a bavilo ho to. Viděl, co všechno má Minnie v hlavě a co z toho nakonec proseje a napíše do textu – kdo píše, ví přesně, o čem mluvím :-) A v hlavách Jima a Nata viděl útržky její minulosti. Hlavně u Nata. Jim byl tak nějak splachovací, nechtěl se vracet k tomu, jak se s Minnie potkali a oba byli na dně. Navzájem se dostali z toho nejhoršího a stáli při sobě pořád. Nat se k nim přidal právě až rok předtím, když začali chodit na univerzitu, byl o něco starší a o Minnie si pořád trochu dělal starosti. Takže Edward věděl téměř od začátku, že za sebou má ta divná holka něco ne moc pěkného.

A pak se objevil Will. Bylo hrozně těžké na něj celou tu dobu nemyslet :-) Protože s nimi už byl, jen o něm nikdo neměl ponětí. Musela jsem si zakázat nad tím upírem uvažovat, protože bych ho určitě prokecla dřív :-) Když se tenkrát některé čtenářky zlobily kvůli tomu, že se Edward tak moc a tak okatě kolem Minnie motá, tiše jsem se chichotala u klávesnice :-)

Jejich prokecnutí. Hrozně těžký úsek, tedy pro mě. Jak popsat to, že Minnie bylo nakonec prostě putna, že jsou naprosto jiný živočišný druh a teoreticky by ji mohli zabít? Jak to napsat, aby to bylo uvěřitelné? Díky, že jste si nestěžovali ;-)

Minniina minulost. Ta se psala skoro sama. I když mi při tom běhal mráz po zádech. Ale bylo to potřeba, aby Edward a všichni konečně věděli, proč má vodopád a proč nemá nikoho jiného, než Jima a Nata.

A pak velkolepý nástup Willa :-) Bylo úžasné sledovat, jak byla půlka čtenářek proti tomu, aby s ním něco měla. Dokonce některé potom později přestaly komentovat, možná i číst, protože chtěly, aby Willa prostě zavrhla. William – to jméno jsem měla v hlavě už od začátku, a jen co se měl objěvit, vyrojilo se relativně dost povídek, kde nějaký William nebo Will byl. Myslela jsem, že mě z toho trefí :-) Dokonce jsem chvíli hledala nějaké jiné staré anglické jméno, na chvilku byl Will Max, ale nakonec jsem si řekla, že to teda ne a že můj Will je Will už od února :-)

Přiznávám bez mučení, chtěla jsem zkusit, jestli dokážu napsat ještě úžasnějšího upíra, než je Edward. :-)

To jejich oťukávání. Will se snažil chovat nenápadně, ale nemohl si pomoct, pořád chtěl být u ní. A Minnie byla už z principu strašně rozzuřená. Tedy – aspoň chvilku. Ale odolejte upírovi, že. Měla jsem dvě verze: v jedné by se kolem sebe motali ještě pár týdnů, než by Minnie konečně ustoupila a poddala se tomu. Druhá varianta byla ta vánoční, která nakonec vyhrála, protože jsem se nemohla dočkat, až budou spolu.

Banka. Taky šílená kapitola. Tak moc jsem se těšila na ten konec, na záchranu, že jsem se musela brzdit, aby celá kapitola nevypadala takhle: Vlezla jsem do banky, byl tam chlap v kukle, lekla jsem se a najednou tam byl Will. Miluju ho. :-)

Pusa pod jmelím. Za tu můžete vy :-)

A to, jak se Minnie strašně snažila ho dostat do postele. Ona tím byla sama překvapená :-) Zato já byla poprvé konečně pořádně zaskočená. Můžou se líbat i jazyky? Existuje účinná antikoncepce? To byly debaty, panečku :-) A odebrání vzorků od Edwarda bylo totálně mimo plán. Tam jsem měla pocit, že si postavy dělají, co chtějí :-)

Erotika. Vážně, ale vážně nerada ji píšu. Vím, že už jsem to říkala několikrát, ale je to děsný! Jak to má působit vzrušivě, když musím přemýšlet nad tím, kdo kam čím komu už dlouho nesáhl? Jestli může Minnie vzdychnout dvě věty za sebou? Jeho jazyk se propletl s jejím jazykem a její jazyk... Cože?! No hrůza. Schválně – napiště si nějakou takovovu scénu, uvidíte, že to není sranda :-)

Alice. Alice, já se ti vážně omlouvám. Udělala jsem z tebe mrchu. Ale Minnie přece potřebovala často popostrčit, to jsme věděli všichni. A kdo by ji měl nakopnout k uvažování o tom, jestli se stát upírkou? Rose, která byla proti? Edward? Will, který byl tak zedwardovatělý, že by pro minnie udělal cokoliv a pokud si přála být člověkem, tak by to prostě mlčky akceptoval? (Mimochodem – jsem si jistá, že normální opravdovej chlap by se takhle vážně nechoval. Jen si to vemte: pět let spolu byli, žili, milovali se – a on si celou dobu musel dávat pozor, aby se náhodou nevzrušil moc? Pchá! :-) )

Svatba. Líbánky. Minnie zjistila, že se bojí létat. Jejda. Nerozepisovala jsem je. Všem nám je jasný, co tam dělali. A všem je teď jasné, že se mi to popisovat fakt nechtělo :-) Celá kapitola doteků, vzdychů, pohybů, stenů a jazyků? Nikdy! :-D

Časový skok. Protože spolu prostě byli. A všechno bylo super. A z Minnie se stala dospělá ženská. To jsem potřebovala proto, aby bylo pochopitelné, že se jí ozvou biologické hodiny. Postupně jsem tlačila na pilu. Děti v kovárně, dítě v supermarketu, porod! Huáááá! :-D Ten mě bavil (ahoj, Bosorko! :-) ). A ten díl s hromadou ženských v kovárně! Kdo si mnoho dílů předtím napsal do komentářů, že chce taky na výlet za Willem, byl tam :-) Možná jste čekaly víc – ale na konci vás všechny objal! To vám musí stačit, jinak je Minnie (a trochu můj ;-) ).

A zjištění. Taky těžká kapitola. Snad se povedla. Will samozřejmě proti – Edward na něj měl mnohem větší vliv, než bylo Minnie milé. Ale nakonec souhlasil. Ještě aby odmítl, frajer. Pak porod, kterému jsem se radši vyhnula – žádné cákání krve, nic takového! A přeměna. Když umíte vodopád, zvládnete i přeměnu.

Na začátku psaní jsem myslela, že tady bude konec. Hotovo, happy end, Minnie má šťastnou rodinu. Super.

Jenže pak jsem začala přemýšlet o tom, co by se dělo dál. A napadl mě Dean – za což můžou Ajjinka a Ree :-) A tak jsem psala ještě dál. Jasně, že Dean tam byl pro Misty hned od začátku. Jen jsem si nebyla jistá, jestli by to mezi nimi zajiskřilo, když by spolu byli celou dobu. Dean nebyl otisknutý, nevěděl hned od spatření Missie, že ona je ta pravá. Tak se šel toulat. Aspoň se vyblbnul. Tedy – mohl se vyblbnout, ale záleželo mu na tom, co řekne Minnie.

(Missie a Dean. Hm. Co s nima dál? Nic neslibuju, ale možná jednou zkusím vymyslet, jak se mají :-) )

Od začátku pokračování jsem věděla, že se objeví Volturiovi. Nejdřív měli přijít na to, že Cullenovi se množí a mají u sebe Willa. Přijet a bitka. Jenže jsem si nebyla jistá, jestli by Cullenovi znovu vyhráli. Druhá varianta byla, že po Cullenových půjde někdo úplně cizí. Ale proč, že. Nakonec jsem to spojila a ještě jsem tím zajistila klidnou budoucnost pro vegetariány.

A River! Na toho jsem pyšná :-) Jakmile jsem věděla, že bude bitka v Itálii, bylo jasný, že Minnie ukáže nějakou velkolepou projekci. Jenže aby zastrašila hromadu upírů, potřebovala by vytvořit několikanásobně větší počet upírů – a zas tak dobrá nebyla. Navíc – co když by někdo chtěl zkusit, jak moc je ten dav upírů odolný, že. Tak jsem chtěla vytvořit iluzi vlků. Ale pořád to nebylo tak překvapující jako velcí orli. A když mohou být měniči - vlci, proč by nemohl být jiný kmen – orli? Stačila chvilka googlování a měla jsem Tlingity. V legendách mají havrana a orla, ale havran není tolik děsivý, že :-) Takže River.

No a že se objeví Angela mi bylo jasné ve chvíli, kdy jsem z té její jednorázovky udělala povídku na pokračování. Vím, že jsem tady hodně napověděla, ale stejně nevíte, jak to s ní probíhalo ve Volteře a už vůbec ne, co přesně se dělo potom ;-)

A velkolepý multipárový happy end? :-) Já vážně neměla to srdce nechat někoho samotného. Když Nat zkolaboval (měl mozkové aneurisma, což se ale nikdy nedozvěděl), Carlisle mu dával první pomoc. Minnie se tam přiřítila jen v ručníku a rozhodla se, že když už nehrozí žádné nebezpečí od volterrských vládců, klidně můžou klukům říct, co jsou zač. Nata se nedařilo přivést zpátky, tak ho chtěla kousnout, jenže vnuknutí od Willa jí to nedovolilo. Nakonec to byl Carlisle, kdo si zopakoval to, co udělal už tolikrát – zachránil umírajícího. Jim, absolutně v šoku, si vyslechl, co jsou všichni zač a co se právě děje s Natem. Měl na výběr. Ale představa, že bude někde třeba roky čekat, až se k němu bude moci Nat přiblížit, se mu nelíbila. Navíc by stárl, že :-) Takže i když to bylo hodně rychlé rozhodnutí, byl pro. Jsem si jistá, že hlídat dva novorozené bylo docela drsné, ale upírů na to bylo dost :-)

A ano. Minnie byla v podstatě sobec, když nechtěla Nata nechat umřít. Na druhou stranu – kromě upírů měla jen ty dva. A celé to byla pohádka. :-)

Tak, a teď pár čísel.

1 054 829 znaků. V 57. kapitole je ve slově svůj velké červené V. To je miliontý znak Myšičko, myš...

586 normostran.

189 603 slov.

316 stran ve Wordu.

Jasperův národní park i Willamettský národní park existují. Zvlášť ten druhý mě okouzlil :-)

A jen tak pro srovnání.

Jak (alespoň přibližně) vypadali v mé hlavě jednotlivé nové postavy? Hledá se to vážně těžko a nejsou to ty, které jsem měla před očima – ale jsem si jistá, že by je zahráli dobře :-)

Minnie.

Ellen Page. To je prostě ona :-)

Will.

Sam Worthingon. Úplně na začátku jsem byla pro Hugh Jackmana, ale už je starej :-) A když byl mladej, nebyl tak sexy :-) Sam Worthington vypadá jako kovář :-)

Nat.

Ryan Gosling. V podstatě barový povaleč, který o sebe dbá. Viděla jsem ho tmavovlasého, ale takhle by to taky šlo :-)

Jim.

Emile Hirsch. Trochu víc gay, ale pořád málo na to, aby byl karikaturou sebe sama.

Dean.

Jensen Ackles. Jensen mi byl hodně důrazně vnucován jako Will, ale nakonec jsem se nedala :-) Jako Dean ideální.

Misty.

Mia Wasikowska. Tu vybrat bylo nejtěžší. Nicméně by mě bavilo dělat v castingové společnosti :-)

River.

Rick Mora. I když ten River v mé hlavě je prostě ještě víc... Hmmm... Ehm, cože? Už jsem se probrala, dobrý :-)

Tak jo.

Víc už mě nenapadá. Takže asi vážně končíme :-)

Všem moc děkuju. Všem. Děkuju, že jste tu byli, že jste Minnie četli, že jste mi dávali tak úžasnou zpětnou vazbu. Vím, že jsem neodpovídala na komentáře, ale já vážně nevěděla, co napsat. A vy jste věděli, že z nich mám radost a že jsem za ně vděčná, žejo? Tak ještě jednou, teď a tady, děkuju.

Měj se, Minnie ;-)

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

«   1 2

17)  Nebraska (04.06.2010 19:31)

Evelyn, nemáš vůbec zač, fakt!
magorko, já děkuju
Ree, jako bys na něj nekoukala pořád, viď
Ajji, ty se mě snažíš dojmout, ale já se dneska jen tak nedám!
Dyddy, děkuju Ale bacha na silná slova, určitě jsi toho ještě spoustu nečetla
Karolko, smítka v oku jsou prevít, znám to
Gassie, děkuju. Jsem ráda, že sis to užila
Bye, občas to dřelo, ale možná to bylo jen v mé hlavě, protože jsem pořád doufala, že to bude ještě o něco lepší. A díky, zase jsi mě dostala Jsi fakt lichotnice
Melani, nefňukej Teď můžeš číst další věci, je tu spousta výbornáho čtení
ChrisTea,děkuju za básničku
sakraprace, já děkuju Že na ni myslíš v práci, to mě vážně baví
sfingo, mrzí mě, že tě takhle zloběj, ale jsem neskutečně ráda, že ti můžu aspoň trochu zvednout náladu

16)  sfinga (04.06.2010 18:36)

Nebrasko, dneska jsem se v práci málem sesypala. Zapracovaly moje nervy, jedna lehce sobecká kolegyně, která mě donutila jít do práce, ač jsem měla mít volno a ze mě byl rozklepanej uzlíček, který by se mohl živit v pekárně( sypat mák na rohlíky). Domů místo obtloustlé růžolící ženské, přišla bledá příšera, které se lekla i naše kočka. Slupla jsem prášek, zajedla tyčinkou Ledových kaštanů a ... přečetla si tohle krásné ohlídnutí. Je mi o tisíc procent líp. Díky. Požádám pana doktora, aby mi tě napsal místo léků, jo? Začala jsem znovu číst Myšku. Pomalu, vychutnávám si... Díky za ni.

15)  sakraprace (04.06.2010 18:29)

Neb, díky, žes nás nechala nahlédnout pod pokličku. Jsem šťastná, že jsem četla tuto povídku a ještě ji mnohokrát číst budu. Přes den, když jsem v práci, tak si sem tam vzpomenu na nějaký úryvek a večer doma pak musím dotyčnou pasáž přečíst. Samozřejmě přečtu celou kapitolku a jednu dvě další. A takto je to skoro každý den.
Tvůj výběr herců je dobrý. Will, no to ani nemůžu napsat, ale stál by za hřích. Minnie, ano to je přesně ona. Dean, chjo, je to kus a Nat, skoro škoda, že je gay. Jen Jim, no nevím, nějak jsem si ho předtavovala jinak.
Ovšem River, no děvče, ten by se na mě podíval a já bych padla. Je dokonalý.
Ještě jednou DĚKUJI.

14)  ChrisTea (04.06.2010 17:58)

Milá Nebrasko jsem ti moc vděčná,
v našich myslích i srdcích, jsi věčná,
Za to, že jsi nám dala Myšku a další povídky,
taky díky, že sis nikdy nebrala servítky.

Každé tvé slovo, nás dostalo do kolen,
prožívat tvůj příběh bylo jako snít sen.
Minnie, Willa, Misty, Deana, Nata, Jima a Rivera jsem milovala a miluji,
Ty všechny jsi ztvořila a já ti posté děkuji.

Už jsem tu viděla pár básniček a tak jsem ti taky jednu složila, tohle je pro mě jednodužší, než psát komenty!!! Myslím, že ta básnička řekla, vše co jsem chtěla.
Nikdy nekončící můzu přeje ChrisTea

13)  Melani (04.06.2010 17:15)

Fajn, už se mi chce zase brečet... Děkuju ti za tohle srovnání. Zrovna jsem šla smutně koukat na stránky a říkala jsem si, co teď budu dělat? Kam se teď budu koukat? O čem si teď budeme s holkama povídat? Myslm si, že tak měsíc, dva počkám a až mi bude smutno nebo úzko, třeba začátek školního roku, znovu se do toho pustím. myšičky jsme měla vždycky plnou hlavu a jen jí jsem děkovala za to, že jsem neusínala při dějepise (fakt nevím, co budu dělat teď). Takže ti za tuhle povídku znovu děkuju. Myslím, že by se to mělo vytisknout a prodávat, protože bys vydělala majlant... Protože to byla nejlepší povídky, co jsem kdy četla. Protože jsem se strašně moc smála, někdy až úchylně, bála, brečela, zase bála zase se smála a nakonec brečela štěstím...

12)  Bye (04.06.2010 16:44)

Neb, tak jak to píšeš to vypadá hrozně logicky, jasně a jednoduše.
Ale taková pohodička to asi vždycky nebyla, viď?

Minnie = Ellen Page. Bože, já ji tak viděla. I v tom tričku!
Will, jasná volba.
Nat. Škoda, že ses nesvěřila dřív. Já Goslinga miluju, ale asi by mě s*alo, že je gay.
Jim, jasnej
Dean, trochu překvápko, žes ho dopřála Misty
Misty jsem si pořád představovala jako malou holku, tak mě ani nenapadlo si ji zhmotnit, jako ženskou. Dobrý.
A Riverovi bych rozhodně ostříhala vlasy. Vždyť musí mít strašně dlouhý peří!!

Zaznamenala jsem, že už máš nátisk na novou povídku. A někdes pustila, že "hrdinka bude časem jako Minnie, protože ani jinak psát neumíš", nebo něco v tom smyslu.
Teď Ti něco napíšu. Okamžik, který na mě z celý povídky zapůsobil nejvíc (a to neznamená, že těch hodně silných okamžiků nebylo tucet do každý kapitoly!!!). Minniina minulost. Tehdy to vůbec nebylo stejný, bylo to moc jiný! Z toho mě až zamrazilo. A v tu chvíli jsem neviděla Nebrasku, ale Tebe. Někoho, kdo dokáže NAPSAT na co si vzpomene.

11)  Gassie (04.06.2010 16:17)

Na Myšičku jsem narazila náhodou, začetla jsem se do první kapitoly a nepřestala číst, dokud nebyl konec. Úžasné, dokonalé... Nemám slov...

10)  Karolka (04.06.2010 16:03)

Ještě jednou díky, Kačí!!! (Ne, nebrečím, jen mi něco spadlo do oka...)

8)  Ajjinka (04.06.2010 15:10)

Hehe, znovu jsem se přesvědčila, jak Myška byla propracovaná už od základů. Vždycky to na mě působilo, že máš ve všem jasno, co jak bude a tak, krásně všechno navazovalo a to se mi strašně líbilo
Minnie prostě bude navždycky srdcová záležitost

7)  Hanetka (04.06.2010 15:10)

Neb, tos to neviděla u mě! A takovýhle binčus ti fakt závidím. Taky chci takový nápady!!!

6)  Ree (04.06.2010 15:06)

Ehm... po pěti minutách u fotky Jensena jsem se konečně dostala nakonec Nechceš psát učebnice do školy? Jestli by byly stejně čtivé, tak bychom měli vzdělanou mládež
Gratuluju k nádherné povídce, gratuluju k nádherným postavám a taky ke skvělému vkusu pro Deana Promiň, to jsem si nemohla odpustit
Doufám, že se jednou k Deanovi a Misty vážně vrátíš

5)  magorka (04.06.2010 15:02)

posílám obrovitánskou za celou Minnie. Díky, díky, díky .....

4)  Evelyn (04.06.2010 15:01)

Jima, Nata a Misty jsem si představovala jinak, ale zbytek se vynořoval přímo z mé mysli na obrazovku
Neb, ještě jednnou děkuji za tak báječnou povídku. Pokaždé mě spolehlivě rozesmála a úžasně mi zvedla náladu. Děkuji ti na stotisíckrát

3)  Nebraska (04.06.2010 14:58)

Bosorko, ano, šest celozrných rohlíků, cottage sýr, chleba, kuřecí debrecínka a ubrousky na zadek mě taky vždcky dojmou A porod na mě nesváděj! Samozřejmě přijet můžeš, ale jen s bílým praporem

Hanetko, tam je ale binčus, viď?

2)  Hanetka (04.06.2010 14:42)

Juj, Nebrasko, za tohle díky! Teď ti vidím do hlavy jako Edward!

1)  Bosorka (04.06.2010 14:18)

Holka, ty bys mě dojmula i nákupním seznamem!
Ty postavy máš vybrané dost dobře (Jensen ) jen River mi tam nějak nesedí. Jakožto velkého pt... orla vidím někoho jiného.
PS: Pokud neporodím stejně rychle jako v Myšce přijedu si to s tebou vyřídit!

«   1 2