Sekce

Galerie

/gallery/NvL.jpg

Belle se zdá podivný sen a následně ji čeká první den ve škole. V této kapitole je i pohled Edwarda.

3. Sen

 

Bella:

Byla jsem v lese na nějaké mýtině. Byla jsem tam sama, teda alespoň jsem si to myslela. Ale přesto tam byl někdo se mnou. Rozhlížela jsem se, ale nikde nikdo, jen se ozval jeho hlas, byl pro mě tak neznámý a krásný, že mě uklidnil.

Šeptal mi: „Neboj se Isabell, já tě ochráním, on se tě ani nedotkne.“

Znovu jsem se otočila, ale nikdo tam nebyl. Pátrala jsem očima kolem sebe, hledala jsem majitele toho dokonalého hlasu a v tom se vynořil ON – můj úhlavní nepřítel. Rudé oči, bledá tvář, svalnatá postava a blond vlasy stažené do ohonu. Stála jsem nehybně a on se chystal zaútočit.

„Nikdy se přede mnou neschováš a nikdo tě neochrání,“ prohlásil a připravil se k útoku. Ve vteřině po něm někdo skočil, neviděla jsem kdo, bylo to moc rychlé, ale věděla jsem, že vlk to nebyl.

 

V tu samou chvíli mě, ale zbudil můj otravný budík a já už víc nezjistila. Ten hlas mi, ale stále zvonil v uších. Musím zjistit, kdo to byl. Slíbila jsem si.

Hodila jsem na sebe, co mi přišlo pod ruku – džíny, tričko, svetr a nepostradatelnou koženou bundu která mě uchrání před počasím. Snad v tom zapadnu do davu. Do školy mě vezl táta, samozřejmě služebním autem. Div, že nezapnul majáčky. Upozornil mě, abych mlčela o vlčím a upířím tajemství a dodal:

„Zapomněl jsem ti říct, že tě ze školy vyzvedne Jacob, bude ti dělat společnost. Já se vrátím kolem páté. Tak pa zlato.“

 

Bezva, zas ten otravnej vlk. No co, snad z něj vytáhnu, jak zabít upíra.

 

Škola byla docela velká a můj příjezd s eskortou nikdo naštěstí neregistroval. Zhluboka jsem se nadechla a vyrazila jsem vpřed. Najednou se po mně začalo otáčet víc a víc lidiček. No paráda – jsem prozrazena. Dnes budu hlavním tématem.

 

„Bello, Bello! Jsi to vážně ty? Slyšela jsem, že se vracíš,“ volal na mě z davu dívčí hlas. Poznala jsem v dívce svou kamarádku ze školky a základky – Angelu.

„No ne Angelo, tobě to sekne. Jak ses pořád měla? Chyběla jsi mi.“

 

Bohužel jsme zpřetrhali veškeré kontakty, když jsme se stěhovali. Tenkrát mě to moc mrzelo. Angela mi vyprávěla všechno co se tu dělo těch 5 let a já jsem byla ráda, že se mě někdo ujal a že nebloudím po škole. Bylo milé vidět ji po tolika letech. Co se dělo ve Forks mě moc nezajímalo. Poslouchala jsem cizí rozhovory víc, než svou dávnou kamarádku. Doufala jsem, že rozpoznám u někoho ten úžasný hlas ze snu. Angela mě mezitím seznámila s jejím přítelem Benem a kamarády Mikem, Erikem, Jessikou a Laureen. Nikomu z jejích přátel ten hlas nepatřil. Vlastně jsem byla ráda. Byl tak výjimečný a musel patřit někomu dokonalému. Škola proběhla bez problémů. Seznámila jsem se s ještě pár dalšími lidmi, jejichž jména jsem hned zapomněla. Po škole jsem se rozloučila s novými kamarády a s úsměvem jsem směřovala k Jacobovu Wolksvagenu Rabbit.

 

Jacob vyšel z auta a pokývnul na někoho jiným směrem, než jsem byla já. Podívala jsem se tím směrem, ale nikdo už tam nebyl, jen odjíždělo stříbrné Volvo.

 

„Kdo to byl?“ zeptala jsem se Jacoba.

„Jen jeden známý,“ odpověděl.

 

Víc jsem neřešila. Byla jsem zklamaná, že jsem nenašla majitele toho úžasného hlasu, ale nevzdala jsem to. Jednou ho určitě najdu.

 

Edward:

Když jsem se vrátil z lovu, v Carlislově mysli jsem si okamžitě přečetl, co se děje. Nemusel mi nic vysvětlovat, Charlie znal naše tajemství a tohle se netýkalo jen jeho rodiny, ale i tu naší by to mohlo ohrozit. Hlídat Isabellu Swanovou ve škole a nesmí se dovědět, kdo jsme. Škoda, že tu není Alice, bylo by to mnohem jednodušší.

 

„Alice přijede zítra, už mi volala. Budeme ji potřebovat,“ řekl mi Carlisle, jakoby tušil, na co myslím.

„Dobře,“ odvětil jsem.

 

Byl jsem na Isabellu zvědavý. Chtěl jsem ji vidět. Stejně v noci nemám nic lepšího na práci. Vyběhl jsem z domu a směřoval si to k Charliemu. Jedním skokem jsem se dostal k jejímu oknu. Zrovna se chystala jít spát a choulila se pod peřinu. Skleněnýma očima přelétla přes okno, ale nemohla mě spatřit. Ztráta matky ji musela hodně zasáhnout.

Ach Bože, byla tak nádherná. Ty hnědé oči a černé vlasy s rudým pramenem. Dokonalá. Někoho takového jsem hledal strašně dlouho. Zkoušel jsem se napojit na její myšlenky, ale nešlo to. Proč??? Když usnula, vkradl jsem se do jejího pokoje. Pozoroval jsem ji celou noc. Tak krásná a křehká. Chtěl jsem ji líbat, ale místo toho jsem ji jen pohladil po vlasech.

K ránu se začala převalovat, co se jí asi tak zdá? Působila nervózně a kroutila obočí. Tiše jsem jí zašeptal do ucha:

„Neboj se Isabell, já tě ochráním, on se tě ani nedotkne.“ A odešel jsem z jejího pokoje než ji probudil budík. Chvátal jsem domů a pak do školy, jak nejrychleji to šlo. Hodin moc společných nemáme, ale Alice ano. Ta ale přijede až odpoledne. Nic se jí nesmí stát. Nevěřil jsem, že bych se někdy opravdu zamiloval. Ale mělo by to vůbec budoucnost? Upíry nejspíš nenávidí.

 

Ve škole jsem ji sledoval očima jiných. Vypadala nezaujatě. Něco ji trápilo. Angela s Jessikou si ji vzaly do parády a povídaly a povídaly, že jsem se toho o ní moc nedozvěděl.

Po škole jsem se opřel o své Volvo a čekal na ni. Jacob zrovna přijel, když vyšla. Šla mu s úsměvem naproti. On vyskočil z auta, aby jí otevřel dveře a podíval se mým směrem.

„Můžeš jet Edwarde, teď je pod mou ochranou.“ Kývl na mě.

Záviděl jsem mu každou minutu, co byl s ní a hlavně to, že jí nemusí nic tajit. Než se Bella – jak jí všichni zkráceně říkali - podívala mým směrem, seděl jsem v autě a odjížděl. Nesměla mě vidět a nejspíš by mě ani nedokázala milovat. Jsem pro ni stvůra.

 

Ujížděl jsem k domovu, Alice už určitě byla doma. Bude vědět víc. Alespoň to, jak se Bella zachová, až se dozví, co jsme zač. A třeba taky bude vědět, proč nedokážu číst její myšlenky. Nikdy jsem se na svou sestru netěšil, jako teď, bude mou jedinou spojkou s Bellou. Nedokázal jsem myslet na nic jinýho. Jen na Isabellu Swanovou a její hnědé oči a milý úsměv.

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

jeanine

2)  jeanine (29.05.2011 16:25)

Kapitoly snad budou přibývat denně

1)  marcela (29.05.2011 12:02)

Jsi kouzelník.Prosím pokračování.

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek