Sekce

Galerie

/gallery/nvl2selena.jpg

Zase po dlouhé době další kapitola. V ní se dozvíte, jak to dopadlo s volbou krále upírů. Pak už zbývá jen kapitola poslední... Příjemné čtení, Vaše Jeanine.

22. Volba nového krále, nebo královny?

 

Selena:

Deset dní uteklo jako voda a já teď stála před zrcadlem v honosných šatech a nervózně jsem přešlapovala. Už dnes jsem měla stručný rozhovor s Vladimirem. Nahnal mi trochu strach, ale pořád si věřím, v nejhorším použiju čáry a to se teprve bude divit.

Těch deset dní jsem si užívala Alecovu přítomnost, dokonce jsem se smířila s Jane. Teď bude mou pobočnicí, takže jí vlastně nic jiného nezbylo a Alec je rád, že se konečně dostala z Arova vlivu. Aro se Sulpicií ihned po korunovaci odjedou zpět do jejího domova, do Vídně. Kristine už jim tam zařídila bydlení. Mrzelo mě, že právě ona pozvání na mou korunovaci odmítla. Ale nejspíš měla pravdu, už tak tu bude měničů mezi upíry až moc.

 

„Jsi připravená?“ nakoukl do dveří děda. Usoudili jsme, že bude nejlepší, když mě na bál přivede on a ne táta.

Přikývla jsem mu a s hlubokým nádechem jsem vykročila pravou nohou.

 

Zkrocený Aro zahájil bál tancem se Sulpicií. Po první taneční sérii mělo dojít k tomu nejdůležitějšímu – volbě. Čím blíž to bylo, tím jsem byla nervózní. Alec a Ness mě docela úspěšně drželi nad vodou. Vlastně jsem se na to chtěla vykašlat a utéct. To byl teda nápad, já jako královna upírů.

 

„Tak,“ ukončil poslední tanec Aro a zatleskal, aby se ostatní ztišili. Všichni se otočili za ním a on mi pokynul, abych přistoupila k němu.

 

Nádech… Výdech… Připomínala jsem si dýchání cestou k němu.

 

„Vážení, rád bych vám představil mou nástupkyni a vaši novou královnu, budete ctít její zákony a při jejich porušení to bude ona, komu se budete zodpovídat!“ řekl Aro hrdě.

„Nesouhlasím s tím, chci jiného krále. Já jsem vhodnější nástupce, také daleko zkušenější. Upířím králem bych se měl stát já a né malá holka!“ ohradil se Vladimir.

„Máme tedy možnost volby, ale musím Vás varovat drazí kandidáti, v případě nerozhodné volby dojde na souboj a v tom je myslím vítěz více než jasný!“ upozornil nás Aro a zabodl oči do Vlada. Teď si nejsem jistá, jestli myslel mne. Nevím, co Vladimir dokáže.

 

Alec mě po celou dobu hlasování držel za ruku, ale ani on netušil, koho budou upíři volit. Otočila jsem se na Edwarda, ten věděl úplně přesně, jak hlasování dopadne a mračil se. To nevypadá dobře.

„Vladimir si překvapivě podmanil několik Evropských klanů. Dojde na souboj, to není moc dobré, je silný soupeř,“ pošeptal mi Edward, když viděl, jak jsem nervózní.

„I já jsem silná, ale pořádně nevím, co všechno vlastně dokážu,“ odvětila jsem mu pouhou myšlenkou.

 

„Hlasování je nerozhodné, i když převahu má slečna Selena Blacková. Ale jak víme, musela by dostat většinu hlasů. Dojde tedy k souboji, který rozhodne smrt jednoho z kandidátů!“ prohlásil Aro po sečtení všech hlasů.

 

SMRT???

 

Dunělo mi to v uších, jako nekonečná ozvěna. Já nikoho nechci zabíjet.

 

„Co tím chceš říct, Aro? O smrti se v zákoně nikde nepíše, stačí, když se jeden z kandidátů podvolí!“ rozkřikla se na něj máma.

„Zákoník jsem změnil ve chvíli, kdy jste naposledy opustili Volteru. Tušil jsem, že k něčemu takovému dojde,“ odvětil jí Aro.

„Ty, šmejde!“ zanadávala mu.

„Uvolněte prosím střed sálu, aby se mohli naši kandidáti utkat,“ poprosil Aro ostatní upíry.

„Nikdy ho nenechám, aby tě zabil, je ti to jasné,“ pošeptal mi Alec a políbil mě.

„Nikdo, upozorňuji, že nikdo se nesmí do souboje těch dvou míchat. Pod pohrůžkou trestu smrti!“ vyhrožoval Aro, věděl, že moje rodina se za mě postaví, když bude nejhůř, ale to já nehodlám dopustit. Neměla jsem čas se připravit kouzlama z knihy. Znala jsem jich jen pár, která jsem nastudovala, kvůli svrhnutí Ara, ale tohle bude jiné.

 

Chvíli jsme kolem sebe přecházeli v kruhu, nikdo se neodvážil začít. Atmosféra by se dala krájet. Otočila jsem se na Aleca a na svou rodinu. Dodalo mi to sílu a odvahu. Bojuji přece i pro ně. Zastavila jsem se a mávnutím ruky jsem Vladimira odhodila do davu přihlížejících upírů. Možná ani on netušil, co ve mně je. Tvářil se dost překvapeně, když vstával.  Ještěže při mně stojí všechny živly. Rozhořela jsem všechny svíce v místnosti, dlouhým nelítostným plamenem. Vladimir zalapal po dechu, jakoby ho potřeboval. Rozeběhl se ke mně a porazil mě na zem. Vlastně jsem doufala, že ty šaty k úhoně nepřijdou, ale když se chce rvát, tak se teda budeme rvát. Chvíli měl navrch on a pak zase já. Musela jsem uznat, že je silnější. Mohla jsem se proměnit ve vlčici a roztrhat ho, ale to by bylo příliš snadné. Chtěla jsem mu ukázat, jaká síla ve mně dřímá. Dalším mávnutím ruky jsem ho odhodila na sloup, až se na něm objevila dlouhá puklina. Nenechala jsem ho vzpamatovat a rovnou jsem ho pomocí větru hodila na protilehlý sloup. Doběhla jsem k němu a chytila ho pod krkem, prudce jsem ho přitlačila k podlaze. Zasípal a zamrkal, na tváři se mu objevili první praskliny, ale podařilo se mu zase vymanit. Odhodil mě a já sjela několik metrů po podlaze.

„Nebude to tak lehké, slečinko!“ zazubil se na mě. Vážně si myslí, že mě porazí??

„Tak mi to ukaž, Vladimire!“ prskla jsem na něj vzteky, chtěla jsem to mít už za sebou.

Zase jsme kolem sebe přecházeli v kruhu, tentokrát začal první on. Vrhl se na mě a zatlačil mě ke zdi. Držel mě pod krkem a vyzvedl mě, abych nedosáhla na zem. Mohla jsem se proměnit ve vlka a snadno ho roztrhnout, ale to by ostatní upíry nepřesvědčilo. Musela jsem je ujistit, že i má upíří část je dost silná. Obzvlášť když má na pomoc čarodějné síly. Rozpažila jsem ruce a sklo v obou oknech vedle nás se roztříštilo. Oheň na svících hořel příliš, vosk z nich stékal proudem, do sálu jsem pak přivolala vichřici. Svíce úplně zhasly. Vlad se zmítal ve větrném víru, až nakonec padl na zem a vítr ustal. Nechtěla jsem ho zabít. Pomalým krokem jsem k němu došla a vítězně jsem mu pravou nohou šlápla na hruď.

„Jsi mrtev?“ zeptala jsem se ho.

„Ne! Musíš mě zabít!“ odpovídal dezorientovaně. Svou nohu jsem tedy přesunula na jeho krk.

„Dokonči to!“ křikl na mě Aro. Přitlačila jsem a na jeho tváři se znovu objevili praskliny, tentokrát jich bylo víc. Byl jen krůček od smrti.

„A teď už jsi mrtvý?“ zeptala jsem se ho znovu.

„Ano!“ vykřikl.

„Okamžitě opusť Volterru, nikdy se sem nevrátíš a nikdy už si nebudeš nárokovat trůn. Jsi pro nás mrtev!“ rozkázala jsem mu. Vladimir se rychle zvedl a vystřelil z místnosti, jako neřízená střela.

 

„Představuji vám novou upíří královnu, Selena Blacková!“ oznámil Aro hrdě, když jsem se vítězně postavila vedle něj.

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

jeanine

4)  jeanine (17.04.2013 21:22)

Děkuju, Míšo!

semiska

3)  semiska (15.04.2013 22:50)

Super, Sel to zvládla. Měla jsem docela nahnáno, jak to dopadne, ale ona to zvládla, je naprosto suprová. ;) Moc se ti to povedlo.

jeanine

2)  jeanine (10.04.2013 22:34)

Jalle, díky

Jalle

1)  Jalle (10.04.2013 16:33)

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek