Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/vlček.jpg

Tak co, smířil se Devlin s tím, že je Agnes zase Jakeova? A copak na to v nebi a pekle? Jestli teď už budou naši hrdinové žít šťastně, dokud neumřou... co je otázka za sedmadvacet tisíc dolarů a čtyřicet centů. Uvidíme.

22. kapitola - Kdo si ví rady?

„Jde mi na nervy.“ Jake odtrhl rty od těch Nessiiných a zamračil se na Devlina, který stál o kus dál opřený o zeď psince a tvářil se… zklamaně, zraněně a ublíženě. „Vždycky v tom nejmíň vhodném okamžiku se objeví a vypadá jak špatně napsaný vykřičník. Mám toho po krk.“

Přijel vyzvednout Agnes z práce, jako v posledním týdnu každý den, a stejně jako v ostatních případech si ani nemohl vychutnat pusu na uvítanou. Pokaždé se odněkud vynořil Devlin a pronásledoval je jako zhmotnělá připomínka Agnesina špatného svědomí. Ze začátku se tomu Jake smál, ale po týdnu už byl tak vytočený, že se při pohledu na svého poraženého soka třásl jako těsně před přeměnou, ke které ostatně neměl moc daleko.

„Jakeu, neztrácej hlavu,“ pohladila ho Agnes po tváři a usmála se na něj, až se mu skoro zastavil dech. „Mám kvůli němu výčitky svědomí. Dávala jsem mu naději a pak… nenese ten rozchod moc dobře. Je to moje vina,“ zatvářila se provinile a povzdechla si.

„Měl bych mít pro něj pochopení, vím, jaké to je, myslet si, že jsem tě ztratil…“ bručel nespokojeně Jake a pevněji ji sevřel v náručí, jako by se bál, že by mu mohla zase zmizet. „Ale nemůžu si pomoct. Štve mě. A nevěřím, že to vzdal. Já bych to nevzdal.“

„Každý není jako ty,“ zalichotila mu Agnes a spokojeně se v jeho náruči zavrtěla. „A jsem šťastná, žes´ to nevzdal, když já jsem byla tak pitomá…“

„Pst,“ položil jí Jake ukazováček na rty. „Už je to pryč. Nemysli na to,“ a aby jí v odvádění myšlenek pomohl, rychle vyměnil ukazováček za své rty. Ať se Devlin třeba ukouše žárlivostí!

Když se od ní pak odtrhl a oba popadli dech, tváře celé zrůžovělé, vzal ji za ruku a rozběhli se k džípu.

„Jedeme domů,“ zavelel, „slíbil jsem Tonymu, že půjdeme do lesa sbírat žaludy pro Čika. Nepochopím, proč tu veverku nenechal na zimu venku. Teď by to zvíře spalo zimním spánkem a nemuselo by se krmit,“ vrtěl nechápavě hlavou a vyprskl, když si vzpomněl, jak včera řádila Rose. Našla totiž Čika  zase ve svém šatníku, už asi potřetí, jak si udělal pelíšek mezi jejími šálami a čepicemi. Marně Tony argumentoval, že přece Čiko ty čepice potřebuje mnohem víc a na co Rose vůbec jsou, když jí jako upírce nemůže být zima… Řádila jako tajfun v Tichomoří a dokonce v afektu vykřikovala, že chtít děti byl nejspíš její největší tragický životní omyl a zaplaťpánbůh, že nikdy žádné neměla.

Celý rozesmátý dovedl Jake Agnes k autu, posadil ji dovnitř a zabouchl za ní dvířka, a obešel vůz, aby se dostal k sedadlu řidiče. Nevšiml si, že se Agnes otočila a lítostivě se zadívala na siluetu, pořád ještě opřenou o zeď psince.

Když nastartoval a vyjel k domovu, už zase měla úsměv na rtech, ale uvnitř byla ještě pořád plná výčitek svědomí. Jenže je před Jakem nehodlala dát najevo.

****

„Proč jenom civí? Proč se nevzchopí k nějaké akci?“ brblal Belial a rozčileně odstrčil hledí pekelného periskopu. Dobře věděl, že veškeré nezdary pokušitelských misí schytá z první ruky on, a tak se snažil předem si vytvořit alibi – on přece s tou vyčkávací taktikou nesouhlasil…

„Jen ho nech,“ ušklíbl se Lucifer spokojeně, „to chce trochu trpělivosti a času. Agnes musí získat dojem, že Devlinovi zlomila srdce, je ona je ta špatná, která nejdřív sváděla jednoho a a pak se na něj vykašlala kvůli jinému. Nesmí jí dojít, kdo tady vlastně koho sváděl, a provinilost, soucit, lítost a špatné svědomí – i když nezasloužené – nám pěkně budou hrát do karet. Stejně musíme čekat, než se Sulfurina zbaví té sádry na noze, než něco podnikneme, a Devlin na to zatím vůbec nejde špatně. Koukni, jak je ta holka nesvá,“ zachechtal se a zavrtal si drápem v uchu.

Belial se neodvážil odporovat, ale moc jistý si touhle strategií nebyl. „Neměl by to přehánět. Jestli se nezmůže na nic než na fňukání a kyselé pohledy, půjde jí brzy na nervy a místo špatného svědomí dostane ta holka vztek.“ Tohle znal. Přesně takhle totiž působilo na něj fňukání Hexiny: To už se ti nelíbím; proč se za mnou někdy nestavíš; tolik jsi mi toho nasliboval… a další a další tirády, které ho jen víc a víc rozčilovaly a odrazovaly. Jenže to Luciferovi vykládat nemohl. Jen by se mu vysmál.

„Neměli bychom ale vymyslet nějaký plán, co dělat, až bude Sulfurina zase připravená k akci?“ zeptal se váhavě a nakrčil čelo v zamyšlené grimase.

„Ne,“ zavrtěl hlavou Lucifer. „Plány nám nikdy moc nevycházely. Prostě počkáme a uvidíme, co nám situace přinese. Nezapomeň, že jsem dal Devlinovi volnou ruku. Může udělat opravdu cokoliv. Však on pozná tu pravou chvíli a využije ji, to se klidně vsaď. Zvlášť, když ví, co by ho potkalo, kdyby zase selhal. Ono se mu pod tlakem bude přemýšlet mnohem líp!“

Belial si sice pomyslel, že pod tlakem pracují pořád a ten že se taky nedá zvyšovat donekonečna. Jen se zkuste podívat, co udělá přemíra tlaku s papiňákem! Aby se Lucifer nedivil, až to jednou bouchne… Představil si výbuch přímo u trůnu, Lucifera ve formě puzzle roztrhaného na kousíčky, a náramně se mu zvedla nálada.

Při odchodu z trůnního sálu se skoro dal do zpěvu.

****

Když se Agnes s Jakem a Tonym vrátili z lesa k večeři, každý z nich táhl pytel žaludů a dokonce někde v lese našli i lísku, na které zbyly nějaké oříšky. Čiko měl proviantu na nějakou dobu dost.

„No páni,“ spráskla ruce Esme v hraném údivu, „vy jste toho ale přinesli! To se bude Čiko mít! Už ti, Tony nebude ujídat buráky, viď?“ zeptala se a na Tonyho významně mrkla. Tony se zašklebil a neochotně přikývl. Čiko měl buráky, které Bella s Esme kupovaly Tonymu na mlsání, hrozně rád. Uměl je báječně louskat, jen za sebou všude trousil slupky a Esme už to začínalo jít na nervy.

„Pomohl nám i Devlin,“ chlubil se a cpal pytle se žaludy do polic v zádveří.

„Devlin? Kde se tam vzal?“ podivila se Bella, vzala Tonymu z ruky jeden z pytlíků a uložila ho do police sama. Ládoval je tam tak páté přes deváté, že by se nejspíš za chvíli svalily a pak by všichni mohli sbírat žaludy po celé podlaze až do jara.

„Potkali jsme ho v lese,“ zrozpačitěla Agnes, „a když se nabídl, že nám pomůže sbírat, nemohli jsme ho přece odmítnout. Dokonce našel i tu lísku…“ hlas se jí pomalu vytratil a omluvně se zadívala na Jakea, který tak dobrou náladou jako Tony neoplýval.

„Nevím, jak je možné, že kam se vrtnem, všude ho málem zašlápnem,“ řekl mrzutě, sundal si bundu, vzal i Agnesinu a pověsil je na věšák u dveří. „Asi se nám plete pod nohy schválně. Nic bych za to nedal, že má něco za lubem,“ uvažoval zachmuřeně.

„Ale Jakeu,“ namítla Agnes, „určitě se pleteš. Nechci být na něj zlá, už si toho ode mě užil dost,“ začervenala se a sklopila oči.

„A já snad ne?“ zavrčel Jake, ale když sebou Agnes trhla, hned se kál. „Promiň, to jsem nechtěl. Já jen, že takhle nebudeme mít pokoj nikdy. Ty se trápíš, je to na tobě vidět, a Devlin asi taky, i když toho mi tedy moc líto není. Nejradši bych odjel domů do Forks, aby ti zmizel z očí.“

„Vážně byste odjeli?“ zarazila se Bella a když viděla, že Agnes se na Jakeův návrh tváří souhlasně, zklamaně si povzdechla. „Nechcete to vydržet alespoň ještě chvíli? Brzy budou Vánoce a Tonymu se tu bez vás bude stýskat. A nám všem taky,“ dodala tiše.

„Já nevím, Bello,“ váhala Agnes. „Abych se přiznala, myslím, že Jake má pravdu. Jen jestli se mu bude zamlouvat, že bydlím u Charlieho a on v La Push… tady jsme byli spolu skoro pořád.“

„Jak to myslíš, ty u Charlieho a já v La Push?“ vyděsil se Jake. „Budeme přece bydlet spolu, ne?“

„On mě někdo požádal?“ divila se Agnes naoko a vrtěla hlavou. Když viděla, jak zmateně se Jake tváří, zahihňala se a utekla po schodech nahoru.

„No, počkej, až tě chytím,“ vyhrožoval Jake, když se vzpamatoval, a hrnul se za ní. Bella s Esme se na sebe podívaly a obě vyprskly smíchy.

„No, já jdu radši chystat večeři,“ řekla Esme a Bella jen přikývla a šla s ní. Ani si nevšimly, že na prvním schodu tiše sedí Tony jako hromádka neštěstí. Když Agnes s Jakem zmizeli, vstal a vlekl se do schodů, jako by jeho nohy najednou vážily cent.

****

„To je divné,“ kabonil se Samiel a nervózně se žmoulal šerpu své sněhobílé řízy.

„Co?“ zeptal se nepřítomně svatý Petr, který něco zapisoval do Knihy příchozích u nebeské brány.

„Jake a Agnes,“ odpověděl Samiel a poškrábal se zamyšleně na místech, kde kdysi míval rohy.

„Co je s nimi?“ zvedl hlavu Petr od knihy položené na pultíku vedle vchodu do ráje a podíval se na Samiela nad zlatými brejličkami, které se mu svezly až na špičku bambulkovitého nosu.

„Právě že nic,“ řekl Samiel váhavě a podrbal se na nose.

Petr se na něj zadíval pozorněji. „Kdybych nevěděl, že to není možné, vsadil bych se, žes´ někde chytil blechu nebo neštovice. Nebo alergii na kdoví co. Pořád se ošíváš a drbeš… z čeho jsi tak nervózní?“

„Sám nevím,“ mrzoutil Samiel dál. „Všechno vypadá v pořádku. Agnes je s Jakem, tak jak má, mají se rádi, Sulfurina je pořád zavřená v pokoji se sádrou na noze, a vůbec nevychází, a Devlina, teď když nemá s Agnes nic společného, na návštěvy nezvou. Chystají se odjet a tak od nich budou mít nadobro pokoj. A stejně mám pořád černé tušení, že je to jen klid před bouří. Něco se určitě zvrtne, jen nevím kdy a co.“

„Samieli,“ položil Petr pero a opřel se rukama o pultík, „dokud se něco opravdu nestane, nemá cenu si s tím lámat hlavu. Jak bys to chtěl ovlivnit, když nevíš co, nevíš kdy, nevíš kdo ani jak? A tady v nebi víc než kde jinde platí presumpce neviny. Nemůžeš trestat někoho dřív, než něco udělá…“

„Jo?“ zvedl hlavu prudce Samiel. „A co taková prevence třeba? Presumpce neviny,“ odfrkl si opovržlivě, „tak to je přesně to, co peklu nahrává. Nezapomeň, že jsem tam byl, teda v pekle… a ke své hanbě toho bohatě využíval. Kolik špatností jenom mohli lidé spáchat jen proto, že někdo nesměl zasáhnout dřív, než se něco skutečně stalo!“

„A co bys s tím chtěl dělat?“ ptal se Petr mírně. „Zavřít preventivně celé lidstvo? Každý má někdy chuť udělat něco špatného, ale to ještě neznamená, že to vážně udělá!“

„Ale Devlin se Sulfurinou jsou čerti! Myslíš, že tam budou jen tak sedět a čekat, až si je Lucifer za trest dá k večeři? Mají určitě něco za lubem, na to vsadím svoje křídla i se svatozáří,“ bručel Samiel nespokojeně. „Čertům se věřit nedá, leda to, že to nikdy nevzdají…“

„Ty jsi byl taky čert,“ namítl Petr konejšivě, „A kdybychom ti nevěřili, nebyl bys dneska tady. Každý se může polepšit, Samieli, to bys ty sám mohl vědět nejlépe!“

Samiel se na Petra nešťastně díval a už raději mlčel. Ztrácel naději, že ho přesvědčí. Jistě, on se polepšil… jenže to byl v nebi, kde je tolik lásky, že se taky naučil mít rád. Jak se to má naučit třeba taková Sulfurina? Zrovna u ní by o polepšení hrozně stál. Ale na to, že by taky stál o možnost učit ji mít rád, na to si radši zakázal myslet.

Neměl ani tušení, že zrovna tohle by Sulfurinu nejspíš učit nemusel. Zavřená v pokoji utrápeně vzpomínala na svůj sen a bála se na Samiela zase tolik myslet… Nechtěla ho znovu zvát do snu. Pak se probudí a bude pryč a bude to ještě horší. A stejně… on jí nevěří. Zase by se i ve snu pohádali. Sice ji i políbil… ale nevěřil jí a ona je teď celá bolavá a chce se jí dokonce plakat. Čertice a slzy! To to dopracovala! A navíc má na krku neúspěšného Devlina a v pekle čekají, že mu zase vytrhne trn z paty… o tom, že svádění Jakea jen předstírala, zatím dole nemají tušení a očekávají, že se do toho pustí znovu a s ještě větším nasazením. A něco udělat bude muset, jinak trestu neunikne… a že by si to Lucifer vychutnal, to si byla jistá. Jenže co s tím?

****

Byla hluboká noc a srub tonul v tichu a tmě. Ti obyvatelé domácnosti, kteří měli dar spánku, spali, a ti, kterým byl odepřen, si četli, hráli piškvorky, surfovali po internetu, štrikovali ponožky nebo dělali něco jiného, co už tak upíři nejspíš po nocích dělají. A pak…

Ticho prořízl srdceryvný křik. A nepřestával. Dveře jednotlivých pokojů se otvíraly jedny po druhých a zmatení rodinní příslušníci se shlukli na chodbě.

„Co to bylo?“ ptala se Esme, ale kromě Jakea a Agnes už všem ostatním došlo, co se děje. Už to znali.

A když se otevřely poslední ještě dosud zavřené dveře a vykoukl z nich nešťastný Edward, jen jim to jeho slova potvrdila.

„Tony. Vrátily se mu noční můry. Agnes, Jakeu…“ obrátil se na ně rozpačitě, „můžete jít k němu? Pláče a volá vás, oba.“

Přidržel jim otevřené dveře, než vešli, na ostatní se omluvně usmál, vstoupil dovnitř a zavřel za sebou.

****

Já to věděl, pomyslel si nahoře ustaraně Samiel, že to nebude jen tak. Copak mu vyvolalo zlé sny tentokrát?


Shrnutí

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1 2   »

26)  ChantalleBooker (22.12.2017 14:23)

Hmmm, já mám pocit, že Tóny bude mít fakt nějaký dar... Že by vycítil potíže?

Pilly

25)  Pilly (12.08.2012 20:31)

Cítim problémy

Linfe

24)  Linfe (26.06.2012 15:38)

Chm, chm, chm...začíná přituhovat a závěj pořád nikde. Tohle neznám a vůbec nevím, co se bude dít. No jednu kapitolku snad ještě dneska zvládnu

Kristiana

23)  Kristiana (21.06.2011 21:23)

Samiel, měl pravdu. Ticho před bouří.
Chudáček Tony. :'-(
Co se asi stane zlého?

ambra

22)  ambra (30.05.2011 10:15)

Celou dobu jsem čekala, že si Jake s Devlinem dají do nosu . Ale to ty ne, proč by to mělo být snadné, když nás pěkně můžeš dusit tím rostoucím napětím. Všichni v pohodě a přitom se na ně řítí nějaká katastrofa . A chudáček Tony musí fungovat jako posel špatných zpráv. Speciální starost mám o Sulfi se Samielem - tam se to taky nějak nebarví na růžovo .
No, Hanetko, dáváš jim pěknou sodu.
Těším na další!!!;)

21)  Ali (25.05.2011 17:26)

zase moc pěkné, tak honem další díl

Bye

20)  Bye (25.05.2011 17:04)

Ne, teď už si ji Jake vzít nenechá. Bylo by zajímavý sledovat, jak by dopadl souboj vlka a pekelníka, kdyby použili "všech svých dostuipných prostředků"
Ale ty Tonyho sny... v tom bude nějaká čertovina!
Děkuju, Hanetko, počteníčko, pohlazeníčko, žlabůžo

Anna43474

19)  Anna43474 (24.05.2011 18:25)

Co se mu asi zdálo, andílkovi jednomu???
Že by potíže v ráji?!
Bojím bojím
TKSATVO

Fanny

18)  Fanny (24.05.2011 17:17)

Krásná kapitolka a čím dál víc se mi zamlouvá Sulfurina

17)  Tru (24.05.2011 12:44)

Chůdě Tony...super kapitolka:)

Evelyn

16)  Evelyn (24.05.2011 09:49)

Taky se mi nezdá, že by se Devlin jen tak vzdal... Co se asi chystá, že má Tony noční můry?

Janeba

15)  Janeba (24.05.2011 08:58)

Ach jo, Hanetko, fakt nemůže být chvíli klid!!! Vždycky se to musí někde zčertit!!! Devlin aby to spral! Sulfurinka, chudina, ona trápí pro Samielka!! To jsem zvědavá, jak ty dva dostaneš dohromady!!! Skvělé!!!
Děkuji!!!

Jula

14)  Jula (23.05.2011 22:00)

Chudáček Tony, zase to všechno odnesl
V pekle by se to mělo pořádně provětrat a tomu starýmu zmetkovi Luciferovi trochu zastřihnout drápy
Doufám, že na ně nechystáš ještě něco horšího
Moc jim všem držím palce

semiska

13)  semiska (23.05.2011 21:47)

Krásná kapitolka. Moc povedená. Já jsem měla přesně stejné pochybnosti jako Samiel a - jako jemu - i mně se to potvrdilo. ;) jsme zvědavá, jestli je Tony přestane mít brzy nebo ne.

12)  ada1987 (23.05.2011 21:35)

bb119

11)  bb119 (23.05.2011 21:34)

chudáček Tony, myslím, že je tak něšťastný, že Jake a Agnes chtějí odjet, až z toho má noční můru
Hanetko, moc krásný dílek

10)  nathalia (23.05.2011 21:19)

SKvely dil!!!! Mama Sully hrozne rada a moc ji fandim! Doufam, ze se taky dostane do nebe :)) I kdyz to bych asi uz chtela trochu moc :D
Tesim se na dalsi dil!!!

KalamityJane

9)  KalamityJane (23.05.2011 21:06)

Jsem ráda, že jsou Jake a Agnes spolu, a doufám, že už to tak zlstane! :-)

Twilly

8)  Twilly (23.05.2011 20:59)

Copak? Spíš kdopak ... Haničko, ty mi teda dáváš

Lenka326

7)  Lenka326 (23.05.2011 20:36)

Ach jo, zdálo se mi, že to jde nějak snadno. Že Devlin se jen připravuje k něčemu velkému. Ale proč to zase odnáší Tony? :'-( Je to takový super kluk, nejlepší Cullen ze všech a přitom je tak bezbranný. Ach jo, co se chystá???
Těším se.

1 2   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek