Sekce

Galerie

/gallery/NvL.jpg

Edward a Jacob uzavřou dohodu a Alice má plán, jak dát Bellu s Edwardem dohromady.

6. Dohoda

 

Edward:

„Jak chceš Edwarde.“ Vyšel Jacob ze stínu.

„Všiml jsem si, že ti Bella není lhostejná,“ pustil jsem se do něj.

„Vždycky jsem ji miloval, už když jsme byli děcka a tobě do toho nic není!“ vyštěkl na mě.

„Mýlíš se. Je mi do toho a dost. Ona tě očividně odmítá, že? Chceš vědět proč?“

„Lezl jsi jí do hlavy?“

„Bohužel nemohu její mysl přečíst. Ale vím to od Alice,“ šklebil jsem se na něj.

„Jen počkej až se dozví, kdo jste! Bude po kamarádství,“ snad si nemyslel, že mě tím dojme.

„To se uvidí. Ona ví, že něco není v pořádku,“ upozornil jsem ho.

„Dobře, tak mi řekni, proč jsi vlastně tady,“ otočil rychle.

„Ona mě miluje, ale nesmí vědět kdo jsem a já chci, abys mi dal šanci o ni bojovat.“

„Pche, vždyť tě ani nezná!“ posmíval se.

„To se brzy změní!“ upozornil jsem ho.

„Mám ji chránit před upíry a to znamená, že i před tebou,“ vyhrožoval mi.

„Dohodněme se, Jacobe. Ona chce mě, a my oba chceme ji. Dejme tomu volnej průběh. Když se zamiluje do tebe, nechám ji na pokoji. A když ona bude chtít bejt se mnou, necháš ji ty, souhlas?“ navrhl jsem.

„Když myslíš, že si vybere tebe. Já rozhodně nebudu hrát fér!“ a ještě si pomyslel, „a v nejhorším jí řeknu pravdu o tom kdo jsi. I když jí to ublíží.“

„S tím bohužel počítám, že se to jednou dozví. Ale ne hned, prosím,“ poprosil jsem ho i když mi to nebylo zrovna po chuti.

„Dobře, ale až to uznám za vhodné, tak jí vše povím.“

„Pustíš mě za ní. Na chvilku?“ zeptal jsem se ještě.

„Zapomeň a vypadni! Jestli za ní chceš chodit, tak jedině když tu nebudu. Jasný! A nebo vůbec!“ Postavil se mi hrdě do cesty.

„Nezabráníš tomu a ty to víš!“

„Ale můžu pro to dělat první poslední, ještě nemám nic ztraceno!“ Věřil si.

„Jak chceš, ale Bella miluje mě,“ popichoval jsem ho.

„To není jistý, mě zná od malička a tebe vůbec. Vybere si mě!“ rozčiloval se a zvedl hlas.

„Nerad ti kazím iluze, raději půjdu,“ loučil jsem se s úsměvem.

„To bude asi nejlepší, zmiz!“ Už skoro křičel.

„Tak čau, Jacobe,“ mávl jsem na něj a utíkal na lov, abych na ni nemusel myslet.

 

 

Bella:

Večer jsem měla co dělat, abych usnula. Nějaký blbci se mi hádali snad pod oknem. Podle hlasu asi Jacob s někým, koho nebylo téměř slyšet. Nevěnovala jsem jim pozornost, pustila jsem si Nightwish a doufala, že brzy usnu. Přála jsem si další sen o něm…

 

Crrrrr. Rozdrnčel se mi ráno budík.

„Co? To už je ráno?“ ani jsem nevěděla, že spím. Krátká noc a hlavně - žádnej sen o mým andělovi!!!

Naštvaně jsem se zvedla z postele a začala se oblíkat.

 

„Tati dnes mě vezme do školy Alice Cullenová, včera jsme se seznámily. Je moc fajn,“ oznámila jsem tátovi u snídaně.

„To je dobře, potřebuju být brzy na stanici.“ On nemá žádnej strach o to, že by mě mohl napadnout upír?

„Tati a co tvůj strach o mě?“ zeptala jsem se.

„Tak nemůžu to zase přehánět a pokud jsi s někým, tak by to nemuselo být nebezpečné. A navíc, venku je zatím ještě pořád Jacob. Tak já jedu, ahoj večer,“ a utekl před dalšíma otázkama. Tady něco nehraje!

Sotva jsem slyšela odjet jeho auto, už na mě venku troubila Alice.

 

„Ahoj,“ mávala jsem na ni ze dveří, spěchajíc k autu.

„Ahoj Bello. Ukecala jsem bráchu aby mi půjčil auto, moje je trochu nápadné,“ usmála se na mě.

„Nápadné? A co přesně máš za auto?“ zeptala jsem se překvapeně.

„Žluté Porsche 911 Turbo,“ odpověděla.

„Ty máš Porsche??? To si děláš legraci. Mě se sice víc líbí Ferrari, ale Porsche, no páni. Svezeš mě někdy?“ zeptala jsem se nadšeně.

„Jacobe!“ otočila se Alice najednou k lesu. Tak ona ví, že mě hlídá pořád?

Když vyšel, řekla mu: „Dneska odvezu Bellu domů, ty se koukej prospat, vypadáš hrozně. Odpolední stráži řekni, že budeme u mě. Chci Belle ukázat svý krásný autíčko a musíme vymyslet, co na sebe na ten ples,“ vyhrkla na něj, aniž by stihl protestovat.

„To se mi vůbec nelíbí, Alice!“

„On tam nebude, neboj. A sám víš, že u Cullenů jí nic nehrozí,“ přesvědčovala ho.

„Stejně tam kluky pošlu!“ řekl a zmizel v lese se zamračeným obličejem. Co mu pořád tak vadilo?

„Alice, co je za ples? A kdo u vás doma nebude?“ ptala jsem se nechápavě, hned jak jsme se rozjely.

„No v sobotu je přece Valentýnskej maškarní ples, všichni tam budou. Tak musíme vymyslet v čem půjdeš,“ a zakecala tím to, že někoho nemám potkat u ní doma. Snad Edwarda? Co je na něm tak divného? Proti plesu nemělo cenu protestovat, protože Alice si stála za svým a ten její přesvědčovací výraz by přesvědčil i mrtvolu, aby vylezla z hrobu.

„Vlastně jsem ráda, žes mě alespoň na jeden den zbavila Jacoba. Další den s ním už bych nezvládla,“ poděkovala jsem jí s úsměvem a přemýšlela jsem nad plesem, zatímco Alice pořád povídala, co a jak uděláme. Třeba tam potkám svého neznámého anděla. Dokonce se mi ta představa začala zamlouvat a ačkoli jsem neměla plesy ráda, začala jsem se těšit.

 

Škola utekla překvapivě rychle. Poslední hodinu jsem s Alice neměla společnou, ale už na mě spolehlivě čekala venku.

„Doma už jsem všechno oznámila, že přijedeme. Budou tam všichni až na Edwarda. Někam musel odjet,“ řekla.

„Paráda, seznamka s celou rodinou až na bráchu Eda. Je to černá ovce rodiny, nebo co?“ smála jsem se a ona taky.

„No to sice ne, ale asi mu vadí, jak jsme spárovaní a šťastní, když on nikoho nemá,“ řekla a záškodnicky se usmála.

„Hej, tak proč mě neseznámíš? Slíbilas mi to!“ drbla jsem do ní.

„To prozatím není dobrý nápad, věř mi.“ Kroutila rozhodně hlavou.

 

A vyrazily jsme k ní domů. Netušila jsem, kde bydlí. Alice jela až za město a pak na nějaké – pro mě neviditelné – odbočce zahnula do lesa.

„Proboha, ty bydlíš v lese?“ divila jsem se.

„Tak trochu, je tady klid a krásně,“ řekla se smíchem.

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

jeanine

4)  jeanine (02.06.2011 16:25)

Děkuji za komentíky, holky zlatý

3)  marcela (02.06.2011 08:42)

Nika

2)  Nika (01.06.2011 18:14)

1)  elie_darrem (01.06.2011 17:42)

super kapitola

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek