Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/padli%20andele.jpg

Blíží se Vánoce. Bella s Edwardem je budou chtít strávit spolu, ale půjde to? Jestlipak se jim to podaří? A jak asi chystají Vánoce v nebi? Uvidíte...

Kapitola 24. - Vánoce, vánoce přicházejí

Týden před Vánoci seděl Edward v kuchyni u Swanových a sledoval Bellu, jak vaří Charliemu večeři. Nejdřív se jí sice snažil pomáhat, ale když se mu už podruhé vymotávala z náruče a podruhé větrala a vyhazovala připálenou jíšku, posadila ho radši ke stolu a řekla mu, ať se jen dívá. Měl dnes také něco na srdci, ale nebyl si jistý, jestli vůbec začít. Nakonec se rozhodl a odkašlal si.

„Ehm, Bello,“ nedopověděl. Do kuchyně nakoukl Charlie a přerušil ho.

„Bells? Chtěl jsem s tebou dnes mluvit. Jak plánuješ Vánoce?“

„Vánoce?“ zeptala se Bella nepřítomně, zatímco chystala na stůl dva talíře. „Co bych měla plánovat?“

„Dneska s námi zase nebudeš jíst?“ podíval se Charlie tázavě na Edwarda, který jen zavrtěl hlavou.

„Za chvíli musím domů, Esmé na mě čeká,“ odpověděl.

Bella se od plotny tázavě podívala na Charlieho. „Tak co máš s těmi Vánoci, tati?“

„No,“ posadil se Charlie ke stolu, „pojedeš k mamince na Floridu jako loni? Nebo budeš se mnou tady?“

„U maminky jsem byla loni,“ usmála se Bella, „tak bych letos mohla zůstat tady.“ A trávit co nejvíc času s Edwardem, pomyslela si a mrkla na něj. Ale zarazila se. Edward se nerozhodně mračil a kousal si dolní ret.

„Ale to bys asi byla většinou sama, budu mít službu. Víš, že volno budou mít kolegové, co mají malé děti. Třeba bys mohla alespoň na návštěvu do La Push,“ pokračoval Charlie váhavě. „Možná by přece jen bylo lepší, kdybys jela na tu Floridu.“

Představa, že by Bella odjela za matkou a on by ji víc než týden neviděl, pomohla Edwardovi se rozhodnout.

„Právě jsem chtěl říci, Charlie,“ začal znovu, „že by Bella mohla strávit Vánoce s námi. Naše rodina pojede k příbuzným do Denali a Carlisle s Esmé by byli moc rádi, kdyby jela taky.“

Bella na Edwarda nevěřícně vykulila oči. Slyšela dobře? Do Denali? Ale vždyť je tam Riley, ne? Je to teprve tři týdny, co se mohli s Jacobem zbláznit, jak je nebezpečný, a teď ji sám chce vzít s sebou za ním? Ale než stihla zareagovat, Charlie už nesouhlasně vrtěl hlavou.

„To by asi nešlo, Edwarde. Mám vaši rodinu rád, ale nelíbí se mi, že by Bella měla trávit Vánoce s cizími lidmi bůhví jak daleko. A na to, abyste někde vy dva nocovali spolu, jste ještě taky moc mladí,“ dodal.

Teď se ovšem Bella urazila. „No tati, jestli si myslíš, že mi nemůžeš věřit…“ nedopověděla, praštila utěrkou a naštvaně zamířila ze dveří.

„Počkej, Bells,“ couval Charlie, „ovšem, že ti věřím. Když jsi doma. Ale příležitost dělá zloděje. My jsme s maminkou taky…“ zarazil se. Bella se otočila a založila si ruce v bok.

„Tohle jsem teda fakt nepotřebovala vědět. A jestli nevěříš nám, mohl bys věřit alespoň Edwardovým rodičům. To oni mě pozvali, ne on.“

„Strávíme tam jen tři dny,“ dodal Edward. „Hned po svátcích budeme zpátky.“

„No dobře, dobře,“ kapituloval Charlie při pohledu na Bellu, zamračenou jako nebe před bouřkou. „Zavolám Esmé a domluvím se s ní, ano? A teď už mi dej večeři, moc hezky to voní.“

„Já už budu muset jít,“ zvedl se Edward k odchodu. „Nashledanou, Charlie.“

Bella za ním vyšla do haly. „Co to mělo být?“ rozčileně šeptala, aby ji Charlie neslyšel. „Já najednou můžu být s novorozeným upírem?“

„Pst,“ položil jí Edward ukazováček na rty. „Já ti to pak vysvětlím.“

„Ještě dneska?“ dožadovala se.

„Jistě.“ Rychle ji políbil a zaklaply za ním dveře.

Bella se vrátila do kuchyně, naložila Charliemu i sobě večeři a pustila se do jídla, ale zvědavostí ani nemohla dojíst. Po večeři bleskově umyla nádobí, vysprchovala se, popřála Charliemu dobrou noc a ve svém pokoji netrpělivě čekala, kdy se Edward objeví.

A nenechal na sebe čekat dlouho. Sotva dole zhaslo světlo, což bylo znamením, že Charlie se taky odebral na kutě, už seděl na okenním parapetu a soukal se dovnitř. I když ještě stále nedokázal potlačit obavy z toho, kam Bellu poveze, zároveň se na to těšil. A Alice ho utvrzovala v tom, že všechno dobře dopadne. Sice měla nějak podezřele veselou, až euforickou náladu, které tak úplně nerozuměl, ale tím, že Belle nic nehrozí, si byla naprosto jistá.

Bella kvůli otevřenému oknu ležela zachumlaná do přikrývky, ale jen ho spatřila, posadila se a vyčkávavě se na něj zadívala.

„Jak to, Edwarde? Jak to, že mě najednou chceš vzít do Denali? To už Riley není nebezpečný? Nebo tam není? A proč jsi mi to neřekl dřív?“ sypala ze sebe jednu otázku za druhou.

„Počkej, Bells, jedno po druhém,“ klidnil ji s úsměvem.

„Nejdřív jsem si byl naprosto jistý, že tě do Denali nevezmu alespoň rok, než se Riley naučí ovládat. Minimálně tak dlouho to totiž obvykle novorozenému trvá. A byl jsem rozhodnutý zůstat tady s tebou, třebaže ostatní by odjeli. Jenže pak volal Eleazar, že Riley není už tak nebezpečný, jak jsme všichni čekali.“

„Jak to?“ ptala se nechápavě Bella.

„No, má jiné starosti,“ ušklíbl se Edward a pak se rozesmál. „Zamiloval se. Do Tanyi. A vypadá to, že tím jsme se zbavili i druhého problému, protože ona do něj taky.“

Bella na něj chvíli nevěřícně zírala a pak se jí začaly zvedat koutky úst do úlevného úsměvu.

„A to zamilovaný upír už není nebezpečný?“

Zvážněl a zavrtěl hlavou. „Je nebezpečný. Zamilovanost s tím nemá zas tak moc společného, i když už alespoň nemyslí jen na to, jak by se nakrmil. Ale Riley s Tanyou prožívají tak vášnivý vztah, že to s nimi ostatní nemohli vydržet. Vyexpedovali je do srubu výš v horách, kam nechodí turisté ani v létě, natož teď v zimě, takže tam s nimi nemusí být nikdo další, kdo by se snažil udržet Rileyho na uzdě. Není to potřeba.“

Bella se užasle opřela zády o pelest postele. Pak se ale znovu napřímila.

„Tak proč jsi mi to neřekl dřív? Proč jsi mě pozval až před Charliem?“

„Jednak jsem se o tom, že Riley s Tanyou jsou mimo, dozvěděl až včera. A jednak jsem váhal. Nebyl jsem si jistý, jestli tě tam vzít nebo ne. I když strašně moc chci být s tebou, hrozně jsem se bál, aby se ti něco nestalo. A pořád se bojím, i když mě Alice ujišťovala, že všechno dobře dopadne. Co kdyby se najednou Tanya s Rileym rozhodli vrátit? Ale když ti Charlie navrhoval, abys letěla na Floridu, představil jsem si ten týden bez tebe a to bych asi nepřežil. Jsem hrozný sobec,“ šeptal zahanbeně, „jen kvůli sobě tě vystavuji ohrožení. Měl bych být silný, měl bych tě nechat tady nebo poslat na Floridu, abys byla v bezpečí.“

„Já nechci, abys byl silný. Chci, abys byl zamilovaný, sobecký a se mnou,“ usmála se na něj Bella.

Přisedl si k ní na postel a vztáhl ruku, aby ji pohladil po vlasech.

„Ty víš, že jsem, a vždycky budu,“ ujistil ji a pak se naklonil, aby ji políbil. Ale než to stihl, Bella na něj náhle vytřeštila oči.

„Páni, musím zavolat Alici! Musím honem ještě pro všechny Denalijské koupit dárky!“

Edward si povzdechl. „Zavoláš jí zítra. Teď už bys asi měla spát.“

„Dobře,“ souhlasila Bella, políbila ho na bradu a spokojeně se v jeho náruči uvelebila ke spaní.  „Dobrou noc,“ zašeptala už v polospánku a Edwardovu odpověď už neslyšela.

xxxx

Bella se ploužila po nákupním centru v Port Angeles, sotva za sebou táhla nohy. Dnes, a právě v tuto chvíli, litovala dvojnásob, že není upír – Alice byla očividně stále plná energie a tahala ji z jednoho butiku do druhého, z knihkupectví do klenotnictví a pak zase mezi kabelky a doplňky a mezi prádlo a… a Bella už toho měla dost. „To se tak někdo má, když se jakživo neunaví,“ pomyslela si zmoženě. „Upíry určitě nohy nebolí.“

Když ráno vytočila Alicino číslo, aby se s ní domluvila, Alice ji ani nenechala se ohlásit.

„Já vím, já vím, nákupy, dárky pro Denalijské, zajedeme po škole do Port Angeles nebo do Seattlu, ano? A Bello, jsem tak ráda, že jedeš do Denali s námi, ohromně si to užijeme, už se nemůžu dočkat!“ nadšeně švitořila a Bellu vůbec nepustila ke slovu.

Po škole tedy vyrazily. I když Bellinu nechuť jezdit až do Seattlu Alice opovržlivě odsoudila, nakonec se nechala přesvědčit, že Port Angeles bude k vánočním nákupům stačit. A teď tady absolvovaly nákupní maratón a Alice vypadala, že tu hodlá strávit nejen letošní Vánoce, ale i příští a možná i přespříští.

„Alice, to stačí,“ zarazila ji Bella před vchodem do dalšího z obchodů. „Nechceme přece vykoupit celé Port Angeles. A už ti stejně dlužím spoustu peněz. Chtěla jsem původně kupovat jen maličkosti jako pozornost.“

Alice jen mávla rukou. „Peníze nejsou problém,“ prohlásila. „To víš, s mými vizemi není těžké uhádnout vývoj na burze -  my máme peněz vždycky dost. A ty jako bys už patřila do rodiny, tak si s tím nelam hlavu.“ Pak se ale na Bellu zadívala a teprve teď zjistila, že sotva plete nohama. Ohrnula ret.

„No, možná, že už to opravdu bude stačit.“ Rozhlédla se, zamířila k nejbližší lavičce a položila tašky na zem.

„Sedni si a počítej se mnou. Eleazar, Carmen, Irina, Kate, Tanya, Riley – to nevadí, že tam nebudou, dárek jim tam necháš. Pak Carlisle, Esmé, Emmett, Rose, Jasper, já a Edward.“ Náhle se zarazila a její oči jako by hleděly do prázdna. Po chvilce se vzpamatovala a upřela na Bellu zvláštní, zpytavý pohled.

„Co je?“ zeptala se Bella. „Jsem rozcuchaná nebo mám něco na nose, že na mě tak koukáš?“

„Ne, to nic,“ usmála se Alice zářivě a dodala: „Ještě si potřebuju něco zařídit. Počkáš tu na mě?“ Nečekala na odpověď a ztratila se v davu.

Bella se uvelebila na lavičce a zaposlouchala se do vánočních koled, linoucích se z ampliónů umístěných po celém nákupním centru. Odkudsi voněly pečené kaštany a pražená kukuřice, ve výlohách blikala barevná světýlka a kolem výkladních skříní se vinuly girlandy z chvojí, cesmíny a pozlaceného jmelí. Tuhle předvánoční atmosféru už odmala milovala a náladu jí nemohl zkazit ani fakt, že dnes potkala už tři Santa Clause a blíže neurčený počet vánočních skřítků, kteří byli součástí reklamních akcí obchodů.

Pohodlně se opřela a zadívala se na výlohu obchodu naproti lavičce, na které seděla. A vtom její zrak něco upoutalo. To přece… To není možné! Zadívala se ještě jednou do výlohy, pak popošla blíž.

Když se Alice vracela k lavičce, Bella zrovna vycházela ze starožitnictví a v ruce držela balíček, který jí právě udělal pořádnou díru do kapesného. A přesto jí oči zářily potlačovaným nadšením.

Alice se na ni zkoumavě zadívala a pak se vědoucně usmála.

„Takže máme všechno?“ ujistila se ještě jednou, a když Bella přikývla, pronesla spásnou větu: „Tak jedeme domů.“

xxxx

Samiel stál v půlkruhu cherubínů, tvářil se chvílemi jako hromádka neštěstí a chvílemi jako bouřkový mrak, a skřípavým hlasem se snažil zapojit do andělského chóru. Nacvičovali koledy a oslavné chorály. Když už počtrnácté spletl slova a místo Regem angelorum zazpíval Regem diabolorum, archanděl, který dnes vedl chór, naštvaně o pultík taktovkou odklepal konec zkoušky.

„Tak, další zkouška zítra ve stejnou dobu a žádám důrazně, aby se VŠICHNI naučili pořádně text, o melodii nemluvě. Pozítří je Den Božího narození a budeme zpívat k Jeho slávě. Nechceme přece, aby všichni v nebi přišli o uši.“

Samiel se dobelhal k nebeské bráně a zmoženě se svalil na židli. Petr se podíval na tu trosku, která z něho zbyla a vyprskl smíchy.

„Copak, copak, Samieli, není ti dobře?“

„Ještě si ze mě dělej legraci,“ vyčítavě protočil oči Samiel. „Jak mi může být dobře po třech hodinách takových cajdáků? Kopyta mě bolí jako Železníka po Velké pardubické, v krku mám z toho krákorání jako na Sahaře a ta pitomá slova mi budou v hlavě strašit snad až do soudného dne. Mám já tohle zapotřebí?“

Petr se shovívavě usmál, ale odpověď byla nesmlouvavá. „Máš, Samieli. V nebi to máme zapotřebí, jak jsi hezky řekl, všichni. Pozítří je den Božího narození, po něm Boží hod vánoční. To jsou nejposvátnější svátky vůbec a my je tady vždycky oslavujeme zpěvem. A ty teď patříš taky sem k nám, tak si budeš muset zvyknout. A tady,“ podal mu bílý načechraný balíček, „tohle si pak vezmeš na sebe.“

Samiel nešikovně hmátl po balíčku, ten se mu vysmekl a jedním koncem se rozmotal až k zemi.

Vytřeštěně zíral na sněhobílou andělskou řízu a v uších mu zněl dušený Petrův smích.

 

Chcete si poslechnout, co nacvičovali v nebi? Koleda ZDE


Shrnutí

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

emam

18)  emam (24.04.2014 22:00)

Konečně má Tanya chlapa Snad ještě z chudáka Samiela neuděláš andělíčka

Pilly

17)  Pilly (03.06.2012 11:57)

Samiel ako spieva koledy v bielom rúchu čo na to povedia v pekle? :D :D :D

Lipi4

16)  Lipi4 (09.06.2011 00:37)

Vánoční nákupy. Konečně Jak já už se těším na nák. .... tedy Vánoce :D :D :D :D :D :D :D :D (Doufám, že mě neslyšela Alice ... nebo snad slyšela ) .. .. .. V nebi nacvičovali mojí nejoblíbenější lat. koledu .... Jsem jen zvědavá, co Bella koupila Edíkovi ( ).. ups. Edwardovi



PS: I když je vedro jak v sauně, tak cítím tu pravou vánoční náladu a úžasnou Ladovskou zimu

Kristiana

15)  Kristiana (05.06.2011 19:06)

Tanya a Riley? Super! Aspoň máme nějaký ten problém z krku. Přeju jim to, Tanya už si po těch letech taky zasloužila lásku.
Co Bella asi koupila?
Samiel v bílém rouchu?!
Báječné!

Janeba

14)  Janeba (10.10.2010 22:04)

To teda Samielkovi přeju, už jenou ta úchvatná představa! Moc mě zajímá ten dáreček, ten bude asi hodně významný! Určitě bezva nápad, strávit svátky v Denali, někdo má stejně něco za lubem!ÚCHVATNÉ! Díky!

Gassie

13)  Gassie (17.08.2010 09:54)

Takže Riley a Tanya? Bezva. Je klid od nich obou :D
Co to Bella kupovala? Proto Alice odešla, co? Ona to viděla. A Samiel, co zpívá v andělském chóru je

ambra

12)  ambra (08.06.2010 10:01)

Dokonalé! příběh skvěle vystavěný, na Vánoce v Denali se těším víc než Bella!:D Atmosféra nákupů, shon, ty vůně, Alice - to prostě nemá chybku... . No a Samiel... Andělský chór, Železnik, říza

Kamikadze

11)  Kamikadze (05.06.2010 22:07)

bože, kopyta mě bolí, jak železníka po velké pardubicke, no kam na tohle chodíš??

blotik

10)  blotik (04.05.2010 16:56)

Nemělo chybu. Krása. Opravdu jsem se tu válela smíchy. Ten bude dobře vypadat v cílém.

sakraprace

9)  sakraprace (04.05.2010 06:26)

Samiel a andělský chór - málem jsem si smíchy krupla do kalhot
Jsem moc zvědavá na vánoce a konečně někdo našel Tanye chlapa gratulujeme.
Moc se těším na další.

Michangela

8)  Michangela (03.05.2010 23:12)

:D:D:D

dorianna

7)  dorianna (03.05.2010 22:29)

Nádherná kapitola , Samiel jistě čuměl jak tele na nový vrata :D:D

Popoles

6)  Popoles (03.05.2010 22:27)

Ach jo Hanetko já mám ouplně vánoční dojatou náladu.
Samiel, čumáček, moc bych ho chtěla vidět v bělostné andělské říze, pějícího na kůru a kopytem kopajícího do varhan
Tahle kapitolka byla krásně oddechová. Nová dvojice tanya a Riley se ti vážně povedla. A moc se těším, co jis vymyslela na příště.

Bye

5)  Bye (03.05.2010 22:01)

Málem jsem už otevřela Emmetta a lesní pannu,
když hle - nová kapitola! Já se k tomu nedostanu!

Co si na Vánoce chystáš, zvědavá jsem převelice,
jestli už ten Edward zhřeší snad se příště dozvím více!

Děkuji, žes zařadila Samiela na chóru
úplně´s mi tím pokryla dnešní dávku humoru. :D

Začínám mít trochu pocit, že si ho tam nechají,
napravený čertisko snad ještě v nebi nemají.

4)  giselle (03.05.2010 21:39)

krása! opět jsem se výborně pobavila, díky!;)

Evelyn

3)  Evelyn (03.05.2010 21:31)

Hanetko, nádhera

Nebraska

2)  Nebraska (03.05.2010 21:30)

Uchuchuuuu, představa Samiela ve slušivém nebeském oblečku mě rozplakala, naštstí plášu smíchy
A Vánoce v Denali, v klidu bez Tanyi a Rileyho, hm hm... ;)
Jsem zvědavá, co šla dokupovat Alice a hlavně na ten balíček ze zlatnictví Ty víš, jak nás napnout, Hanetko, viď?
Děkuju a tleskám, a velký dík za koledu

Karolka

1)  Karolka (03.05.2010 21:28)

Jé, to byla zase krása! A hip hip: Já se těším na Vánoce! A jsem strašně napnutá, jak to napíšeš. Teda krásně, jasně, ale o čem to asi bude? A konec s chórem v nebi mě zase totálně dostal.
Takže:

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

cal1